Mediální pokrytí červen 2013

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
červen 2013
(seřazeno dle aktuálnosti)
BANKOVNICTVÍ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz
28. 06. 2013
Náklad: 32 000
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší,
nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní
chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u
kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45–53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší
o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 %
populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České
republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je
Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách. Nejvyšší znalosti v definici
investičního zlata bylo dosaženo v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u
uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato
pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu, tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i
obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v
létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450
USD za jednu trojskou unci.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více než 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA.
OBCHOD&FINANCE: Měsíc v personáliích
26. 06. 2013
Náklad: 75 000
Lucie Svobodová řídí personální oddělení v Safině
Společnost Safina, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, s
potěšením oznamuje, že jmenovala Lucii Svobodovou do pozice vedoucí personálního odboru. Bude
zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky společnosti, která v současné době čítá 218
zaměstnanců. Lucie Svobodová začala pracovat v Safině v roce 2010 v pozici personalistky, kde mezi
její hlavní agendu patřil nástup zaměstnanců, jejich adaptace, zákonná školení a vzdělávací aktivity,
osobní rozvojové plány pro zaměstnance a interní komunikace. Nyní Lucie Svobodová přebírá vedení
personálního odboru. Jejím úkolem bude tvorba koncepce personálních činností v rámci celé
společnosti a zajištění její úspěšné implementace, včetně udržení nastavení a modifikace
personálních procesů způsobem, který je optimální pro řízení společnosti. Zároveň se bude i nadále
podílet na rozvíjení firemní identity zaměstnanců a účinném fungování interní komunikace. Dříve
Lucie Svobodová působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla vedoucí
oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí oddělení marketingového účetnictví.
STROJÍRENSTVÍ: Vedoucí personálního oddělení
Červen 2013
ELEKTRO: Lucie Svobodová vede personální oddělení v Safině
Červen 2013
Společnost Safina, a. s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, oznamuje, že jmenovala Lucii Svobodovou (37) do pozice vedoucí personálního odboru. Bude
zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky společnosti, která v současné době
zaměstnává 218 pracovníků.
Lucie Svobodová vystudovala Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze, magisterský titul získala v
oboru andragogika a vzdělávání lidských zdrojů.
EPOD.CZ: Kam uložit své úspory
24. 06. 2013
Víc než dvě třetiny občanů Česka vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných
peněžních prostředků. Nicméně jejich povědomí o správných formách investičního zlata není
nejlepší. Nejčastěji se mylně domnívají, že jde o akcie vázané na tento drahý kov.
Vyplynulo to mj. z výzkumu společnosti SAFINA, provedeného ve spolupráci s prestižní agenturou
IPSOS na vzorku 500 respondentů, reprezentujícím složení české populace z hlediska věku, pohlaví,
vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích.
Zatímco investici do drahých kovů velmi pozitivně hodnotí 70,3 % respondentů, jako neefektivní ji
chápe 24,3 % dotázaných. Kladné vnímání je nejsilnější ve věkové skupině 45–53 let (77,4 %). Citelný
rozdíl je mezi muži (kladně vnímá 77,1 % mužské populace) a ženami (63,4 % ženské populace).
Pokud jde o teritoriální hledisko, největší podíl kladných odpovědí byl v Ústeckém kraji (85 %
respondentů), nejmenší naopak v Jihočeském kraji (59,4 %).
Důležitým zjištěním však také je, že pod pojmem investiční zlato si dotazovaní nejčastěji představují
akcie vázané na zlato (38,9 %). To ale neodpovídá skutečnosti, protože investiční zlato musí mít
fyzickou podobu ve formě uzančních slitků, přesně definovaných zákonem. Za investiční zlato správně
označilo uzanční slitek 29,8 % dotázaných a 26,8 % pak správně uvedlo pamětní mince. Víc než
šestina populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních
bankách. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata měli dotazovaní v Karlovarském kraji, kde bylo
zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace
v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli
nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Nejžádanějším drahým kovem na českém trhu je zlato, třetím v pořadí pak platina. Na dotaz, který
z nich je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato,
platinu jako levnější kov nesprávně uvedlo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se
stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize a rekordních cen v USD dosáhlo v létě
2011. Současná cena zlata je kolem 1400 USD a platiny asi 1500 USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti také prověřil znalost populace u pojmů jako punc nebo u číselného označení čtyř
devítek, vyskytujícího se na drahých kovech. Magické číslo 999,9 správně definovalo 60,5 % populace
jako určení ryzosti kovu, 35,4 % netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že jde o značení
produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho
ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila, 17,1 % respondentů se domnívá, že punc
udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen, 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti
označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým
náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
http://www.epod.cz/kam-ulozit-sve-uspory/
IPROSPERITA.CZ: Levné zlato láká i drobné střadatele
19. 06. 2013
Nízká cena stříbra a zlata, jehož pokles nastal v uplynulém pololetí, láká také stále více drobných
investorů. U českých domácností je v kurzu především zlato, jehož investiční forma je oproštěna od
daně z přidané hodnoty. Největší zájem je o jednouncové mince a menší slitky.
Za první čtvrtletí letošního roku se v celé České republice prodalo o třicet procent více investičního
zlata, než ve srovnatelném období v roce minulém.
