VZNIK T`NAVA Pr6vo existuje ve spolednosti od nepam€ti. Prevem

VZNIK T'NAVA
Pr6voexistujeve spolednosti
od nepam€ti.
Prevemse vSakv d6vndminulostinazyv| nd,co
od soudasndho
4,znamupojnruprdvadostodliSndho.
V rodovdmziizenibyly spoledenskd
vztal'tyregulor'6nypravidly,kter6vznikalapostupn6
a spont6nnd,
stalase obydeji zaloLenymina tradici a zvyklostech.Jejich poru5eniznamenalt'r
piedevSim
mor6lniodsouzenf
od ostatnfch
dlenfikomunity.
Existencepr6vaje viak spojenas moZnostistiltniho donucenf,tj, existencisily, kter5
zarudi.2echovdniobsaZend
v prdvnfnormdbudepraktikov6no.Pr6vovznik6na urdit6mstupni
v){vojelidskdspolednosti
pr6vdv souvislostisevznikemst6tu_
Pr6vo pro5lo sloZitymhistorickymvyvojern.Sti{tnimocenskymonopola pojetf prftvav
jakou znimez iesk6 republiky,je pomdrndpozdnima nikoli univers6lnfm
podobE,
uspoi6d6nim:
napi. v isl6mskychzemich pl4ti n6boZensk6
pr6vo (Saria)a v n6kterych pfisobi ndboZensk6
policie (ktera m6 mj. pr6vo piestupcena mist€ tdlesndpotrestat),ve Stiedomoif se uplatliuje
pr6vo vendety,v mnolia africkych zemichvynucuji prSvo misto st5tu kmeny nebo kmenovd
svazv.atd.
r6vnfch
k soudasnipfsemn6formEprdvnichpiedpisriaZv souvislostisevznikemstdtu.
POJEM PRAVO
Prdvo-iesouborpravidel.podlektedch seoded6vna
organizujea iidi Iidsk6souZit;[.
Je jednim ze spoledenskychnorniativnfchsystemfi (:
systdmy skl6dajici se ze
spoledenskych
noremjakoZtopiikaz&, zdkaz&a dovoleni).Normativnichsystdrn&pfisobfve
spolednostindkolik. Zvlaltnl misio mezi nimi m6 pr6ve pr6vg, -iehoZnonny jsou zpravidla
forrrr6lnd publikovanl' a jejichL splndni je ,rynr"oudno st6tni moc[. Vedle pr6va j"o
nerryzttamnFjSim
normativnimsystdmemmor6lka.Pro usmdrndnichov6nflidf nrajf dftlevyznam
n6boZensk6
pravidla,di pravidlaetiketyapod.
VSechny'
tl.to svstdmyvytvoiily mnoZstvipravide[chov6nf-Tato pravidladlov6kgradi,
jak se chovat.
doporLrdujf.
ale iaki piikazu-ii
Otazka: Napadaj{ vds nijakd ndboienskd pravidla?
Odpo "-id': 1)desatero boifch piikdzani,
2) Kordn jako
nirboienska a spoledensko politickd
nornTa pro
muslimy. Nesho&ie se
t, zaklaclnich otazkdch s obecnymi demokraticlcyrni lidskymi pravy a zaklatlnirni svobodami
ttzrtdvanym i zcipa doevt'opslqm i st d ty -
idel chov6ni
iidi a orsanizu
5 soolednost.
Pr6vem v SirSimslova smyslu je kaZdy takovy systdm pravidel- Jsoujim napi- i pravidla,
kterd platf mezi vdzni v tdie cele- Pr6vem v uZ5im slova smyslu jsou v5ak pouzetakov6 pravidla,
ktere stanovi a vynucuje stdt.
Otazkrt. Jak stitt vynucuje dodriovdni prdvnich norem?
Odpoved': Sankci - napomenttti, pokuta, tiest spoiivajici v zAkazu iinnosti, trest odniti svobody
V pr6vnim stiitd m6 st6t mocensky monopol, tzn. pouze st6t smI prostiednicwim svych
org6rrri vynucovat dodrZov6ni prila.
Pravidla, kter6 st6t nevynucuje, napi. zvyky, mor6lka
(kiest'anskd Desatero), pravidla slu5n6ho choviini (etiketa), ale ani cirkevni pr6vo, pr6vem v
uZSimsmyslunejsou.
Prdvni normy upravujijen ndkterdspoledenskdvztahy a dodrZov6niprdvnfchnorem tedy
stAt vynucuje sankcf. Dodr2ov6ni mor6lnich norem je pouze ziiezitosti svddomi kaZddhodlovdka
a bude odsouzenonapi- veiejnym mindnim.
Zvl\itni postaveniv tomto smyslu m6 smluvni pr6vo. St6t umoZiuje, aby smluvni strany
platnd pr6vo smlouvou rozSiiillr - vyhradnd v5ak na vz6jemnd vztahy - a dodrZov6nfuzaviend
smlouvl, pak vynucuje stejnd jalo jind pr6vni norrny (zfsada pacta sunt ser-vanda).Z hlediska
jednoho pr6vnfho pojeti jsou ustanovenfsmluv piimo pr6vem, z hlediska druhdho je pr6vem
pouze povinnost dodrZovatsmluvni povinnosti; tento spor rh6 v5ak vyznamporze z teoretickopravnihohlediska.
pnAvni vliooilri A zAKoNNosr
DrileZity pro i6dny a bezprobl6movy Livo.t ve spolednosti je soulad' mezi prfwem a
pr6vnim v6domim.
Jednouz podminek, aby soulad nastal,je,2e prdvojako souhnr norem respektujetradicni
nazfrAnispolednostina to, co je dobrd, spravedliv6,je v n6m zachovdnakontinuita s rozvojem
spolednosti
, vfralt k historii n6roda a dodrZov6niprdva by tak nemdlo dinit jeho subjektrimLAdnd
mimoiSdni potiie (r1'jimka ovSem potvrzuje pravidlo).
Dal5f podminkou souladu mezi pr6vem a pr6vnim vddomim je pr6vd vysok6 firoveii
prdvnfhovEdomive spolednosti.
Pr6vni vddomf jsou piedstavy o pr6vu a nfzory na pr6vo. Ve spolednosti existuje jen
jedno pr5vo, ale vfce priivnich vddomi. Prdvnf v6domi odrlLi spoledenskd vrtahy a jsou to
piedstar,f iidi o platndm pravu, tedy co je v souladus pr6vema co je protipr6vni,jakd chovfnf je
vlnutitelnd st6tnimoci. Piesnosttdchto piedstavo platndmpr6vu zhvis{na stupni pr6vnf kultury.
Urovefi pr:ivniho vddomi m6 t$znam pii aplikaci pr6va, zvlf$tE pak pr'i stanoveni a
vzniku prdvni odpovddnosti za porir5eni prdva. Pr6vo vychizi ze z6sady, 2e neznalost zdkona
neomlouv6, a Ze tedy subjekt pr|va mdl a mohl znilt platnd pr6vo.
Otdzkn: Co si pi'edstavftepodfonnulaci ,,neznolostzakona neomlouvd"?
Odpoved': Nikdo se nenn)ie zprostil odpovddnosti za poruieni
nijakd povinnosti stano,-end
prm,nim piedpisem s odkazern na Io, ie jako laik viechny lyto povinnosti nemfiie podrobni zndt.
Santozi'ejnteani odbornici viechny povinnosti stanovend prdvnfmi piedpisy nentaji v maliiku, ale
jde o lo, aby viechny subjelay, a tedy piedevifnt obiani!, mely povddontost o pravtt takovou, ie
jsou jasnd alespoit zdkladni principy
podrobne ndcopozd'dji).
naieho prdvn{ho^iddu
(o pojmu prdvnf i'ad si povinte
i
\r- znam piesnych znalostf priivnich text& pro zachovdnipr6va se sniZuje,_ide-lio reakci
na chov6ni, kter6 nenf v
kaZdodennim Zivotd pro
urditdho dlovdka bdZnd, napi'.
rnezinarodneprdvnIvztalty apod. Naopak'by'.mdlmit-kaZdy-o'big+konkr6tndjSipiedstavy o pr6vu
obdanskdm,rodinndm,pracovnim nebo trestnim-
Ze shora uvedenehosr tedy mriZemedovodit,Ze privnim v6domfm rozumimesouhrn
rSvnich rr6zorri a piedstav
itri a skutednvch vddomosti. vyiadiuifcfch vztahy obdanri
k platndmuprdvu.
Dotaz: Je soucasti prdvniho vedomi znctlostprdva?
Odpovdd': Vdtiina teorit odpovldd kladn'i, ale Viktor Knapp zdpornd. Riki, ie vetiina pachatelti
md vdtif znalost platndho prdva nei beztihonni lid6. Kdyby tato znalost prdva blla souidsti
prdvniho v,idomi, bylo by pravni vddomi podvodntkfi na vysii rtrovni nei u poctiuych lidi.
Z{konnosti (:leealitou) rozumime d&sledn6dodrZov6ni pr6vnfho i6du (strutnd iedeno
pr6vnf i6d:
souhrn v5ech pr6vnich norem ve stdtE).Kdy dodrZov6nfz|visi piedevifm na dobr6
znalosti pr6vnich norem a na piesvdddeninutnostijejichdodrZov6ni.
OBECNA PRAVIDLA PRAVNI
normativndvyj6diena
Pravidla. o ktedch si ted' povime isou uzn6v6nai kdyZ ne_isou
v dandmpr6vnimi6du:
l) Pacta sunt serv,onda- smlouvy maji bjt dodrZov6ny,povaLovhnaza nejvy55ipr6vni
z{sadu,
ve vlastnivdci,
2) Nemo iudex in causaslra- nikdonesmibyt soudcem
3) Neminem laedere- nikomu ne5kodit,sloZkaiimsk6 spravedlnosti,
4) Ignoratia iuris non excus{tl- neznalostz6konaneomlouv6,
5) Audiottr et alterapars - je tiebavZdysly5eti druhoustranu,moZnostobhajoby,
nem6bfinikomu odepiena,
6) Iustitianemini negancla.spravedlnost
7) In dubio ntitius - v pochybnostech
mfrndji, pii rozhodovdnio vind a trestu v
pochybnostech
m6 byt rozhodnuto
piiznivdji,
8) Ne bis itt idem - ne dvakr6to tomt6Z,ztsadapr6vnihoprocesu,
9) Nullunt crimen, nullo poena, nullus processuscriminalis sine lege - nenf zlodinu,neni
tak zakon,a jen podlezitkonase
viny, nestanovf-li
mrjZekonattrestniiizeni,
- nehybattim, coje v klidu,nikdonem6svdvolndru5itpokojnystav.
l0) Ouietonon t?lovere
PNAVNi STAT
Pojemprdvnfstdtvznikl v Ndmeckupod ndzvemRechtsstaat.
odtud se
siiil do kontinentdlni
Evropy.
-
vfkon stdtni (r'eiejnd) mocije omezen zftkonem (princip
omezenosti a legality vykonu
veiejnd moci, tj. orgdny veiejnd moci sm€ji dinit a take
dinf jen to, co jim zikonvyslovn6
dovoluje, st6tje svdmu vrastnfmupr6vnimu systdmupodifzen),
-
ob6an (nebo dlov6k obecnd) smf dinit vSe, co zdkon vyslovnE
nezakazuje(nikdo nesmi
byt trest6na omezovdn, pokud neporuSilzakon).
Otdzka: Vi ndkdo, kde jsou tyto zdsady zakott,eny?
Odpovid: CI- 2 odst- 3 {Istauy CRfikd ,,sIatui moc slouiiviern obiant)m
a lzeji uplatnovat jenv
pi'ipadech, v mezich a zpfisoby, kter6 stanovi zdkon.
c/. 2 odst- 4 {Istary cR r'fka, ,,kazdi obian mtiie iinit, co nen{ zdkonent
zakdzltno, a nikdo ttesnti
byt nucen iinit, co zdkon neuklddd.
