HL04-2011 - Hornické listy
Transkript
HL04-2011 - Hornické listy
HORNICKÉ listy časopis zaměstnanců Skupiny SD ročník XIX. číslo 4 Zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101 na DNT a jeho spokojená posádka editorial Milí čtenáři, věřím, že si krásně užíváte zbytek léta. Pokud jste byli na dovolené během prázdninových měsíců, určitě vám nic podstatného z dění v Severočeských dolech neunikne, když se začtete do aktuálního čísla. Jak se sami přesvědčíte, ve Skupině SD o žádné okurkové sezóně mluvit nemůžeme. Také v létě běžely všechny naše provozy na plné obrátky. Kromě pravidelných rubrik jsme pro vás připravili jednu novinku – cyklus Hornické dynastie. Na obou těžebních lokalitách SD je řada rodin, kde už několikátá generace spojila svůj profesní život s DNT či DB. Začínáme hornickou dynastií Míchalů, kteří na DNT už zanechávají více než padesátiletou stopu. Přáli bychom si, aby vás zmapování uplynulého půlstoletí povrchové těžby na Chomutovsku prostřednictvím tři členů jedné rodiny zaujalo. Rádi do nové rubriky zařadíme další hornické rody, třeba z vašeho pracoviště. Vaše tipy posílejte na adresu redakce. Od roku 2009 vychází dvakrát do roka příloha Severočeské listy, která je zacílena na obyvatele obcí sousedících s našimi těžebními lokalitami na Bílinsku a Tušimicku. Letošní letní vydání této přílohy se k vám dostává zároveň s aktuálními Hornickými listy. Příloha Severočeské listy není zdaleka jediným letošním bonusem. Připravujeme pro vás další. Třeba první kalendář Hornických listů. Během setkávání s vámi jsme zjistili, že preferujete klasický formát týdenního kalendáře a právě takový pro vás chystáme. Vyjde s posledním letošním číslem, jako poděkování za vaši celoroční přízeň. Ale to bude až v zimě. Teď ať ještě panuje babí léto. V říjnu se těším na další setkání nad stránkami vašich Hornických listů. Tomáš Vrba šéfredaktor obsah 3 slovo ředitele Josef Molek 4 hlavní téma Protiprašná opatření na DB strana 8 6 aktuality KK 1 300/K 111 zahájilo provoz na lomu Bílina ČEZ prodává svůj podíl v MIBRAG Modernizace drtiče D15 na DNT dokončena Víkend otevřených dveří na DNT 12 velkostroje pro povrchové dobývání Zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101: Správná volba pro DNT 16 hornické dynastie Hornická dynastie Míchalů 19 z odborů Evropská rada zaměstnanců ČEZ strana 16 20 pracovní den Noční směna Kurta Waltera 22 jubilanti Skupiny SD 23 naši zaměstnanci Čézar 2011 pro Františka Bártu 24 informace Orchideje v administrativní džungli Uhlí – energie i chemie Pracovní cesta Hornické společnosti Děti přivítaly prázdniny v pohádkovém lese strana 20 27 hornické tradice Tragické místo a datum: Důl Pluto, 3. září 1981 28 pomáháme Pomáháme dětem bojovat s hendikepem 29 z míst kde žijeme Letní slavení v Ledvicích a Březně Kadaň 31 sport strana 31 34 tip na výlet Cyklostezka Litoměřice – Ústí nad Labem HORNICKÉ listy 4/2011 časopis zaměstnanců Skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2011: 22. 8. 2011 UZÁVĚRKA ČÍSLA 5/2011: 14. 10. 2011. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s. výměníkových stanic, údržby povrchu Tušimice a obsluhy ČOV a ČDV na DNT. Současně je řešena problematika odchodů do starobního důchodu. Do roku 2015 dosáhne důchodového věku více než 600 našich zaměstnanců. Bude nutné zajistit jejich náhradu v požadovaném profesním složení. Klíčové budou zejména profese provozních zámečníků a elektrikářů. Pro zájemce o práci jsme trvale žádaným a perspektivním zaměstnavatelem, a to je jistě dobrá zpráva. Můžeme vybírat ty nejkvalitnější a zvyšovat tak výkonnost naší firmy. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Severočeské doly jsou jedním z největších zaměstnavatelů v Ústeckém kraji. Je proto přirozené, že zaměstnanecká a sociální politika je jednou z našich priorit a odpovídá našemu postavení na trhu práce. Rovněž jsme si vědomi i své odpovědnosti vůči regionu, ve kterém společnost působí. Pro zájemce o práci jsme trvale žádaným a perspektivním zaměstnavatelem, a to je jistě dobrá zpráva. Uvedená skutečnost vytváří předpoklad pro výběr toho nejkvalitnějšího z uchazečů a umožňuje tak další zvyšování naší výkonnosti. V roce 2011 je plánovaný průměrný stav zaměstnanců společnosti 3 480. Za období od ledna do srpna nastoupilo celkem 138 nových zaměstnanců, pracovní poměr pak ukončilo 139 zaměstnanců, z toho 64 % odešlo do starobního důchodu. Pečlivost je věnována sestavování pracovních kolektivů. Byl dokončen výběr zaměstnanců pro nové rýpadlo KK 1 300/K 111, kde drtivou část osádky tvoří zkušení zaměstnanci převedení z jiných úseků. V dalším období pak začne postupný nábor pracovníků na nově budovaný 6. skrývkový řez na DB. Na druhou stranu je rovněž nutno neustále optimalizovat výrobní procesy a stavy zaměstnanců. Pro zajištění plánovaných stavů je nutné realizovat řadu racionalizačních opatření, například v současné době probíhá výběrové řízení na vyčlenění údržby trafostanic TR2, TR3 včetně všech TSV, obsluhy a údržby Severočeské doly využívají pro doplnění profesí jako jeden ze zdrojů stávající zaměstnance, kterým umožňují zvýšení kvalifikace. V rámci celkového rozvoje kvalifikace zaměstnanců a mobility pracovních sil je program vzdělávání rozšířen o kurzy obsluhy PC a základů programu Word a Excel i pro kategorii dělnických profesí. K financování uvedených kurzů je částečně využíváno prostředků Evropského sociálního fondu. Jako benefit je pak nabízena možnost jazykové výuky s finanční spoluúčastí zaměstnance ve výši 30 % nákladů. Sociální politika společnosti představuje široké spektrum prvků, které navazují na systém mzdové motivace zaměstnanců. Nejvýznamnější položkou programu je podpora závodního stravování. Zaměstnancům, kteří nemohou využít závodní jídelny, jsou připravena jídla mražená. Téměř 84 % zaměstnanců využívá systému penzijního připojištění, kde spolu s příspěvkem zaměstnavatele spoří v průměru 1 800 Kč/ měsíc. Ze sociálního fondu je poskytován například příspěvek na sportovní a kulturní akce, očkování proti chřipce či doplňky stravy ve formě vitamínů. I v roce 2011 byly zaměstnancům poskytnuty nepeněžní poukázky, které využívají zejména v oblasti péče o zdraví. Významná částka je rovněž vynakládána pro důchodce – bývalé zaměstnance, a to formou příspěvku na využití závodního stravování a podpory rekreačních aktivit. Josef Molek personální ředitel 2/3 slovo ředitele HORNICKÉ listy 4/2011 hlavní téma 1 2 3 4 Ochrana ovzduší je součástí dlouhodobé strategie Severočeských dolů. K opatřením eliminujícím prašnost patří kromě vysazování protiprašných pásů a rychlého osévání ploch uvolněných důlními provozy pro následnou rekultivaci především zkrápění. Zkrápějí se přesypy dálkové pásové dopravy v celé délce uhelných odtahů, včetně ledvické úpravny a také veškeré šachetní komunikace. K lepšímu životnímu prostředí slouží rovněž ekologické stavby – zakrytované uhelné odtahy, nebo opláštění hlubinného zásobníku II v úpravně. I když podle meteorologů letos zažíváme nejchladnější léto za posledních dvacet let a v červenci dokonce spadlo 160 procent normálu srážek, všechny prostředky a opatření na snížení prašnosti plnila v Dolech Bílina svůj účel. Na DB zkrápí 24 míst uhelných odtahů Se zkrápěním přesypů pásových dopravníků uhelných odtahů se v provoze lom začalo v roce 2008. Tehdy to bylo na devíti místech. V současné době se zkrápí dvacet přesypů. Rampami se zkrápěcími tryskami byly osazeny také výložníky čtyř pásových zakládacích vozů (PVZ) v uzlu PVZ na jižní straně lomu. Navíc jsou všechny tři uhelné odtahy vedoucí z lomu do úpravny z větší části zakrytované. Všechna tato opatření jsou účinná a výborně plní svůj účel – omezují prašnost. Zvláštní péče je pak věnována skládkám uhlí a uhelného mouru nebo úpravárenským provozům. Ke zlepšení ovzduší v sousedních Ledvicích pomáhá protiprašná ocelová stěna (výška 8 m) lemující severní a západní stěnu hlubinného zásobníku II. Také v tomto objektu je jeden ze šesti výkonných průmyslových vysavačů, které brání úniku prachu z objektů ledvické úpravny. Samozřejmostí je zkrápění uhelné cesty všemi úpravárenskými provozy. Počet zkrápěcích míst se zde počítá na stovky. Flotila kropících cisteren v nepřetržitém provoze Účinnými pomocníky při snižování prašnosti na všech nezpevněných šachetních komunikacích je devět cisteren s objemy nádrží od 8 do 22 tis. litrů a nejrůznějšími možnostmi nastavení a intenzity kropení. Mezi největší patří cisterna na podvozku kloubového dampru Caterpillar 730. Také tento obří stroj se v důlním provoze osvědčil. Díky pohonu všech kol a motoru o výkonu 239 kW si poradí s jakýmkoliv terénem. Během dvanáctihodinové směny zaručí 170 tis. litrů vody prýštící z trysek nejvýkonnější bílinské cisterny bezprašnost dopravních cest v areálu Dolů Bílina. Navíc je tato cisterna vybavena také vodním dělem pro zmáhání zápar. Do boje proti prachu se zapojilo také rýpadlo KU 300.13/K 71 Od své rekonstrukce v roce 2010 je rýpadlo vybaveno zkrápěcím zařízením. Odprášení pěti přesypů vodní mlhou na tomto stroji zásobuje nádrž na užitkovou vodu o objemu 12 m3 umístěná na vyvažovacím výložníku, tlaková jednotka, gumové a pozinkové rozvody a postřikové rampy. Zkrápěcí zařízení se ovládá z kabiny řidiče velkostroje. Objem nádrže vystačí na dvacet hodin provozu. Vodu s konstantním tlakem k pěti postřikovým rampám s tryskami (kolesový výložník, přední/zadní pás, střední sýpka, předávací pás a nakládací výložník) přivádí tlaková jednotka minijet. Na rampách je celkem dvacet trysek, každá o výkonu 30 l vody/h. Také toto zařízení se podílí na snížení prašnosti v lomu DB. text a foto: Tomáš Vrba 1 Největší cisterna zkrápějící cesty Dolů Bílina má objem nádrže 22 tis. litrů. 2 Na kolesovém rýpadle KU 300.13/K 71 je celkem pět zkrápěcích míst. 3 Postřikové rampy s tryskami nechybí ani na čtyřech PVZ uhelných odtahů. 4 Jedna z ekologických staveb ledvické úpravny: hlubinný zásobník II obestavěný protiprachovou stěnou. 4/5 PROTIPRAŠNÁ OPATŘENÍ NA DOLECH BÍLINA BĚHEM LÉTA NA PLNÉ OBRÁTKY aktuality KK 1 300/K 111 ZAHÁJILO ZKUŠEBNÍ PROVOZ NA LOMU BÍLINA V sobotu 21. srpna během ranní směny začalo nové rýpadlo KK 1 300/K 111 odtěžovat první kubíky rostlé zeminy na bočních severních svazích druhého skrývkového řezu. Ještě předtím urazilo 2,5km transportní trasu z montážního místa na pozici svého prvního nasazení. Zkušební provoz nové posily bílinské skrývky začal ráno přesně v 8:41. Prvním řidičem, který hrábl patnácti korečky kolesa do země, byl Radek Hájek. Během zkušebního provozu bude odtěžené nadloží ukládáno prostřednictvím dálkové pásové dopravy (DPD) druhého skrývkového řezu na vnitřní výsypku. Na DPD je stroj KK 1 300/K 111 napojen u PD 711. Zakladač ZP 5 500.5/Z 79 tedy nyní ukládá odtěžené skrývkové hmoty od dvou rýpadel (KU 800.17/K 105 a KK 1 300/K 111). Postupnou těžbou a transporty se nové rýpadlo dostane až na nejnižší skrývkový řez lomu Bílina s častým výskytem těžko rozpojitelných a pevných jílovců. ČEZ prodá svůj podíl v MIBRAG Skupina ČEZ 20. července oficiálně oznámila záměr prodat svůj 50 % podíl ve středoněmecké hnědouhelné společnosti MIBRAG, a to druhému partnerovi v této firmě – Energetickému a průmyslovému holdingu. Transakci schválily všechny orgány ČEZ. Souhlas s prodejem udělila představenstvu Severočeských dolů dozorčí rada SD a. s., neboť 50 % podíl v konsorciu českých vlastníků drží Skupina ČEZ právě prostřednictvím Severočeských dolů. ČEZ naopak získá společnost Energotrans, jež je stoprocentní dceřinou firmou Pražské teplárenské a provozuje hnědouhelnou elektrárnu Mělník I (352 MW). Dokončení transakce prodeje 50 % podílu v MIBRAG nastane po jejím schválení ze strany příslušných orgánů. Podmínkou je přitom rovněž dokončení převodu 100 % podílu ve společnosti Energotrans na společnost ČEZ. Součástí obchodu bude i prodej projektu na výstavbu nové uhelné elektrárny Profen Energetickému a průmyslovému holdingu. Skupina ČEZ musí strategicky posilovat svoji pozici v distribuci a teplárenství, tedy v oblastech, které poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu s rizikovými jevy. K rozhodnutí o prodeji MIBRAG bezesporu přispělo i rozhodnutí německé vlády odejít od jaderné energetiky, neboť německý trh se tak strategicky stal pro ČEZ více rizikový. Navíc německé úřady deklarují, že odstavené jaderné bloky budou nahrazeny především obnovitelnými zdroji a