Razantní dubnový pád ceny žlutého kovu nalákal další vlnu kupců. A dnes už se rozhodně nejedná
pouze o bohaté podnikatele. Jako pojistku pro časy budoucí mění části úspor za drahé kovy i běžné
domácnosti. „Do zlata jsem začal investovat před několika lety, když jsem jako dělník pracoval
v zahraničí a hledal způsob, jak hodnotu vydělaných peněz zakonzervovat. Teď už jen přikupuji v
menších objemech, když je výhodný kurs,“ uvedl čtyřicetiletý Petr, který si z pochopitelných důvodů
nepřál uvést celé jméno. Přiznal, že i když část svých zlatých zásob nakoupil za nepatrně vyšší cenu,
než jaká je nyní, těžkou hlavu si z toho nedělá. „V průměru jsem pořád v plusu, ale zlato beru hlavně
jako dlouhodobou investici, zajištění na stáří. Prodával bych jen v případě nouze, kdybych třeba přišel
o práci nebo musel řešit bydlení,“ vysvětlil střadatel.
Zvýšený zájem o investiční kovy potvrzují i prodejci. „Ohledně zlata je největší zájem o jednouncové
mince a stejně velké nebo menší slitky. Tyto gramáže mají totiž výbornou likviditu a jsou ideální pro
menší investory,“ uvedl Jaroslav Tomanec z distribuční společnosti Zlaté mince – Numismatika, která
už deset let provozuje internetový obchod www.Zlate-Mince.cz a specializuje se právě na investiční
kovy, pamětní mince a medaile z drahých kovů. Menší kousky zlata jsou pro drobné investory,
například rodiny s dětmi, praktičtější, protože v případě nouze mohou prodat právě jen nutnou část
svých zásob a zbytek si ponechat. U zavedených společností, jako je portál www.Zlate-Mince.cz, je
zpětný odkup normou, v případě menších nebo málo známých prodejců by se nakupující měl vždy
ujistit, zda je tato služba garantovaná.
„Na druhou stranu nejmenší slitky, například vážící jeden gram, jako investice příliš vhodné nejsou,
protože se na ně váže značná obchodní přirážka,“ poradil Tomanec.
Podle průzkumu společnosti Safina, která se zabývá zpracováním a prodejem drahých kovů, mají
znalosti Čechů o investování do zlata a stříbra stoupající tendenci.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy
Safina.
Změnu chování českých zákazníků registrují i další prodejci. „Lidé už nenakupují bezhlavě, jsou
rozvážnější a víc sledují pohyby cen, než tomu bylo ještě před třemi lety. Nevedeme si žádné
statistiky, ale podle subjektivního dojmu mezi zákazníky výrazně přibylo lidí z běžných domácností,
ale i například důchodců. Motivem pro nákup drahých kovů zůstává nedůvěra v ekonomické oživení a
obavy z inflace,“ komentoval Pavel Palas z prodejny s investičními kovy a numizmatikou v pražském
Obecním domě.
http://www.iprosperita.cz/finance/3413-levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele
MLADÁ FRONTA DNES: Anketa: Jak hodnotíte ekonomické skóre Nečasovy vlády?
18. 06. 2013
Náklad: 266 709
Tomáš Němec ředitel a spolumajitel ČGS
» Dopad na ekonomiku bych nepřeceňoval
Ve srovnání s předešlými vládami jsem měl z Nečasovy vlády nejlepší pocit, byť současná aféra
pozitivní dojem hodně přehluší. Sympatická mi byla rozpočtová kázeň. Daňová reforma přinesla
některá zjednodušení, byť některé věci i zkomplikovala. Ale to jsou detaily. Cením i snahu o
důchodovou reformu, změny v oblasti práva.
Je paradoxní, že vítr v justici a bezpečnostních složkách jí zlomil vaz. S trochou nadsázky je to ale
jediná vláda, kdy se něco podobného rozjelo. Dopad na naše podnikání bych nepřeceňoval, žádný
nečekám.
Zdeněk Pelc ředitel a spolumajitel GZ Digital Media
» Firma se nemůže takto vnitřně rozložit
Osobně si vždy cením hlavně vlády, která byznysu nepřekáží. Dokáže v první řadě nastavit stabilní
podnikatelské prostředí. V tomto smyslu si vláda Petra Nečase asi nevedla úplně špatně. Ale jinak z ní
mám spíše negativní pocity. V byznysu se snažíme pracovat s určitou morálkou, firma se vám nemůže
takto vnitřně rozložit.
Vláda jde v tomto směru příšerným příkladem. Časem ale možná budeme hodnotit jako její velkou
zásluhu právě to, že dala státním zástupcům takovou svobodu, aby byli schopni a ochotni rozjet
takhle rozsáhlé vyšetřování.
Kvido Štěpánek majitel Isolit-Bravo
» Při té bídě to byla ekonomicky nejlepší vláda
Spoustu věcí udělala dobře. Alespoň chabě se bránila zadlužování, mátožně, ale přece utínala
chapadla byrokracie, a jakkoli se to nezdá, byla ze všech vlád nejvíce protikorupční. Při vší současné
bídě ji považuji za ekonomicky nejlepší vládu, kterou jsme kdy měli.
Velice nešťastná byla myšlenka, že ministři nemusí být odborníky, ale politiky. Za velmi nedostatečný
považuji dohled nad rozdělováním evropských dotací. Nedokázala se zbavit politických kšeftů, a tak je
její konec symbolický – džin protikorupčních aktivit, kterého zcela správně odzátkovali, smetl i je.
Josef Šmíd ředitel a spolumajitel výrobce Rosso Steel
» Řadu věcí neuměla vláda vysvětlit
Do ekonomické situace více než vláda promlouvala recese, což se nás v autoprůmyslu hodně dotklo.
