G y m n á z iu m , Praha 1 0 , V o d rad s k á 2 Pro je k t O B Z O R Y

!
&
"
'
#
$%#
(
) *+) ,-
Institution Saint Louis – Saumur, Francie
Zpráva o studijním výjezdu do st ední školy ve francouzském m st Saumur.
Vít R ži ka
15. – 19. 9. 2009
M sto Saumur leží v západní Francii, na b ezích eky Loire, necelých 150 km východn od Nantes.
Naše t í lenná skupina u itel navštívila katolickou školu Institut Saint Louis. Škola spojuje t i
stupn : collège (odpovídá druhému stupni naší ZŠ), lycée (odpovídá našemu gymnáziu) a BTS
(brevet de technicien supérieur – odpovídá naší vyšší odborné škole, na zdejší škole se vyu ují dva
obory: jeden ekonomický a jeden pro asistenty manažer ). Škola má p es 1200 student , z toho 60
studuje BTS a z ostatních je zhruba polovina na collège a polovina na lycée.
P i svém pobytu jsem se zam il na výuku na lycée, konkrétn ji pak na výuku matematiky
a biologie.
Lycée je na rozdíl od naší st ední školy t íleté, je zakon eno pom rn komplikovanou státní
maturitní zkouškou. Vyu uje se podle státem daných osnov, ty ur ují minimální po et hodin
v ro níku pro daný p edm t a podrobn vymezují, co se má b hem výuky probrat. U itel m že volit
po adí probíraných témat. Žáci se mohou zam it jedním ze t í sm r : na p írodní v dy, literaturu a
humanitní obory a na ekonomické obory. Podle zam ení mají pak žáci v jednotlivých p edm tech
odlišný po et hodin výuky a probírají p edm t do r zné hloubky.
Vyu ovací hodina trvá 50 minut, p edm ty se st ídají obdobn jako u nás. T ídy mají kolem 30
student , v tšina výuky (v etn výuky cizích jazyk ) probíhá pohromad v celé t íd , na laboratorní
práce (chemie, biologie, ...) je t ída rozd lena na dv skupiny. Oproti naší škole jsou žáci ve t íd
klidn jší a ukázn n jší, sou asn však mén aktivní než naši studenti. Ve všech hodinách, které
jsem navštívil, bylo u ivo probíráno pomalejším tempem než je zvykem v naší škole.
B hem svého pobytu jsem navštívil ty i hodiny matematiky u r zných u itel . Po obsahové
stránce byla výuka srovnatelná s naší školou.
1. hodina: ro ník term (nejvyšší ro ník), téma komplexní ísla
V tšinu hodiny ešil u itel spole n s žáky složit jší úlohu na téma komplexních ísel.
Úkolem bylo zjistit, pro jaké parametry x a y je dané komplexní íslo (vyjád ené jako výraz
obsahující parametry x, y, ísla a imaginární jednotku) reálné a pro jaké ryze imaginární.
P íklad byl zajímavý tím, že spojoval téma rovnost komplexních ísel, parametrickou úlohu
a grafické vyjád ení vztahu x a y (což byla v jednom p ípad elipsa a v druhém lineární
funkce). ešení úlohy zabralo tém celou hodinu.
2 – 4. hodina: 2. ro ník, téma vlastnosti funkcí
Další t i hodiny jsem strávil ve druhém ro níku, kde byly probírány funkce a jejich
vlastnosti. Zajímavé bylo, že v každé t íd pracoval u itel jiným zp sobem. V jedné t íd
pracoval u itel p evážn s u ebnicí, vlastnosti funkcí vysv tloval pomocí definic, které žáci
etli z knihy a pak se snažili vysv tlit jejich smysl a u itel je zapisoval na tabuli. Ve druhé
t íd se vlastnosti funkcí zkoumaly na jednoduchých grafech, které profesorka promítala na
strana 1/3
!
"
#
) *+) ,-
$%#&
'
(
tabuli. V poslední t íd u itel ešil s žáky slovní úlohu, jak se v závislosti na zm n velikosti
jedné hrany m ní objem t lesa. Tato úloha šla ešit velmi jednoduše pomocí diferenciálního
po tu (šlo o polynomickou funkci 3 stupn ), u itel jí ale ešil numericky pomocí grafické
kalkula ky (každý žák m l pro práci k dispozici školní kalkula ku).
