Online tržiště versus vlastní obchod: kde prodávat

Online tržiště dá prodejci zákazníky hned, vlastní obchod mu dá kontrolu. To je v kostce celý rozdíl a většina zavedených prodejců proto nevolí jedno, nýbrž kombinuje obojí. Záleží na sortimentu, na marži a na tom, zda chcete budovat značku, nebo prostě prodat zboží.

Co tržiště nabízí

Velká tržiště, v našem prostředí například Allegro, Kaufland nebo Amazon, mají miliony návštěvníků, kteří přicházejí s úmyslem koupit. Prodejce nemusí řešit design, platební bránu ani získávání důvěry, tu zákazník vkládá do tržiště. Vystavit první nabídku lze během dne.

Některá tržiště navíc nabízejí logistiku. Zboží pošlete do jejich skladu a o balení, odeslání i vrácení se postarají sama, samozřejmě za poplatek.

Čím se za to platí

Tržiště si bere provizi z každého prodeje, jejíž výše závisí na kategorii, a často i další poplatky za zvýhodněné zobrazení nebo skladování. Sazebníky se mění a je třeba je číst pozorně u konkrétního provozovatele.

Podstatnější než poplatky je podle mě závislost. Zákazník patří tržišti, ne vám. Nezískáte jeho kontakt pro další komunikaci, nemůžete mu přibalit vlastní nabídku podle libosti a pravidla se mohou změnit ze dne na den. Účet může být pozastaven automatickým systémem a náprava trvá.

Na kartě produktu navíc stojíte vedle konkurentů se stejným zbožím a rozhoduje cena. U běžného zboží, které prodává dvacet dalších, je to závod ke dnu.

Co dává vlastní obchod

Ve vlastním e-shopu určujete vše: vzhled, ceny, způsob komunikace i to, co zákazníkovi nabídnete příště. Budujete značku a databázi lidí, kteří se k vám mohou vracet bez toho, abyste za každou návštěvu znovu platili.

Cenou je, že návštěvnost si musíte přivést sami. Reklama, srovnávače a obsah stojí peníze i čas a výsledky přicházejí pomalu.

Jaké zboží se kam hodí

Na tržišti se dobře prodává zboží, které lidé hledají podle názvu a kde nepotřebují poradit: náhradní díly, příslušenství, spotřební materiál. Vlastní obchod sluší výrobkům, které je třeba vysvětlit, představit příběhem nebo doplnit službou, tedy vlastní výrobě, specializovanému sortimentu a všemu, kde zákazník oceňuje odbornost.

Kdo prodává vlastní značku, má na tržišti lepší pozici, protože na kartě produktu nestojí vedle dvaceti stejných nabídek.

Kombinace obou cest

Častý postup vypadá tak, že prodejce využije tržiště jako zdroj objemu a nových zákazníků a vlastní obchod jako místo pro vracející se zákazníky a širší sortiment. Do balíčku z tržiště vloží kartičku se značkou, pokud to pravidla dovolují, a spoléhá na to, že spokojený zákazník si příště obchod najde.

Kombinace klade nároky na skladovou evidenci. Zboží prodané na jednom kanálu musí zmizet i z druhého, jinak prodáte, co nemáte. Většina e-shopových platforem má pro tržiště napojení, které zásoby synchronizuje.

Pohled zákazníka

Rozdíl je užitečné znát i z druhé strany. Na tržišti nenakupujete vždy od tržiště samotného. U každé nabídky je uvedeno, kdo je prodejcem, a právě on odpovídá za zboží a reklamaci. Prodejce může sídlit v jiné zemi, což ovlivní dodací lhůtu i průběh vracení. Tento údaj si před objednávkou doporučuji vždy rozkliknout.

Čím začít

Pokud teprve zjišťujete, zda o zboží někdo stojí, začal bych tržištěm. Je to nejlevnější způsob ověření poptávky a první recenze získáte rychle. Jakmile se zboží prodává, nenechávejte veškeré tržby na jednom kanálu, který neovládáte. Nejčastější chybou je zůstat roky jen na tržišti, a když se změní provize nebo pravidla, nemít kam ustoupit. Co obnáší druhá cesta, popisuje přehled o platformách a prvních krocích vlastního e-shopu, a s tím, jak získávat návštěvníky, souvisí text o tom, jak srovnávače zboží řadí nabídky.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb
• Podmínky a sazebníky pro prodejce, Allegro, Kaufland a Amazon
• Zprávy o českém trhu e-commerce, Asociace pro elektronickou komerci (APEK)
• Informace pro spotřebitele nakupující v zahraničních e-shopech, Evropské spotřebitelské centrum ČR