Na odcházející vládě moc pozitiv nevidím, snad jen udržení rozpočtu. Na druhé straně mi chyběla
prorůstová opatření. Navíc řadu věcí vláda neuměla dobře vysvětlit. Třeba daňová reforma, která se
ve finále smrskla na zvýšení DPH, což lidé pochopitelně neocenili. Souhlasím také, že důchodová
reforma je potřeba, ale její současnou podobu považuji za špatnou. Demokratizace státních
zastupitelství je naopak určitě pozitivní věc.
Dušan Kunovský Central Group
» Rozpočtové škrty byly nutné, naučily lidi šetřit
Této vlády je jednoznačně škoda. Myslím, že v rámci toho, co bylo politicky možné, se podařilo
prosadit při reformě financí a rozpočtu maximum. Teď se stává populárním tvrdit, že úsporná
opatření a rozpočtové škrty byly chybou brzdící ekonomiku. Ale já jsem si jistý, že byly nutné.
Lidé si aspoň uvědomili, že peníze nerostou na stromech a že mohou utratit jen to, co vydělají a
ušetří. A tento posun v myšlení lidí je klíčový.
Ať už se jedná o státní peníze, nebo rozpočet domácností.
Tomáš Plachý spolumajitel Safina
» Vláda něco dělala, ale špatně to vysvětlovala
Pozitivně hodnotím snahu vlády o řešení zadlužení naší země a zahájení nezbytných a s tím
souvisících reforem. Negativně naopak hodnotím, že reformy nebyly realizovány v komplexním
potřebném rozsahu a většina z těch provedených nebyla veřejnosti dostatečným způsobem
vysvětlena. Též bohužel zůstalo pouze u deklarací o snížení administrativní zátěže podnikání.
LIBERECKÝ DENÍK: Češi věří zlatu
18. 06. 2013
Náklad: 5 200
PRŮZKUM
Více než 70 procent dotazovaných Čechů podle průzkumu společnosti SAFINA považuje investici do
drahých kovů za efektivní uložení peněz, a to převážně ve věkové skupině 45–53 let. V žebříčku mezi
jednotlivými kraji v České republice se na prvním místě umístil Ústecký kraj, kde investicím do
drahých kovů věří více než 85 procent lidí. Výzkum společnosti SAFINA prověřil také znalosti u
termínů, jako je punc nebo u číselného označení čtyř devítek (vyskytujícího se na drahých kovech).
Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 procenta populace jako určení ryzosti kovu.
Pětatřicet procent Čechů netuší správnou odpověď. Celkem 70,2 procenta správně uvedlo, že tzv.
punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila.
Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních denících:
ÚSTECKÝ DENÍK
DĚČÍNSKÝ DENÍK
CHOMUTOVSKÝ DENÍK
LITOMĚŘICKÝ DENÍK
ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK
MOSTECKÝ DENÍK
TEPLICKÝ DENÍK
LIBERECKÝ DENÍK
JABLONECKÝ DENÍK
ČESKOLIPSKÝ DENÍK
FFM.CZ: Přes 70 % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
17. 06. 2013
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší.
Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá
to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do
drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina
dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský
kraj s 59,4 procenta. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v
39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou
podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent
dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní
mince.
http://www.ffm.cz/aktuality/pres-70-cechu-vnima-kladne-investice-do-drahych-kovu
ČIAnews: DENNÍ PŘEHLED – CZECH AM: Safichem Group koupila Pacovské strojírny
14. 06. 2013
Společnost Safichem Group koupila od ČKD Group Pacovské strojírny. Na dotaz ČIA to uvedl předseda
představenstva Pacovských strojíren a zástupce akcionáře Safichem Group Tomáš Plachý. Pacovské
strojírny dle něj doplnily sílu skupiny Safichem, která spočívá v jejím strojírenském know-how v
chemickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Safichem Group dle T. Plachého plánuje
další rozvoj strojíren na bázi existujícího portfolia, ale již s větším zaměřením na chemický a
farmaceutický průmysl, a to především na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
PODNIKATEL: Kam uložit své úspory
14. 06. 2013
Sedm z deseti lidí v ČR považuje podle průzkumu drahé kovy za efektivní investici
Víc než dvě třetiny občanů Česka vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných
peněžních prostředků. Nicméně jejich povědomí o správných formách investičního zlata není
nejlepší. Nejčastěji se mylně domnívají, že jde o akcie vázané na tento drahý kov.
Vyplynulo to mj. z výzkumu společnosti SAFINA, provedeného ve spolupráci s prestižní agenturou
IPSOS na vzorku 500 respondentů, reprezentujícím složení české populace z hlediska věku, pohlaví,
vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích.
Zatímco investici do drahých kovů velmi pozitivně hodnotí 70,3 % respondentů, jako neefektivní ji
chápe 24,3 % dotázaných. Kladné vnímání je nejsilnější ve věkové skupině 45-53 let (77,4 %). Citelný
rozdíl je mezi muži (kladně vnímá 77,1 % mužské populace) a ženami (63,4 % ženské populace).
Pokud jde o teritoriální hledisko, největší podíl kladných odpovědí byl v Ústeckém kraji (85 %
respondentů), nejmenší naopak v Jihočeském kraji (59,4 %).
Důležitým zjištěním však také je, že pod pojmem investiční zlato si dotazovaní nejčastěji představují
akcie vázané na zlato (38,9 %). To ale neodpovídá skutečnosti, protože investiční zlato musí mít
fyzickou podobu ve formě uzančních slitků, přesně definovaných zákonem. Za investiční zlato správně
označilo uzanční slitek 29,8 % dotázaných a 26,8 % pak správně uvedlo pamětní mince. Víc než
šestina populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové rezervy v národních
bankách. Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata měli dotazovaní v Karlovarském kraji, kde bylo
zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v
Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně
často (20 %) uzanční slitek.
