Open source jako byznys: kdo platí vývoj volného softwaru

Vývoj otevřeného softwaru platí z velké části firmy, které ho samy používají nebo na něm stavějí své placené služby. Představa osamělých nadšenců programujících po nocích zdarma platí jen pro část projektů. Na největších z nich, jako je jádro Linuxu, pracují převážně zaměstnanci technologických společností v pracovní době.

Co znamená otevřený kód

Software s otevřeným zdrojovým kódem smí kdokoli používat, studovat, upravovat a šířit dál. Podmínky určuje licence. Benevolentní licence dovolují použít kód i v uzavřeném komerčním produktu. Takzvané copyleftové licence vyžadují, aby úpravy zůstaly otevřené za stejných podmínek.

Zdarma dostupný je kód, ne nutně vše kolem něj. Právě na tomto rozdílu stojí většina obchodních modelů.

Podpora a služby

Nejstarší model prodává jistotu. Firma dostane tentýž software, který si může stáhnout zdarma, ale s garantovanou podporou, bezpečnostními opravami po dlouhá léta a certifikací pro konkrétní hardware. Podniky za to platí rády, protože výpadek je stojí víc než předplatné. Tímto způsobem vyrostla společnost Red Hat.

Otevřené jádro a placená nadstavba

Častější je dnes model, kdy základ produktu je volný a funkce pro velké organizace placené: pokročilá správa přístupů, audit, nástroje pro provoz ve velkém. Jednotlivec a malý tým vystačí s bezplatnou verzí, korporace platí.

Příbuzným přístupem je dvojí licence. Kód je dostupný pod copyleftovou licencí, a kdo ho chce zabudovat do uzavřeného produktu, koupí si licenci komerční.

Hostovaná verze

Mnoho firem nabízí svůj otevřený software jako službu v cloudu. Zákazník neplatí za program, ale za to, že ho nemusí provozovat. Podobnost s principem, který popisuji v textu o cloudových službách pro firmy, není náhodná.

Tento model má slabinu. Velcí poskytovatelé cloudu mohou stejný otevřený software nabídnout jako vlastní službu, aniž by na jeho vývoj přispívali. Několik známých projektů proto v posledních letech změnilo licenci na takovou, která tohle omezuje. Vyvolalo to spory, zda jde ještě o otevřený software, a v některých případech vznik nezávislých odnoží pod původní licencí.

Proč přispívají velké firmy

Společnosti vyrábějící hardware potřebují, aby na jejich zařízeních fungoval operační systém, a posílají do něj ovladače. Provozovatelé velkých služeb otevírají vlastní nástroje, protože sdílená údržba je levnější než samostatná a protože otevřený projekt přitahuje vývojáře.

Je v tom i strategie. Uvolnit zdarma software, který doplňuje váš placený produkt, zvyšuje hodnotu toho placeného a bere vítr z plachet konkurenci.

Nadace, granty a dary

Řadu klíčových projektů zastřešují neziskové nadace, například Linux Foundation nebo Apache Software Foundation, financované členskými příspěvky firem. Menší projekty žijí z darů jednotlivců, ze sponzorských programů na vývojářských platformách a z veřejných grantů.

Tady je model nejkřehčí. Opakovaně se ukázalo, že knihovnu, na které závisí velká část internetu, udržuje jeden či dva lidé ve volném čase. Když v takové knihovně objeví někdo závažnou chybu, ukáže se, jak nerovnoměrně jsou peníze v ekosystému rozdělené.

Co z toho plyne pro uživatele

Otevřený software není automaticky lepší ani horší než uzavřený. Jeho výhodou je, že vás neváže na jednoho dodavatele a že do kódu může nahlédnout kdokoli. Nevýhodou může být slabší uživatelská podpora a u malých projektů nejistá budoucnost.

Při výběru bych se díval, kdo za projektem stojí. Aktivní komunita, pravidelná vydání a podpora více firem jsou dobré znamení. Projekt jednoho člověka bez aktualizací za poslední rok je riziko, i když funguje.

A pokud volný program používáte denně a spoléháte na něj, zvažte příspěvek. Nemusí jít o peníze. Nahlášená chyba s dobrým popisem, překlad nebo oprava dokumentace mají pro malý projekt velkou cenu. Častým omylem je předpokládat, že to zaplatí někdo jiný. Souvislosti s infrastrukturou, na které tento software běží, nabízí přehled o výrobě čipů a technologickém průmyslu.

Zdroje

• Definice otevřeného softwaru, Open Source Initiative
• Výroční zprávy o vývoji jádra Linuxu, Linux Foundation
• Studie o dopadu softwaru a hardwaru s otevřeným zdrojovým kódem na ekonomiku EU, Evropská komise
• Přehled licencí svobodného softwaru, Free Software Foundation