Vybrané duševní a behaviorální poruchy

Vybrané duševní a behaviorální poruchy
podle Vágnerové, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, Portál 1999
Demence
získané postižení, 5% populace nad 65let. Na základě organického poškození CNS, je charakterizováno
úbytkem kognitivních funkcí, zejména snížením inteligence o 20%, postupnou degradací celé osobnosti.
Postupem času vhodná hospitalizace, pokud rodina už není schopna zajistit péči.
Obecná diagnostická kritéria
1. Úbytek paměťových funkcí (nic nového si nepamatuje, postupně ztrácí i staré vzpomínky)
2. Úbytek dalších kognitivních funkcí (myšlení bradypsychické, rigidní, neschopnost plánovat,
rozhodovat se, nechápe požadavky okolí; časem inkoherentní myšlení) Možné i bludy.
3. Poruchy vnímání - gnostické poruchy
4. Apraxie - úpadek naučených motorických dovedností
5. Poruchy řeči - odráží myšlení, řeč je ulpívavá, stereotypní opakování. Receptivní i expresivní řeč
narušena.
6. Poruchy emotivity - stabilní a typický příznak. Citové ladění může být tupě euforické, depresivní nebo
úzkostné. Zhoršená je kontrola emocí, emoční labilita, dráždivost, někdy až nesmyslná aktivita
způsobená neklidem (stereotypní pohyby). Časem otupenost, apatie.
7. Poruchy motivace - zúžení,ev.ztráta zájmu o cokoli. Někdy jednostranně zaměřená, často pudově
(jídlo, sexualita)
8. Poruchy spánku. Posun cyklu spaní - spánková inverze, noční aktivita a denní ospalost.
9. Porucha osobnosti, úpadek, dezintegrace. Stupňování osobnostních rysů (např.šetrnost na lakotu).
Postupně neví, kdo je. Stávají se egocentrickými, bez empatie a pocitů viny.
10. Porucha orientace v prostředí, orientace v mezilidských vztazích (nerozumí filmům v TV)
Schizofrenie (viz film Čistá duše)
duševní porucha, 0,2-1% populace, dědičné dispozice+vyvolávající podnět. Premorbidně nižší frustrační
tolerance, introvertní zaměření, obtíže v mezilidských vztazích, omezená samostatnost, nižší výkony, zvýšeně
zranitelný běžnými vlivy. Vznik obvykle 16-25let, možné i do 45let. 20% jednorázová epizoda, 60% vrací se
a pokaždé další úbytek adaptačních schopností, 20% úplný rozpad osobnosti. Schizofrenie vyžaduje odbornou
léčbu, nelze očekávat spontánní zlepšení.
Obecná diagnostická kritéria
1. Porucha myšlení - nedokáže uvažovat koherentně (souvisle). Úsudky odrážejí svět halucinací a
bludů. Ztrácí se logická souvislost v myšlení i řeči, někdy slovní salát. Zvládat informační a
myšlenkový
chaos vyžaduje veškerý čas a energii. Ve chvíli, kdy se mu uleví, kdy pochopí, co se
vlastně děje - nastává
v myšlení bludný výklad reality
2. Porucha orientace v realitě - vylučuje náhodu, uvažuje magicky, absolutizuje význam dění (např.prší=bude
pršet navždy; lidé jdou po ulici, aby jej sledovali)
3. Porucha identity - není si jist, kým doopravdy je, může se považovat za někoho jiného. Nepoznává své
blízké. Připisuje nereálné schopnosti okolí
4. Pocit cizosti - typický příznak - cizost myšlenek, emocí, těla i vůle.
5. Bludy - např.kontrolování, ovlivňování, pronásledování, megalomanické, reformátorský, atd. Bludy často
zahrnují různé bytosti, které mají k nemocnému vztah. Ve světě bludů není nemocný sám.
6. Halucinace - může vnímat, že má něco udělat - může se stát nebezpečný sobě nebo svému okolí
7. Poruchy afektivity - nepřiměřené citové prožívání (na některé podněty nápadně přecitlivělí),
popř.oploštělost a otupělost
8. Autismus - stažení se do sebe - nerozumí světu, nápadná sociální izolace
9. Ambivalence - protichůdnost, a to pocitů, úvah a názorů i aktivity.
10. Osobnost se rozpadá, někdy chybí i hranice mezi "já" a okolním světem.
Poruchy osobnosti
V historii lidstva hráli často významnou roli. Trvalý stav, projevující se nepříznivými nebo nadměrně
zvýrazněnými vlastnostmi osobnosti, odchylkami v oblasti citového prožívání, uvažování i chování, zejména
ve vztahu k druhým lidem a společnosti. Dříve nazývaná psychopatie. 6-9% v populaci
Obecná diagnostická kritéria
1. Narušení adaptace, maladaptivní až hrubě rušivé chování, jehož důsledky nakonec trpí i sám jedinec, ale
zůsobuje potíže především jeho okolí. Zdroj konfliktů a odmítání.