plynem. Jak známo, významné německé elektrárenské firmy v nedávných letech vzdaly výstavbu víc jak deseti plánovaných uhelných bloků. Jakkoli investice do společnosti MIBRAG za krátkou dobu dvou let přinesla ČEZ zajímavé zhodnocení vložených finančních prostředků, byla zvolena varianta získání společnosti Energotrans, hlavně v souvislosti s připravovanou paroplynovou elektrárnou (800 MW) v Mělníce, která má v blízké budoucnosti nahradit výkon dožívajících uhelných zdrojů v této lokalitě (ČEZ zde provozuje dva uhelné bloky o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 500 MW) a zabezpečovat i dodávku tepla pro Prahu. Velmi dobré vztahy mezi SD a. s. a MIBRAG, které se za uplynulé dva roky prohloubily, bezpochyby zůstanou po provedení transakce zachovány. text a foto: Tomáš Vrba Pro zkvalitnění prevence kriminality, zlepšení bezpečnosti práce a zlepšení spolupráce mezi zaměstnanci a vedením SD byla nově zřízena „Anonymní telefonní linka Severočeských dolů“. Přístup na ni je možný navolením telefonního čísla pevné linky: 5050 z DB nebo 8-5050 z DNT. Na linku se lze dovolat i z jednotné sítě a mobilních sítí provolbami: 417 80 5050 anebo 726 22 5050 Na tuto linku je možno volat zcela anonymně, neboť úmyslně není zaznamenáváno číslo volajícího. Lze oznámit jakákoliv jednání firem, jejich zaměstnanců, ale i vlastních zaměstnanců SD, která nejsou v souladu se zájmy Severočeských dolů a.s. Linky lze využít i k předložení námětů a připomínek ke zlepšení organizace práce, řídících činností a k řešení jiných možných problémů v činnostech naší firmy. Obsah zaznamenaných hovorů je pravidelně vyhodnocován a na základě jejich obsahu jsou zpracovávána odpovídající opatření. Anonymní telefonní linka SD DB 5050 – DNT 8-5050 417 805 050 726 225 050 Odstávka úseku Skrývka na DNT Pracovníci úseku Skrývka provedli začátkem srpna náročnou technologickou odstávku na porubní straně 3. skrývkového řezu. Během týdenní odstávky zařízení dálkové pásové dopravy (DPD) a velkostrojů byla zajištěna kompletní přeložka napájecího kabelového vedení 6 kV, 35 kV a řídícího vedení nově na upravený závěrný svah východní demarkace řezu. Dále byla v odstávce realizována vějířovitá přestavba pásového dopravníku (PD) 211 o 80 m a prodloužení odtahového PD 256 o 150 m. Provedené práce napomohou k plynulému přechodu těžby skrývky rýpadlem KU 800.20/K 106 do oblasti bývalé demarkace řezu s následným postupem těžby velkostroje na jih. text: Vladimír Andrášek foto: archiv DNT Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2011: leden až červenec Počet evidovaných úrazů Rozdíl 2011 2010 DB 42 53 - 11 DNT 30 32 Správa a.s. 1 1 73 86 SD a.s. Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2011 2010 14 17 -2 9 8 1 0 1 1 0 - 13 24 26 -2 -3 6/7 Nový účinný pomocník pro řešení problémů: Anonymní telefonní linka SD aktuality Prasklá hřídel kolesa rýpadla K 10 000/K 74 Jaroslav Bubeník (vpravo) a Petr Doskočil z SD – 1. strojírenská uvolňují upínací kroužky prasklé hřídele. 16 korečků, bylo koleso vyjmuto z výložníku. Pak už nic nebránilo demontáži prasklé hřídele. Nová hřídel pochází od tradičního dodavatele a rovněž výrobce celé konstrukce tohoto ojedinělého stroje – Vítkovice Machinery Gearworks. Během třiatřicetiletého provozu K 10 000 se tato závada objevila už podruhé, prvně v roce 1996. Na plné obrátky se rozeběhly také práce v rámci plánované roční revize. Na rýpadle K 10 000/K 74 se mimo jiné mění kruhové dráhy podvozku č. 3 na předávacím konci spojovacího mostu, na hlavním podvozku se vyměňují přímé válečkové dráhy. text a foto: Tomáš Vrba Na prvním skrývkovém řezu lomu Bílina je od 19. července dočasně vyřazeno z provozu největší tuzemské kolesové rýpadlo K 10 000/K 74. Příčinou nucené odstávky je prasklá hřídel kolesa. Zároveň s náročnou výměnou třiatřicetitunového dílu byla zahájena o dva měsíce dříve plánovaná roční revize celého technologického celku prvního skrývkového řezu, se kterou se původně počítalo na září. Nejvýkonnější rýpadlo DB by mělo opět zahájit těžbu v průběhu října. Rýpadlo K 10 000/K 74 je v provozu od roku 1978. Teoretickému výkonu 10 000 m3 sypané zeminy za hodinu odpovídají také gigantické rozměry jeho robustní konstrukce. Celková hmotnost rýpadla včetně spojovacího mostu činí 6 tis. tun. Obřímu 14,5metrovému průměru kolesa odpovídají rozměry jeho hřídele (hmotnost 33 t, délka 13 m). S náročnou výměnou hřídele začali specialisté z SD – 1. strojírenská bezprostředně po jejím prasknutí. Nejdříve bylo potřeba odmontovat obě dvě převodovky a pohony kolesa, prstenec, skluz a konstrukci předního pásu. Poté, co bylo odstrojeno všech Modernizace drtiče D15 dokončena v termínu HORNICKÉ listy 4/2011 Na konci srpna vrcholily na prvním uhelném odtahu DNT dokončovací práce zásadní rekonstrukce drtiče D15. Montáž byla zahájena na začátku července. Generální dodavatel – dceřiná společnost Prodeco – dodržel plánovaný harmonogram, takže začátkem září může začít zkušební provoz. Původní kladivový drtič DR15 s třídičem sloužil na DNT od roku 1975. Jeho provozní výkon byl 2 tis. t/h. Oproti tomu nový dvourotorový drtič D15 na prvním uhelném odtahu má výkonnost 3 tis. t/h, kdy výstupní zrnitost uhlí po drcení činí 0–40 mm. Kromě nové hlavní ocelové konstrukce věže drtiče včetně lávek, ochozů a schodiště (dodala SD – 1. strojírenská) je technologie nově tvořena dvěma drtiči MMD 625 s nástavbou a klapkou. Hydraulicky ovládaná klapka umožní směrování toku uhlí (na jeden, na druhý, nebo na oba drtiče MMD 625). Případnému nalepování uhlí horších kvalitativních parametrů těženého v nové lokalitě Libouš II Sever zabrání antiabrazivní obložení, topná tělesa a vzduchová děla (tlakový vzduch z kompresoru) pro odstřel nálepů. Nová je také kabina obsluhy drtiče. Modernizovaný drtič D15 přispěje rovněž ke zlepšení životního prostředí. Utěsněním přesypů a důkladným zakrytováním konstrukce se výrazně sníží prašnost v okolí. text a foto: Tomáš Vrba 8/9 ZPEVNĚNÍ DNA VNITŘNÍ VÝSYPKY DB Výstavba koridoru energetických sítí pro skrývku DB V návaznosti na realizaci báňsko technologických postupů podle aktuálního POPD pro Doly Bílina je nutné přeložit stávající venkovní vedení linek vysokého napětí v severovýchodní části vnitřní výsypky na nově vybudované zemní těleso – koridor, které vede těsně vedle hráze plaviště popílku Elektrárny Ledvice. Zemní práce byly zahájeny na začátku letošního roku. Stavba valu včetně nového vedení tří linek vysokého napětí 35 kV by měla být dokončena v červnu 2012. Realizace násypového tělesa patří do komplexu ochranných opatření životního prostředí města Ledvice. Nově budované násypové těleso po důkladné sanaci podloží postupně roste podle plánovaného harmonogramu, kdy se hutní jednotlivé jeho vrstvy tak, aby dosáhlo kóty 200 m n. m. Nespornou výhodou pro obyvatele Ještě než se začalo s realizací nového zemního tělesa koridoru, byla v Ledvicích postavena ochranná stěna v Jiráskově ulici. sousedního města Ledvice je skutečnost, že veškerý zemní materiál na stavbu tělesa valu vozí nákladní auta výhradně po šachetních komunikacích z vnitřní výsypky. Případnému obtěžování stavebním ruchem pak brání zelená stěna v Jiráskově ulici. Také příjezdové cesty na stavbu vedou mimo obytné lokality. Bezprostředně po dokončení zemních prací bude část tělesa valu sousedící s Ledvicemi osázena zelení. Po novém zemním tělese kopírujícím hráz plaviště popílku z ledvické elektrárny povede nové venkovní vedení tří linek vysokého napětí 35 kV zajišťujících přívod elektrické energie pro dobývací techniku skrývkových řezů DB na severní straně lomu. V koruně valu bude obslužná komunikace. V prostoru mezi městem Ledvice, elektrárenským plavištěm popílku a montážním místem Jana bude realizována také nová čerpací stanice důlních vod J 12 a odvodňovací příkopy tak, aby mohla být tato část vnitřní výsypky ze severu dosypána zakladačem ZP 10 000/Z 81. text a foto: Tomáš Vrba Během letních měsíců probíhala na hraně vnitřní výsypky v místě bývalé jímky čerpací stanice č. 3 likvidace naplavených kalů novou metodou. Speciální dávkovač z cisterny zde vmíchává do kalů cement, který po vytvrdnutí tyto kaly zpevní tak, že na ně bude moci být založena výsypka. Do září by takto mělo být zkušebně likvidováno 15 tis. m3 kalů. Dalším pokusem je odvoz kalů upravenými vozidly do kazet na vnitřní výsypce, kde postupně vyschnou. V září bude proveden jiný experiment – odstřeďování kalů pomocí mobilní odstředivky. Likvidace kalů je nezbytná pro bezpečné založení vnitřní výsypky. TECHNICKÉ VOZIDLO HASIČŮ Z DNT Ve vozovém parku tušimických hasičů dosud chybělo technické vozidlo vybavené vyprošťovací technikou. Protože nástavba takového vozidla provedená specializovanou firmou je finančně nákladná, rozhodli se kreativní členové sboru pod vedením velitele směny Jaromíra Vrby vlastními silami přestavět ojetou sanitu Nissan Patrol. Přestavbu zvládli během dvou měsíců. Staronové technické vozidlo je vybaveno vyprošťovací technikou, dýchacími a hasicími přístroji a splňuje předpisy pro provoz na všech komunikacích. aktuality VÍKEND OTEVŘENÝCH V hlavní roli veterán KU U odstaveného rýpadla KU 800.8/K 77 byl průvodcem 295 dospělých i dětských návštěvníků zkušený havíř Dobromil Tuček (vlevo). HORNICKÉ listy 4/2011 Nabídku exkurze nazvané Cesta do hlubin dolu využilo během víkendu 300 zájemců. K účastníkům exkurze patřili především občané Března. Na snímku Libuše Kopejtková s dcerou právě nastoupily na dvouhodinovou dobrodružnou cestu. U příležitosti březenské pouti (20.–21. srpna) se uskutečnil první víkend otevřených dveří na DNT. Pro návštěvníky bylo připraveno zajímavé seznámení s povrchovou těžbou hnědého uhlí, rekultivacemi a dobývací technikou a také výprava za březenským drakem Severusem, jak byla nazvána prohlídka vyřazeného rýpadla KU 800.8/K 77. Formou pohádky se s obřím strojem mohly seznámit i děti. Na své si přišli také dospělí obdivovatelé techniky. Kromě informačních panelů s parametry velkostroje se jim dostalo kvalifikovaného výkladu Dobromila Tučka, ještě donedávna řidiče zakladače, pro kterého jsou dobývací stroje srdeční záležitostí. Také druhá možnost návštěvy DNT – exkurze do důlního provozu – měla bezvadného průvodce. Ke jménu Josef Pouba není třeba nic dodávat. Pečlivě zvolená trasa exkurze představila vše podstatné z prostředí moderního povrchového dolu. Dvě terénní auta s nástavbou pro přepravu osob byla čtyřikrát denně po oba dva dny plně obsazena zájemci. Navíc, se Severočeskými doly se mohli lidé seznámit, aniž by opustili pouť. Přímo v parku Informační 10/11 DVEŘÍ NA DNT 800.8/K 77 Žádná ze zvídavých otázek nezaskočila průvodce exkurzí Josefa Poubu (uprostřed), donedávna vedoucího úseku skrývky lomu Libouš – Březno. Renata Malíková, specialistka komunikace SD, mohla být spokojená s návštěvností stánku Informačního centra SD. centrum SD otevřelo stánek a bylo tam stále plno. Hitem letošní pouti se staly balónky s logy SD. Celkem navštívilo během víkendu otevřených dveří DNT šest set lidí. Všichni se chtěli na vlastní oči přesvědčit, jak funguje povrchový důl. Mezi prvními sobotními zájemci o prohlídku byl Pavel Sekyra z Kadaně. „Učím na zemědělské škole a hornictví a rekultivace mě vždy zajímaly. Dnes mě zaujala obrovská moderní rýpadla těžící skrývku, která obsluhuje jen šestičlenná posádka. Pěkné byly také rekultivace a úžasný pohled z vyhlídky.