Všichni žáci používali u ebnice ady Déclic. U ebnice zpracovává kompletní u ivo celého ro níku,
každé téma je len no do n kolika barevn a graficky odlišených ástí: Definice a v ty; ešené
úlohy a metody, jak pracovat; cvi ení a ukázky praktické aplikace tématu (obvykle jako motivace
na za átku kapitoly). Podle mého názoru jsou tyto u ebnice velmi dobré, zejména p ehledným
pojetím a za azením praktických aplikací probíraného u iva. Žáci si u ebnice p j ují ve škole.
V jedné t íd použil u itel k výuce program Geoplan Geospace.
Shrnutí:
probíraná témata byla obdobná jako v naší škole,
látka byla probírána pomalejším tempem,
formy a metody výuky byly srovnatelné s našimi,
ve dvou ze ty t íd byla celá hodina postavena na ešení jednoho rozsáhlého p íkladu, kde
se propojovaly r zné obory matematiky,
studenti mohou používat kvalitní p ehledné u ebnice.
Pro poznání výuky biologie jsem navštívil jednu dvouhodinovku praktických cvi ení, seznámil se
s u ebnicemi a podrobn prodiskutoval výuku s kolegou Thomasem Richardem.
Biologie se na francouzských st edních školách u í jako sou ást SVT (Sciences de la vie et de la
Terre – v dy o život a o Zemi), což je p edm t sdružující biologii, geologii a ást fyzické
geografie.
Tématem praktických cvi ení, které jsem navštívil, bylo srovnání r stu krásnoo ka a kvasinky
v r zných podmínkách (sv tlo/tma, r zné množství cukru, ...). Cvi ení bylo popsáno v u ebnici,
žáci navíc dostali podrobný návod a návod a texty ke cvi ení byly promítány na plátno z ve ejn
p ístupných výukových stránek prof. Richarda (http://www.blogg.org/blog-50595.html). Žáci
pracovali s p ipravenými vzorky obou organism , které pod mikroskopem po ítali a ukládali ke
kultivaci za r zných podmínek. Cvi ení bude pokra ovat za týden, kde žáci zjistí a porovnají, kolik
jedinc p ibylo i ubylo v jednotlivých nádobách a pokusí se své poznatky vysv tlit a zobecnit.
Podle u ebnic a informací francouzského kolegy jsem sestavil p ehled probíraných témat biologie
v jednotlivých ro nících:
1. ro ník:
Genotyp. Fenotyp. Diverzita fenotypu. Enzymy. Vliv gen a prost edí.
Morfogeneze rostlin. Mitóza, r st bun k. Funkce auxinu.
Regulace glykémie, diabetes.
Nervový systém.
2. ro ník
Organismus a jeho funkce: pohyb, dýchání, ob hová soustava, ízení.
Bu ka, DNA
Diverzita organism , ontogeneze.
Institution Saint Louis – Saumur, Francie
strana 2/3
!
"
#
) *+) ,-
$%#&
'
(
3. ro ník (term)
Fotosyntéza, bun né dýchání, ATP, mitochondrie.
Genetika, biotechnologie.
Paleontologie, evoluce.
Jak z p ehledu vyplývá, výuka biologie je ve Francii zna n odlišná oproti naší škole. Ve Francii se
zam ují na jedno téma, které pak probírají z r zných pohled a v r zných souvislostech v etn
praktických aspekt , tém se neprobírá systém organism (jen jako sou ást výuky evoluce a
diverzity). Výhodou m že být komplexní porozum ní n jakému p írodnímu jevu (nap . pohyb,
r st, ... ), nevýhodou by mohly být nesystematické znalosti a nedostate né v domí o celku a rozsahu
biologických obor .
Metoda výuky je také odlišná. Nechci zde srovnávat výuku v R a ve Francii (to na základ
návšt vy jedné hodiny nejde), ale spíš p ístup francouzských u ebnic a praxe v naší škole (která
odpovídá našim u ebnicím). Pro francouzské u ebnice je typická experimentální metoda – téma
za íná popisem a ukázkami experimentu i n jakého problému (nap . m ení hladiny cukru v krvi
sportovce p i zát ži). Z tohoto problému se pak odvíjí výklad, který hodn staví na schopnosti
interpretovat data a za adit je do souvislostí. Na záv r p ichází zobecn ní a shrnutí. Podobná
metoda byla použita i ve sledované hodin .
U nás je spíš b žné uvést biologický jev v kontextu n jakého celku – u uvedeného p íkladu nap .
jako sou ást tématu ídící soustavy – a konkrétní jev ukázat jako jednu z variant obecn jšího
principu nebo systému.
Institution Saint Louis – Saumur, Francie
strana 3/3