Nejžádanějším drahým kovem na českém trhu je zlato, třetím v pořadí pak platina. Na dotaz, který z
nich je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří označili zlato, platinu
jako levnější kov nesprávně uvedlo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i obráceně. Zlato se stalo
nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize a rekordních cen v USD dosáhlo v létě 2011.
Současná cena zlata je kolem 1400 USD a platiny asi 1500 USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti také prověřil znalost populace u pojmů jako punc nebo u číselného označení čtyř
devítek, vyskytujícího se na drahých kovech. Magické číslo 999,9 správně definovalo 60,5 % populace
jako určení ryzosti kovu, 35,4 % netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že jde o značení
produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho
ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila, 17,1 % respondentů se domnívá, že punc
udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen, 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti
označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým
náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Plachého skupina koupila od ČKD Pacovské strojírny
13. 06. 2013
Náklad: 48 234
Petr Lukáč
Strojírny dodávají zařízení více než dvěma desítkám pivovarů Safichem Group se chce více zaměřit na
farmacii a chemický průmysl
Pacovské strojírny mají nového majitele. Společnost s více než stoletou historií koupila podle
informací HN od společnosti ČKD Group česko-švýcarská skupina Safichem Group. Cenu, za kterou
byla transakce uskutečněna, odmítají obě skupiny komentovat.
„Ano, Pacovské strojírny jsme, podobně jako polovodiče prodali. Dlouhodobě směřujeme k výstavbě
celých investičních celků v oblastech energetika, ekologie, plyn a ropa a infrastruktura,“ potvrdil
prodej šéf ČKD Group Jan Musil. „Když s někým děláte elektrárnu, je to jiný zákazník, jiný způsob
přípravy i jiní lidé než u výroby. Směr je tak jasný - výrobu potlačujeme a jdeme spíše k projektům, k
obchodu a inženýrské činnosti,“ dodává.
Skupina Safichem plánuje využít Pacovské strojírny k posílení svých aktivit. „Plánujeme rozvoj na bázi
již existujícího portfolia strojíren, ale s větším zaměřením na chemický a farmaceutický průmysl, a to
především na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ říká pro HN nový šéf představenstva strojíren
Tomáš Plachý mladší. Podle něj disponuje firma potřebným know-how i v potravinářském průmyslu.
Jeho otec, Tomáš Plachý starší, je spolumajitel skupiny Safichem, do níž patří například farmaceutická
firma VUAB Pharma, společnosti Chemoprojekt či Technoexport a Safina. Ta se zaměřuje na
zpracování drahých i neželezných kovů v Česku i v Evropě a Tomáš Plachý mladší je tu generálním
ředitelem.
Pacovské strojírny jsou důležitým hráčem na poli výroby minipivovarů, lihovarů, tlakových nádob,
chladicích zařízení a dalších technologických celků. Realizovaly například kompletní dodávku
technologie do nového výrobního závodu Karlovarské Becherovky nebo dodávaly ležácké tanky pro
pivovar Bernard a více než dvou desítek dalších pivovarů. Podle šéfa ČKD Group Musila patří strojírny
ke špičce například i v práci s nerezem, titanem či speciálními slitinami. Podnik, který zaměstnává
kolem 190 zaměstnanců, se již úspěšně vzpamatoval z krizových let 2008 a 2009, kdy mu tržby klesly
až na 208 milionů korun. Firma zveřejnila konsolidované výsledky naposledy v roce 2011, kdy jí už
tržby opět vzrostly o 41 procent na necelých 295 milionů korun. V tom samém roce pak vykázala zisk
11 milionů korun.
Zhruba 50 až 60 procent produkce firmy jde na export. Kromě okolních států vyváží Pacovské
strojírny i do zemí, jako je Švýcarsko, Rusko či Kazachstán, minipivovary dodaly ale i do Belgie,
Arménie či Japonska.
Pacovské strojírny 295 MILIONŮ KORUN byly tržby strojíren v roce 2011. Oproti krizovému roku 2009
se jedná o více než 40procentní nárůst tržeb. 60 PROCENT jde z produkce strojíren každý rok na
export. Měly zakázky ve Švýcarsku, Rusku, ale i v Arménii či Japonsku.
TECHNIKAATRH.CZ: Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů ve střední
a východní Evropě
13. 06. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém
středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu
SAFINY, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto
výrazného úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi(R),
která je jediná v Evropě, a významně doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a
rafinace materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí roku 2012 zpracovala v rámci
recyklace přes 60t drahých kovů.
Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití
speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského,
elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých
kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory,
ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila
ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V
oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik
gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky
tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory,
instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best
AvailableTechnique) pod názvem PlasmaEnvi(R).
"Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi(R). Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů," řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý.
PlasmaEnvi(R) je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním
zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s
mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho
důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do
opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces
zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie "Nejlepší recyklační technologie" (Best
ReclamationTechnique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na
mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha2008 a IPMI USA
2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce 2011.
Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a
obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové poptávce
po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes SAFINA díky
této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy.
http://www.technikaatrh.cz/komponenty/unikatni-technologie-zaznamenava-prelom-v-recyklacidrahych-kovu-ve-stredni-a-vychodni-evrope
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
NEWSLETTER TECHNIKA NEWS
INVESTPORTAL.CZ: Zlatá horečko! Kde je ti konec?