Privodndbyl pr6vni st6t definov6npouzetdmito form6lnimirysy.Za"dalsipodstatnd
rysv.
spravedlivost zdkonfi'i(nikoliv nadvlSda v€tSiny, ale ochrana jednotlivcri
i men5in,
nadiazenost obdana nebo tzv. piirozeneho pr6va nad stdtnfm pr6r,em, lapiiklad
uznini
nezadatelnychpr6v, princip suverenityIidu nebo dlovdka),
pr6vnfjistotd, tj- jednoznadnost(exaktnost)pr6vnich norem v z6konech-jejich
vyznan
musi byt v z{kond'formulovdn natoiik piesn6, aby nebyl fukticky vyrv6ien aZ prov6d6cimi
piedpisy nebo rykladem vykonnd nebo soudnfmoci,
omezeni zSkonnychpravomoci st6tu na nejmensf nezbynou mfru,
vymahatelnostpriva a jeho garancestatem,
d6lba stdtni moci do vfce nezavislych a vziljemnl, se kontrolujicfch, sloZek, zejmdna
nezdvislostzdkonod6rnd,rrykonnda soudnI moci.
SHRNUTI ZAKLADNICH
PRINCIPU PRAVNIHO STATU
Privni st6t ie st6t. kterlr ie bezpodminedn6v5z6n pr6vnim i6dem. Musi splfiovat t).to
z6kladniprincipy:
l) suverenitalidu - legitimnfrn zdrojem svrchovandst6tni moci jev\dy lid, priorita obdana
pied stdtem,
2) zitkonnost(legalita) -bezvyjimednd a bezvyhradni zinaznast pr6va pro v5echny subjekty
prava,
3) garantov6n( z6kladnich
pril
a svobod - zakotveny v ristav6ch a mezin6rodnich
smlouv6ch,
4) pr6vnijistota - vyloudeni nahodilostia vrile st6tnfchorg6nri,
5) omezeni zasahu do svobody jedince - st6tni moc mfiZe zas6hnoutjen na z6kladd, a
v mezich z6kona,
6) ddlba a kontrola moci - ddlba moci na moc z6konod6mou,vykonnou a soudni, sloZky
moci jsou nezdvisl6a kontrolovateln6,
7) legitimita st6tnf moci a demokratismuscinnosti stAtnfch org6nu - fstavni a z6konn6
uzn|ni oprdvnEni st. org6nri k r4ykonu st6tni moci, vykon st. moci je realizovfn na
demokraticklch principech.
Pozn. Iegalita je zdkonnost, tzn. nejntttndjii normy, herd by ilovdk mdl dodriovat a zdrove{t
prava, Idera mu pfindlei{- Legitimila je oprdvninosl, coi rnfiie znarnenot vdtiI oJrrah.
Ve vdt5ind zemi, kter6 iadinre mezi demokatick6 prdvni stety, byla piijata fstava, di
zi*ladni zilkon, ktery urduje,,pravid Ia hry".
eesk6 republikaje v dl. I odst. I Ustavy eR charakterizovhna,jakosvrchovany,jednotny
a dernokraticky pr6vni stfrt,zaloi-eny na [ctE k pr6vrim a svobod6m dlovEkaa obdana".
PrSvni st5t poskytuje svym obdanrirnprSvnijistotu, Ze nebudou ru5eni ve svych pr6vech,
Ze poruSenijejich pr6v ndkym jirrym bude stih6no a trest6noa jistotu, Ze stStn[ org6ny samy
budou dodrZovatpri*ni normy, nebudou svdvolndzasahovatdo prdv a svobodobdanri.
PRAVooBJEKTIVNIA PRAvo SUBJEKTIVNI
V fvodnf hodindjsme si povEddli,co to je pr6vo. Strudndiedeno,pr6voje souborpravidel
Iidskdho chov6ni,kterymi se ifdi a organizuje lidskd spolednost.Pr6voje normativnf systdm
(systdmprdvnichnorem).
Z{kladnim prvkem pnlva jsou pr6vnf norrny.
uvniti tohotosystdmulze rozli5itiadu sysrdmridfldich (podsystdmri).
Zikladnim rozli5enfmje ddleni pr|va na objektivni a subjektivni.Od 19. stol.je v literatuie
bdine rozliSov6nipr6vana objektivnfa subjektivnf.
Objektivni pr6vo
a soudasndstftem vynutiteln:icha zpravidlavynucovanlich.V tomto ohleduje objektivnf priivo
synonymempro pr6vo pozitivnf (a takovy piistup k pojeti prttvase nazyvirpr6vnfpozit.ivizmus,
resp.iuspozitivizmus).
a co (jakechov6n[)je protipr6vni.
Z drivodu,Ze chovSnisubjektrina dan6m fizemi je ovlivfiovAnoi jinfmi normami neZ
priivnfmi,rozliSujeobjektivni pr6voplatndpr6vnfnorrny od ostatnichspoledenskych
norem.
Obiektivnipnivoje charakteristickd
tiemi u-iludnlimiznaky:
a) zvlflltni forma - zdsadadodrZenipravidel normotvorby (publikace).Jeho normy jsou
piijfmany ve statemdandnebouznandformd (pramenypr6va),
b) moZnostst6tnihovynuceni - st6tmfiZedodrZovdnfjeho noremvynutir,
- jedn6 se o jediny, vyludny,monistickf,jednosubstandni
c) obecnouzSvaznost
(tj. nikoliv
pluralitni)prSvnfsystdrn.
Subjektivni privo
Subiektivni prdvo (,,oplayfl6!f1 ie odvozenozpr|va obiektivnihoa piedstavuiepr6vni
moZnostchovatse urditllmzpisobem.ktenije chr6n6npr6vemobjektivnfm.
Subiektivni prSvo znamen6opr6vndnisubiektuurdit.imzprisobemse chovat.
Podlekoncepcepiirozen6hopr6va (t6Z iusnaturalismus)
dokonceplati, ie subjektivnipr6vo
existirjejiZpied zakotvenimvpr6vnich norm6chpriiva objektivnihotzn. pokud bynezadatelnd
sub-jektivnf
prdvo (napi. pr6r,ona Zivot) nebylov pr6vni norm€zakotveno,resp.bylo ignorovdno
jednaloby se o normuprotipr6vni.
nebodokoncepopir6no,
Pro subjektivni pr6vo, pro kterd se vZilo synonymum,,oprdvn6ni",je typick6, ze souhm
opr6vndnipro jeden subjektje vyv62envymezenfmpriivnichpovinnostiv&dijinym subjektrim
(piineimenSimv rozsahuneru5itprdvajindho).
Subjektivni pr6vo je realizov5nov prdvnfch vz:tazich.D6vi subjektfim moZnost realizovat
objektivnim pr6vem uznan6,zirjmy podle vlastni vile a v nutndmpiipadd tyto zi$my prosaditi
proti vrili jin;ich subjektfi.
Subjektivni pr6vo m6 dtyii prvky:
-
pr6vo bft subjektem,
-
prilvo chovat se urditym zprisobem,
-
prdvopoZadovat
urditdchovdniodjindho,
-
pr6vo poZadovatod st6tupr6vni ochranuv pifpad6 neopriivndndho
ru5eni(LZPS dl, 36 ).
v rdrncivnitiniho dlendniie nutnerozli3ovatdva druhy subiektivnichprilv:
a) Absolutnf subjektivnipr6va: Jedn5se o ta prlva, kter6 objektivni prdvo piizn6vdvridi
kaZd6mu,tj. vfidi neurditdmu'podtusubjektri.Absolutnfm (subiektivnim) privem se
vfiii viem (erga omnes)..Subjektivni
priivo tedy zahrnujeoprdvndnIpoZadovatpln6ni
jinych subjektri,bez ndhoZby nebylorealizovarelnd.
D d l is e n a :
I ) osobnostniPr6vachrdniciosobnisf€rujeclnotlivce,
Dotaz: U,ed'te ndjakd osobnostniabsolutni subjekivnl prdt,a.
Odpoved': Napi'. prdvo na ochrantt 2ivotq, zdrat,i. obcanskd cti, Iidskd dfistojnosti,
soukronf,
jmdna, svobodaprojevu opod.
2) vEcn| (majetkovd):Pr6va chrdnfcf majetkovevymezenou sfiru pied neopr6r,ndnymi
zisahy ze stranyjinfch subjektri,
Dotaz: U'ed'te nijaka vecndobsolutni subjektivni prdva.
Odpoved':Napf. vlastnickdpravo.
3) nehmotnfL:Priwa
chrdnici priiva k piedmEtrimduievniho vlastnictvi.
Do{qz: {Jved'tendjakd nehntotndabsolutni subjektivnIpritva.
odpoved': Napi'. auto,ski prdva, prdva vyndlezcfl,prdva vykonnych umdlcfi apod.
b) Relativnf subjektivniprava: Jedn6se o ta priwa,kter6 objektivnf pr6vo pyiznil1 uZvridi
konkrdtnimusubjelcu(konkr6tnfmsubjektfim).Relativni subjektivni pr6vo
-ie takov6.
napi'. prdvo na ndhradtt ikody spojuje poikozendho s jednint nebo nektlikn ikfidci, tttiii
jinyn osobdtn nepfisobi.Typich.im projevem relativniho subjektivniho pr6va je vztah
vdiitel - dluZnik,jde o vztah oboustranny,vdiitelovu prhvu poladovat splndni dluhu
odpovid6jeho povinnostplndni piijmout a dluZnikovopovinnosti splnit dluh odpoyfd6
i jeho pr6vo,abyjehoplninf v6iitel piijal.
Do/az: Prdvo na slarobn{ dfichod je absolttttti nebo relativni subjektivni prdvo?
Odpoved': Relativrzi (dfichod neni oprdvnd.nintu pot,inen vypldcet
kaicly, ale jen piislttiny
zdkonent k lomtt slanoveny ilfad),
Dolaz: Svoboda shromaid'ovdni je absolurni nebo relati,n{ subjelaivnI prdvo?
odpovdd' : Absolutn[ fuikdo nesmi druhdmu brdnit v pokojndm slzromazd'ovdni).
Ztl<ladni Pr{va a svobodY
(sou66st
Zikladni prava asvobody jsou vyznarnn6 subjektivni prfva deklarovanS v LZPS
jich ziici) a nezciziteln5 (nelze je
fstavniho poi6dku). Tato pr6va jsou nezadateln6 (nelze se
n6komu zcizit), vypllivaji piimo z postaveni ilov€ka ve spolednosti. Tato pr6va nemaji pr6vnickd
osoby i kdy2 jsou jim ndkdy piiznAvina-
Dotaz: Jskd zndte zdkladni prdva a svobody?
Odpovdd'. Napl. - kaidv je zpftsobily mi! prdt'a
-
ka;dj ntd prdvo na iivot. Lidslq) iivotje
-
nikdo nesmi bYt zbaven iivolct,
-
lrest smrli se nepiipottitf
hoden ochranyjii
pied narozenirn,
otd.
Subjektivni povinnost
Mira Lrrdit6hochovrini, na jehoZ uskutedndnipouZije piislu5ny st6tni orgiin st6tni
donucovacimoc. Povinnosti,kter6 subjektivnimupr6vu odpovid6 piinejmen5im,je povinnost
n erninem leadere(nikomu ne5kodit).
V oblastisoukromdhopr5:vase subjektivnipovinnostoznadujejako zSvazek- dluh.
Prfvnf ochrana sutrjektivnichpr6v
Pr6vni ochrana je vVludnfr! prAvemi poVinnostistdtu.Nikdo iiny neL st6tniorgdnneni
opr6vndnlipr6vniochranuposkytovat.
svepornoci,rrikdose nesmi svdpomocnddomihat pr6v di chr6nitsvd
Plati obecny zAkaz,
pr6r,opokud bylo poruSeno.Svdponrocspodfvdv moZnostiohroZendosoby vlastnimi silami
jine osobydo sv6hosubjektivnihopr6va.
hrozicineopr6vndnyziLsah
odvrdtits6m bezprostiednd
Dotaz: Napattaji vds nejake viiintqr ze zltkaztt svepomoci?