“ Pozitivní dojmy z exkurze si odnesli i ostatní návštěvníci. Specialistům odboru strategie a komunikace se podařilo přitažlivou formou široké veřejnosti zpřístupnit industriální památku v podobě vyřazeného kolesového rýpadla a zorganizovat atraktivní prohlídky těžebních lokalit DNT pro dosud nepředstavitelný počet návštěvníků. Úspěšná akce se bude opakovat v září. Bližší informace najdete na www.infocentrumsdas.cz. Na shledanou na příštích dnech otevřených dveří! text a foto: Tomáš Vrba velkostroje pro povrchové dobývání Nejnovější a nejmodernější Zakladač Pásový Dvouvozový Housenicový (tak se oficiálně nazývá) o výkonu 6 300 m3/h sypané zeminy už jedenáct let spolehlivě zakládá nadloží ze třetího skrývkového řezu. Jeho pracovištěm jsou nejspodnější etáže vnitřní výsypky. Zakladače řady ZPDH 6 300 jsou stroje moderní generace. Špičková technika a dlouholeté zkušenosti společnosti Prodeco, předního výrobce dobývací techniky, garantovaly jejich vynikající výkony a mimořádnou spolehlivost. Prodeco vyrobilo dva zakladače této řady a oba jsou nasazeny na lokalitách SD. První ZPDH 6 300.1/Z 101, na DNT od roku 2000, doplnil na DB v prosinci 2009 ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102. Všechny čtyři aktivní zakladače na DNT jsou z produkce Prodeca Firma Prodeco, dříve Vítkovice, je nejvýznamnějším tuzemským dodavatelem zakladačů. Její výrobky najdeme na lomech všech hnědouhelných společností. Výjimkou nejsou ani Doly Nástup Tušimice. Prvním byl v roce 1964 zakladač ZP 1 500.6 (výkon 1 500 m3/h) na lomu Prunéřov. V letech 1964–2000 na výsypky DNT dodalo Prodeco (Vítkovice) celkem 11 zakladačů. V současné době zde používají čtyři: ZP 5 500.4/Z 80 (1976) zakládá hmoty ze druhého skrývkového řezu, ZP 3 500.8/Z 90 (1983) výběrovém řízení kontrakt realizovala projekční kancelář Vítkovice – Prodeco. ZPDH 6 300.1/Z 101: První český zakladač na housenicovém podvozku Dlouholetý výrobní program zakladačů z Vítkovic – Prodeca čítá celou škálu typů na kolejových nebo kráčivých podvozcích. Jediným zakladačem s housenicovým podvozkem používaným v severočeském hnědouhelném revíru byl kdysi východoněmecký stroj A2RSB 8 800/Z 76 na Radovesické výsypce. Vítkovice – Prodeco jako nejvýznamnější Technické parametry ZPDH 6 300.1/Z 101 6 300 m3/h sypané zeminy HORNICKÉ listy 4/2011 Teoretický výkon Dosah výložníku od osy stroje 90,6 m Otočnost výložníku vůči spojovacímu mostu ± 115° Měrný tlak na pláň 0,08 MPa Celkový instalovaný výkon 2 215 kW ukládá meziložní jíly z uhelné sloje na nové těžební lokalitě Libouš II – Sever, ZP 6 800.1/Z 100 (1993) zakládá materiál z prvního skrývkového řezu a popisovaný ZPDH 6 300.1/Z 101. Montáž tohoto nejnovějšího zakladače probíhala v letech 1998–2000. Jednalo se o první ze tří velkostrojů nasazených do provozu DNT v rozmezí let 2000 až 2006 (kromě zakladače to byla ještě dvě rýpadla – SchRs 1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110). Po český dodavatel zakládacích strojů (celkem vyprodukoval 56 zakladačů) používal u některých typů s kráčivým podvozkem housenice u podvozků pod spojovacím mostem. Prvním zakladačem vybaveným dvěma housenicovými podvozky byl právě ZPDH 6 300.1/Z 101. Hlavní podvozek tvoří tři dvojice housenic (dvě řiditelné a jedna neřiditelná). Všechny tři dvojice podvozku jsou výkyvné ve svislé rovině, což spolu s vahadlovým 1 ZPDH 6 300.1/Z 101 je jediným zakladačem na DNT s housenicovým podvozkem tvořeným šesti housenicemi. 2 Délka zakládacího výložníku je 80,3 m; vzdálenost mezi osou shazovacího bubnu výložníku a osou otáčení měří 90,6 m. 3 V roce 2010 založil ZPDH 6 300.1/Z 101 na spodních etážích vnitřní výsypky 6,5 mil. m 3 skrývkových hmot. 1 12/13 Zakladač zpdh 6 300.1/Z 101: Správná volba pro dnt 2 3 velkostroje pro povrchové dobývání 8 6 5 4 3 1 HORNICKÉ listy 4/2011 2 systémem zajišťuje rovnoměrné rozložení tlaků na pojezdovou rovinu. Také podvozek pod spojovacím mostem je housenicový. Celkem má dvě housenice, které jsou obě hnané. Délka housenice je 8,5 m, oproti 9 m u housenic hlavního povozku. Pojezdová dráha pod spojovacím mostem umožňuje měnit vzdálenost mezi hlavním podvozkem a podvozkem spojovacího mostu o ±2 m. To vše jsou technické parametry, ale jak se jeví housenicový podvozek v praxi? „Šest pohonů a housenic hlavního podvozku umožňuje jednodušší a rychlejší pojezd, což oceníme hlavně při přesunech. V porovnání se zakladačem ZP 6 800.1/Z 101 na kráčivém podvozku, který jsem také řídil, je obsluha a údržba housenicového podvozku mnohem snazší,“ konstatuje vedoucí řidič Luděk Dvořák, člen posádky ZPDH 6 300.1/Z 101 od uvedení do provozu v roce 2000. Vizitka nejnovějšího zakladače na DNT ZPDH 6 300.1/Z 101 je pokračovatelem osvědčených zakladačů řad ZP 6 600 a ZP 6 800 a je tvořen těmito segmenty: spodní stavbou s housenicovým podvozkem a kulovou dráhou o průměru 8,5 m, střední stavbou s otočnou plošinou, ramenem protizávaží a dvěma jeřáby, zakládacím výložníkem začepovaným do střední stavby ve výšce 12 m (délka výložníku je 80,3 m a vzdálenost mezi osou shazovacího bubnu výložníku a osou otáčení dosahuje 90,6 m), kabina řidiče je umístěna pod výložníkem, 55metrovým spojovacím mostem s housenicovým podvozkem. Součástí zakladače je také kabelový vůz pro vlečný kabel o přívodním napětí 6 kV. Dopravní pásy na výložníku a přesypech jsou 2 m široké a dosahují rychlosti 6,83 m/s. Maximální výška vratného bubnu výložníku od pracovní plochy je + 26 m. Konstrukce zakladače umožňuje sypání hloubkovým i výškovým způsobem. ZPDH 6 300.1/Z 101 se pohybuje samostatně na dvou housenicových podvozcích a dosahuje rychlosti až 10 m/min. Samozřejmostí je vybavení řídícím systémem, 4 Mechanik a posádka ZPDH 6 300.1/Z 101: 1 Josef Vojtěch, mechanik zakladače; 2 Michal Krob, zámečník; 3 Jan Jiřík, pasař; 4 Petr Spousta, elektrikář; 5 Jiří Rác, řidič – elektrikář; 6 Luděk Dvořák, vedoucí řidič. 5 Pasař Jan Jiřík představuje jeden ze „zlepšováků“ posádky. Zakrytí spodní větve na pásu spojovacího mostu nedovolí pronikat srážkové vodě a zabraňuje tak prokluzu pásu. 5 6 7 8 14/15 který usnadňuje jeho obsluhu. Kolos o hmotnosti 1 429 t ovládá řidič zakladače z kabiny umístěné pod výložníkem a řidič spojovacího mostu ze své kabiny. Orientaci a permanentní informovanost o aktuálním stavu usnadňuje kamerový systém a monitory. V čem se liší ZPDH 6 300.1/Z 101 a ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102 Přednosti staršího Z 101, jako jsou housenicový podvozek, centrální mazací systém a hydraulický zdvih převislého konce spojovacího pásu místo klasického vrátku, rozhodly o pořízení obdobného zakladače také pro Doly Bílina. Přestože novější zakladač vychází ze svého typového předchůdce, v některých detailech se odlišuje. Jsou to například pohony dopravních pásů s rozběhovými spojkami u Z 101, oproti kroužkovým motorům v případě bílinského Z 102. Jinak je také řešen střední přesyp (pro DNT bylo použito pevné lože válečků, pro DB girlandové válečky). Zatímco u zakladače pro DNT Prodeco kooperovalo v případě housenicových podvozků s německou firmou Thyssen Krupp, na výrobě zakladače Z 102 se podílely výhradně tuzemské firmy (konkrétně u podvozku to byla společnost Vítkovice Machinery Gearworks). Posádka: Náš zakladač je prostě nejlepší Jednoznačně kladně hodnotí ZPDH 6 300.1/Z 101 všichni členové posádky. Řada z nich předtím pracovala na jiných zakladačích, takže mají s čím porovnávat. Oceňují rychlý pojezd, snadné ovládání, monitorovací systém a řídící systém Allen Bradley. „Je to bezproblémový stroj, když se o něj samozřejmě dobře staráme. Z 101 je už čtvrtý zakladač, kde sloužím a je jednoznačně nejlepší,“ nešetří chválou Jiří Rác, zástupce řidiče a elektrikář. Jeho slova potvrzují vyrovnané výkony ZPDH 6 300.1/Z 101. V loňském roce vychrlil jeho výložník na vnitřní výsypku během 4 174 provozních hodin zhruba 6,5 mil. m3 skrývkových hmot. text a foto: Tomáš Vrba 6 Řídící systém se dvěma monitory a joystickem zkušeně ovládá v kabině řidiče Luděk Dvořák. 7 Zámečník Michal Krob v kabině řidiče spojovacího mostu. 8 Elektrikář Petr Spousta nám otevřel rozvodovou skříň frekvenčního měniče housenic hlavního podvozku. hornické dynastie HORNICKÉ listy 4/2011 Severní Čechy jsou s hornictvím intenzívně spojeny už zhruba 150 let, tedy od doby, kdy se začala průmyslově využívat zdejší hnědouhelná ložiska. Těžba hnědého uhlí ovlivnila nejen rozvoj průmyslu, tvář krajiny, ale i životy lidí. Neustálý růst objemů těžby byl podmíněn stále se zvyšujícím počtem horníků. Nyní se z historického hlediska nacházíme v poslední, byť dlouhodobé, etapě povrchového dobývání uhlí. I přes útlum těžeb a transformaci hnědouhelného hornictví patří stále těžební společnosti k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v regionu. Plynulou těžbu zajišťuje už několikátá generace horníků. Výjimkou nejsou ani rodiny, kde se hornické řemeslo dědí. Život tušimických havířů mapující budování zdejšího důlně-energetického komplexu, období nejvyšších těžeb až po současnou etapu pomalu končícího povrchového dobývání v této lokalitě dokumentuje hornická dynastie Míchalů, kde tři generace jedné rodiny spojily svůj profesní život s DNT. Miloslav Míchal st.: Zažil jsem výstavbu největšího palivoenergetického komplexu v Čechách S dobýváním hnědého uhlí se na Chomutovsku začalo už na přelomu 19. a 20. století, tehdy výhradně hlubinnými doly. První povrchový důl – Meissner – byl otevřen v sousedství obce Prunéřov v roce 1917. Od počátku 60. let se rozvíjela výstavba gigantického energetického centra. Palivovou základnou čtyř uhelných elektráren s instalovaným výkonem 3 170 MW, které se postupně stavěly Hornická dynastie Míchalů v letech 1963 až 1982, měly být kromě lomu Prunéřov také velkolomy Merkur a Březno. Právě v době největšího rozvoje nastoupil na lom Prunéřov Miloslav Míchal starší. „Bylo to v roce 1960, začínal jsem jako kolejář a topič parní lokomotivy BS 2 000, která spolu s vozy BH o obsahu 6,5 m3 zajišťovala tenkrát dopravu na lomu. Těžbu skrývky a uhlí obstarávala lopatová rýpadla E 25. Řidičem takového rýpadla jsem se brzy po svém nástupu na Prunéřov stal i já. U té profese jsem vydržel celých pětadvacet let, kdy jsem v roce 1986 odešel do důchodu,“ vzpomíná na pionýrské doby velkolomové povrchové těžby senior Miloslav Míchal. Jako řidič ovládal svůj stroj pomocí pákových převodů z kabiny. Lopatová rýpadla E 25 z produkce Škody Plzeň byla početně zastoupena na všech malolomech tehdejšího revíru, kde se používala pro těžbu skrývky a uhlí. Uplatňovala se ale také jako doplňková mechanizace na velkolomech. Rýpadlo na pásovém podvozku mělo elektrický vícemotorový pohon a bylo napájeno střídavým proudem o napětí 6 kV. Hlavní motor pohánějící zdvih lopaty měl výkon 130 kW. Výkony tehdejší dobývací techniky se s parametry dnešních moderních velkostrojů nemohou porovnávat. Přesto lom Nástup v Prunéřově vytěžil v letech 1958 až 1985 téměř 36 mil. t uhlí. Po vyuhlení lokality Prunéřov, likvidaci důlního zařízení a instalaci odvodňovacího systému na dno lomu byl celý prostor přesypán skrývkou velkolomu Merkur. Pan Míchal se po odchodu na zasloužený odpočinek stal členem Klubu důchodců DNT. Spolu se svými vrstevníky a bývalými zaměstnanci často vzpomínal na rané doby povrchového dobývání. Na lomu Nástup v Prunéřově toho zažil opravdu hodně. Kromě řady provozních problémů daných nižší vyspělostí tehdejší techniky to bylo také zdolávání typických jevů povrchového dobývání, jako byly například likvidace zápar, sesuvy svahů, či přestavba parní trakce kolejové dopravy na elektrickou s trolejovým vedením. Náročné bylo jistě období let 1967 až 1968, kdy díky mylné prognóze orientace národního hospodářství na stále se rozšiřující užití ropy byla rozhodnutím tehdejších centrálních řídících orgánů těžba na lomu Prunéřov přerušena. V tu dobu byla většina zaměstnanců převedena na sousední velkolom Merkur, někteří přechodně našli uplatnění v zemědělství. Miloslav Míchal po dobu zastavení těžby skrýval ornici v předpolí. Dnes už je bývalý dobývací prostor Prunéřov kompletně zrekultivovaný. Aktivní léta svého života netrávil pochopitelně pan Míchal pouze v práci. Věnoval se rodině. S manželkou vychovali tři syny: Miloslava, Jirku a Vladimíra. Všichni spokojeně žili v Kadani, kde dostali tak jako ostatní zaměstnanci šachty byt. Právě získání vhodného bydlení, slušný výdělek a příznivá pracovní doba byly hlavními důvody, proč se Miloslav Míchal rozhodl vstoupit mezi hornický stav. Předtím vedl kadaňskou hospodu Na Střelnici. Dodnes svého rozhodnutí nelituje. „Byla to dobrá volba,“ říká s úsměvem nejstarší z rodiny Míchalů. Miloslav Míchal ml. (*1953) Od roku 1972, kdy působí na DNT, vystřídal řadu profesí a funkcí. Za vynikající výsledky byl oceněn nejvyšším hornickým vyznamenáním – medailí G. Agricoly. Vedoucí výroby Provozu lom Miloslav Míchal ml. zná DNT díky čtyřicetileté praxi dokonale O tom, že bude horníkem, byl přesvědčen už jako dítě. „Bylo mi jedenáct, když mě vzal táta na šachtu. Jednak proto, abych poznal, kde pracuje a také aby se mohl pochlubit, jak bravurně obsluhuje lopatové rýpadlo. Velikost šachty mě fascinovala. Pamatuji si, že táta tenkrát nakládal hlínu na nákladní tatry a já obdivoval, jak svůj stroj perfektně ovládal. Už tenkrát bylo zřejmě rozhodnuto, že šachta bude také mým osudem,“ vybavuje si své první setkání v životě s povrchovým dolem Miloslav Míchal junior. Ještě předtím než v roce 1972 nastoupil do svého prvního zaměstnání na lom Merkur, se vyučil provozním zámečníkem v hornickém učilišti v Meziboří. Na Merkuru postupně zastával profese zámečníka, Martin Míchal (*1985) Nejmladší zástupce rodu Míchalů spojil svůj profesní život s DNT v roce 2004. V současné době pracuje jako zámečník dálkové pásové dopravy Provozu lom. Miloslav Míchal st. (*1926) Na DNT pracoval celé čtvrtstoletí (1960–1985), nejdéle jako řidič rýpadla E 25 na lomu Prunéřov. V kontaktu s hornictvím zůstává dál prostřednictvím syna a vnuka. hornické dynastie HORNICKÉ listy 4/2011 Typický pohled na lom Prunéřov v polovině 60. let. Jedno z lopatových rýpadel E 25 obsluhoval tenkrát také Miloslav Míchal st. předáka zámečníků, mechanika velkostrojů a DPD. „V roce 1981 došlo k mimořádné situaci. Lom Březno neplnil plán těžby, proto se uskutečnila výměna vedení lomů DNT Merkur a Březno. Tato změna se týkala také mě. Nově dosazené vedení v Březně mělo za úkol zvrátit nepříznivé výsledky v těžbě. K tomu, aby se to podařilo, byla přijata řada nepopulárních opatření. Například odejít z práce se mohlo až po splnění všech přidělených úkolů. Často se stávalo, že v případě komplikovaných přestaveb DPD jsme kvůli špatnému odvodnění lomu byli v práci desítky hodin přes čas. Můj rekord byl 36 hodin, když lom Březno trápily povodně.