09. 06. 2013
Jan Hýsek
Poslední dva roky bylo celkem zajímavé sledovat, jaká euforie vznikla a stupňovala se kolem
zlata. Media, makléři, banky. Všichni svorně hlásali, jak nám zlato poroste dále přes 2000 usd a již
předikovali 2500 či dokonce 3000. Nesmíte se divit, když prodejci investic zjistí, co se skvělé prodává,
kují železo, dokud je žhavé. Posledních pár měsíců se svými předpověďmi poněkud zkrotli, ale to
neznamená, že zlaté šílenství nebude i nadále pokračovat.
Je třeba přiznat, že zlato svoje výsadní postavení má. Lidé se k němu upínají v těch nejméně jistých
časech a trvá to již mnoho století. A posledních pět let ve světové ekonomice bylo dosti divokých.
Zlato se tedy těsně přiblížilo na dostřel 2000 usd. Následná korekce o zhruba 30% se dala očekávat a
není to nic šokujícího. 30% korekce na burze či v komoditách je vlastně celkem běžná záležitost. V
tomto ohledu zlato není výjimka. Co bude ale dál? Jak se bude cena zlata vyvíjet nyní?
George Soros
V dubnu stahoval ve velkém peníze ze zlatých fondů. V květnu začal opět nakupovat - podíly ve
fondech i opce na akcie těžařů.
Aktuální předpovědi se, jak bývá na finančních trzích zvykem, liší. Jedni věští další poklesy. Jiní tvrdí,
že zlato je zase na cestě vzhůru a odrazilo se od svého dna na úrovni kolem 1300. Svoji předpověď si
nechám na konec článku.
Marc Faber
Začínám nakupovat zlato na 1400 dolarech. Mám připravené ještě větší objednávky, pokud klesne na
1300 dolarů.
Osobně je mi sympatický názor Warrena Buffetta, který se nechal slyšet, že investice do zlata jej
nezajímá a nenakupoval by, ani kdyby zlato kleslo na 800. Jemu jde, jak známo, o investice do
byznysů, nejlépe těch trhem nyní podhodnocených. Stejně tak investuje do lidí (vedení). Zlato jej
zcela jistě neoslovuje, neb to je pouhé "uchovávadlo" hodnoty. Neodpovídá tak jeho investičnímu
přístupu.
Zlato přeci jenom není pouhé uchovávadlo hodnoty. V nemalém množství se používá při výrobě
šperků a v průmyslu. Objevuje se v autech, mobilech, počítačích.
Dalšímu poklesu zlata nenahrává ani samotný těžařský byznys. Jde o to, že náklady těžařů v novějších
dolech se pohybují okolo 1200 až 1300 dolarů za unci. Další pokles ceny by tedy logicky vedl k
omezování produkce a tlačil by tak cenu opět nahoru resp. bránil dalšímu poklesu.
Zpracovatel a prodejce kovů Safina tvrdí, že Češi se nyní při poklesu zlata vrhli na další nákupy
tohoto kovu a letos již v květnu měli v Safině prodáno tolik zlata, co za celý loňský rok. Dobrá,
budeme Safině věřit. Mohlo by to ukazovat na to, že Češi se naučili poněkud lépe investovat a
nebojí se nakupovat a přikupovat při poklesech. Podobný nárůst prodejů v letošním roce hlásí také
JaT Banka.
Je potřeba říci, že již v polovině roku 2011 zlato atakovalo rekordní úrovně okolo 1900 dolarů za unci.
To vrcholila také mediální zlatá "masáž". Tito investoři jsou dnes značně v mínusu.
Se zlatou horečkou se objevily i inovace, které umožňují investovat i běžným Čechům, kteří nemají
zrovna volný milion Kč. Někteří prodejci tak nabízejí tzv. "spoření ve zlatě". To znamená, že se spoří
po menších částkách, a když naspořená částka dosáhne jisté úrovně, poskytovatel služby jim předá
odpovídající zlatý slitek. Služby jistě pro usmání, ale funguje to.
Musím se přiznat, že už mne někdy unavuje ta mantra, kterou mnozí profesionálové v posledních
letech opakují stále dokola, tedy když tvrdí, že "drahé kovy by měl mít v portfoliu každý". Je to
pitomost.
Analytik Credit Suisse Ric Deverell
Potřeba kupovat zlato jako uchovatele hodnoty klesá, pravděpodobnost vyšší inflace je v tříletém
horizontu snížená.
A Credit Suisse tvrdí:
Zlato bude za rok stát kolem 1100 usd a později spadne pod psychologickou úroveň 1000 dolarů.
Pro zajímavost, pád cen zlata vyvolal nákupní horečku v Číně. V druhé polovině dubna tam lidé za
deset dní nakoupili 300 tun zlata v hodnotě přes 14 miliard dolarů. Indie dovezla jenom v dubnu zlato
za 7,5 miliard usd.
Jak se zachovat
Korekce na zlatě o 1/3 hodnoty považuji za zdravou. Současně si nemyslím, že by situace v USA a
především v Evropě byla tak euforická a tak jistá a nehrozila žádná inflace, že by mělo zlato dále
padat směrem k 1000 usd a dále pod tuto hranici. Osobně si myslím, že korekce ke 1300 postačila.