Odpoved': I/i:i i ntll., ze zitkctzu svi p omoci :
10
-
S 6 obianskiho zdkonfku i'ika ,,iestliie hrozf neoprdvniny zdsoh do prdvcr bezprostieclni,
mfiie ten, kdoje takto ohroien, piinfiienynt zpfisobemzdsahsdm odvrfuir..,
-
Cl- 23 LZPS: ,,poslavit se na odpor koiddntu, kdo by odstrafioval demokraricbi i.dct
lids@ch prdv a svobod....,jestliie iinnosl fistatn{ch orgdnfi a tiiinnd poztiiti zrlkona
ie
znentoindno".
-
nttlna obrano: $ I3 trestniho zakona flkd, ie ,,iin j:inak trestny, herym nikc]o o4vt.acf
pifmo ltrozici nebo trvajici titok na zdjern chrdniny lrestnint zdkonent, neni lresrn)int
iinem. Nejde o nulnou obrsntt, byla-triobrano zcela zjevnd nepiintdlend zpfisobu zitoht."
Pr6vo na ochranu je souddstipriivnf jistoty. LZPS d1.36:,,kaLdy se mfiZe domdhat
stanovenym postupenl sveho prdva u nez|visldhoa nestranndhosoudu a ve stanovenych
ptipadechi u jinych org6ni".
Hierarchiesoukromoprdvnich
prostiedktipr6vniochranlyie ted-vtakov6to:
a) ochranasouduf,tj. rozsudeksoudu,
b) piedbdZn6ochranaspr6vni,tj. interdiktrrydanj obecnimfiiaden,
c) svdpomoc.
Pr6r'niochranastdtniorgfnLr-ieposkvtor,6na:
- z vlastnfhopodndtu(u trestnychdinri),
- na iSdostpoSkozendho
(ve vdcechsoukromopr6vnich).
Rozezndr,6me
pr6vni ochranu- preventivni(zikaz urditddinnosti,trest),
- niislednou(bylo-li prfvo poruieno,nap^i.
uloZenisankce),
Trest md obojI povahu'tedypr-et,entivni
i ndslednou.
- prostiedky ndsledndochrany:
- restillrcein integrunt- obnovenipiede5ldhostavu,
- reparace - odSkodn6nf,kterd odpovid6 rozsahu majerkovi ujni,i,
(kd1,Z
se dd vydislit)
il
- satisfakce- poskytnuti zadostiudin€ni(u nemajetkov6frjmy)'
- represe- trest di irjma podobn6charakteruprovin€ni'
- poruSenisubjektivnihoPrSva:
- nekondnim,
- kondn[m.
- rozli5ujeme:
- pie cltnil ochratry: subjektivnfprdvo,
bylo subjektivnipr6voporuSeno- pfet{mdtzdsahtt: piedm6tjehoZ prisobenfm
- piedm6temmriZebYt:
- subjektpriiva - naPi.osoba,
- piedmdt subjektivnihoprdva - napi' po5kozen6vdc,
zf;dt''
- pr5vniskutednost
(drivod)napi- podvrZenfi
- poruSerti
prfxa'.
- reiativniho- naPi.ze smlouvY,
- absolutniho- poru5eniobecndpovinnosti: delih'
--dle orgdn&rozezn|v|ne ochranu:
- policejnf,
- soudni,
- spr6vni'
jsou:
- prostfedkemochranY
- pifkazy,
- z6kazY.
- exekttcc- nucenyvykon rozhodnutf,
- rozliSujeme
exekucisoudnia spr6vni-
Prdvo na soudniochranu
soudnimi6dem,trestnimi6dem.
Soudni ochranaje upravenaLZPS dl. 36, obdanskym
v iidech)'
(r'dtiinotrv1'j6rlieno
Ri,l; se i obecl6 ttzndvanymipr6r'nirniz-5sadarni
12
Soudrrfochranase poskytujev iizeni:
- trestlfm (iizeni se zahajujevliludn6 na ndvrh stStnihoz6stupce;poSkozeni mrjZena trestnlT6in
upozornit, ale nem6 prdvo podat Zalobu;v adheznimfizeni rnfiLepo5kozeny uplatni n6rok na
ndhraduSkody),
- civilnim (iizeni zahajujesoud na n6vrh toho, kdo se dom6h6pr6vni ochrany; soudje vizin
n6vrhyZalujiciho).
NOR-I\{ATIVNISYSTEI\{Y
Minule jsnie si iikali, 29 normativni svstdm iq s)'stdmsklidaiici se ze spoledenski"ch
6kazria dovo
m6 byt a co nemdbyt.
Jednim ze spolebenskychnormativnichsyst6mrije i pr6vo. Normativnich systdrrifiprisobi
ve spolednostindkolik. Zv165tnimisto mezi nimi mA pr6v6 pr6vo,jehoZ normy jsou zpravidla
je
forn.r6ln6 publikov6ny a jejichZ splnEni je vynucov6no stetni moci. Vedle prdva
5im n ormativnim systememmoriiIka
nevyznamn6j
Jin,6normativni syst6mykrom6 pr|va a mor5lkyjsounapi':
-
prdvni vddoml,
-
spravedlnost,
-
nespravedlrtost,
-
hodnotovyZebiinekcloviks-
Pr6vo a morflka
O pr5vu se rvrdi, Zeje minirnemmor6lky(Jellinek).V. Knapptoto popir6,iik6, Le pr6voa
jak
mor6lkajsou dva navzdjemse.prolinajicisyst6my.KaZddpr6vni normaneni normoumor6lni.
by vypllivalo z definice.piiklademje normaurdujicijizdu na pravdstrandsilniceSystdmpriiva a morSlky se od sebeneliSfkvantitativnd,ale kvalitativnd.Mohou se svym
piedm6tem i obsahem shodovat, ale i rozclr6zet (coL by neodpovidalo definici)- N4orirlni
jakd by mElobyt' Mor6lni
nonnativnisystdmje sl,stdmhodnot[cilidsk6chov6ni,z hlediskatoho,
nemaza ndsledekpr6vni sankce,ale
norrny nejsouvynutitelndstStnimoci. JejichnedodrZovdni
l3
z-pravidlamor6lni odsouzeni,opovrZeni.Napi. trzovieni ntanielsNi - vyiivovacl povirttto'rldand
z/tkonem,zrttieni zasnoubenisnoubencem- iddnd prdvni dfisled/q),ien noilvand nevisla'
Mor6lka mfiZebyt na rozdfl od Priva:
-
obecnS,
-
skupinov6,,
-
individuAlni,
-
pr6voje heteronomni(piedpokl6d6moc, autoritu),kdeZtomor6lkaje autonomni
(nezfvisl6),
-
1,prdvu se cituji tzv- dobri tnravy,to ale neznarnendnormativnisystdm,ale
m6iitko etickdhohodnoceni.
Privo a spravedlnost
Spravedlnostje pojem stejnEtdZko definovatelnyjako pojem prdvo, priivni v6domi...
definice neexistuje.Jde o polysdm,tzn.2e mA vice vyznamri,at'uZ jde o qfznam
uspoko-iiv6
v sob6vZdy zahmujepojemrovnost.
prdvni,mravni,historickydi socidlni.Spravedlnost
Koncepcespravedlnosti:
1. Aristotelova spravedlnost- a) obnovovaci spravedlnost- ten kdo bezprdvn6poruii
pokojny stav,mdjej obnovit. Zfikladnimprincipemje restituce(nihrada),
b) rozdElovacispravedlnost- rozd6lov6nipro viechny dle
kdyZ jeden dostanevic nei druhy, ale musi byt
stejndhomdtitka.Neni nespravedliv6,
toto mdiitko
zachov6no
- kaZdemudAt,cojehojest.
2. Rimsk6privo - rozddlovacispravedlnost
3. Noqi z6kon - Bible - ,, D6vejteto, coje cisaie,cisaii, co je boZi,bohu".
4. Ncjzndm6j5idefinicespravedlnosti- 1L L. A. Hart - Hamvard
- princip stejndhorozhodov5ni,,,sestejnyrnipiipadyje tieba nakl6datstejn6,a s
rirznymirfiz,tr6"-
I4
Nespravcdlnost
Pojemnespravedlnostje
ste-ind
tdZkodefinovatelny,jako
souvisejfcipojem spravedlnost.
Dle Aristotelaje nespravedlivd:
- neoprS:vndnd
poruSeni
pokojndlro
stavu,
- rozddlenidle nestejnihomdiitka.
Dolaz: Pamatujete si, jak se lato zdsada nehybat tittt, co je tt kJi&t, nikdo
nemlt s.vdvolneruiil
pokojny stav,iekne Iatinsky?
Odpoved':Quieta non nTovere.
Bezprdvi
Sdmanticky(vyznamovd)je opakem bezprSviprilvo.Zde vsaknastavajfdva probldmy:
- pr6vo
- normativni systdm: objelcivni pr6vo,
- m6 i subjektivnisloZku.
- bezprixi
- neni normativnf systdm,
-je pouzesubjektivnf(bezprdvise ddje).
\,'yznam bezprAvi:
-
nedostatekpr5va,
-
protiprdvnostdi neopr6vn6nost,
-
nespravedlnost,
-
bezpri:i se nepouZfv6v piipadEabsence
pfrva,
-
bezpriui se uZiv6v pifpaddprotiprdvnosti,nespravedlnosti.
Prfvo mi vice antonym (slovoopadn6ho
vyznamu):
-
protiprSvnost
(rozpors objektivnirnpr6vem),
-
neoprS.vndnost
(rozporse subjektivnfmpr6vem),
I J
-
bezprSv[-
a vvhnout se po-imu
V pravu ie piesndiSiuZlvatWrazv protipr6vnosta neoprdvndnost
bez-pri*i.
Prdvo a spoleinost
i\4inulejsme si iekli, Ze pr6vo vznik6 na ur-iitdmstupni vivoje lidsk6 spolednostipr6vd
v souvislostisevznikemst6tu.
Pr6,vove spolednostiprisobina lid. Pr6vninormy musi byt harmonickds celympr6vnim
i6dem. V kaZdd pr6vni norrna v sobd zahmuje spoledensky ridel. Existuje hierarchie ridehi
ale rtepiimove formdpiikazri,
(vzddlenEjSi,
bliZSi).Prdvnfnorrnyirdelnevyjadiujibezprostiedn6,
z|kaz\ a clovoleni.Pr6vnfnormamusi piedvidatskutednosta na rozdil od lidskdhochov6nimusi
byt obecn6.
Mohou se vyskytovat tnezetyv pr6vu,pak se pr6vo piizptsobuje interpretaci(vykladem),
zprisobemje soudni judikatura, zejmdna Nejvy55iho soudu. Judikatury
nejrryznamndjSfm
dotv6iejiprAvninormu.
I'r{vo je dynamiclqi syst6ma zdroveil musi trft prdvo stabilni (stiet pohybua klidu).
ale aby prdvonebylo
nemEnnostiz6konod6rstvi,
stability pravaneznamenipoZadavek
PoZadar,ek
mdndnonahodi le a subiektivistickv.
Pravni norma je efektivni jestliZedosahujesv6ho ridelu-Metoda mEieni efektivnosti
nebyla.Efektivnostm6 svdmeze,n6kterychcfli pomociprdvanelzedos6hnoLrt.
dosuclnalezena
Prdvo je syst6mem hodnoticim lidskd chov6ni
dovolen6 a nedovolend.Pr6vo
nevvpoviddnic o mordlnihodnotd.
Jsou r&znf zprisoby mechanismri prisobeni prfva. \ryznamny je psychologicky
pfisobenipr6va na lidskou r,fili. Je rnylny n6zor, Ze priivo prisobipouzc svoji
nreclranisrnus
sankci,pfisobiceldnorma,ne pouzesankce.Poru5eniprdvaneubyvAse zvy5elrimsankce,naopak
16
jak se sankci vyhnout. Pr6vni norma prisobijen tehdy, jestliZe se
tvoii se vice deregul5torfi,
adresdtmfiZerozhodnoutchovatse podlenf nebonechovat.
FUNKCB TNAVA
Pr6voplni ve spolednostiiadu funkci.