“ Přes všechny problémy se situace na DNT postupně stabilizovala. V roce 1984 zde na lokalitách Merkur, Březno a Severní lom (Prunéřov) vytěžili rekordních 22,5 mil. t uhlí. Což bylo 30 % všech revírních těžeb. Poctivá a obětavá práce přinesla Miloslavovi Míchalovi postup na pozici mechanika úseku, vedoucího lomu Březno. Od roku 1997 je vedoucím výroby Provozu lomu DNT. Za čtyřicet let urazily DNT pořádný kus cesty a staly se moderním, příkladně rozfáraným lomem. „Podařilo se neskutečné množství dobrých věcí. Z těch velkých třeba bezvadně fungující homogenizační skládka, nebo vybavení dobývací technikou nejnovější generace. Každodenní práci nám usnadnily i zdánlivé maličkosti, jako jsou například účinné stěrače typu Hosch a Martin na DPD,“ uvádí Miloslav Míchal ml. Martin Míchal pokračuje v rodinné hornické tradici Celkem padesátileté působení dědy a otce na DNT pokračuje už třetí generací rodiny Míchalů. Také Martin nastoupil na DNT v roce 2004 hned poté, co se vyučil automechanikem. Začínal stejně jako tatínek coby provozní zámečník na Lomu 2. Postupně absolvoval kurzy sváření nebo si rozšířil řidičské oprávnění o skupiny C a D. V současné době pracuje jako zámečník s přiděleným vozidlem a se svými kolegy se stará o plynulý chod DPD v Provoze lom. Pokud výhledově budou roční těžby na DNT odpovídat plánované velikosti odbytové těžby, lze životnost lomu v rámci demarkací platných územně ekologických limitů odhadovat do období 2030 až 2035. V té době bude Martinovi něco přes čtyřicet let. „Vím, že existují projekty zahlazení důlní činnosti. Zbytková jáma DNT by měla být zatopena vodou a vzniknout tak jezero obklopené okolními rekultivovanými výsypkami. Podstatné bude, jak se do té doby vyvine energetická koncepce státu a z jakých zdrojů bude pokryta. Co přesně nás čeká za dvacet let, neví podle mě dneska nikdo. V celé severočeské hnědouhelné pánvi jsou územními limity blokovány značné vytěžitelné zásoby uhlí. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Třeba se bude jednou v dobývání uhlí na Chomutovsku pokračovat. A když ne, určitě bude dost práce na úklidu a revitalizaci krajiny po těžbě, tedy na rekultivacích a na vytváření nových rekreačních a průmyslových zón“ dívá se optimisticky do budoucnosti Martin Míchal, nejmladší z hornické dynastie Míchalů. text a foto: Tomáš Vrba Současnost: Kolesové rýpadlo nejnovější generace SchRs 1 320/K 110 na druhém skrývkovém řezu DNT. Evropská rada zaměstnanců ČEZ V Praze se 15.–16. června sešla ke svému poslednímu jednání Evropská rada zaměstnanců při skupině ČEZ ustanovená v roce 2007. Jednání se zúčastnili zástupci všech zemí, ve kterých má ČEZ akvizice a které jsou současně členskými státy Evropské unie. Vystoupila řada manažerů s pečlivě připravenými prezentacemi a tak jako vždy, kdy ERZ měla jednání v Praze, se zúčastnil i předseda představenstva ČEZ Martin Roman. Jedním z nosných témat tohoto jednání bylo i zhodnocení prvního volebního období tohoto orgánu a jeho význam jak pro zaměstnance Skupiny ČEZ, tak i pro zaměstnavatele. Ústředím ČEZ i výborem ERZ bylo konstatováno, že se výrazně zlepšila informovanost oproti předchozímu období, což je vlastně hlavním smyslem existence této rady. Velmi dobře hodnotili činnost ERZ především zástupci zaměstnanců z Bulharska a Rumunska, kde v průběhu minulého volebního období vznikla celá řada menších či větších problémů, které pramenily především z nedostatečné či špatné komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Vstupem výboru ERZ do těchto jednání společně se zástupci ústředí ČEZ se tak podařilo předejít připravovaným stávkám a dalším konfliktním situacím. Koncem června se na svém prvním zasedání sejde v Praze nově zvolená ERZ na období 2011 až 2015, která už bude mít trochu lepší podmínky pro svoji činnost, neboť rozhodnutím Evropského parlamentu bylo nařízeno členským státům implementovat do svých národních legislativ směrnici 2009/38/ES, která především upravuje pravomoci Evropských rad. Za Severočeské doly a.s. byli do ERZ navrženi a zvoleni Šimon Vohar, předseda Sdružení odborových organizací Severočeských dolů a Luboš Jankůj, předseda Odborové organizace Dolů Nástup Tušimice. Doufáme, že na základě získaných zkušeností z předchozího volebního období a při setkávání se zástupci dalších Evropských rad zaměstnanců nadnárodních společností z celé Evropy se ještě více zvýší prestiž a význam té naší ERZ ČEZ. text a foto: Ivan Koukol Odborové organizace DB se chystají na oslavy Dne horníků Traduje se, že vůbec první oslavy Dne horníků, později Dne horníků a energetiků, proběhly už 9. září 1949 u příležitosti 700letého výročí vydání jihlavského horního práva. Až do roku 1989 se hornické dny slavily oficiálně ve všech revírech. Sociálně-politické změny, útlumy těžeb s redukcí pracovních míst a také negativní pohled veřejnosti na hornictví přispěly v 90. letech k odklonu od masových oslav. Bílinští odboráři si do dnešní doby z oslav náročné práce havířů zachovali to nejdůležitější – společenské setkání lidí profesně spojených s hornickým stavem, kteří prožili na dolech podstatnou část života a kterým je spolu dobře. Stejně je tomu také letos. Odborová organizace č. 2 DB pořádá Den horníků 2011 ve středu 7. září v Kulturním centru Fontána v Bílině, začátek ve 14.30 hodin. Na pondělí 26. září zvou své členy Odborová organizace č. 1 DB a odboráři z SD – 1. strojírenské. Jejich společné oslavy propuknou v 15 hodin v duchcovském závodním klubu. Na všech odborářských oslavách Dne horníků bude hrát k tanci a poslechu živá hudba a bude se podávat rautové občerstvení. Společenského setkání se účastní v hojné míře i bývalí zaměstnanci se svými rodinnými příslušníky. Předpokládá se, že letos jich bude asi čtyři sta. Na Dny horníků se pravidelně sjíždějí lidé v seniorském věku z celého Teplicka. Kromě setkání s mladšími i bývalými kolegy a dobré zábavy čeká na letošní jubilanty ve věku od 65 let zvláštní ocenění. text: Tomáš Vrba, foto: archiv DB 18/19 z odborů Noční směna Kurta Waltera řidiče kloubového dampru SD – Autodoprava, Doly Bílina HORNICKÉ listy 4/2011 Poslední srpnový pátek panovaly tropické teploty. Zatímco lidé v okolí si užívali krásný letní podvečer, na Dolech Bílina pracovaly posádky všech velkostrojů spolu s ostatní mechanizací v nepřetržitém provoze. Mezi těmi, kdo před šestou večer nastoupil na noční směnu, byl i mladý řidič z SD – Autodoprava Kurt Walter. Dampry pomáhají zdolávat nejtěžší skrývkové partie DB Noční směna řidičům z SD – Autodoprava začíná krátce před šestou večer vyzvednutím klíčků od automobilů u dispečera. Desítky řidičů budou dnešní noc se svými vozidly nejrůznějších typů zabezpečovat dopravu na všech lokalitách bílinských dolů. Výjimkou není ani pátý skrývkový řez. Právě pro tento úsek byly jako náhrada za požárem zničené kolesové rýpadlo KU 800.5/K 65 pořízeny kloubové dampry Volvo A40E. Mohutná volva o nosnosti 39 tun s objemem korby 24 m3 tvoří spolu s hydraulickými rýpadly CAT 374 cyklickou technologii těžby při zdolávání nejtěžších skrývkových partií s častým výskytem pískovců. Během dnešní směny zde byly nasazeny tři dampry řady A40E. Spolu s Kurtem Walterem je budou řídit ještě David Petržíla a František Velek. Všichni tři krátce po šesté večer společně dojeli terénním nissanem ke svým damprům, které parkují u PD 521 na spodní etáži vnitřní výsypky. Noční provoz Dolů Bílina z kabiny kloubového dampru Volvo A40E Ještě během kontroly provozních kapalin motoru ukrytého pod mohutnou žlutou kapotou, přijel směnový revírník technické přípravy skrývky Jan Luxa. Řidiči se od něho dozvídají informace o právě začaté směně. Budou vozit hydraulickým rýpadlem odtěžené pískovcové polohy z pátého skrývkového řezu v místě PD 525, nedaleko od kolesového rýpadla K 2 000/K 101, na autovýsypku vnitřní výsypky. Čtyřkilometrová trasa překonává značné převýšení, ale to pro dampry vyvinuté pro provoz v nejnáročnějších podmínkách není žádný problém. Za chvíli se přesvědčujeme, že moderní volva potvrzují pověst předního světového výrobce stavebních strojů. Přeprava problematických skrývkových partií běží jako po drátkách. Kromě řidičů volv se setkáváme také s dalšími zástupci z početného vozového parku SD – Autodoprava. Pravidelně projíždí cisterny, které zkrápí šachetní komunikace, terénní toyoty a nissany. Červeným patrolem za soumraku dorazil také dispečer SD – Autodoprava Jaroslav Štětina, aby provedl pravidelnou kontrolu. V noci je pohled na lom Bílina snad ještě zajímavější než přes den. Při dobré viditelnosti do dálky září velkostroje rozeseté na všech skrývkových a uhelných řezech. Osvětlené jsou také poháněcí stanice DPD a zakladače na vnitřní výsypce. Noční diskuse o tom, jaký náklaďák je nejlepší První půlhodinová přestávka začíná řidičům damprů ve 23:00. Během svačiny Kurt Walter přestavil své Volvo A40E: „Mám zkušenosti také s Tatrou 815, ale porovnávat obě auta je obtížné. Tatrovky jsou ideální do terénu, naproti tomu volva vynikají jednodušším ovládáním a bohatou výbavou, do které patří kromě devítistupňové automatické převodovky, klimatizace, nezávislého topení, vyhřívaných zpětných zrcátek také couvací kamera. Specialitou švédské automobilky je pak telematický systém Care Track, který ukládá veškeré informace o stroji, jako je poloha, doba provozu, spotřeba či případné poruchy. Vše se bezdrátově přenáší až do počítače dispečera.“ S výjimkou ještě jedné půlhodinové přestávky se žlutá volva prohánějí s nákladem skrývky po určené trase až do rána. Volvo Kurta Waltera zvládlo celkem jednatřicet fůr, což je zhruba 1 200 t těžených hmot. text a foto: Tomáš Vrba 20/21 pracovní den 18:10 20:20 Ještě předtím než Kurt Walter usedne za volant, kontroluje provozní kapaliny. 545litrová nádrž je plná nafty. Její dotankování zajišťuje ranní směna. Dampr Volvo A40E obratně stoupá po svahu vnitřní výsypky i s 39tunovým nákladem. 21:00 24:00 Řidič Kurt Walter nedá na své auto dopustit. Ročně najede po důlních komunikacích zhruba deset tisíc kilometrů. Práci mu usnadňuje automatická převodovka, účinný posilovač řízení a uzávěrka diferenciálu s pohonem všech kol. Také o půlnoci panuje na lomu Bílina čilý ruch. Hydraulické rýpadlo CAT 374 právě nakládá řidiči Walterovi šestnáctou fůru této směny. 