Sám bych ale do fyzického zlata nikdy neinvestoval. Vlastně to nepovažuji za investici v pravém slova
smyslu (vzpomínáte na Buffetta?). Naopak, to, na co mám políčeno právě v těchto dnech, to jsou
těžaři zlata. A tím je to snad jasné.
http://investportal.cz/zlata-horecko-kde-je-ti-konec
Krátká zmínka o tomto článku byla publikována na portálech:
LINKUJ.CZ
09. 06. 2013
http://linkuj.cz/?id=show&viewnr=4&typ=0&par=199772
AKTUALNIZPRAVY.CZ
09. 06. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10749538-Zlata-horecko!-Kde-je-ti-konec?-|-InvestPortal.cz
FINLIST.CZ
09. 06. 2013
http://www.finlist.cz/clanek/detail-407916/
EKONOM: Investorům se zlato opět třpytí
06. 06. 2013
Náklad: 20 403
David Tramba, Jan Němec
Zlato ztratilo 16 procent hodnoty a ještě vyšší propad stihl stříbro. Nastal čas nakupovat?
Cena zlata ještě klesne, až se dostane na neodolatelnou úroveň, která spustí vlnu masivních nákupů.
Takový názor dnes převažuje mezi odborníky na investice v Česku i zahraničí. V posledních měsících
došlo na trhu s drahými kovy k výrazné korekci. Zlato od počátku února do konce května zlevnilo o
šestnáct procent na zhruba 1405 dolarů za troyskou unci (v přepočtu jde o 894 korun za jeden gram),
stříbro dokonce o 28 procent – na 22,70 dolaru za unci. „Odhaduji, že se cena zlata krátkodobě v
nejbližší době podívá k hranici 1250 dolarů za unci a cena stříbra pod 20 dolarů, ale následně
očekávám cenovou rally na obou kovech,“ tipuje Bronislav Beneš, manažer firmy nabízející investiční
zlato a stříbro AuPortal. Podobně se vyjádřili i další oslovení, kteří se pohybují okolo obchodování s
investičními kovy. Nicméně odhady, od jaké úrovně se zlato nakonec odrazí, se značně liší. Podle
některých klesne až na tisíc dolarů za unci, podle jiných lze za minimum považovat hodnotu 1321
dolarů. Té dosáhlo v polovině dubna, a odraz tedy již nastal. V delším horizontu se nicméně podle
obchodníků dá očekávat růst ceny žlutého kovu. „V horizontu několika málo let očekáváme
překonání historických maxim z roku 2011,“ odhaduje předseda představenstva společnosti Golden
Gate CZ Pavel Ryba.
Češi spoří ve zlatě stále více V Česku jsou drahé kovy čím dál oblíbenější investicí. Velikost tohoto
trhu se pohybuje okolo čtyř miliard korun ročně, přičemž zájem lidí se soustředí hlavně na zlaté slitky
a cihly. Jejich výhodou je, že obchodování s nimi je osvobozeno od daně z přidané hodnoty.
Naopak v případě stříbrných cihel i mincí je nutné 21procentní daň zaplatit, což atraktivitu investice
snižuje.
Na druhou stranu zaznívají hlasy skeptiků, že drahé kovy už mají své nejlepší časy za sebou. „Oživující
ekonomické prostředí nabízí řadu atraktivnějších investičních variant než v zásadě defenzivní a
antikrizové alokace peněz do těchto komodit,“ upozornil hlavní ekonom firmy Conseq Investment
Management a člen poradní skupiny NERV Petr Zahradník.
Legendární americký investor Warren Buffett se nechal v květnu slyšet, že ho investování do zlata
nezajímá.
Nebude prý nakupovat, ani kdyby cena klesla na pouhých 800 dolarů za unci.
Jenže drahé kovy neslouží jen k investování či výrobě šperků. Zájem o ně roste také v průmyslu. V
malém množství se objevují v autech, počítačích i mobilech, kde nacházejí využití kvůli svým
unikátním vlastnostem. Jsou vynikajícími vodiči elektrické energie, platina se užívá jako katalyzátor
chemických reakcí, u stříbra se cení antibakteriální účinky.
Stejně tak lze najít i další důvod, proč je pokračování cenového pádu málo pravděpodobné. Náklady
těžařů v novějších dolech se pohybují okolo 1200 či 1300 dolarů za unci. Podobně jako u ropy platí, že
snadno dostupná ložiska se vyčerpávají a těžit se musí ve větších hloubkách či v odlehlejších
lokalitách. Další pokles tržní ceny by tedy vedl k omezování investic do vyhledávání ložisek a k
omezování produkce. To činí další pokles ceny málo reálným.
Každopádně propad na trhu s drahými kovy oživil nákupní zájem i v Česku. „Dubnový pokles ceny
vyvolal extrémní poptávku po fyzickém zlatě. Investoři je vzali doslova útokem a světové slévárny
hlásily prodloužení dodávek. Dodací lhůty se protáhly i v Česku,“ konstatuje Pavel Ryba z Golden
Gate.
Podobné zkušenosti mají i další prodejci. „Za prvních pět měsíců roku nakoupili klienti 270 kilogramů
zlata, ve stejném období roku 2012 to bylo 253,5 kilogramu,“ potvrzuje Marian Hlista, jednatel firmy
EMS Gold Investments. Další velký prodejce, zpracovatel kovů Safina, do května prodal přes 300
kilogramů investičního zlata. Loni to bylo necelých 250 kilogramů.
Rostoucí zájem pozorují i banky, které začaly nabízet zlato svým klientům. Například J&T Banka
prodala za necelých pět měsíců větší objem zlata než za celý loňský rok. Česká spořitelna, která dnes
předává klientům zlato jen na jedné pražské a jedné brněnské pobočce, se chystá během dvou
měsíců tuto službu rozšířit na dvanácti místech.