Jde zejmdnao t)4o funkce:
jde o zdkladnifunkci priwa. Pr6vo
1. funkce resulativni - reguluje vztahyve spolednosti,
upravuje pouze t), normativnf spoledenskdvzahy, na kter;ich rn6 zrikonodArcezhjem, aby byly
jako vztahypr6vni,
stanovenydi deklaror,6ny(vyh165eny)
2. funkcekontrolni(sankdni)-prdvo monitorujezjiSt€ndodchylkyod stanovendhochov6nf
a tfm provddinejenveiejnoukontrolu,ale navici specifickoukontrolu.Podstatakontrolnf funkce
jen v konstatov6nidetnostikonfliktris prdvem,ale s vytydenlmi cfliprdvni
pravatotiLnespodfvd
politiky,
3. funkce {chovnd
-
pr6vo usmdriuje potieby a
z|jmy jednotlivce se zi$my
Ukol"* pr6va neni pouzedonucovdni,ale i motivacekjednfnf podle norem
celospoledenskymi.
norem vy55i
morflky, vychovaobdana,ale i obdanskdspolednostik dodrZov6niden-rokratickfch
kvality, kterdjsou zakotvenyv pr6vu,
4. funkce prdvni jistotv - jednotnostpriivnichpravidel chovitri, jednotn6aplikace prdva a
v6zanostst6tnichorg6n&pr6r,em,miza nAsledekformov6ni faktu jistoty ve v6domi a chovani
subjektfipr6va.Obdanby si mdl b;it jist, Ze bude-li se chovat,jak pr6vo LidS (tedy v souladu
s priivem), bude kompetentnimist6tnfmi orgdny respektovAnjako sluSnf obdan. Z druh6.strany
ru5itelern,md moZnost
m6 mit jistotu, Ze pokud budejeho chovdnivsouladu sprdvem naruSeno
dovolatsesoudni,spr6vni,lstavni, policejniatd.nSpravy.
PRAVO ONdANfi NA BEZPE.NOST
Zhkladempro Zivot dlovdka v demokratickdspolednostijsou prdva a svobody obdani,
prdvo na Zivot, nedotknutelnostosoby a jejiho soukromi, osobnf svoboda,pr6vo na lidskou
d&stojnosta dest, pr6vo vlastnit niajetek, nedotknutelnostobydl(, svobody pohybu a iada
z nich r1'plfv6 i pr6r,o obdanrina bezpednost,dili na
ostatnich pr6v a svotrod.Jednoznadn€
tl
bezpednostmajetku di bezpednostobydli'
osobni ttezpeti,at' jiZ minime osobni bezpednost,
je hlavnim
pr6vni st6t (pr6vni st6t je stet, ktery je bezpodminedn6v6z6n pr|vnim i6dem)
(kriminalitou)'
ruditelempr6v a svobodobdanrizejmenajeiichochranypied zlodinnosti
PnAwi nAn
urditdhost6tu se
Pr6vo objektivni.jakoZto uspoi6dan!souborplatnyehpr6r'nichnorem
oblasti
upravqji nejr&znEjSi
nazyvitpr6vnimi6dem. Pr6vni i6d tedy tvoii pr6vni normy' kterd
to jednotny systdmpriiva' kterli
spoledenskychvztahfr.kterdjsou objektempr6vni ripravy.Je
zahrnujejednotIiv6 pr6vniodvdtvi.
Dotaz: Jakd pravnf odvdni zndte?
Oclpovecl': {Jstavni pritvo, spravn{ prdvo, fnanini
pravo, obianskd prdvo o obchodni prdvo' atd'
. Tatovlastnost
piedpisri, se nazyv6
uspoi6d6ni strrpiovitf, podle drileZitostia riznamu jednotliv'.ichpr6vnich
si povimedalSipodrobnEjiu kapitolypramenypr6vapr6vni sila. K uspoiSd6ni
Pr6vnii6d ie systdm:
- otevieny,
- dynamicky,
- cilenli.
SYSTEM PRAVA
jsou
Ztkladnitn prvkem pr6vniho systdrnuje pr6vni norma. V5echnyplatn6 pr6vni normy
piedpisfrsoud6stipr6vnihoiidu a takd systimu pr6va,v ndrnZjde o obsahovduspoi6d6nitdchto
. kter6 isott v dan6m
pr6vnich piedpisfi,
dasovdm obdobi na fizemi dandho stiitu platn6. Jde o obsahovd trspoi'6ddni
r8
Zivota
tzn., zaiazenido piislu5nychprdvnich odvEtvi,podle toho, kterou oblast spoledenskdlro
normy si navz6jeninesrndjiodporovat.
upravuji.Prdvnisystdmmusi b;it uspoiddany,
rfizn6
PrdvninorrnlrmriZemeuspoiddatdle rriznlichspolednychkrit6rif di znakria v-ytvoFit
prdva:
s_vstim-y
$id6ni pr6vado pr6vnfchodvdtvi,
l. systernatickd
2. systematickdtfidEnf prdva v Sir5imsmyslu na pr6vo veiejnd di soukromd,hmotni a
procesni.vnitrostdtnia mezin6rodnfapod.
S),stdmpriva a prdvni idd jsou dva podobndpojmy, oba piedstavu-iisoustavu,poi6dek,
uspoi6dani-M&Zemeiict, Le systdmpr6va: pr6vni i5d. Rozdil je v5ak v tiidicim hlediskutohoto
uspoi6d6ni.
V privnim i6du je tiidfcim hlediskemurdenfpodoby piedpisu, zda jde o ristavni z6kon,
zirkon. z6konnd opatienf sendtu apod. Ztoho potom plyne niZ5i nebo vy55i zaiazen{piedpisu
vpyrarnidd pr6vniho i6du. Neni podstatnyobsahpiedpisu,ale jeho forma, tzn. ktery stetni orgen
piedpis,,,ydala v jakd podobd.
Syst6m prdva piedstavujeobsahovduspoi6d6nipr6vnich piedpisri. Podle toho, o dem
piedpis pojednfv6, se zaiazule do piislu5ndho pr6vniho odv6tvi. Syst6m pr6va tedy neni
form6lnimuspoi6drinimpr6vnichnorempodlejejich pri{vnisily'
je dlen6nina pr6vosoukrom6a pravoveieind.
Neiobecndj5idlendniprdvnihosyst6mu
Pr6vo soukrom6
Soukrom6 prfvo vymezujea chrdniz6imyfi,zicklicha prdvnickychosob a plati zde vdt5inou
rovn6 postavenisubjeklir.
Soukromdpr6vo : pr'6vo,kdy subjektyvystupujiv rovndmpostaveni.Zaa"y z nich nemriZe
o pravech a povinnostech diuh6ho subjelctuautoritativn6 rozhodovat. Yzit'jemn| pr6va a
povinnostisi upravujizqmenana zdkladdsmluva dohod.
dispozitivnicharakter.
Normy soukromdhopr6vamaji pier'6Znd
Dotaz: C.osi piedstavite pod pojntem dispozitivniprdvn{ norma?
r9
Octpovid': Norm-v clispoz.itivn[ (nodntirnil
umoiitttii tiiastnfkfim odch-ilil se od pravidel
uvedenich v dandm prdvnlm piedpisu. Pokud si svd prdva a povinnosti neupravi sm.luvn[slrany
jinak, jsou povinny se fidit (pouiit) fipravou obsaienott v zdkond. Vdtiino ustanoveniobianskiho
i obchodniho zdkoniktr o smlouvitch je dispozitivniho charakleru, tzn. ie si obsah smlotuy urii
clohodoujej{ tiiastnici, a jet pro piipad, ie tak neuiini, plati tiprava obsaiend v zdkond.
Pifkladetn dispozitivni normy je napi. S 82 Obchodniho zdkoniku: Zisk se dil[ mezi spoleinilty
rot,nyrnclilem,pokuclspoleienskdsntlouvanestanovIjinak.jiqstnici
prdvnihovztahu si tedy na
zcikladi dohody ntohou stanovit jinou tipravu rozdelen[ zisht, nei kterou piedpoklddd obchodn{
zdkonik. Pokttd se nedohodnatrjinak, platf to, coje uvedenov zdkond.
Dotez: Jakd pravni odveni podle vds pali{ do sottkrorndhoprava?
Odpovdd':!
Patii sem tato priivni odvdtvi:
:_qbdanskipravo hmotnd
- souhrn pr6vnich norem, kter6 upravuji rnajetkove vztahy fyzickfch i pr6vnickychosob, d6le
majetkovd vrtahy mezi tdmito osobami a st6.tema vztahy vypllivajici zprdva na ochranu
osobnosti. Jeho soud6sti je zvl6Std vlastnickd pr6vo, zAvazkov|, pr5.vo, dddickd pr6vo
je obdanskyziikonik,
pr6vahmotndho
Z6kladnimpr6vnimpiedpisemobdanskdho
" rodinndpr6vo
- toto pr6vo se vyd6lilo zpriwa obdanskdho.UpravLrjepiedevSimvztahy mezi manLely,vztahy
mezi rodidi a d6tmi a vztahy tzv- n6hradni rodinnd vichovy- Zitkladni prilvni normou je zirkon
i
o rodin6,
. obchodnipr6vo
- upravujepostavenipodnikatelfi,obchodni zitvazkovl,vztahya dalsi vztahy,kter6s podnik6nim
sor.rvisi.Zitkladnipf6vnfm piedpisemje obchodniziikonfk,
" pracovnipr6vo
- upravuje pracovndpr6vnivztahy a vztahy, kter6 s vfkonem pr6ce souvisi. Jde piedev5im
zanidstnancem
a zarndstnavatelem.
o vztahy,kterd vznikaji n-rezi
Kromd toho upravujetak6 tzr,.
kolektivni pracovniprdvo, napt. pr6vni postaveniodborri,organizacfzamdstnavatelfi,
formy a
2A
pravidla kolektivnihovyjedn6v6ni,ochranu zdravi pii pr6ci apod. NejqiznamnEjiim pr6vnim
piedpisemje zakonikprdce,d6le pak zvldStniprameny,typickepro pracovnI pr|vo, tj. kolektivni
smlouvy,vnitropodnikovinorrny (pracovniidrd),
. poz-emkovd
prdvo.
. druZstevni
nrdvo.
. mezin6rodnfpr6vosoukromd.
Pr{vo vei-ejn6
Veiein6 prfvo vymezuie a chrdni zdimv slLiitua plati zde vdtiinou nerovnV vrtah
sub.iektri.
Toto prdvo se uplatriuje tam, kde se uplatiuje veiejn6 moc, kter6 vystupuje vridi
soukromym osobdms pifkazy, zhkazya donucovdnim.Vykoniivii se piedev5im prostiednictvim
moci z6konod6m6, vlTkonnd a soudni. Yztahy tohoto prdya jsou zaloLeny na nerovnosti
zricastndnych
subjektfl- jeden piedstavujeveiejnoumoc,druhyji nem6.
Vdtiina noremveiejn6hoprilvaje kogentnfhocharakteru.
Dotaz: Co si pi'edstavitepod pojrnen kogentni prdvni norma?
Odpovid': koeentni (donucu_iici.kategorickd) normo ie be4hradne zdvaznAa nepiipouit{ iddnd
odch.vllqt. Vyiaduje od subjektfi jejich
bs^,yhradni respektovdni. Zpravidla byvajl tdntito
norntami upraveny uslanoveni piedpisfi vefejnilto priva
(napf : sprdvniho, trestnflto, ci
f naniniho).
Pfikladem kogentni nornty je $ a0 odst. I OZ ,,nebyl-li prdvnf ilkon ttiindn ve fonnd,
klerott vviaduje zdkon nebo dohoda uiastnikfi, je neplatn!". Nebo je pi[kladem kogentn{ normy
il.21
{lstaty: ,,Nikdo trcntfiie byr souiasnd ilenern obotrkontot'Parlan'tentu.Toto uslanoveni
jslar,), nelzeobejit, q to ani se souhlasemobou kontor."
Dotaz: Jakd prdvni odvdtvi podle vds patii do verejndho prdva?
Odpovid': !
21
Patii semtato pr6vniodv6tvi:
. rlstavni(st6tni)pr6vo
- upravuje nejdrileZitdj5ipriwni vztahy ve st6t6, zejm6na zikladni priva a svobody obdanfi,
uspoi5d6nist6tu a rozddlenimoci a jeji v,,ikon. Ustavni pr6voje piliiem vnitrostStniho
pr5va.