03:20 05:45 Kloubový dampr s třemi odpruženými nápravami a nosností 39 tun s přehledem zvládá náročné terénní podmínky hnědouhelného povrchového dolu. Předáním klíčů od auta dispečerovi Jaroslavu Štětinovi skončila řidiči Walterovi noční směna. S Volvem A40E odvezl zhruba 1 200 t těžených hmot z pátého skrývkového řezu s častým výskytem pískovců. Jubilant Michal Chamula Michal se sice vyučil v ZOU (zemědělské odborné učiliště) a jeho oborem byl truhlář. Ale doba poněkud mění lidské zájmy a osudy. Po vyučení si mimochodem jako branec udělal řidičák na nákladní automobil, což se v budoucnu rozhodně hodilo. – Po vojně v rámci náboru roku 1981 nastoupil v DNT do nynějšího Hasičského záchranného sboru, kde musel absolvovat příslušný základní kurz. Vše souvisí se vším. Vraťme se k dětství. Prvních pět let školní docházky navštěvoval „základku“ ve Chbanech, tedy spíše vesničce, než maloměstě. A jak už to hlavně v Čechách bývá, téměř každá vesnice měla (mnohdy ještě má) dobrovolný požární sbor, ve kterém začínají poznávat základy protipožárních plus hasičských pravidel už děti a posléze mládež. Mladé baví i pravidelné soutěžení, ale především si do života vezmou ta nejnutnější pravidla pro život – neubližovat druhým a když je třeba, dokázat pomoci. Když ale po mnoha letech nastoupil v Dolech Nástup Tušimice, s jistou úctou si vzpomínal jak na dobrovolné hasiče, tak na vše, čemu se už jako mladý člověk naučil. Michal Chamula bydlí v Klášterci nad Ohří, má čtyři děti – 3 kluky a jednu dívku – ale ani jeden z potomků se „nepotatil“. Že by zde mohla hrát roli ona zmiňovaná doba? Ostatně, alespoň v zájmech, které Michal Chamula má. Rád rybaří, chodí na houby a také se v Malých Krkovicích, které jsou součástí Chban, stará o zahrádku, jeho maminky. – Každopádně práce, kterou si vybral, se mu nesmírně líbí, a to včetně výborného kolektivu. K Michalu Chamulovi nám řekl jeho nadřízený, ředitel HZS DNT, Jaroslav Novák: „Pan Chamula zastává funkci zástupce velitele směny; patří ke spolehlivým pracovníkům, dosahuje dobrých výsledku.“ text: Svatava Brožíková Jubilanti Skupiny SD červenec – srpen Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Krautstengel Martin Křečan Karel Zíta Miroslav Jirka Stanislav Dvořák Václav Vároš Jiří Záborec Stanislav Danko Petr Hnízdo Václav Schäfer Jan Sedlák Josef Grodl Ivo Kosíková Zdeňka Čermáková Marie Tandler Hynek Zavičár Radek 30 let Holeček Miroslav Theuser Petr Tesařík Stanislav Zajac Petr Houdek Josef Luxa Jan Macháček Jiří Bílý Jan Hrabák Jiří Brož Miroslav Ptáček Ivo 40 let Krupička František Novák Václav Šmíd Václav Lang Jiří Haas Miroslav Tinčev Miroslav mechanik úseku – elektro řidič velkostroje řidič velkostroje vedoucí řidič velkostroje řidič pracovních strojů řidič pracovních strojů provozní zámečník řidič pracovních strojů řidič PVZ řidič PVZ strojník v úpravně strojník v úpravně operátorka velínu strojnice v úpravně provozní zámečník hasič – strojník klapkař vedoucí řidič velkostroje revírník řidič velkostroje přestavbář PD revírník mechanik úseku – strojní řidič velkostroje provozní zámečník mistr technik správy objektů provozní elektrikář vedoucí řidič velkostroje klapkař provozní zámečník provozní zámečník provozní elektrikář Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Podradský Jiří Jeníček Alois Roman Antonín Nová Hana Jelínek František 30 let Buchta Gabriel Chamula Michal Maška Jaroslav Dubický Miroslav Tichý Pavel Jelínek Zdeněk 40 let Bednář Petr Filek Eduard pasař řidič pracovních strojů řidič pracovních strojů vážná řidič pracovních strojů provozní elektrikář hasič elektrikář VLS zámečník VLS řidič VLS provozní zámečník provozní elektrikář zámečník VLS Pracovního jubilea dosahují ve správě SD: 30 let Kašpárková Dagmar Kutzlerová Věra Leónová Jiřina Neruda Jiří Borl Vítězslav Halašová Dagmar Kolová Světla Vávra Petr 40 let Pejšová Marie referentka obchodu technička investiční výstavby specialistka vnitřního auditu výrobní ředitel vedoucí odboru péče o majetek referentka person. a soc. služeb specialistka nákupu referent obchodu referentka obchodu Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.: 20 let Adámek Václav Ibl Josef 30 let Křeš Jiří Horvát Vratislav 40 let Bitner Petr Žorna Jindřich řidič sil. mot. voz. dispečer řidič sil. mot. voz. řidič sil. mot. voz. automechanik řidič sil. mot. voz. PS PS PS PS PS PS PS PL PL PL PL PL PL PL PL HZS PS PS PS PS PS PS PS PL PL PL DB - Majetek PS PS PS PS PS PL PÚ – S PÚ – DDM PÚ – DDM PÚ – ÚDUT PÚ – DDM PÚ – ÚDUT PÚ – HZS PÚ – Lom PÚ – S PÚ – S PÚ – S PÚ – TRA PÚ – Lom obchodní odbor odbor investic a tech. rozvoje odbor vnitřního auditu úsek VŘ odbor péče o majetek odbor personální práce DNT oddělení nákupu obchodní odbor obchodní odbor provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.: 20 let Motilová Danuše vozová služba - tranzitérka 30 let Štefanko Vladimír provozní zámečník provoz Ledvice provoz Tušimice Pracovního jubilea dosahuje v SD - 1. strojírenská, a. s.: 20 let Černý Jaroslav mistr ostatní Beránková Růžena strojírenská dělnice 30 let Vlček Václav provozní zámečník Doskočil Petr provozní zámečník Trunečková Jiřina provozní elektrikářka Bříza Lubomír provozní zámečník Türb Zdeněk provozní zámečník Hrdlička Pavel provozní zámečník 40 let Šmíd Jiří provozní zámečník Krejza Zdeněk provozní zámečník provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Tušimice provoz Bílina provoz Tušimice Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb Čézar 2011 pro Františka Bártu V květnu letošního roku se v Mariánských Lázních sešli ti nejlepší zaměstnanci Skupiny ČEZ, aby za přítomnosti vrcholového managementu převzali z rukou generálního ředitele ČEZ Martina Romana cenu Čézar 2011. Je potěšující, že mezi pětačtyřiceti oceněnými, pečlivě vybranými napříč celou Skupinou ČEZ, byli také čtyři zástupci Severočeských dolů a jejich dceřiných společností. Všechny čerstvé nositele Čézara ze Skupiny SD postupně představíme našim čtenářům. Začínáme u reprezentanta SD – 1. strojírenské Františka Bárty, předáka opravny válečků. František Bárta je celý profesní život věrný dílnám DB Braňanský rodák se vyučil v hornickém učilišti v KSK strojním kovářem a od roku 1974 je zaměstnán v bílinských dílnách centrální údržby. Jako kovář v zámečně vyráběl náhradní díly pro tehdejší dobývací techniku. „Jednalo se například o náhradní zuby do lžic tehdy rozšířených lopatových rýpadel E 25 nebo o navařování opotřebených hřídelí pro různá kolesová rýpadla,“ upřesňuje František Bárta. Od roku 1977 se jako předák podílel na vytvoření optimálních technologických postupů pro první linku na opravu válečků. Pro tyto účely bylo v hale zámečny sestrojeno sedm stolic, na nichž se mohly provádět všechny operace opravy válečků (demontáž, vyjmutí opotřebených částí, vložení nových, promazání a zajištění nového obsahu válečku). Plynulému a bezchybnému zajišťování oprav válečků pro stále delší linky dálkové pásové dopravy a zvyšující se počet velkostrojů se s přestávkou v letech 1991–1996, kdy tuto činnost zajišťovala externí firma, zodpovědně věnuje dodnes. „Od roku 2008 provádíme veškeré opravy válečků pro DB a DNT v samostatné budově v bílinském areálu SD – 1. strojírenské. Máme zde moderní vybavení včetně tří robustních stolic, pěti manipulačních jeřábků nebo průmyslové pračky. V loňském roce opravil náš 14členný kolektiv během ranních dvanáctihodinových směn 34 tisíc kusů válečků. V současné době se v Severočeských dolech používá asi 50 typů válečků, které se odlišují rozměry DPD, svým průměrem, ale i uspořádáním vnitřních částí,“ doplňuje předák František Bárta. Sošku Čézara předal Františkovi Bártovi generální ředitel ČEZ Martin Roman. Předák opravny válečků ve svém království – uprostřed tisíců opravených válečků, bez nichž by se moderní povrchová těžba s dálkovou pásovou dopravou neobešla. Víkend Čézarů jako součást odměny oceněným Pro neformální setkání letošních držitelů ceny byl v hotelu Esplanade připraven tradičně bohatý program. Vrcholem bylo převzetí symbolické sošky Čézara přímo z rukou generálního ředitele ČEZ. Také letos byli čézaři hýčkáni lázeňskými procedurami, užili si výlety po zajímavých místech západních Čech, večerní ohňovou show či koncert Jiřího Korna. Nabitý společenský program všichni zakončili plavbou parníkem po Vltavě v Praze. „Protože se celého víkendu mohli účastnit také rodinní příslušníci, prožili jsme s manželkou řadu nevšedních zážitků. Mě osobně nejvíc zaujala jízda v terénu na čtyřkolce a exkurze do pivovaru Chodovar.“ text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto 22/23 naši zaměstnanci informace Orchideje v administrativní džungli Uhlí – energie i chemie Rok 2011 byl mezinárodní organizací UNESCO a Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie IUPAC vyhlášen Mezinárodním rokem chemie (International Year of Chemistry, IYC). V celém světě, a samozřejmě i v České republice je uchystána pro tento rok řada akcí pro širokou veřejnost. Útvar personálního ředitele pečuje o rozvíjení kvalifikace zaměstnanců rozsáhlým programem vzdělávání, který je systematicky rozšiřován o nové atraktivní kurzy a školení. Hotel Kazdův Dvůr nedaleko Františkových Lázní se stal dějištěm dalšího z řady školení financovaných z fondů Evropské unie. Školení s dlouhým názvem Kurz pro sekretářky asistentky – úprava písemností, telefonická komunikace, gramatika a potlačení stresu se zúčastnilo 12 žen, které nejčastěji vídáte za dveřmi „ředitelských“ sekretariátů. V této souvislosti se mi vybavuje citát Paula Heyse: „Sekretářky jsou orchideje v administrativní džungli“. Nejsou tedy pouhým „kávovarem“, který můžete vídat na rozličných poradách a pracovních schůzkách. Práce asistentek a sekretářek je velice různorodá a náročná. Dvoudenní kurz pod vedením zkušených lektorek obsáhl mnoho témat, která jsou každodenním chlebem všech posluchaček, a jejichž neustále zdokonalování je nezbytné, aby se opravdu staly zmíněnou orchidejí. Možnost zúčastnit se tohoto školení bude mít v příštím roce dalších 12 zaměstnankyň, které působí v administrativě společnosti. Pro ostatní chystáme na podzim (období říjen – listopad) kurzy obsluhy PC (Excel, Word ve všech úrovních pokročilosti, jednáme rovněž o kurzu pro Office 2010). Tyto kurzy budou určeny všem zaměstnancům bez rozdílu, a pokud o ně máte zájem, sledujte stránky Personalistika na intranetu společnosti, kde se včas dozvíte všechny potřebné informace, včetně termínů konání. Kapacita kurzů bude omezena, proto s přihlášením neváhejte. text a foto: Markéta Mašková Hlavní cíle Mezinárodního roku chemie mají zvýšit u veřejnosti vnímání chemie jako prostředku zajištění lidských potřeb a podpořit zájem o chemii u mladé generace. Jednou z akcí, která si kladla za cíl zvýšit zájem o chemii u veřejnosti a především mladé generace, byla výstava Chemie a paliva, kterou 18. května pořádala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) na volném prostranství mezi svými budovami a objektem Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích. Modely miniaturních parních strojů i spalovacích motorů, skutečné automobily poháněné alternativními palivy, sladkovodní řasy jako náhrada za benzin, unikátní mobilní laboratoř pro analýzu motorových paliv, ukázky frakcí ropy i součástí ropovodu, a také stánek VÚHU a.s. s názvem Uhlí – energie i chemie, to všechno tady bylo k vidění. Zástupci VÚHU a.s. se snažili v konkurenci s ropou a plynem seznámit laickou veřejnost, a především pak studenty středních škol, s historií vzniku uhlí, jeho objevem, prvním použitím pro člověka, způsobem těžby, uplatněním v minulosti, současnosti i budoucnosti. Seznamování proložili chronologickým vývojem událostí v „životě uhlí“, různými zajímavostmi a příběhy – třeba o prvním patentu na kamna na uhlí z roku 1766. Společně s Ústavem plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší VŠCHT na stánku připravili interaktivní prezentaci různých druhů současných používaných fosilních, obnovitelných a alternativních paliv. Mnozí návštěvníci drželi poprvé v ruce černé a hnědé uhlí a navíc se seznámili i s jeho energetickou charakteristikou. Na přelomu května a června uspořádala Hornická společnost podkrušnohorské oblasti pracovní cestu do polských hnědouhelných revírů Konin, Adamów a Belchatów. Na závěr si účastníci cesty prohlédli solný důl ve Věličce. Cesty se zúčastnili kolegové ze Severočeských dolů a.s., zástupci Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a také kolegové z United Energie a.s., Báňských projektů Ostrov s.r.o. a firmy Noen a.s. Zájemci si mohli nechat stanovit hodnotu spalného tepla vybraného druhu paliva a s údivem ji porovnat například se spalným teplem čokolády (má mimochodem vyšší hodnotu než u běžně používaného hnědého uhlí). Mezi připravenými soutěžemi (například o nejkrásnější molekulu s obsahem uhlíku) nemohla chybět hornická tématika, jako třeba kvíz Jaký jsi horník? Celou zadní část stánku pokrýval obrazový pás namalovaný dětmi z mosteckého Klubu národnostních menšin. Symbolicky znázorňoval historii vzniku a vývoj uhlí až do současnosti. O budoucí energetické, ale i chemické využití uhlí se návštěvníci živě zajímali. Dozvěděli se o cestách k