Češi už se naučili do drahých kovů investovat. První nákupní horečka se dostavila v létě roku 2011,
kdy cena zlata atakovala rekordní hodnoty okolo 1900 dolarů za unci. Tito investoři jsou dnes
hluboko v minusu. Naopak teď už lidé vystihli správnou chvíli, když nakupují v reakci na pokles ceny.
„Češi poprvé reagovali stejně jako západní Evropa a poklesů na zlatě využili k nákupům,“ dodává
Pavel Ryba.
Investování do zlata se navíc stává dostupným pro širší okruh zájemců.
Na rozdíl od minulých let se neomezuje jen na bohaté vrstvy, které patří mezi věrné klienty
distributorů drahých kovů.
Další okruh zájemců přitáhlo takzvané spoření ve zlatě, které někteří prodejci nabízejí. Lidé si u nich
mohou pravidelně ukládat menší částku, například tisíc korun měsíčně. Až našetří na celý zlatý slitek,
mohou jej od poskytovatele služby převzít. „Zájem je obrovský, ve zlatě u nás spoří tisíce klientů,“
uvedl obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy.
Manažeři z oboru ale upozorňují, že investice do drahých kovů nejsou vhodné pro spekulanty s
touhou rychle zbohatnout. „Investiční zlato není vhodné pro ty, kdo chtějí spekulovat, ale pro
investory, kteří chtějí dlouhodobě uchránit své úspory,“ zdůraznil Libor Křapka.
Žlutý kov ve fyzické podobě je uchovatelem hodnoty. „Drahé kovy by měl mít v portfoliu každý. Není
to nic, na čem zbohatnete. Je to však nástroj, který historicky velmi dobře funguje jako zajištění proti
mimořádným událostem,“ doporučuje hlavní analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
S jistou nadsázkou lze říci, že drahé kovy představují pro Čechy možnost, jak si spořit na penzi či na
horší časy. Svou roli zde může hrát i nedůvěra k penzijním fondům v rámci druhého pilíře. Zlato by si
mělo udržet svou hodnotu také v případě bankrotu dalších evropských zemí či zhroucení akciového
trhu.
Zlaté slitky by měly zajímat ale i pesimisty obávající se inflace. „Nemyslím tím přitom inflaci za rok
nebo za dva. V takovém případě centrální banky tvrdí, že nic takového nehrozí.
Myslím tím inflaci z ještě většího nadhledu,“ tvrdí hlavní analytik společnosti Next Finance Vladimír
Pikora.
Miliardáři vyčkávají, masy nakupují Bankovní analytici, kteří ještě počátkem roku věštili růst ceny
zlata k hodnotě 2000 dolarů za unci, se nyní předhánějí v pesimistických předpovědích. Bank of
America Merrill Lynch v minulém týdnu srazila letošní odhad průměrné ceny zlata o 12 procent na
1478 dolarů, stříbro by prý mohlo dočasně oslabit pod 20 dolarů za unci. Podobný názor mají také
analytici finančních skupin JPMorgan, BNP Paribas, Goldman Sachs či HSBC. Hlavním důvodem pro
nižší cenový výhled je očekávané oživení americké i evropské ekonomiky, minimální inflace a návrat
pozornosti k akciovému trhu.
S nejodvážnější předpovědí zatím přišli v polovině května analytici banky Credit Suisse. Zlato prý za
rok bude stát jen okolo 1100 dolarů za unci a později spadne pod psychologickou hranici tisíce
dolarů. „Potřeba kupovat zlato jako uchovatele hodnoty klesá, pravděpodobnost vyšší inflace je v
tříletém horizontu snížená,“ uvedl analytik banky Ric Deverell.
Velcí investoři aspoň prozatím vyčkávají – nebo to o sobě alespoň tvrdí v médiích či svém blogu.
„Korekce na zlatě bude ještě pokračovat. Trh potřebuje najít nový základ, nové dno, aby se býčí trh
mohl obnovit,“ tvrdí legendární americký investor Jim Rogers, který se v 70. letech proslavil
zhodnocením investičního fondu Quantum o 4200 procent.
Nejvíce srážejí cenu zlata velcí institucionální investoři.
Peníze z fondů zaměřených na drahé kovy a související deriváty v minulých týdnech ve velkém
stahoval George Soros nebo investiční skupina BlackRock. Podle portálu Patria Online odliv peněz ze
zlatých fondů od počátku roku činí 21 miliard dolarů.
Současně roste zájem drobných střadatelů, kteří před zlatými fondy a deriváty upřednostňují držení
kovu ve fyzické podobě. Například americká mincovna U. S. Mint v druhé polovině dubna ohlásila, že
už nemá na prodej zlaté mince o hmotnosti jedné desetiny unce. Zájemci vykoupili vše, co bylo na
skladě.
Pád cen na trhu vyvolal zlatou horečku také v Číně. Ve druhé polovině dubna tam lidé během
pouhých deseti dní nakoupili 300 tun zlata v hodnotě přes 14 miliard dolarů. Komentátoři si následně
v médiích neodpustili poznámku, že čínské hospodyně mají na perspektivu zlata evidentně jiný
pohled než miliardáři Warren Buffett a George Soros.
Zlevnění vyvolalo masivní poptávku také v Indii. Ta jen v měsíci dubnu dovezla zlato v hodnotě 7,5
miliardy
dolarů.
Tamní ministr financí Chidambaram Palaniappan své krajany vyzval, ať mírní touhu po nákupu zlata.
Rostoucí import drahých kovů totiž výrazně zhoršil obchodní bilanci země.