Jehotvorbaje projevemsuverenityst6tnimoci jak navenek,vriii ostatnimst6trim,tak i dovniti
steiu. Ve vdtSindzemi, kter€ iadfme mezi demokratickd priivni stety, byla piijata ristava,di
zdkladni z|kon, ktery urduje "pravidla h.y", kterd 'nazyvdme irstavnfm poi6dkem.
Nejvyznamndjiipr6vni piedpisy ristavnfhopr6va maji nejvyS5fprdvni silu: UstavaCR, Listina
zdkladnichprdv a svobod,ostatnifistavni zAkony,
" trestnipr6vohmotnd
- upravrrjetrestndprdvn(
odpovddnostsubjektri.Stanovi,co je trestnydin a vymezuje,jak6 mohou
byt za trestny6in uloZenysankce.Trestni prd.vohmotn6je upravenotrestnimzSkonem
" trestnipr6voprocesni
- upravujepostuporg6nridinnfch v trestnim iizeni tak, aby trestnddiny byly zji5tdnya pachateld
potrestdni.Trestnipr6vo procesniuprawje trestni i6d,
. obdan$kg
pr6voprocesni
- upravujeprocesiizenf pied soudy ve vEcechprixa obdanskdho,
ale i obchodniho,pracovniho,
rodinndho, resp. i daliich. Zfkladnim prSvnim piedpisem obdanskdho prdva procesnihoje
obianskTsoudnirdd,
. sordvnipr6vo
- uoravuje vlkonnou st6tni moc, veiejnou spr5vu a fizemni samospr6.vu.
Jde o velmi rozs6hld
odvdtvi. Upravuje postavenia chov6ni subjektu vevztazich pii realizacivjkonn6 moci ve st6td,
zvldStd pak ve sfdie tzv. veiejnd spr6vy. N6ieZi se- irapi. sprfva policie, obrany statu,
Zivnostensk6spr6va,spr6va SkolsWi,zdravotnictvi.kultury ... Sprivni pr-5voneni upraveno
jednim zdkonikem,ale Fadoupiedpisri.Vyznanrnymiprocesnimiziikonyjsou sprdvniiidazitkon
o spr6vddani a poplatki,
. firrandni
prdvo
- upravuje finarrdnihospodaienist6tu a jeho jednotlivych veiejnoprdvnichsubjektfi (prdvo
riaiiov6,devizovd,mdnovd-..).Jesvou povahoublizkd pr6vusprdvnirnu.
NejvyznamndjSfmijsou
z,Skon
o st6tnimrozpodtu,viechny dariovdzAkony,devizovyzdkon,celni zdkon--.,
' pravoZivotnihoprosti'ed[.
22
. priivo soci6lnihozabezpeieni.
. cirkevnf pr6vo.
Existuji i srni5en6odvdtvi.
Dotaz: Napadd Vds nijakd smiiend odvdtv[ prdva?
Odpovicl': Napi. pravo iivnostenski - upravuje podntinlgt iivnostenskiho podnikdn[, oprdvndn[
kprovozovdnl iit,nosti a kontrolu nad jejich dodriovdnint. Zdkladnfnt prdvnfrn pi'edpisem jsozt
zdkon o iit,nostenskdmpodnikini a zdkon o iivttostenslrych fiiadech.
Prfvo hmotn6
Hmotn6 prdvo stanovi. iak6 pr6va a povinnosti komu piisluSe-ii.Pifkladern
kodexuje obdanskyz6konik.Pifklademhmotn6hoprdvasubjektivnihoje potom
hn1orndpr6vnfho
pr6vo nebyt ruSenpii vykonu vlastnickdhoprSva (a odpovidajicf hmotndpr5r'nfpovinnost
vlastnikapii vykonujeho vlastnick6hopr6r'aneruSit)-
Prdvo procesnf
Procesnf privo
popisuje postupy {procedury). kter6 jsou pro uplatndni pr6va
vnlm nzenl n
cl uzlvanv. naDr. I
spriivnfrn ifzeni. Procesni (subjektivnf) pr6va jsou
vZdy odvozenS, bez podkladovdho
(subjektivniho)prrivairmotn6hoby samao sobdnem6la smysl.
Procesni pr6r,ajsoLr upravena napi'. v obianskdnt soudnfm iddu. Pifkladem procesniho
pr1vaje pr6vo Zalobce navrhovat drikazy pro sv6 tvrzenf (a zirovefi povinnost tak pod sankci
ztratysporu udinit, pokud lio k tontu.soudvyzve)
Privo vnitrostitni
je
Prdvem vnitrostetninl rozult.liprevo. kter6 -ie v\4vafeno st6tem. Pr6vo vnitrostdtni
zan'iEiendna regulacivztalirimezi subjekty uvniti dandhost6tu.
L )
Pr6vo mezinirodni
Prdvo mezindrodni ie pr6vo. kter6 ie vvtvdieno dohodou vice st6tfi. nebo veieinych
subiektri.mezin6rodnimismlouvami.
Mezindrodnf pr-6vo veiejne neni odvdtvirn deskdho pr6va, nebot' stoji vnd vnitiniho
syst6mupr5vniho. Mezin6rndnf pr6r,oveiejnd je syst6memmezist6tnfma v podstatdnadst6tnim.
Za urcitych okolnosti jsou v5ak mezin6rodnl smlouvy transformov6ny do vnitiniho prtva.
Samotn6inkorporacemusi mft formu vyhl65enive Sbfrcez6konrien 1el. 10 Ustavy eR).
-
Specifickd rnisto v tomto systdmutedy zaujimaji pr6vd mezinfrodni smloury. I kdyZ je
uzaviraji st6ty mezi sebou, mohou se vztahovat i na jejich pr6vnick6 a fyzickd osoby. Tyto
smlouvy vyhla5uje Ministerstvo zahranidnich vdcf od r. 2000 formou sd6leni ve Sbfrce
mezin6rodnichsmluv (S-m.s.).
MezinSrodni smlouw
o lidslqych prSvech a zdkladnfch svobod6ch ratifikovan6 a
vyhl65en6eR maji odiiSny pr6vni reLim.Jakojedin6 jsou nejenpramenemmezin6rodnfhopr6va,
ale i pr6va eR. P.o CR ;sou nejen bezprostiednd zlvazne (tzn. nevyLaduji transformaci do
"dom6cim" z6konem (ode dne jejich
vnitrostdtniho pr6vniho i6du), ale maji i piednost pied
vyhl65eni). Ostatni meziniirodni smlouvy (napi. obchodniho zamdieni) prochdzi stejnou
legislativnf cestou (d. tvorbou prdva)jako bdZn6 n6rodni zitkony s tim rozdilem, Ze k jejich
zavaznostije nutna transJbnnacedo n6rodniho pr6vnfho i'6du.
PRAME,NY PNAVA
Reklijsme si, Zejednfmz charakteristickych
rysripr6vnichnoremje jejich zvl65tnist6tem
stanoven6auznan6.fornta.r'e kterychjsou vyddv6ny- formatzv. pramenripr6r'a.Pravidla,kter6
nemajfst6temstanovenou
formupravnichpramenii,nejsouir6vnimi normami.
Prdmeny nrfva jsou fonn\,.r, nichZje pr6vo obsaZeno.
V rriznychzemich a rfiznych
prdvnichkulturdchmfiZemenaleztrrizndfornrytdchtopramen&
prfva.
prdva:
Mezi nimi sepak r,-vski'tujidt),ii
pramenfi
z6kladnidruhy
prdvo (Common
i. prfvni obydej - je nejstar5ifornou prdva,typickoupro anglosaskd
Larv). Je to pravidlo chor,6nf,kterd 5s 1,)nr'oiiloZivelndv drisledkudlouhodobdhouZivania
charalcter
prava ziskalo tim, Ze stdt toto ytravicllor:znala Lrplatfiu-ie
pii -ieho
stdtni clonLrceni
24
za
vzniku povai'ovitno
poru5eni.Nenf pramenemdesk6hoprdva.Je vzhledemke zprisobusv6ho
pr6va(vznikloZiveln6,nejdeo ofici6tnitextyvydan6st6tnfrniorg6ny)'
fornrutzv. nepsandho
pr5vo-Je to prvni
2. soudni precedens- je formoupranlenepr6vatypickoupro anglosaskd
Toto
soudu)ve t'Eci,kterSnebyladosudpr6vernupravenii'
stetniltoorg6nu(nejdastdji
roz-iiodnuti
druliu'
obecnEzfivazn€pro vsechnyostatnipifpadystejn6ho
rozlrodnutise paksthv6do budoucna
Neni rovn6Zpramenemdesk6hopr6va,
pouzeosoby,
3- normativni smlouva - je srnlouvazvl65tniirocharakteru,kter6 nezavazuie
kterdji uzaviely,alekter6jezitvazn|problizeneurdenyokruhsubjektfi.uplatiujeseivdeskdm
a
mezi zamEstnavateli
pr6vu napi. v pracovnimprdvu v podobEkoiektivni smlouvy uzaviend
smlouvy-Mezinilrodnismlouvyse
v podobdmezinSrodni
odbory nebo v pr6rvumezinarodnim
inkorporaci (vileninfm) 6i
stavaji pramenemvnitrost6tnihopr6va bud' recepci (pievzeliriz),
c{ (pieveden{nt)noremdo vnitrost6tnihopiedpisu,
transforma
pr6va'Je
kontinentilniho
evropsk6ho
pramenem
4. normativnf pr6vnf akt - je pievaZujicim
pravomocia kompetence'
to pravidlochov6nivydandpiisluSnymstatnfmorg6nemv r6mcijeho
Normativni pr6vnf akty jsou
kter6 bylo stanovenymzprisobemschv6lenoa publikovSnonormativnichpravnichaktfijsou
drul-rem
z.kladnim pramenemdesk6hopr6va.NejvyznamndjSirn
zikony.
PramenYdeskdhoPrfva
Zik|adnimpramenemdesk6hopr6vajsounorrnativn(pravniakty.
pr6r'ninormaa pr6vnipiedpis'
obecndse smbsujevyznampojrnrinormativnipr6vniakt,
KaZd)'z tdchtopojmri m6 ale svrij qiznant:
pr6vnich
- nonnativni pr6vni akt : forma, r'niz jsou prSvni normy obsaZeny(nositel
norem),tedy z6kon,vyhl65ka,naiizeniatd',
akt' Souvisi
uzsi pojem ve vztahu k pojmu normativni pravni
normativnipr6vniaktpr6vnirn
pub[kacepr6vnich,orem. od zveiejn6,f nazyvilme
s okarnZikem
-
pr6vni piedpis
piedpisem,
-
r' normativnichprSvnfclr
pr6r,ni norma : obecndzi*an'td.pravidlo chov5niobsaZend
aktech.
25
Normativni prAvnlakt je vysledkem norrnotvorni dinnosti stetnich org6nfi (Parlament
eR, vlada, ministerstvaatd.).Vj,jimedndjsou pramenenrdcsk6hopr6va i normativnismlouvyNormativni pr6vni akt)' ti-idime:
I.
Pocllc pravni sfly - pr6vnf sila je kategorie vyjadiujfci urditd srovnatelndvlastnosti
pr6vnich norem,v tomto piipadd nadiizenosta podiizenostjednotlivych norem.:
-
urduje postavenitoho kterdhopiedpisuv pr6vnim i6du. Pr6vni sila je odvozovdna
od toho, ktery stdtni orgSnpiedpis vydal. Z hlediskaprSvni sily mluvime o hierarchiipr6vnfch
piedpisfrod nejvy55i pr|vni sily k nejniZ5i(pyramidovduspoildilni prinniho i6du). Norma niZ5i
prdvnf sily nesrnio.dporovatnorm6 vy55i pr6r,nisily, norma mfiZe byt mdn6na,neboru5enapouze
nonrlou stejnd nebo vySii pr6r,nfsily. V r6mci vnitrost6tnihoprfva d6lime norrny na USTAVNi,
ZAKONNE ,PODZAKONNE.
