Cloudové služby pro firmy: od úložiště po pronájem výkonu

Cloudové služby znamenají, že firma výpočetní techniku nevlastní, ale pronajímá si ji po internetu a platí podle spotřeby. Místo nákupu serveru, který bude pět let stát v serverovně, objedná výkon na hodinu, den nebo rok a podle potřeby ho přidá či ubere. Nabídka sahá od prostého úložiště souborů po hotové aplikace a liší se hlavně tím, kolik starostí zůstane na zákazníkovi.

Tři úrovně služby

Nejníže stojí infrastruktura jako služba. Poskytovatel pronajímá virtuální servery, disky a sítě, zákazník si na ně nainstaluje vlastní systém a o vše nad hardwarem se stará sám. Dává to největší volnost a vyžaduje nejvíc odbornosti.

O patro výš je platforma jako služba. Zákazník nahraje svou aplikaci nebo data a provoz, tedy aktualizace systému, škálování i zálohy, zajišťuje poskytovatel. Vývojáři se mohou soustředit na vlastní produkt.

Nejvýše leží software jako služba, tedy hotová aplikace v prohlížeči: pošta, účetnictví, systém pro správu zákazníků. Firma jen založí účty a pracuje.

Kdo trh ovládá

Světovému trhu infrastruktury dominují tři američtí poskytovatelé: Amazon Web Services, Microsoft Azure a Google Cloud. Vedle nich působí řada menších, včetně evropských a českých firem, které sázejí na místní podporu, jednodušší ceníky a umístění dat v konkrétní zemi.

Koncentrace má stejné příčiny jako u výroby hardwaru. Stavba datových center po celém světě vyžaduje obrovský kapitál a velcí hráči mají výhodu z rozsahu.

Proč firmy do cloudu přecházejí

Hlavním důvodem je pružnost. E-shop, který před Vánoci potřebuje desetinásobný výkon, si ho na měsíc pronajme a pak vrátí. Nová firma nemusí investovat do techniky dřív, než má zákazníky. Služby jsou dostupné odkudkoli a o fyzickou bezpečnost, napájení a chlazení se stará někdo, kdo to dělá ve velkém.

Druhým důvodem je přístup k technologiím, které by si menší firma sama nepořídila, například k výkonným čipům pro strojové učení.

Náklady nejsou vždy nižší

Rozšířená představa, že cloud je levnější, platí jen někdy. Pro proměnlivou zátěž vychází výhodně. Pro stálý, předvídatelný provoz může být po několika letech dražší než vlastní servery. Ceníky jsou navíc složité a účet ovlivňují položky, které se snadno přehlédnou, zejména poplatky za přenos dat ven.

Podrobný rozpočet záleží na konkrétní situaci a měl by ho připravit někdo, kdo zná provoz firmy. Obecně doporučuji nastavit si hned na začátku upozornění na překročení útraty. Zapomenutý běžící server je klasická a drahá chyba.

Sdílená odpovědnost za bezpečnost

Poskytovatel odpovídá za zabezpečení infrastruktury. Za nastavení přístupů, správu hesel a za to, co je zveřejněno, odpovídá zákazník. Většina známých úniků z cloudu neměla příčinu v prolomení poskytovatele, nýbrž v chybně nastaveném úložišti, které zůstalo přístupné každému.

Totéž platí pro zálohy. Data v cloudu nejsou automaticky zálohovaná v tom smyslu, že je lze vrátit po omylu uživatele, a je třeba to řešit zvlášť.

Kde data fyzicky leží

Poskytovatelé nabízejí volbu regionu, tedy země či oblasti, kde budou data uložena. Pro evropské firmy je to důležité kvůli pravidlům pro osobní údaje a u některých oborů i kvůli oborovým předpisům. Samotné umístění ale neřeší vše, protože záleží i na tom, právu které země poskytovatel podléhá. Tyto otázky patří právníkovi a pověřenci pro ochranu údajů.

Závislost na dodavateli

Čím víc specializovaných služeb jednoho poskytovatele firma používá, tím hůř se odchází. Evropský akt o datech proto ukládá poskytovatelům usnadnit přechod jinam. V praxi ovšem zůstává stěhování složitého systému velkým projektem.

Jak začít rozumně

Menší firmě bych doporučil začít hotovými aplikacemi a k pronájmu infrastruktury přistoupit, až bude mít někoho, kdo jí rozumí. Před podpisem si zjistěte tři věci: jak dostanete svá data ven a v jakém formátu, kde budou uložena a co se stane při ukončení smlouvy. Častou chybou je vybírat jen podle ceny za měsíc a tyto otázky položit až při odchodu. Fyzickou podobu cloudu přibližuje text o tom, jak fungují datová centra, a širší kontext odvětví přehled o výrobě čipů.

Zdroje

• Definice cloud computingu (zvláštní publikace 800-145), Národní institut standardů a technologie USA (NIST)
• Nařízení (EU) 2023/2854 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (akt o datech)
• Doporučení k bezpečnosti cloudových služeb, Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)
• Využívání cloud computingu v podnicích, Český statistický úřad