Jak vidí zlato legendární investoři
Marc Faber „Začínám nakupovat zlato na 1400 dolarech. Mám připravené ještě větší objednávky,
pokud klesne na 1300 dolarů.“
Warren Buffett Buffett „Nejsem kupcem zlata. I kdyby kleslo na 1000 dolarů, tak nebudu kupcem. Ani
kdyby spadlo na 800 dolarů, stále nebudu kupcem.“
George Soros V dubnu ve velkém stahoval peníze ze zlatých fondů, v květnu začal opět nakupovat –
podíly ve fondech i opce na akcie těžařů.
John Paulson Vinou poklesu cen zlata letos přišel o 1,5 miliardy dolarů, ale považuje to jen za dočasný
výkyv. Očekává růst inflace inflace i ceny zlata.
Jim Rogers „V tuto chvíli drahé kovy nenakupuji ani neprodávám. Zlato budu nakupovat v případě, že
cena klesne ještě níže.“ Další pokles ceny zlata by podle některých analytiků způsobil omezení
investic do nových ložisek.
Šest způsobů, jak investovat do zlata
1.
Zlaté slitky (cihly) Výhody: konzervativní způsob uložení peněz, který přežije i kolaps světové
ekonomiky; likvidní trh; nákup i prodej osvobozen od DPH Nevýhody: nejisté zhodnocení do
budoucna, riziko krádeže (lze snížit umístěním do bankovního trezoru)
2.
Zlaté mince Výhody: stejné jako u slitků, výhodou může být dostupnost i pro méně majetné – lze
investovat od menších částek Nevýhody: v některých případech (pamětní mince) vysoké přirážky
oproti tržní ceně zlata, jinak stejné jako u slitků
3.
Zlaté šperky Výhody: velmi omezené – snad jen umělecká či estetická hodnota Nevýhody: prodej není
osvobozen od DPH, vysoké marže klenotníků a prodejců, komplikovaný prodej za nejistou cenu
4.
Akcie těžařů zlata Výhody: v případě dobré volby těžební společnosti nadprůměrný výnos; akciový trh
je zpravidla likvidní Nevýhody: riziko neúspěchu či bankrotu těžební firmy, rizika mohou souviset také
s podnikáním v nejistých oblastech (Afrika)
5.
Zlaté certifikáty Výhody: odpadá problém s držením zlata, vysoká likvidita na burze Nevýhody:
závislost na fungování finančního trhu a serióznosti emitenta certifikátu
6.
Podílové fondy Výhody: fond má profesionálního správce, který může dobře načasovanými obchody
překonat zhodnocení zlata Nevýhody: je třeba hradit poplatky za správu fondu, nákup či prodej
podílových listů; riziko selhání manažera fondu 1912 USD Taková je rekordní cena za unci zlata, na
kterou se tento kov vyšplhal v létě 2011.
BOREASPORTFOLIO.CZ: Přes 70 % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
06. 06. 2013
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší.
Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá
to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do
drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina
dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský
kraj s 59,4 procenta. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v
39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou
podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent
dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní
mince.
http://www.boreasportfolio.cz/news/financni-bulletin-003/
PROFIT: Konec zlatého opojení
05. 06. 2013
BANKOVNICTVÍ Newsletter: Přes 70 % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
03. 06. 2013
Náklad: 7 800
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší.
Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá
to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do
drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 % Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina
dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 % lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj s
59,4 %.
FP News: Přes 70 % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
03. 06. 2013
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší.
Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá
to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů. Investici do
drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji považuje čtvrtina
dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský
kraj s 59,4 procenta. Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v
39 procentech. To ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou
podobu ve formě tzv. uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent
dotázaných pak správně označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní
mince.
Euro: Lucie Svobodová vedoucí personálního odboru
03. 06. 2013
PREKON.CZ: Výzkum o znalostech investičních drahých kovů
31. 05. 2013
70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz.
Vestec, 29. května 2013 - (SAFINA / BEST Communications) - Společnost SAFINA, a.s., vedoucí
zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce
investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění
provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů(1). Přes dvě třetiny
Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních prostředků,
nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi
mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní
chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u
kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší
o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 %
populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České
republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je
Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách(2). Nejvyšší znalosti v definici
investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u
uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato
pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i
obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v
létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450
USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo
60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo,
že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo,
že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 %
respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že
punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento
správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým
faktorem
pro
budoucí
uchování
a
zhodnocení
investice.“
1/ Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního
rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici
na vyžádání.
2/ Při možnosti označení více možných odpovědí.
http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&id=1370014350&ucat=1
INVESTNET.CZ: TZ: 70% Čechů považuje investice do drahých kovů za efektivní způsob uložení
peněz
30. 05. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje
exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím
vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů
jako efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných
formách investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční
zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní .
Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných .
Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 4553 let se 77,4 %.
Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 %
mužské populace a 63,4 % populace ženské.
V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde
tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem.
29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo
pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi investiční zlato patří také měnové
rezervy v národních bankách2.
Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo
zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace
v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli
nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je
v České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů,
kteří označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale
bylo i obráceně.
Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011,
kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu
trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech.
Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů
netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu
ve Švýcarsku.
Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která
puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde
byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku
předmětu.
Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském
kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“
1 Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního
rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici
na vyžádání.
2 Při možnosti označení více možných odpovědí.
http://www.investnet.cz/aktuality/tz-70-cechu-povazuje-investice-do-drahych-kovu-za-efektivnizpusob-ulozeni-penez.html