čistému a účinnějšímu spalování uhlí v elektrárnách i o možnostech jak nahradit uhlím ropu v chemickém průmyslu a dalších činnostech. Řada dotazů směřovala i k rekultivacím a obnově krajiny severočeské hnědouhelné pánve. Stánek VÚHU byl celý den obklopen návštěvníky. Stánek o tradičním a dnes stále nepostradatelném zdroji energie, byl po celý den obklopen návštěvníky. Z toho lze usuzovat velký zájem veřejnosti o uhlí, ale také, že zástupci VÚHU připravili prezentaci na odborné úrovni, atraktivní pro širokou veřejnost. text a foto: Milena Vágnerová Účastníci se seznámili se současnou úrovní techniky, technologie lomového dobývání hnědého uhlí v Polsku, které je druhým největším producentem této energetické suroviny v Evropě. Seznámili se rovněž se současným organizačním uspořádáním těžebních podniků. Těžební podniky v revíru Konin a Adamów jsou samostatnými akciovými společnostmi – Kopalnia Wegla Brunatnego Konin w Kleczewie S.A., „Kopalnia Wegla Brunatnego Adamów, S.A. Turek. Znovu se v současné době připravuje privatizace revíru Konin. Revír Belchatów je součástí energetického koncernu PGE (Polska Grupa Energetyczna) jako Oddzial Kopalnia Wegla Brunatnego, Belchatów. V průběhu cesty účastníci profárali lom Jóźwin v revíru Konin a prohlédli si rekultivace po těžbě hnědého uhlí. Vzhledem k podmínkám v revíru se velká část rekultivací provádí jako hydrická, značný podíl zaujímá rekultivace zemědělská, v menší míře lesnická. Roční těžba v revíru činí zhruba 10–12 mil. t. V revíru Adamów profárali účastníci lomy Adamów, Kozmin a Wladyslawów a prohlédli si rovněž prováděné rekultivace. Podíl jednotlivých forem rekultivací je obdobný jeko v revíru Konin. Roční těžba revíru činí cca 4,5–5,0 mil. t. Největší pozornost byla věnována revíru Belchatów, který je nejvýkonnějším revírem v Polsku, s roční těžbou kolem 33 mil. t. V následujících letech se těžba skokově zvýší na 42 mil. t ročně, a to v souvislosti s uvedením do provozu nového elektrárenského bloku o výkonu 858 MW. Tento blok pracuje s nadkritickými hodnotami páry a je vybaven nejnovější technologií k ochraně životního prostředí. Účastníci podrobně profárali lom Szczerców, jehož otvírka se v současnosti dokončuje a který nahradí po roce 2019 zcela lom Belchatów. Szcerców byl otevřen jako samostatná otvírka vzhledem k tomu že je oddělen od lomu Belchatów solným pněm. Obnažení solného pně hornickými pracemi bylo vyloučeno vzhledem k nebezpečí zasolení vod v celém kraji. Druhá část fárání byla věnována vlastnímu lomu Belchatów. Na lomu byly ukončeny skrývkové práce a zbývá již jen dotěžit 210 mil. t uhlí. Všude byli účastníci přivítáni velmi přátelsky a získali vyčerpávající informace o revírech, jejich historii, současnosti a také o výhledu těžby a rozvoje. Je zřejmé, že také v Polsku naráží podnikání v oblasti hornické činnosti na obdobnou problematiku jako v České republice. S odvoláním na „ochranu životního prostředí“ působí proti rozvoji hnědouhelného průmyslu. text a foto: František Fraus Dispečink KWB Konin. 24/25 Pracovní cesta Hornické společnosti do polských hnědouhelných revírů Konin, Adamów a Belchatów informace Děti přivítaly prázdniny v pohádkovém lese Děti v Chomutově oslavily konec školního roku s pohádkovými postavami. Městský park se ve čtvrtek 30. června proměnil v pohádkovou říši, ve které se školáci potkali například s princeznou, slyšeli hrůzostrašné vytí hejkala a viděli třeba i vodníka. Pohádkový les měl deset stanovišť. Děti, které je absolvovaly, dostaly v Informačním centru Severočeských dolů hodnotné dárky a jako bonus si opekly buřty. Při cestě pohádkovým lesem děti musely předvést svou šikovnost. S vodníkem a princeznou chytaly ryby, s Vikingem si vyzkoušely střílení z luku a s hejkalem si zahrály tenis. Start byl před sídlem Severočeských dolů v ulici Boženy Němcové. Cesta parkem vedla okolo rybníku a altánku, kde čekal na odvážné soutěživce například i kat. Zájemci se s pohádkovými postavami projeli na koloběžkách, házeli na cíl, zařádili si ve velkém nafukovacím hradu, došlo na skákání v pytli a dokonce i pekelnou hru. Zájem o pohádkový les byl i mezi předškoláky. HORNICKÉ listy 4/2011 … s vikingem střílely z luku. S hejkalem si děti zahrály tenis … „Strašidel jsem se nebála. Nejvíc se mi líbilo, jak jsem si s šaškem házela míčkem,“ říká čtyřletá Kristýnka Mouleová. Její o rok starší sestra Julinka ji doplňuje: „To mně se líbilo, jaké vlasy měl hejkal a jak hrál tenis.“ Na všech deseti stanovištích děti získávaly body. Ty pak v Informačním centru SD, kde byl cíl, proměnily v hodnotné ceny, které si samy vybraly. Připraveny byly různé dárky jako například batůžky, malí roboti, míčky a pastelky. Každé dítě dostalo i bonus v podobě buřtu, který si mohlo v parku na připraveném ohništi dozlatova opéct. Hladoví nezůstali ani dospělí. K zakoupení byly klobásy, steaky a třeba i pivo. Pro zvídavé předvedli hasiči svou záchranářskou techniku. Do pohádkového lesa zavítaly děti ze širokého okolí. Například desetiletá Klárka Kutišová přijela z Klášterce nad Ohří a v Informačním centru SD se jí i kamarádce líbilo. „Prošla jsem všech deset stanovišť. Odvážím si svítící kuličky a rodinné vstupenky do Podkrušnohorského zooparku. Mám tak příležitost jet do Chomutova na další výlet, jít se podívat na zvířátka do ZOO a pak ještě znovu zajít do Infocentra. Líbí se mi interaktivní tabule. Škoda, že dneska nemohl přijít i brácha, ale myslím na něj a jako dárek mu dovezu alespoň nafouknutý balónek,“ usmívá se Klárka. Na přípravě pohádkového lesa se za SD podílely útvar personálního ředitele a odbor strategie a komunikace, společně s Domem dětí a mládeže Chomutov. Záštitu nad celou akcí převzal primátor města Choumutova Jan Mareš. Informační centrum Severočeských dolů je otevřeno každý všední den od 8:00 do 16:00 hodin. Vybaveno je interaktivní tabulí a interaktivním stolem. Je zde možnost zahrát si zde znalostní hry a zároveň se dozvědět i zajímavosti o přírodě a rekultivacích krajiny. Zdarma sem můžou přijít nejen školy, ale i jednotlivci. text a foto: Renata Malíková Tragické místo a datum: Důl Pluto, 3. září 1981 v hloubce až 350 metrů. Těžené uhlí vykazovalo výhřevnost 18 MJ.kg-1 a bylo mimořádně náchylné k samovznícení. V dole často vznikaly požáry. Proto se kvůli špatnému ovzduší v dole na některých úsecích musela zkracovat pracovní doba horníků. Uhlí se na dole Pluto II v době před havárií dobývalo metodou komorování na zával a roční těžba dosahovala v průměru 785 tis. tun. Větrání bylo řešeno třemi samostatnými větrními odděleními a dvěma výdušnými jámami; jedna z nich byla v době havárie v rekonstrukci. Jako všechny hlubinné doly v revíru byl důl Pluto II zařazen do kategorie dolů nebezpečných výbuchem uhelného prachu. Ochranu představovalo zkrápění prachu a 33 vodních protivýbuchových uzávěr. Důlní havárie bohužel byly a přes veškerý pokrok bezpečnostní techniky stále jsou sice tragickou, ale neodmyslitelnou součástí hornictví, zejména hlubinného. Jedna z největších hornických tragédií minulého století udeřila 3. září 1981 v severočeském hnědouhelném revíru. V dole Pluto II v Louce, při výbuchu uhelného prachu a následném požáru, ztratilo život 65 horníků. Nejvyšší oběť hlubinnému dobývání v revíru „Ne, nezlobte se prosím, ale nebyla bych dobrým partnerem novinářského rozhovoru,“ řekla nám jedna z pozůstalých žen, které před třiceti lety ztratily syny, manžele, otce svých dětí, přítele, kamarády. Ačkoli už dlouho žije ve druhém spokojeném manželství, dobře ví, že čas hlubokou ránu nikdy nezahojí. Stále má v živé paměti tu hrůznou zprávu, ten smutek a starost co bude, tu prázdnotu a smutné vysvětlování šestiletému dítěti … Jako všichni doufá, že tehdy byla přinesena opravdu poslední oběť. Při prvním výročí katastrofy byl odhalen pomníček před tehdy ještě existujícím dolem Pluto v Louce u Litvínova. Důstojný pomník stojí v městském parku v Litvínově. Na obou těchto místech se v sobotu 3. září odpoledne sejdou lidé k pietním aktům. Důl Pluto II byl ještě během vyšetřování havárie v roce 1983 připojen k Dolu Kohinoor II. V rámci útlumu těžeb byl v roce 1995 zcela uzavřen. V celém dobývacím prostoru Louka byla důlní činnost ukončena v roce 1998. Na západním okraji obce Louka už jen vegetací zarostlá betonová deska uzavřené jámy může připomenout místo, kde před třiceti lety došlo k jedné z největších katastrof v historii českého hornictví. Z historie dolu Pluto II Těžba v dole Pluto byla zahájena roku 1890. V polovině 20. století důl prošel rekonstrukcí a byl rozšířen o moderní závod Pluto II. Sloj byla uložena Odpolední směna 3. září 1981 Na kritickou směnu sfáralo celkem 95 horníků. V podzemí bylo ještě 14 záchranářů v oblasti tzv. křížové komory. V průběhu noční směny 2. září byl totiž v této komoře likvidován požární vodou zápar uhlí. Nakonec vedení závodu na začátku ranní směny rozhodlo likvidovat zápar uzavřením prostoru – výstavbou hráze před ústím křížové komory. Ovšem uhlí začalo již hořet otevřeným plamenem a bylo třeba vodou zdolávat požár v celé výšce uhelné zásoby v boku komory. V 15:10 podal směnový technik hlášení, že je třeba zastavit plavení do komory, protože voda přetékala základy tvárnicové hráze a bránila dalšímu vyzdívání. V 15:30 se na povrchu ozval silný výbuch a nad těžní věží se objevil sloup zvířeného prachu. Rychle po sobě pak následovaly tři další výbuchy. Tím byl z provozu vyřazen dispečink, ale i výdušná jáma s provozním i rezervním ventilátorem. Důlní díla se zaplnila kouřovými plyny. Jediným neporušeným místem zůstala nejvzdálenější jáma B s parním těžním strojem. Tady fungoval telefon a tudy nastupovali záchranáři, aby spasili ty, kterým se podařilo přežít. Bohužel, 65 horníkům už nebylo pomoci. Čest jejich památce. text: Tomáš Vrba foto: archiv HBZS Most 26/27 hornické tradice pomáháme z míst kde žijeme Pomáháme dětem bojovat s hendikepem Severočeské doly dlouhodobě pomáhají v regionu všude tam, kde je to zapotřebí. Podrobné seznamy příjemců jsou dlouhé a pomoc je skutečně různorodá – od podpory velkých projektů v oblastech zdravotnictví, sociální a charitativní péče přes školství a vědu – až třeba po konkrétní pomoc rodičům dvouleté Adélky Rauerové. Holčičce s vrozenou oboustrannou hluchotou mohli díky příspěvku Severočeských dolů pořídit dálkový ovladač procesoru Kochleárního implantátu. HORNICKÉ listy 4/2011 Adélka s rodiči v létě 2011. Adélka se narodila předčasně ve 27. týdnu. Její porodní váha byla pouhých 740 gramů. První tři měsíce svého života prožila v inkubátoru. Už tehdy u ní byla diagnostikována percepční vada sluchu. Příčinou je poškození vláskových buněk v kochlee – části vnitřního ucha, kde se zvukovými signály rozkmitávají vláskové buňky, které se přenášejí do mozku a tam se vyhodnocují jako zvuky. Jedinou možností, aby dítěte slyšelo, je voperování Kochleárního implantátu. Adélka se náročné operaci podrobila loni v říjnu na specializovaném pracovišti Centra kochleárních implantací Motolské nemocnice. Zákrok dopadl skvěle. Adélka od té doby slyší. Za ouškem nosí řečový procesor, který zachycuje zvuky a předává je přes kovovou destičku voperovanou pod kůží až k náhradním vláskovým buňkám – Kochleárnímu implantátu. Zvlášť u malých pacientů je jeho důležitou součástí dálkový ovladač, kterým mohou rodiče kontrolovat správnou funkčnost implantátu. Bohužel, ovladač nehradí žádná pojišťovna. Jeho cena přitom není pro mladou rodinu zanedbatelná. „Tuto důležitou zdravotní pomůcku nám pořídily Severočeské doly s přispěním Odborové organizace č. 2. Všem moc děkujeme,“ říká tatínek Waldemar Rauer, řidič důlní doplňkové mechanizace DB. text a foto: Tomáš Vrba, Vladimír Bergerhof Adélka díky voperovanému implantátu a jeho dálkovému ovládání překonává svoji vrozenou vadu (snímek s tatínkem z prosince 2010). Třetí ledvické slavnosti Celou sobotu 13. srpna si v Ledvicích užívali nejen místní občané, ale i řada rodáků již třetí ročník slavností. Zatímco ty první se v roce 2009 uskutečnily u příležitosti 800 let od první písemné zmínky o Ledvicích, letošní připomínaly další významné datum z historie. Právě před sto lety (přesně to bylo 25. prosince 1911) byly Ledvice povýšeny císařem Františkem Josefem I. z městyse na město. V pořadí už třetí slavnosti se opět vydařily. U stadionu TJ Viktorie Ledvice, která letos také slaví, a to 90 let činnosti, se rozprostřela řada pouťových stánků a na pódiu se střídala řada zábavních produkcí. Pestrý program zaujal mladé i ty starší. Na slavnostech se tradičně scházejí také rodáci. Ti shodně konstatovali, že současná tvář Ledvic je rok od roku lepší. Březenská pouť vždy přinese něco nového Beze zbytku to platilo i letos, kdy o víkendu 20.