2. Chování bývá generalizovaně maladaptivní, tzn. v mnoha sociálních situacích a mezilidských vztazích
3. Nemají náhled, považují své chování za přiměřené. Nedokáží se poučit ze zkušenosti
4. Poruchy osobnosti přetrvávají prakticky celý život
5. Snížená tolerace k zátěži - v zátěži se poruchy osobnosti zhoršují
6. Nejsou vyvolány duševní poruchou nebo mozkovým postižením- jsou rysem osobnosti
7. Některé osobnostní vlastnosti jsou extrémní - tím struktura osobnosti nevyvážená
8. Kognitivní funkce - intelekt není postižen, jde o určitý způsob uvažování a hodnocení situace (např.typické
je egocentrické uvažování)
9. Emotivita - odlišná kvalitou, intenzitou i přiměřeností
10. Obtíže v sebeovládání, nestandardní reakce na běžné podněty, nepřiměřený způsob uspokojování potřeb.
Chybí typické znaky dospělosti - zodpovědnost, empatie, altruismus
Poruchy nálad - mánie a deprese
Chorobná nálada, která neodpovídá reálné životní situaci nemocného. Unipolární porucha - jen depresivní
nebo jen manický charakter. Bipolární porucha - střídání obou typů. Trvá týdny i roky. 20.- 40.rok věku, 1-3%
populace, častěji ženy. Dědičná dispozice. Často spojeny se zvládání role dospělého, též vliv endokrinního
systému a cyklické proměny ročních dob (jaro a podzim vyšší riziko). Nelze přemoci vůlí, nutná psychiatrická
péče. Poruchy nálad jsou léčitelné.
Deprese - obecná diagnostická kritéria
1. Patologicky depresivní nálada, ztrácí schopnost se radovat, je úzkostný, pesimistický
2. Vzniká bez zjevné příčiny, deprese není vázána na konkrétní události!
3. Ranní pesimum - nejhůře se cítí ráno, budí se kolem 2.-3.h ráno a už neusnou, večer se cítí lépe
4. Tlumivý účinek na všechny oblasti života. Někdy naopak vysoce aktivní, a to v důsledku silné úzkosti
5. Mají svůj svět. Sebehodnocení výrazně zhoršeno, autoakuzace, pocity viny. Uvědomují si, že lepší svět
existuje, ale není určen pro ně - nezaslouží si to. Negativně hodnotí minulost, přítomnost i budoucnost.
Negace smyslu života. Deprese ruší hodnoty, potřeby. Nic nemá smysl, tak proč to dělat. Nemají vůbec
energii.
6. Odráží se i na celkovém vzhledu a chování, zpomalené i fyziologické procesy
7. Kognitivně - informace nemají hodnotu, význam. Není schopen se soustředit, zapamatovat si, myslet.
8. Bludy - mikromanický, autoakuzační, perzekuční, hypochondrické představy
9. Časté suicidální myšlenky a tendence.
10. Premorbidně melancholický typ, až pedantský pořádek, pečlivost, svědomitost, spolehlivost
Mánie - obecná diagnostická kritéria
1. "Mánie je pestrý cirkusový stan postavený nad jámou deprese" (Kalina, 1987)
2. Patologicky povznesená nálada, spojená s hyperaktivitou a rozjařeností. Nejde o vystupňované veselí,
ale křečovitost, napětí. Nesoudnost, přehnaný optimismus.
3. Reálná situace nemá větší význam, vzniká bez ohledu na okolnosti.
4. Sebehodnocení nápadně zvýšeno, stejně pozitivně hodnotí okolní svět. Budoucnost je výborná, vše
zvládne, nic špatného ho nemůže potkat. Případné potíže zavinili jiní.
5. Neodhadnou nebezpečí. Silná motivace k nejrůznějším aktivitám, aktivita není regulována. Jezdí
nesmyslnou rychlostí, nadměrně utrácí peníze, uzavírají podivné obchody. Zpětná vazba neslouží ke
korekci chování.
6. Zvýšeně sociabilní, až familiární, hovorní
7. Projevuje se i na celkovém vzhledu a mimice - fyzicky omládlí, radostný a živý výraz. Pohybují se
rychle, do všeho zasahují, cítí se kompetentní k čemukoli.