2. Podle prwotnosti nebo odvozenosti - tedy skutednosti, zda norma upravuje urdity vztah
poprv6 nebo je pouze vydhna na zitklad1.ndjak6ho privodniho aktu, tzn. je od ndj
odvozena:
a) prvotni (primirnf, zf konn6)
-
obsahujfnovou pr6vni fpravu. lr4ohouupravovat
i tako.ri vztahy, kter6 pr6verndosud nebyly upraveny. Jsou to: irstavnf z6kon Parlamentu;zfkon
Parlamentu.z6konn6opatieniSen6tu.
b) odvozen6 (sekundfrni, podzikonn6) - slouZi k podrobnEjSfmurozpracov6niot6zek,
.,,yniezenychv prvotnich normativnich pr6vnich aktech. Proto se jim ifk6 provSdEcfpiedpisy.
Druhotny pr6vnf akt je vZdl' odvozen od n6jakiho prvotniho pr6vniho aktu. Nesmi s nfm blit
v rozporu.Jsou to: naiizeni vlady iR, vyhli5ky ministersteva ostatnich fstiednich orgdnri st6tni
snrivt'.
26
Ti'iddni pravnich piedpisfi podlc pr:ivni sily
Nejvy55iprdvni sfla
0sta,raiR a i,staunizdkonf(Listinazdkladnich
prfv a svobod)
Mezindrodnismlouvy,kterdbyly'ratifikovSny
a vyhl65eny
ve Sbircez6konricR
Zikon5, Parlamentua Zitkonn|opatienf Sendtu
Podzi konn6prdvnf piedpisy
aiizeni vlddy(spr6vn
t.N
fch riiadfi)
Vyhl6Skyministerstev
a jinych ristiednich
org6ntstdtnfspr6vy
(napi.ieskdho statistickdho
uiadu,St6tnihoriiaduprojadernoubezpednost,
Uraduna ochranu
-' hospod6iskd
sout6Ze(Bmo)
Vyhla5kykrajfi a obci
Naiizenikraj&a obci
VNITRNf PREDPISY - neparifdo pr6vniho iddu
Dotaz: A. ZA Ustctty iika: ,,K prot,edeni zdkona v jeho ntezichje tldda oprdvndna qtddvol
.a
rtaifzeni. Araiizcni podepisuje piedseda t,lddy a pi'isluiny ilen vlddy." Nal[zenI je z hlecliska
prdvni si/y prdvnfnt oktem V)iii pravni sfly nebo niiif prdvnf sily, a ddle nor:mativrtittt prdvnint
aktem p{wodnint nebo odvozenynt?
Odpoved': Naifzen{ vlady je odv-ozenynt,podzdkannynt prdvnirn aktent.
Ustaya-ieneivr,sSiz6kon
eR a stojina vrcholu hierarchiepr6vniclinorerr,zmEndnanebo
doplndnarn&Zeb, t jen ristavninrzakonem.V5echnyostatniprdvni normy niZSiprdvni sily s ni
nesmEjibyt v rozporu.
.1'1
Listina z6klaclnich prfv a svobod je souddstiristavnihopoi6dku en- Zarudvje
-.nezru5iteln6
a si,obodyjsounezadateln6,nezciziteln6,
Le zikladn|,pr6va
piedev5im,
paktuo lidskychprdvecha z|kladnichsvobodSch,kterc
Listina vyclt6z{z n"tezinilrodnich
byly ratifikov6nya vyhl6Senya jimiZ je eeskdrepublikavlz6na.Jsoupodle dl. 10 UstavyeR
a maji piednostpied zdkonem.ListinaprSvnimjazykemsddlujepodstatu
nd zhvazn6,
bezprostied
jednakjinych pr6vnich
podminujepochopenf
a povahulidskychprdv ajejf znalosta porozumdni
mentuo Iidskiichpr6vech.
piedpi sri,ale i mezinirodnicir dokLr
sity,kterdtvoiitzv. ristavnipoi6dek.
fstavni z6kony- pr6vnfpiedprsynejvy55ipr6vni
ve
a vyhl65end
podepsan6)
(potvrzend,
schv6len6,
Mezin6rodnismlouvy- ratifikovan6
SbfrcezdkonueR.
Zi;eiony majf vysadnf postaveni vridi v5em piedpisrim niZ5i pr6vni sily mohou je ru5it.
Samy ale musi byt v souladu s piedpisy fstavnfho poi6dku a mezin6rodnimi smlouvami podle
dl. 10 Ustavy,
Zdkony rnfi7-eru5it -jen zrikon nebo istavni z6kon. Zitkony maji velky vliv na veiejnou
tj. zfikonyrealizujici a jirni se iidici.
spr6vu,kter6je zvelk6,d6sti dinnosti podz6konnou,
Pfiktad:
Jen zdkonern lze slanot,il pfisobnost tizentnfch sattosprdv a pouze na zdkladi zdkona lze seiil
organfim santosprotlt vykon ';tatnf sprdry'Pouze zdkonent lze zfidit tttinislershta a jine sprdvn{ tifadlt a stanovil jejich pfisobnost.
a
Zlkonn|
opatieni Sendtu podle dl, 33 0stavy Sen6t piijimd r,piipadd rozpu5tdni
odkladu avyladovaly by piijeti zdkona.N6ktere
Poslaneckdsndmovnyve r,6cech,kterd nesnesou
vdci vjak Ustava z takove fipravy l,yludujea ddle stanovf,Ze piijeti z6konndhoopatieni navrhuje
vyhradn[ vldda. (Po vzniku Poslaneckdsnemovnymusi byt schr,6leno- jinak piestdv6platit).
Naifzenf r'l6dy, vyhl:i5ky a naiizeni sprdvnich rii'adfi jsou to podzfkonnd (prov6ddcf)
trrriivni piedpisy. jejich rlkolem je upiesnit podrobnosti pr6vnf ripravy obsaZeni vz6konech
(vr-cbineji z nich). Viechny maji stejnou pr6vni silu a nejsou si vzijemnd nadiazeny. Jsou
publikov6nyve Sbircez6kon&.Rozdilje vtom, 7:evl6darn6 vet5i volnost neZ sprdvniiriady ve
zp&sobu napojeni na piisluSny zitkon. Ta
mfiLe vydaL nai{zeni,,k provedeni zdkona a v jeho
mezicl|' kdykoliv, bez vyslovndho zmocnEni v z6kond. Sprdvnf riiad vyd6 naiizenf nebo
vyhl65ku ,,na z6klad6 zdkona a v jeho mezich, je-li k tomu zSkonem zmocndn" (dl. 79, odst. 3
Ustavl,).
Cilem vyhl65ek a naiizeni sprdvnfch riiadri je specidlni ilprava v rozsahu zdkonn6ho
zmocndni.
Piiklad:
Jt{inisterstvo vnitra
CR upravuje problematiku
n'lditnf
odbornd zpfisobilosti provddiclm
piedpisent.
Obecnd zhvazn6.ryhl65ky obcf a kraj& jsou vyd6vhny v rdmci samostatn6pisobnosti
obci a kraj&. Pro obsah vyhlS5ek jsou zfvaznd a limitujici zakonn{ prfvni norrny Zahrnuji napi.
hospodaieni obce di kraje, spr6vu majetku obce di kra_ie,veiejny poi6dek ... Vyhl65ky obcf
piijim6 obecni zastupitelstvo,vyhld5ky krajri krajsk6 zastupiteistvo.Jsou prvotnim pr6vnim
piedpiseni- maji tedy zv'l65tnipostavenfmezi podzd.konnymipr6vnimi piedpisy.
Nai-izenf obcf a krajri jsou vydSv6nav r6mci pienesendprisobnostiobcf a kr-ajfi.Naiizenf
vvd|vA obecnf rada nebo rada kraje (pokud zirkon nestanovf jinak). Vlastnf st6tni sprdvu
v pienesendprisobnosti vykon6vaji obecni - krajsk6 riiady nebo zvl65tni org6ny obce - kraje
napi. ve Skolstvi.Tyto piedpisy majf v pq6vnimi6du specifickli iharakter, vyplyvajici z risravnich
principritizenrnisamosprdvl
Pr'6r'nfnorma mfrZebvt zru5enaprivnf normou t6Zenebo vv55iprfvnf sflv.
29
Pi'iklad:
zruieni pak
zdkonent nebo tistavnfm zdkonem' Takovi
Zdkon nfiie byt zpravidla zrusen nottynt
tyhldikou'
se"" , ,,vypouitl se"- Nemfi\e byt zruien
obsahttje uslanot'enii ako:,,zrttitie
Vniti.nipiedpisyrrepatiimezipr6vnipiedpisy.NejsouobecndzSvazn6,protozese
dan6 jen
v urditdnr funkdnim zaiazeni (zi*aznostje
vztalruji jen na omezenf okruh subjektri
spr6vnich
r&zn6 smEmice a instrukce ustiednich
v linii nadtfzenosti a podiizenosti). Jsou to
napi'
eR 6ro org6ny obci) a dal5i piedpisy
riiadfi. -Isou zveiejilov6ny ve V6stniku vlSdy
kvydSni t€chto aktfi neni tieba' nesmdji
organizaini i6d krajskdho iiiadu. z6konn6'zmocndni
r,Sakbft v rozporu s pr6virimi piedpisy'
pravni sily (od nejvyiii prdvni sily do nejniiii)'
Doraz: sei'ad'te lyto prdvni piedpisy podle
Llstava CR'
Nar'[zeni vlddy, vyhldilg) obcf, n'alizenf obce'
j) vyhtdi|v obci a naiizeni obce.
odpovdd,: l) Ustava Cn, z1 naiizeniv|ddy,
i-€ir,
ir".''i:F
irii;t
iliii
ryd6v6
druh
normativniho
odvozenost
prSvnisila
prvotn
prvotn
2.
pn,otnf
z.
nr4vniho aktu
zikonodfrnf
moc
(legislativa)
vylionn6 moc
(exekutiva)
o196nY
samosprfrl'
Parlament
Sen6t
Vl6da
fistiednforg6nY
.f6fni
cnr4vrr
zastupitelstvo
obce/kraje
irstavni zaKonY
z6kony
z6konn6
opatieni
odvozeny
narlzent
vyhl65ky
r
obecndzAvazne
vyhl65ky
1
a
odvozeny
prvotni
nesmibyt
v rozporu
sez6konY
30
pnAvruiNoRMA
Pojcm privni norma
Pr6vni nonla je ztkladn{ jednotkounormativnihopriivnihoaktu. Privnf norma je obecne
z6vazn6 pravidlo clior,6nf. kteri m6 stdtem stanovenounebo uznanouformu (pramen priva) a
kterd ie vvlrutitel
se m6 chovat.Od normativnihopr6vnfhoaktu (pr6vnihopiedpisu)se li5i tim, Le nonnativni
jednu,vdt5inoualeobsahuje
pr6vnfakt m&Zeobsahovat
vfcepr6vnichnoreffr.
Znakl prdvni normy
Znak_t'pr6vnf normy -isou:
i. Normativnost - normativnostje vlastnosti,kterdje vlastnfnorm6m bez ohledu na to, zd,a
se jedn6 o normy pr6vni nebo jin6. Normativnost znamenS,Ze norma stanovf piikaz, z6kaz nebo
opr6vndni ndjak se chovat. Napf. ,,Lhdt se nesmf."; ,,Pii sportu nespii poui{vat doping".
2. Pr6vni z6r'aznost * prixni norma stanovi oprdvndni a povinnost. Opriivndnf vymezujeme
jako moZnost ur6itdho choviini a povinnostjako nutnost urditdhochovdni pod hrozbou sankce.
ULvime,LekaZde pravidlo chovdni nemusibyt vZdy z6vazn4..
Norma rnuZebyt i radou nebo
doporudenim napi. ,,pii n'yiendm vyslq,tu infkovanych kliitat je vhodnd se nechat oikovat".
Pr'6r'nfnormy se od pouhych rad nebo doporudeniIiSitim, Ze to, co stanovi,stanovfz6vazn4.
3. Obecnost - pr6vrri norma je nejen zdvaznA,ale je obecn6 zdvazn6. Neie5f .fednotlivy
konkrdtni pifpad, ale vZahuje se na neurdity podet piipadri. Obecn6je vymezen takd subjekt
pr6vrif normy (ten, o jehoZ prdva a povinnosti jde) napi. ,,pravidla silniiniho pt'ot,ozu ntttsi
dodriovat yiichni, ti. fidiii i chodci".