–21. srpna zaplnily obecní park dobové stánky a pouťové atrakce. K březenské pouti neodmyslitelně patří průvod místních občanů v historických kostýmech a bohatý hudební program, který běží paralelně na dvou scénách. Iluzi středověkých jarmarků a posvícení dotvářelo vystoupení šermířů a tanečnic a hřmotné salvy vojenské gardy. Letošní návštěvníky vyhledávanou novinkou byla výprava za březenským drakem Severusem – na montážním místě u Března vyřazeným rýpadlem KU 800.8/K 77. Velkému zájmu veřejnosti se těšily také exkurze do provozu sousedních Dolů Nástup Tušimice. Obě akce premiérově u příležitosti pouti připravilo Informační centrum SD. Pestrý program pouti vyvrcholil ohňovou show. Od roku 2002, kdy se pouť v Březně konala poprvé, se stala pojmem v celém širokém okolí. Obdivuhodné je, že náročnou přípravu obstarává z velké části sama parta místních nadšenců v čele s panem starostou Zděnkem Valentou a paní místostarostkou Zdeňkou Buzkovou. text a foto: Tomáš Vrba V srpnu zažily Ledvice a Březno tradiční lidové zábavy. Ledvické slavnosti a březenská pouť se opět těšily zájmu místních i přespolních. Všichni si pochvalovali bohatý program. Příjemnou atmosféru na obou místech umocňovalo krásné letní počasí. LEDVICE BŘEZNO Starostka Zdeňka Fritscherová pozvala k zahájení oslav personálního ředitele SD Josefa Molka. Místostarostku Zdeňku Buzkovou potěšila návštěva generálního ředitele SD Jana Demjanoviče. Místostarostka Ivana Procházková vítala rodáky. Pouť tvrdí muzika, v Březně vždy kvalitní. Nadšené ledvické děti. Děti si mohly vybrat z desítek atrakcí. 28/29 Letní slavení v Ledvicích a Březně z míst kde žijeme Naposledy navštívila redakce HL královské město Kadaň v populární rubrice TIP NA VÝLET v květnu 2010. Víme už, že počátky města se datují do Kadaň – město, ve kterém se nenásilně slučuje historie se současností 12. století a také víme, čím vším negativním, ale i pozitivním za oněch následujících devět století město a jeho okolí prošlo (vždyť na poslední nebezpečí se Kadaňsko připravovalo velice rozsáhle v letech 1936 až 38, viz kniha SOUBOJ BEZ VÍTĚZE, revidovaný dotisk prvního vydání, Praha 2011). - Vedle lákadel na turistické zajímavosti a kulturní či sportovní život nás nyní zajímal hlavně život každodenní, ale i to, co je ve městě nového. Zeptali jsme se přímo starosty města Jiřího Kulhánka, který je HORNICKÉ listy 4/2011 ve funkci již 3. volební období. Vzpomínáme, že před šesti lety měla Kadaň 18 100 obyvatel, v tomto roce je ve městě již 18 700 občanů. Starosta doplňuje: „V Kadani máme strategický plán rozvoje města. U Ohře jsme se soustředili na nábřežní promenádu a cyklostezku. Cyklostezka vede od Klášterce nad Ohří a měla by do budoucna pokračovat přes Kadaň na Chomutov.“ Kadaň má rozsáhlý komplex sportovišť, dokončenou sportovní halu, ale sportu se lze věnovat i v okolí města. – Obzvláště v letních měsících působí centrum města velice klidně jak ve volných dnech, tak ve dnech pracovních. V duchu pátečního popoledního klidu se ptáme pana starosty, zda má Chodba kadaňské radnice a starosta Jiří Kulhánek mezi historickými exponáty umístěnými v prostoru. V čele chodby pod oknem původní znak města. Kadaň také nějaké potíže a pan starosta odpovídá: „Kadaň má pět sídlišť a v nich, s pomocí ministerstva pro místní rozvoj, ale i za pomoci Severočeských dolů, dochází k nutné obnově. Víme, že v sídlištích je potřeba mít domy v pořádku, hlavně pak zateplené fasády, to je revitalizace panelových domů, kdy pak následují výměny oken a nové omítky atd. Jenže sídliště také potřebují zeleň a dětská hřiště. – Když sídlištní celky vznikaly, nepočítalo se s tím, že občanům budou přibývat také automobily, a tak zásadně chybí parkovací místa. Takže v sídlištích by rovněž mělo přibývat parkovišť.“ Pravda, v samotném městě jsme podle mapy napočetli ke dvaceti parkovištím, ale jak se zdá, některá jsou součástí silnice. Přiznejme si, že v nedávných letech vozovky měly maximální šířku 8 metrů, takže se mnohdy nyní vozovky zjednosměrňují, aby jejich druhá půle mohla být určena pro parkování. Jsme tedy zvědaví, jak bude situace řešena v Kadani, protože město si zákonitě váží tamní zeleně a určitě ji odstraňovat nebude, to spíš krásy rostlin využije při umístění na světelných sloupech či jiných „hluchých“ místech. Můžete se v Kadani o jejím životě přesvědčit i vy. Například letošní Svatováclavské vinobraní se uskuteční v sobotu 24. září od 10. hodiny. text a foto: Svatava Brožíková Cyklistický tým SD uspěl v proslulém závodě Kolem hnědého uhlí NOHEJBALOVÉ TURNAJE AUTODOPRAVY STÁLE POKRAČUJÍ Jaký byl letošní ročník o Pohár ředitele SD – Autodopravy, a. s. jsme se zeptali nohejbalového nadšence, Karla Bažanta. 56. ročníku cyklistického závodu Rund um die Braunkohle – Neuseen Classics (Kolem hnědého uhlí – novou jezerní krajinou) se prvně účastnil tým tvořený zaměstnanci Severočeských dolů. Šestičlenná parta cyklistických nadšenců si nevedla vůbec špatně. Trasa tradičního cyklistického závodu vede, jak je patrné z názvu jednak krajinou s aktivní povrchovou těžbou, jednak okolo jezer vzniklých zatopením zbytkových jam. Letos se na startu 12. června ve Zwenkau, městečku nedaleko Lipska, sešlo tisíc sportovců profesionálů i amatérů ze 14 zemí, aby změřili své síly v různých kategorií a trasách. Borci ze Severočeských dolů (Jan Záruba, Jan Pleva, Václav Hofman, Stanislav Čečrle, Roman Lüftner a Jiří Pondělíček) si zvolili 70km trasu. V silné konkurenci 360 závodníků se z našich nejlépe umístil Jan Pleva s časem 1:49:51:37 a průměrnou rychlostí 38,68 km/h. Ještě lépe pak dopadli cyklisté SD v bodování týmů, kde se dokonce umístili před domácím týmem MIBRAG. Právě kolegové z této středoněmecké hnědouhelné společnosti cyklisty z SD pozvali. „Pomohli nám také s registrací a ubytováním. Za vše jim patří velký dík. Na vlastním závodu jsem ocenil špičkovou organizaci a kvalitní asfaltky. Potěšilo mě, že náš tým dojel do cíle v první vlně,“ hodnotí Stanislav Čečrle. text: Tomáš Vrba foto: MIBRAG „Tohoto turnaje se za krásného počasí 25. června zúčastnilo 12 družstev jak z Dolů Bílina, tak z dceřiných společností. Družstva byla rozdělena do dvou skupin, ve kterých probíhaly usilovné boje o finálovou skupinu. Do samotného finále pak postoupila družstva Džunyoři a Bažanti. Za mohutného povzbuzování diváků se vítězem stalo družstvo Bažanti, reprezentující SD – Autodopravu, a. s., Bílina.“ Ptáme se dále, zda i letos je v plánu turnaj o Pohár starosty města Bílina. „Je. V sobotu 17. září se uskuteční již 7. ročník turnaje o Pohár starosty města Bíliny v nohejbale trojic. Turnaj se odehraje v Tyršově údolí od 9 hodin. Přihlásit se je možno na telefonu číslo 602 131 205. Občerstvení bude zajištěno v místě konání turnaje, kde k poslechu bude hrát skupina Střepy ze Světce. Mimochodem, turnaje se zúčastní tradičně družstva, která odehrála již 14. ročník zmiňovaného nohejbalového turnaje trojic o Pohár ředitele SD – Autodoprava, a. s.“ text a foto: Svatava Brožíková 30/31 sport sport Naše kola si dojela doprostřed léta i na stupně vítězů Na silnici je v polovině srpna seriál Severočeské amatérské ligy ve dvou třetinách čili po 10. závodě z celkových 15. Tím byl nejtěžší závod ročníku z Mostu do Brandova v délce 76 km. Jelo se přes Svinčice, Braňany, Lom, Litvínov, Dlouhou Louku, Fláje, Klíny, Mníšek, Novou Ves a Kateřinu s cílem na rovince před sjezdem do Brandova. Zvláště Dlouhá Louka je opravdu výživné stoupání, které se dá řadit mezi 3 nejtěžší v Krušných horách. Tým TJ DNT v tomto závodě doslova udeřil na své nejbližší soupeře v týmech SKP Most a Kebek Chomutov a předskočil je na zatímní 4. místo z 25 startujících. Nejlepším jednotlivcem je zatím Tonda Ježek, který v polovině závodů stál na „bedně“ v kat. 60+. Tým se také zúčastnil MČR amatérů v Královicích u Slaného, kde byl opět nejlepší Ježek na 12. místě. Na horských kolech mají za sebou bikeři již 6 závodů z desetidílného seriálu Pohár Peruna. Tím šestým byly Wembloudovy hrby v Klášterci, kde se zaskvěl zejména Josef Svoboda, který vyhrál svou kategorii a je celkově druhý, což v průběhu seriálu trochu zkresluje, protože mu chybí první 2 závody. Druhým nejlepším z týmu TJ DNT je Dušan Prokeš - ve čtyřicátnících průběžně na 3. místě a ještě se chystá zabojovat. Seriál bude pokračovat ve Vejprtech, kolem Hasištejna, v Bezručově údolí a závěrečným výjezdem v Místě na Hohentann v půli října. text: Jiří Martykán HORNICKÉ listy 4/2011 V rámci oslav 90. výročí založení fotbalového klubu SK VIKTORIE LEDVICE proběhla 23. července dvě utkání. Ledvičtí fotbalisté změřili své síly s mužstvem Slavie Praha (1:7). Stará garda SK VIKTORIE pak zvítězila nad FK Baníkem Souš (5:2). Na svátku ledvického fotbalu nechyběla ani dětská přípravka s trenéry Alešem Čákem a Radimem Paulem. Cyklistický závod Kolem komína 25. června 2011 se za krásného počasí uskutečnil 1. ročník cyklistického závodu „Kolem komína“ organizovaný hlavním dispečinkem Dolů Bílina a Velosportem Bílina. Závodu se zúčastnilo třicet pět borců z řad zaměstnanců DB a Velosportu Bílina, kteří se nebáli absolvovat náročnou trať z Ledvic přes výsypky, Duchcov, Želénky, vražedný kopec do Chotějovic a zpět do Ledvic. Nejvíce vytrvalosti projevil a první místo obsadil Stanislav Mejzlík – zámečník opravářských dílen Úpravny uhlí Ledvice, druhé místo Petr Čmejla, třetí byl Jiří Kalous. Na regulérnost závodu dohlížel přísným okem Alex Rusó, který závod odstartoval startovací pistolí ráže 9 mm. Po závodu a převzetí hodnotných cen, které věnovaly Severočeské doly bylo připraveno bohaté občerstvení a doplnění tekutin, které zajistil Petr Drábek – dispečer Dolů Bílina, jenž celou akci také připravil. Jako zlatý hřeb servíroval svou specialitu grilované sele. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že akce by se měla pro velký úspěch určitě opakovat i příští rok. Vždyť motto závodů znělo: „Dojet a pobavit se“. text a foto: Pavel Fleischer Pochod Víti Kremláčka Za optimálního počasí v třetí červencovou sobotu se z kadaňského nádraží postupně vydalo na trasy již 11. ročníku Memoriálu Víti Kremláčka 115 účastníků. Letos si mohli vybrat z pěti tras, jako každoročně připravených Edou Jírou, které turisty zavedly na pravý břeh řeky Ohře na úpatí Doupovských hor a jejich okrajové vrcholky. Pro všechny byla určitě příjemným zastavením občerstvovací stanice v Úhošťanech. V cíli v Kadani bylo slyšet pochvalu k výběru tras, k organizaci pochodu. Spokojenost přineslo počasí i malá pozornost – upomínka na letošní ročník. Je dobré připomenout, že po deset let, a letos opět, s organizací obětavě pomáhali Michal Franko a manželé Joža a Táňa Matlachovi. Poděkování za podíly na zdaru vydařeného ročníku náleží také Soně Šustrové ze správy SD, operativní paní Hadrávkové ze závodní jídelny DNT, panu Šulcovi z požárního útvaru DNT a Milanovi Novákovi z SD Autodoprava Tušimice. Zatímco turisté ukrajovali kilometry ze zvolených tras, organizátoři položili kytici v kolumbáriu kláštereckého hřbitova k Víťově urně. Pojedenácté kytici věnoval pan Mana z kláštereckého zahradnictví. Pochod, každoročně zaštiťovaný personálním ředitelem SD, si za uplynulé roky získal dobrou pověst a má již početný okruh stálých účastníků. Ti se svorně těší až vyrazí na pochod označený číslem 12 v červenci příštího roku. text: Zdeněk Brázda V sobotu 9. července se jel na dostihovém závodišti v Mostě Zlatý pohár Severočeských dolů. Cenu Jockey Clubu ČR vyhrál v novém rekordu dráhy čtyřletý tmavý hnědák PEERLESS SQUEAK (GM Electronic). Vrchol tentokrát čistě rovinového programu měl na startu sedm koní. Svižné tempo nadiktoval tříletý sázkový favorit Balbrown. V koncovce už ale nepřidal a obsadil konečné čtvrté místo, dvě délky za stejně starým tréninkovým kolegou Private Cowboyem, který nastoupil jen týden po karlovarském triumfu v 1 600m druhé kategorii. Dvě nejvyšší příčky obsadili jediní starší aktéři. Nejsilnější finiš měl Peerless Squeak, který si pod žokejem Jiřím Chaloupkou na mosteckém Hipodromu připsal i druhé jedničkové vítězství kariéry. Délku a tři čtvrtiny za ním skončil premiant severočeské Podzimní ceny čtyřletý