8. Pozornost povrchní a roztěkaná, i když oni to tak nevidí. Myšlení někdy tak rychlé, že je řeč
inkoherentní. Jsou hlasití. Mluví do všeho a ke všemu.
9. Bludy (někdy) - megalomanické, paranoidní i reformační.
10. Rychlé fyziologické procesy, mají nadměrnou chuť k jídlu, ale nemají čas jíst. Zvýšená sexuální
apetence-neselektivně střídají partnery.
Neurotické poruchy
Funkční psychické poruchy, ve významné míře podmíněné psychosociálně, projevují se specifickými,
psychickými i somatickými příznaky. Nejsou spojeny s organickým či neurologickým nálezem. Typickým
znakem je změna emocí. Aktivizovaná energie (např.ke zvládnutí strachu, vzteku) může zůstat nevyužita a
působí potom jako patogenní faktor. Nejčastěji mezi 25.-40.rokem. Projevy musí trval alespoň rok. Většinou
mají náhled.
Obecná diagnostická kritéria
1. Signalizují fixaci a kumulaci nevyřešených zátěží.
2. Životní zkušenosti vnímají jako subjektivně nezvládnutelné, nepřijatelné, rušivé.
3. Vliv na vznik poruch má dědičnost i aktuální psychický stav, sociální situace a aktuální somatický
stav.
4. Způsob uvažování pod vlivem zátěže se může změnit a vést až k neúčelné preferenci takové obranné
strategie, která problém neřeší a vede k neurotickým reakcím, které se mohou fixovat.
5. Faktor zpětné vazby - zátěžové situace provokují zpravidla nepřiměřené chování - to vyvolává
negativní zpětnou vazbu od okolí, což může negativně posilovat nepřiměřené jednání (např.koktavost,
tiky).
6. Pocit ohrožení a dysforie (zhoršení emočního naladění spojené s pocity napětí, strachu a úzkosti),
které přináší jedinci značné utrpení a komplikují mu život.
7. Chování může být nápadné, ale neporušuje základní sociální normy.
8. Uvědomují si odlišnost svých projevů i to, že jsou pro ně i okolí zatěžující.
9. Ráno se cítí lépe než večer, kdy jsou již unavení a vyčerpaní.
10. Důsledkem neurotických poruch je obvykle snížená výkonnost i životní energie a radost ze života.
 Úzkostná porucha - úzkost není vázána na konkrétní podnět
 Panická porucha - ataky těžké úzkosti, tj.paniky, nejsou vyvolány konkrétním podnětem, nelze je
předvídat, mají silnou intenzitu a krátké trvání
 Fobická úzkostná porucha - iracionální, nepřiměřený strach z něčeho, co samo o sobě není
nebezpečné (1%populace).
 Obsedantně-kompulzivní porucha - obsedantní myšlenky se vkrádají do mysli, nelze je ovlivnit
vůlí, jedinec ví, že jsou jeho vlastní, vyvolávají úzkost. Kompulzivní jednání - rituál, který přinese
alespoň na chvíli snížení vnitřní úzkosti, spojený s magickým myšlením. (2,5% populace)
 Disociační (konverzní) poruchy - disociace je vytěsněním určitých obsahů z vědomí, tyto obsahy
ale dále nevědomě působí. Podstatou je specifický únik od traumatizujících problémů. Konverze je
promítnutí určitého afektu, přání nebo myšlenky do tělesného projevu - únik do nemoci je
přijatelným řešením. Nejde o simulaci. U dětí časté, bolest je skutečná, signalizuje neúnosnost
zátěže (např.bolesti bříška).
 Somatoformní porucha - vyvolány psychickými problémy, jedinec se koncentruje na vlastní
zdraví, vyžaduje stále lékařská vyšetření, může mít hypochondrický charakter. Nejde o simulaci.
 Neurotické návyky - částečně nevědomé, ventil napětí při nadměrném zatížení (např.okusování
nehtů, vytrhávání vlasů, masturbace).
 Tiky vůlí neovladatelné, jedinec často u sebe pohyby neregistruje.
 Školní fóbie - potíže somatického charakteru, vyskytují se jen v době, kdy má jít do školy, nutná
konzultace s dětským psychiatrem.
 Poruchy vyměšování - enuréza (diagnostikuje se od 4let), enkopréza (vzácnější a závažnější)
 Poruchy řeči - mutismus - neurotický útlum řeči, může být celkový i selektivní. Balbuties koktavost (1-2%dětí). Logofobie - nepřiměřený strach z řeči