4. Vynutitelnost stdtnfm donucenim - tento znak odli5uje pr6vni norrnu od jinych druhri
norem. St6tnim donucenim se piedev5in zabezpedujeplnEni prdvnfch norem v pifpadd, kdy
pr6vo neni respektov6no.Zvlditnfm druhem st6tniho donucenije potom sankce napi. ,,dtuinik
odmltne zaplatit dluh, vit'itel ntfiie vymdhatplndni soudnf cestou.Sankce : trest odniti svobody,
peniLnl pokuta".
) t
5. Zvlii5tni st6tern stanoven6 nebo uznanSforma - znak typickj pro pr6vni norntu. Aby
prdvni norma byla platndL,rnusi mit urditou formu. Tyto fonny jsou tzv. prameny priwajako je
napi. Ustava, zikon, vyh165ka.
Dotaz: S l9b obianskdho zdkonfku iika:
,, (l) Pritvnicki osob1, rttaji svfij ndzev, Hery ntusI byt urien pli jejich ziizen[.
(2) Pii neoprdvndndnt pouliti
ndztu prdvnicki osoby je moin6 se domdhat u soudu, ab1, sn
neoprdvndryi ttiivatel zdfiel jeho uiivdni a odsh'anil zdvadny stav; je ntoind .Ee162 dontahat
primdi'eneho zadostiudinini, kterd mfiie byt poiadovdno i v pendzlch.
(3) Odstavec 2 plati pi'irndieni i pro neopravnenyzdsah do dobri povdsti prdvnickd osoby. "
Jednd se o prdvni normu?
Odpovid': Ano, jednd
se o prm,ni
nornn!, nebof zde mfiieme
nal4zt viechny
znalgt
c h ar akter isti clai pro prdv n i no rni u.
Dotaz: S 3 zdkona i. 77/2002 Sb.,o akciovi spoleinosti Ceski drdhy, fiid:
,,(l) Zakladalelem akciovi spoleinosti Ceski drdhy je stdt, jehoi jmdnem jednd Ministersfvo
dopratry a spojfi (ddle jen "ntinislerslvo").
(2) Obchodnifnnott
akciovd spoleinosti podle odstavce I je ndzev Ceskd drdhy, ct. s. ,,
Jednd se o prdvn{ not'ntu?
Oclpoved': O prirvni
nornlu se rtejednd. Je zde zcela kankrdtnd specifikot,dn subjekt, Izn.
nenachdzise zdejeden ze znakti prdvni nornty, a lo ,,obecttost". Talo nornta je v),socekonkretnf,
coi je v rozporu s poiadat,lg, kladenitni na pravni nornrlt.
Adres5tempr6vni norm)/ mriZebyt pouzejeden subjek, ale musi bft urdenlrpouze 51'_,,,mi
obecnymi a nikoli konkr6tnimi znak-v.AdresdtemprSvrii normy tak mriZe byt napi. prezident
republiky (viz. eL 55 a n6sl. Ustavy), protoZenejde o konkr6tni urdenl dlor,6ka, ktery bude
z.astavalfunkci prezidentarepubliky.
-a
)L
Struktura pr6vni normy
Pr6vni llonrla rn6 obvykle podobu podmfndndv6ty (implikace)- jestliZe dojde ke splndni
uvedenychpodmfnek (dojde k naplndni hypot€zy:piedpoktadu),pak nastdv6realizacevlasrnfho
pravidla (nast6vii dispozice), vopadndm pifpadd, tedy ve chvili, kdy neni realizovinrozmfndne
pravidlo, nastupujesankce. Tato logickd podoba prdvnf normy vyplyvd z jejiho charakterujako
pravidla chov6nf.
Klasickd strukturapr6vni normy m6 ted-.rpodobu: H - D - S
1. Hypoteza (H) stanovf podmink!, ZZ kterych se uskutedni vlastnf pravidlo jednfni
obsaZen6v dispozici prSvni normy. V hypoteze najdeme podminky, kter6 musi nastat, aby
pravidlo fungovalo a mohlo se uplatnit na jednotlivd pifpady. Najdeme v nf pr6vni skutednosti
(:uriitd
skuteinost, se lderou norma spojuje vznik, zmdnu nebo zdnik prdvniho vztahu, napf.
prdvni vztah manielsni vznilole teprve souhlasnyrnprohldienfm obou snoubencti, udindnynt pi-ed
pfisluinym orgdnem, ie spolu vstupuji do manielsrvf. Souhlasndprohlaicni snoubencti je tedy tou
prdvni skuteinostf, se kterou zdkon spojuje vznikprdvniho vztahu, nopi. uzavien[ smlotny apod.),
subjekty (adres5ty) norem, objelcty,jichZ se tykaji opr6vndnf a povinnosti. Pokud m6-pr6r'ni
norrna hypotdzu, nazyv6.se podrnindnou, pokud ji nem5, tak se nazyvitnepodmfndn6.
2. Dispozice (D) je jddrem prdvni norm)/. Obsahujeviastni pravidlojedn6nf tj. opr6vndni a
povinnosti subjektri normy. Jsou takd pr6vni normy, kter6 nestanovipravidlo chov6ni, ale pouze
definuji pojem (tzv. definidni normy) napi.
$ I i5 obcanskehoz6koniku:
,,Dontdcnost lvofffyzicki
osoby, kterd spolu trvale iiji a spoleind uhrazuji ndklacly na sve
poti'eby."
Pravidlo chov6nf tak6 neobsalrujfnapi. normy blanketov6, kterdpouze odkazujf na jinou
pr6vni normu napi.
$ 720 obdanskdhoz6koniku:
,Ndjent a podndjem nebylorych proslor je trproven zvltiitnfnt zdkonern."
3. Sankce (S) stanovi nepiiznirry dristedek,je-li poru5enadispoziceprdvni normy. Jinak
iedeno, nastanou-li podmfnky piedvidand liypotdzou pravni normy, m6 se uskutednit vlastni
pravidlojedn6ni uvedeni v dispozici. Pokuclse pravidlo nercalizuic,nastanesankce.Sanl<ce
je
??
pr6vni normy'
irjrna, kterd hrozi tomu, kdo nedodrZelpovinnosti stanoveni mu v dispozici
(normy zakazujlci a
Norma, kter6 stanovi povinnost, by mdla vZdy obsahovat i sankci
trest
piikazujicf). Sankcese li5i dlejednotlirlch pr6vnich odvdtvi (napf: pokttta, ndhrada Skody,
odniti svobodyatd.).
pr6vni norma, kter6 m6 sankce se nafivd perfel<tni.Pokud splndnf.povinnosti neni
hrozbousankce,rnluvime o norrnfch imperfektnich napi'
zabezysedeno
$ 462 obdanskdhoz6koniku:
Dddictvf, jehoi nenabude itidn!' dddic, pt'ipadne stdtusankce chybi
dispozice
hypotdza
PFiklad privni normy s logickou strukturou H-D-S:
$ 467a obda:rskehozdkoniku:
wastnoruinf
zdt,dt' musl byt vlastni rukou napsand a podepsdna, iinak ie nepla(ndsankce
disPozice
lrypotdza
Dotaz: f 577 o4st. I obianskihazdkortikttiikn:,,Dluinik
pot6, co .sedot,f o sktteinosti, jei
iini plnini
je povitten bez zbytein'}ho'odkladtt
nemohrym, ozndmit to vefiteli, jinak odpot'idd
za ikodu, ktera vznikne vdiiteli tint, ie nebyl vias o nentoinosli vyrozuntdn." Jde o normu
s kl asi ckn u sI ntkt uro tr?
Odpovid': Ano, jde o prdvni norn'tu s klasickou strukturou. Tvrzenl ,,pot6, co dluinik zjisti
skuteinosli, jez iini plndni nemoini" je hypotdzou,nebot'stanovtie podminlgt, za nichi ntd byt
realizo,-drta cli.spozice.Dispozice je zde {voiena t,yrokcnt ,,dluinik
odkladu, oznamit vir=iteli, ie se don,iddl o skuteinostech, ktere iini
je povinet't bez zbyteindho
plnini
nentoinyrn". Pokud
po splnini podminlE,nebucle realizovdna dispozice (vlastni pravidlo jedndni), bude ttplatnina
sankce v rd podobi, ie ,,cllttinik odpovidd vdi'iteli za ikodu, kterd vifiteli vznikne t[m, ie nebyl
tias t3,r67ynteno lottt, ic dluinik vddil o skuteinostech, jei iini plneni nemoinym".
Dotaz; Ct. tS Llstatlt fikit:
"Hlatnfm
ntistetn Cesk! repttblilq, ie Praha." Jaka je struktura leto
prtn,nI nornty?
Octpovict'; tato pratni norffia je sloiena pouze z jedntl idsti, kterou je dispozice' Nemdnte zde
t, tivahu po rtcsplninlclisltozice.
podntinlry,ani sankce,krerd b1tpt'ichdze11,
nijak pied.s/ettet.te
J+
Druhy prdvnfch norem
lze tifdit
I' Podleprdvni sfly' o kterdjsme hovoiili
vyse.Pr6vnfsiraje urditavlastnost,kterd
spodfv6
ve'ztahu mezi normami,kterj odpovfd6jejich
postaveni
v hierarchiinorem.Jedn6se o forrn6lni
kritdriumdelenf pr6vnich noretll :> ddlenf
podle forem, ve kterychjsou tyto pr6vni
no*ny
obsaZeny'
Neni to vsak krit6riumneqiznamnd.PlatinormaniZsfpriivnf sfly nesmfodporovat
normd'y55i pr6vnf sfly, normamriZebyt
mdnEna,neborusena pouzenormoustejnd
nebo vyssf
pr6vnf sily' v riimci vnitrost6tnfho prila
ddlfme normy. na usrA\rNi, ZAKONNE,
PODZAKONINE.
2.
-
piikazujicf (piikazujf,jak sem6mechovat),
zakazujicl(zakaujf ndjakdchov6ni),
opravriujfci(dovoluji ndjakdchov6nf).
3.
nepiipoustfZadn6odchylky. Yyaadujeod
subjektrijejich bezvyhradn6respekrovint{.
zpravidla
byvaji temito norntatni upraveny ustanovenf
piedpisri veiejn6ho prSva
fttapr,:.spravnfho,
trestniho'ii -finaniniho), alemohoubyt obsaZeny
.r(nopi;
i v piedpisechsoukromoprdvnicl
v oBZ
u zavazkoqtcl' t'ztahfr v podobi Iaxativniho
vyitu piislusnych ustoroverf, v oz jejich
slovn{m
tyjadi'enim).
Pifkladenrkogentnf normy je a0 odst. I
AZ ,,neb1,l_li
$
pravnf ilkon ttiindtt ve
kteron
.for"rnd,
t),iaduje zirkonnebo dolzoclotiiastnikfi,je neplatny,,.
,
a
Dotaz: Co rozum{te pod pojtnemlfornta pfiivniho
ilkontt?
odpovid': Prdvni ilkon : p,oiev tidskd vfile
navettek, tedy chovdnf (vidome a volni),
se kterynt
pravnf pfedpisy spoiuii vznik zntdnu ii zdnik
piisluinych prdv a povinnosti. Mfiie ntir
nakterou
z dale uvedenvch podob:
-iednani neboJi kondni, neiittnosti, oportenur{ ii zdrietti se ndieho
ii
slrpdn[ kondni iindho' Jedndni postrddaifci
sloiku vidontou ii yolrf neri za pt.ovnf
tikott
potaiot,lttto. Prdvn[ zikon ntfiie byt projeven
v nekterd ze tll forem:
35
- p[semn6. Je-li prdvni ilkon uiinin pfsemnd, poiadtji prdvni piedpisy qtravidla jeho doplndni o
vlastnoruini podpis, pt'ipadni iliednI oviieni (legalizaci) pravosli lohoto podpisu.