valach Skarabeus (DS Pegas, ž. Rája), nesoucí oproti vítězi 2,5 kg navíc. Trenér Václav Luka tak v tomto dostihu obhájil loňský triumf (s All About Samem), aktuálně třetí žokej šampionátu Jiří Chaloupka zapsal své letošní první vítězství v dostihu nejvyšší kategorie. Peerless Squeak pak časem 2:05,18 vytvořil nový rekord mostecké dráhy na trati 2000 metrů. text: Renata Malíková, foto: Tomáš Vrba Tradiční seriály na kolech se rozjely První zahájil 7. května seriál 10 závodů MTB Pohár Peruna v Perštejně závodem na horských kolech Perštejnské Giro. Seriál v regionu bývalého okresu Chomutov snad ani nemá po celé republice obdobu svou pestrostí, účastí i kvalitou pořadatelskou. Závody budou probíhat v Kadani, Chomutově, Vejprtech, okolo Prunéřovského koupaliště a vyvrcholí až v říjnu v Místě. Pořadatelé Gira z místního oddílu v Perštejně nejen aktivně závodili, ale připravili nádherný závod pro všechny kategorie, doslova od malinkých dětiček až po dědky. Hlavní trať byla náročná a vyjíždělo se až na Mýtinku pod Horní Halži někam k 800 m nadmořské výšky. Počasí přálo na rozdíl od loňska modrou oblohou, není divu, že byla rekordní účast. Centrum dění se startem, cílem, občerstvením i závěrečným ceremoniálem bylo na místním koupališti. Z našich dojel nejlépe nováček v týmu Ludvík Réz na 6. místě v kategorii nad 40 let. Silničáři v sobotu odpočívali, aby mohli nastoupit druhý den na start úvodního závodu 16tidílného seriálu Severočeské amatérské ligy, která se letos jezdí pod názvem hlavního sponzora SWEEP cup. Letos v těchto barvách jezdí i převážná část týmu, který loni seriálu dominoval pod hlavičkou EXE bikes, a dominuje i pod novým názvem. Tým TJ DNT po 4 závodech figuruje na 5. místě z celkových 21. A má reálné ambice na místo čtvrté. Nejlepším z jeho jednotlivců je zatím obětavý Tonda Ježek, který za závody jezdí v našich barvách až z Roztok u Křivoklátu. Zatím obsadil dvakrát 4. místo a dvakrát byl třetí (Krupka – Komárka a přebor SAL v Klášterci). Celkově je zatím na 3. místě v početné společné kategorii všech žen a mužů nad 60 let. 1. závod se jel na novém 4 km uzavřeném okruhu okolo klášterecké průmyslové Verne zóny, 2. závod byl klasickým okruhovým v Ovesné u Benešova nad Ploučnicí. 3. závodem byl pak ten nejdrsnější do vrchu na trase Krupka – Komáří Vížka. Měřil sice jen 5,5 km, ale tvrdší stoupání se v Krušných horách nejezdí. Cíl je totiž ve výšce 808 m na samém vrcholu Komáří Vížky. Naštěstí bylo krásné počasí, ale v cíli to trvalo drahnou chvíli, než jsme se pokochali úchvatným výhledem do krajiny. Souběžně se běžel i běh do vrchu, kde si mezi specialisty vrchaři zaběhl i nejstarší aktivní běžec našeho lyžařského oddílu 69letý Míra Anděl. 4. závod byl zároveň přeborem SAL. Opět klasický na okruhu přes 13 km (mladí 6×, veteráni 4×) Klášterec pod lesem – Petlery – Domašín – Louchov – Vernéřov a zpět po nové silnici s krásným povrchem. Vůbec jsme s kolegy s povděkem konstatovali, že stav silnic, zejména na hory i na nich, je v nejlepším stavu za mnoho posledních let. Jen ten silný provoz silniční cyklistice vůbec nepřeje. text: Jiří Martykán Také zkoušíme duatlon Krušnoman Long Distance Duathlon je údajně nejtěžším závodem z kategorie dlouhých duatlonů v České republice. Konal se 15. května v okolí Klínů u Litvínova. Je zařazen do seriálu Ford Czechman Tour, což je vlastně přeloženo Český pohár v dlouhých triatlonech. Závodníky seriály baví v tom, že si mohou po celou sezonu poměřovat síly se svými soupeři a ve svých kategoriích po celé vlasti či regionu. Duatlon se od triatlonu liší tím, že v něm úvodní plavání nahrazuje běh. Pro pořadatele je to mnohem jednodušší vzhledem ke klimatickým podmínkám u nás i omezeným možnostem plavání vůbec. Pak ještě existuje zimní triatlon, kde místo plavání nastupují běžky. V případě Klínů to byl úvodní běh na 11 km, pak kolo na 64 km a na závěr opět běh na 9 km. Kolo i běh mělo samý kopec, tam to také ani jinak nejde, takže není divu, že i vítěz trpěl od startu do cíle přes 3 hodiny. V našich barvách doběhl horský vlk z Kovářské Petr Pasev celkově 18. a zároveň se stal vítězem své kategorie. Totálně vyčerpaný Dušan Prokeš skončil celkově 34. Z 64 celkových účastníků a ve své kategorii pěkné 2. místo. text: Jiří Martykán 32/33 Při Zlatém poháru Severočeských dolů padl rekord tip na výlet Významné ocenění pro Hotel Nástup Od roku 2005 se v rámci veletrhu ITB Berlín udílí cestovní kanceláři cena Zlatý polštář. Ceny jsou udíleny pro hotely v různých kategoriích. Např. hotel městský, hotel moře, jezera, rodinný hotel, hory a lesy – prostě přibližně v osmi kategoriích. Pro rok 2011 ze 17 zemí soutěžilo 1 149 účastníků. Ocenění vychází ze zpětné vazby hostů, recenzí, spokojenosti. Hlavně tedy za poskytování služeb. Pro letošek byl mezi oceněnými i Hotel Nástup. Hotel Nástup pod Klínovcem je znám většině čtenářů. Vždyť právě v něm jsou v poslední době oceňováni nej- zaměstnanci Severočeských dolů. A právě Nástup vyhrál v kategorii Hory – lesy. V létě jsme se sešli s vedoucím hotelu Pavlem Kořánem. Ten je vlastně zaměstnancem úseku personálního ředitele SD. Při našem rozhovoru jsme se dozvěděli, že Pavel Kořán vystudoval hotelovou školu, takže jde o muže „na svém místě“. Personál hotelu je dvaadvacetičlenný, a tak jsme se pozeptali, co má připraveno pro hosty v letošní letní i podzimní sezoně. Pan Kořán odpověděl: „Máme připraveny balíčky ubytování s programem. Například Grilovací večery, Taneční večery, Nordic walking a nově Wellness programy.“ Už také víme, že Hotel Nástup Vedoucí Hotelu Nástup Pavel Kořán těsně před odjezdem na rodinnou dovolenou. začátkem léta obdržel TÜV SÜD, což je Certifikace kvality služeb, proto si může bez potíží dovolit přípravu firemních akcí. V polovině července hotel přivítal firmu BOS AUTOMOTIVE PRODUCTSCZ, následovaly a následovat budou firmy SMURFIT KAPPA CZECH, RTT, rovněž ČEZ, a. s., a s podzimem bude hostit vybrané zaměstnance SD a. s., kteří budou 13. října oceňováni. Troufáme si otázku: „Dokážete obsloužit a příslušně připravit pohoštění pro jakoukoli firmu, ale třeba i sdružení?“ Vedoucí automaticky odpovídá: „Dokážeme všechno, protože si vždy nějak poradíme. Vzpomínám si, že jsme dokázali připravit i požadovanou čokoládovou fontánu.“ Ostatně – k řádné slavnosti i odpočinku patří také výtečné pokrmy, které chutnají všemi smysly a neublíží lidskému organismu. K tomu Pavel Kořán dodává: „Pro zajímavost, letos se kuchaři proškolili ve vaření pro bezlepkovou dietu a hotel se tak stal součástí projektu Vaříme bez lepku. Projekt je pod záštitou Asociace hotelů a restaurací a Ministerstva pro místní rozvoj ČR.“ V závěru návštěvy se redakce ptá: „A jak příslušné ocenění vidíte?“ Pavel Kořán odpověděl: „Víme, že ocenění ‚hotelovým Oskarem‘ je zavazující. Znamená to být nejen stále dobří, ale snažit se být ještě lepší.“ text a foto: Svatava Brožíková a archiv Hotelu Nástup V čase vrcholícího léta vás pozveme na kolo. Oblast podél řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi je součástí cyklotrasy vedoucí od ústí Labe do moře až po Prahu, případně dále. Začneme ve městě Litoměřice. Jeho počátky jsou doloženy od roku 993. Za doby Karla IV. bylo město značně rozšířeno, v 16. století jeho charakter ovlivnila renesance, jejíž stopy jsou ve městě patrné dodnes. Z významných osobností zde působili Josef Jungman a básník Karel Hynek Mácha. Město je významným centrem církevního života, je zde sídlo biskupa Jana Baxanta. Na poznání Litoměřic je potřeba mnoho času a tak upozorníme na aktuální zajímavosti. V letošním roce byl otevřen rekonstruovaný hrad, nacházející se několik minut chůze od středu města. Zde je mimo expozice o historii hradu, umístěn Svatostánek českého vinařství, expozice o vinařství v Česku, včetně degustace. Na víno během naší cesty narazíme ještě několikrát. Druhá zajímavá expozice vznikla v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii. Výstavu pořádá Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, ve spolupráci s Fakultou umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Budete ohromeni vnitřním prostorem kostela a instalovanými exponáty. Pokud nebudete přesně vědět, kde obě Kostel Zvěstování Panně Marii – výstava. u hlavní cesty. Pokud tedy chcete ochutnat zdejší vína, máte vhodnou příležitost. Po několika metrech následuje náměstí, s dalším vinařstvím, to však již je větší a otevřeno nemá. Cyklostezka míjí místní hospodu, kde jednak dobře vaří a pokud jste nikde nesehnali víno, zde vám nějakou láhev prodají. Než však opustíme Velké Žernoseky, vraťme se kousek do historie. Protože v minulosti se po Labi vozilo uhlí, najdete v místní kronice i tento zápis „Na přelomu let 1978/1979 došlo díky extrémním mrazům k zamrznutí řeky Labe, tím bylo zamezeno dopravě energetického uhlí do chvaletické elektrárny. V době splavnosti Labe projelo po vodní cestě denně až 10 lodí po 1 200 tunách uhlí. Labe bylo nesplavné od 7. ledna 1979, dne 14. 1. 1979 přijíždí Rozcestníky. Vinný sklep u Mikulenků ve Velkých Žernosekách. Porta Bohemica. Cyklostezka Litoměřice – Ústí nad Labem Cyklostezka v Brné. 34/35 doporučované výstavy najít, zajděte na náměstí do informačního střediska, kde vám rádi poradí. Otevřeno mají celý týden. Jako místo, kde počneme naše putování, zvolíme náměstí. Jednak zde můžeme bezpečně zaparkovat auto nebo dojít z nádraží, náměstí byste neměli vynechat. Z náměstí sjedeme kolem kostela k Tyršovu mostu, zde však uhneme doprava a dle šipek cyklostezky č. 2 pojedeme dále. Podjedeme železniční trať a místy v povzdálí, jindy těsně u řeky projíždíme kolem jezera u Velkých Žernosek tak, abychom přes několik terénních valů a podjezdů dojeli na začátek obce Velké Žernoseky. Ta je známá svými vinařstvími a jedno z nich – vinařství Mikulenkovi - se nachází přímo ledoborec Anhalt, proráží ledy a prvních 6 lodí, naložených uhlím, vyplulo z Vaňova 19. 1. 1979. Dne 20. 1. 1979 se Labe opět ucpalo vzdutými krami a bylo splavněno 21. 1. 1979, kdy ledoborec kry opět rozdrtil.“ Kronika uvádí, že za 11 měsíců roku 1978 bylo po Labi přepraveno 1,8 miliónů tun energetického uhlí. A tak je i tento idylický kraj spojen s naším uhlím. Naše cesta pokračuje dále pod železniční trať, po břehu řeky, soutěskou zvanou „Porta Bohemica“. Údolí je zde tak úzké, že se sem vejde na jedné straně silnice, železnice, řeka a na straně druhé cyklostezka a železnice. Asi po dvou kilometrech se údolí otevře a projíždíme Českým středohořím, kolem Libochovan, vpravo je zřícenina hradu Kamýk. Projíždíme přes Církvice, abychom se v Sebuzíně dostali těsně k řece a podél ní přes velkou chatovou oblast Brná se přiblížili k Ústí nad Labem. Pokud je chladněji a přesto se chcete vykoupat, je zde termální koupaliště. Projedeme kolem několika jachetních klubů a za ohybem řeky se objeví hrad Střekov. Přes konstrukci zdymadla se ocitneme v části Ústí nad Labem – Střekov; do této chvíle jsme ujeli 26 kilometrů. Zde je pak vhodné nasednout na vlak a dojet zpět do Litoměřic. Druhou možností je vrátit se zpět na kole, po stejné trase. Nikoliv však po druhém břehu řeky. Zde panuje velmi silný provoz, prakticky je zde spojnice mezi dvěma nedokončenými úseky dálnice. Na zpáteční cestě tak můžete objevit nové pohledy, například dubický kostelík. text a foto: Jan Říha i m á n s e t ť Pole m e j a r ! K u o d k d na í l h y v í š p s le Ekologické centrum Most pro Krušnohoří vyhlašuje soutěž o 3 vyhlídkové lety nad „Krajem s lepší vyhlídkou“. Výhra Vám umožní proletět se 30 minut nad krajinou, kde žijete ! Zapojte se do soutěže a získejte tak možnost vyhrát vyhlídkový let, který věnovala společnost Severočeské doly a.s. V čem soutěž spočívá? Vaším úkolem bude zaslat nám literární dílko s tématem uhlí. Může se jednat o pohádku, pověst, veršovaný text nebo také může Vaše dílo vycházet z historických skutečností, které osobitě pojmete. Téma soutěže zní: „Příběhy, pověsti a pohádky o uhlí“ Soutěž potrvá od 1. srpna do 30.září 2011. Soutěžit můžete ve třech věkových kategoriích: děti do 12 let, mládež 12-18 let a dospělí nad 18 let. Své soutěžní texty můžete zasílat elektronickou cestou na adresu: [email protected]. Více informací o soutěži se dozvíte na: www.ecmost.cz nebo na bezplatné telefonní lince 800 195 342. EC (M. Černá) © 2011 Výherci prvních míst v každé kategorii se mohou těšit na hlavní cenu - vyhlídkový let letounem Cessna 172 S se startem v Chomutově.