- vyslovnd. V_i,s{ovnj,
je ten, ktery byl triinin fistni. I kdyi jej prdvn{ piedpisy zejntdna
prdvni z?kon
soukrontdlto prdva pi'ipouiti (napi. zdvazkotd prdvo nepoZaduje u ndkterych typti stnluv jejich
pisemnou fornu), je tleba pouiiti
tdto fornty dostateine n'diit s ohledern na prdvni jislotu a
piipadnd dfisledlE z nej plynoucf.
- konkludentni. O konkludentni pravni fikon se buc{ejednal, bude-li uiindn jinak nei q,slovnd ii
pisentnd. Mfiie mit podobu zamftavdho gesla ii ih'tnuti nebo nepodepsdni uriitd listiny, vidy
viak znij mus{ byt patt'nd vfrlejednajiciho (v naiem prdvu neplati zdsada, kdo mlii souhlasi).
-
dispozitivni (podpfrnrd)- disrrozitivnf normy umoZfiuif fdastnikrim odchylit se
od pravidel uvedenychv dandm prdvnim piedpisu. Pokud si sv6 priua a povinnosti neupravi
smluvni strany jinak, jsou povinny se fidit (pottiit) 'ApravouobsaZenou v z6kon6. Vdt5ina
je dispozitivnfhocharakteru,tzn. Le
ustanovenfobdanskdhoi obchodnihoz6koniku o smlour,Ach
si obsah smlouvy urdi dohodou jeji udastnici, a jen pro piipad, Le tak neudinf, plati riprava
v zdkond.
obsaZend
Piiklad dispozitivni normy je $ 665 odst. I OZ ,,ndjentce je
slrtnot enytn ve smlouvi; nebflo-li dohodnuto jinak, piimifeni
oprdvndn uiivat vdc zptisobent
pot,aze a urienl vdci".
4. Podle pouZit6legislativnitechniky:
-
taxativni ([pln6. uzaviend) - taxativni norma piesnd stanovfpodminky za nichZ
musi byt uplatn€naa tim v),ludu-iemoZnostsviho pouZitina situaceobdobnd.
Ptiklad taxativni normy je $ 469a OZ, ktery i{k6. z jakych drivodfi lze vydddit poton-rka.Jiny
drivod. neZten, kteryje v $ uveden,neni piipustny.
-
naopak norrna demonstrativni uoravujep,odmfnkypouze piikladmo a pFipouSti
jejich pouZiti i na obdobndpiipadlzl(r,textu je uvozenazpravidlaslovy ..zeimdna").
Pifklad dernonstrativninormy je $ 11 OZ ,,fyzickd osoba ntd prdvo na ocltranu svd osobnosti,
zejmdna iivo{a a zdravf, obianski
".
proj ettfi osobn[ povahy
cli a Iidske dfistojnosti, jakoi i soulo'omi, sv,ihojtndna a
-)()
rmv odkazuiici
voldvaiina dalSi u
veni v nichZ da
vidlabVvaif
Llpravenapodrobndji (napi: zdkon na provadici vyhy,31t Odkazuji na piesnd,jiZ platnd nonny.
r.
Toto je taki je-iich rozdil od norem blanketovych,kterd na jiLplatnd normy neodkazujf.
Piikladenr odkazujicfnormyje $ l18a odst. 8 zdkonao silnidnim provozu, kdy:
,,pfi nesprdvn1m
postupu policisly mfiie poikozeny postttpovat podle zdkona i. 82/Igg8
Sb., o odpovddnosti za
ikodu zpilsobenott pt'i vykontt veieind rnoci rozltodnu{frn nebo nespravnym iiednim postupem a
o
zntdndzdkona i. 358/1992 5b.,, o notdiich ajejich 1innosti (rrctdfslgtidd).,,
normv blan
vdddcfho
sahuif v dispozici zmocndni nii
e teorve b
vedena vlastni
6ho st6tn
tivnf riprava.Odkazuji
na prov6ddcfpiedpisyj eStdnevyhl5.Send,
nepubli kovand.
Pifklademblanketov6normyje $ 96 z6konao matrik6ch,jmdnu a pirjmeni ,,Ministersnostanot,i
provdddcintprdvnint pi'edpisentntatriini tii'adya jejiclt spravni obvody".
Prisobnostprdvnichnorem
Pr6vnfnormaneprisobive vakuu,aie v rdmci spolecnosti,resp.spoledenskych
vztahfi,
tedyv r6mciprostiedi,vrici kter6rnuserealizujea aplikuje.
frsobnostiordvnf
konkrdnrim piipadE:
l.
Vdcnd pfisobnost -
r'ymezuje okrui-r pr6vnfch vztahri, o kterych pojedndvaji dalSi
ustanovenipiedpisu,tzn. specifikuje skutkovdpodstaty,pro ndZ norma plati. {Jstanovenfo v6cn6
pifslu5nosti byvaji vEtSinouhned na zaddtkupiedpisu. Napi.
$ I spr6vnfhoi6du ,,tento zitkon
upravuie poslup orgdnft moci vykonn6; ot'ganft ilzernnich ,orr)rprdrnych
prdvniclqch
celkti a jinych orgdnti,
a f1;2i6l1ich osob, pokud. tykondvaji pftsobnost v oblasti vefejnd sprdvy aid."
vzhledem k piedmdtu,na ktery norma prisobi,mriZemerozlisit jeji prisobnost:
- obecnou- Iex generalis- vaahujici se na vdtsi podetstejnych
pifpadfi,
- specidlnf- lex specialis-,
kterd charakterizujeprdvni normu, kterii se od obecnd odli5uie
urditou specifickoLr.
ale v urditychbodechshodnouproblematiku.
31
Dotaz: f
t odst. 2 OZ fikd:
,,ObianslE
zdkonik upravuje ma.ietkovd vztahy fyziclg,ch a
pravniclgtch osob, ntajetkovd vztahy nrezi temito osobami a stdletn, jakoi i vztohy vyplyvaj{ci z
prdva na ochrmtu osob,pokud lylo obianskoprdvni vzlah! neupravtji jind zdkony".
$ I obchoclniho zdkoniku iikd:
,, (l ) Tento zdkon upravujepostavenf podnikatelti, obchodni zdvazkovd vztahy,jakoi i nikterd jind
vztalty s podnikinim souvisejici.
(2) Privnl
vztahy uvedend v odstavci I se iidf ustanoveninti tohoto zdkona. Nelze-li ndkterd
otdzlqt ieiit podle tichto ustanovenf, leii se podle piedpisfi prdva obianslaiho. NelzeJi je ieSil
ani podle techto piedpisft, posoudi se podle obchodnich zrytklosti, a nenf-Ii jich, podle zd.sad,na
kterych spoiivd tento zdkon."
Kterd nornta rnd vdutou pfrsobnost obecnou a kterd specialnl?
Odpovid': Nonny obsaiend v obianskim zdkoniku vystupuji jako lex generalis vtiii normdnt
obchodnfho zdkoniku, hery je v jejich vzdjentndm vztaltu poj{ntdrn jako lex specialis.
2. easov6 prisobnost- urduje pod6tek a konec tidinnosti prdvnf nonny. Nonna prisobf od
okamZiku ridinnosti pr6vniho piedpisu, jehoZ je Soudistf, do okamZiku jejfho zdnlku. Z6nlk
pr6vnf normy mriZeb- t jednak z vnitinich, ale tak6 z vn€j5ichdrivodfi. Vnitini drivodje upiynuti
doby, na kterou byla pr5vni norrnavyd6na. VndjSfdrivodje pak zru5eni(derogace).
3. Prostorov6 (teritori6lnf) prisobnost - vymezuje tzem| na kterdm pr6vni norma plati.
Normy mohou prisobit na cel6m fizemf st5tu, ktery je vydal (prisobnostcelost6tni),nebo jen na
urdit6 ddsti tohoto uzemi (prisobnost lokalni).
Podle principu teritoriality p&sobf pr6vo na
vSechnyosoby na 6zem| st6tu, pod jehoZ jurisdikci se nach|zeji (iurisdikce : uplatiiov6ni pr6va).
KaLdy, kdo se nach6,zina itzemi st6tu, se musi iidit jeho pr6vem. Zdkony maji celost6tni
prisobnost,obecn€ zAvazn6r,yhi5Sky obci potom lokdlni. Nekdy mfiZe byt stanovenzvl55tni
reZim - na hranicich,ve vojensklichprostorech.
Ale napi. C|.22 vyhl65ky(,.5711964Sb., o Videfiskeumluvd o diplomatickfch stycich, iik6,,Le
,,budovy nebo idsti budov a pozemlgt knint pi'ilehld, bez ohledu navlastnictvi, jsou-li pouZivdny,
pro tiiely ntise, vietne rezidence Sdfa mise, jsou nedothtutelnd. Orgdny piijimajiciho
stdtu do
nich nesnti vstoupit, Ieda se svolen[m i6fa ntise." DochAzi tak k vyjmutf urdit6ho tzemi
(prostori,)z pfrsobnostizikonrj e R.
-) tt
4. Osobni prisobnost- osobnl ptsobnost vymezujeokruh osob, r]a ktere se konkrdtnf prilvni
norlna vztahtrje. MfiZe to byt kdokoli, ale takd pouze urden6 skupina subjekti (zamdstnanci,
voj6ci ...). Jistou vysadou z p&sobnostinoremje imunita. kter6 znati osvobozenijistfch osob od
trestniho stihdni resp. omezenist6tnf pravomociproti nim. Absolutni imunita se nazliv6 idemnita
napf. prezident nta specidlni druh intunity - indemnitu.Nelze ho zadrilet,trestnd stihat ani stfhat
pro piestupek nebo jinf spr6r'nidelikt. Trestni stfh6nipro trestnddiny spdchandpo dobu vykonu
funkce prezidenta republiky je navLdy vyloudeno. Velezradaje jediny delikt, za ktery mfiZe bft
prezident stfh6n. Zalobu na prezidenta (pro stih6ni za velezradu) mfiZe podat jen Sen6t a ifzeni
probihd pied Ustavnim soudenr.Trestem mriZebyt ztriftaprezidentskdhoriiadu a zpfisobilostijej
znovu nabyt. R.elativniimunitu maji napi. poslanci a seniitoii - neponesoutrestnf odpovddnost,
pokud k tomu nedii souhlaspiisluSnyorg6n.
Dotaz: Ct. AO 1snty i'ika:
,,(l) Soudce 1statniho soudu nelze trestne stihat bez souhlosu Sendtu. Odepie-li Sendt sotrhlas,
je trestni stthdnf navidy v)tlottieno.
(2) Soudce (Jstrtvnfho soudu lze zadrier jen, byl-li dopaden pii spdchdn{ Irestniho iintt; anebo
bezprostiedni pote. Pr'isluinti orgdn je povinen zadrieni ihned ozndntit piedsedovi Sendtu.Nedali pledseda Sendtu do 24 hodin od zadrieni souhlas k odevzddnf zadriendho soudu, je piLsluiny
orgdn povinen ho prol:uslit. Na svd prvnl ndslecltjlci schfizi Sendt rozhodne o pifpustnosti
trestn{ho stihartI s koneinou platnost[.
(3) Soudce Ustovnilto soudtt ntd pravo odepift svedectv{ o skuteinostech, kterd se dozvedel t,
sotnislosti s tykortem svdfunkce, a to i pold, kdy piestal byt soudcent }stavnfho soudtt."
O jolry druh inttutigt sejedna?
Odpoved': Jde o re lativtti ittrtu'tiltr,nebot'bttde-li Sendt Parlamentu CR souhlasit, rnohou byt ,-liii
soudci {Jslm,nfho soudu ttplatndrytnornl)) Irestnihoptrdva.
P l a t n o s tp r d v n f n o r m y
Aby zdkon byl platny, musf byt nejen projedn6n a schvdlen Ustavou piedepsanym
zprisobem,ale vdas a i-ddnEI'yhliiSen,uveiejndn.
39
K platnosti zdkona je ti'eba, aby byl vyhldsen. (2) Zpfisob
"
y,hldSeni zdkona a mezindrodnf sntlotny stanovl zdkon.
ef
SZ Ustavy iik6: ,,(l)
K platnosti zSkonaje tedy tieba, aby byl vyhl65enzpfisobem,ktery stanovi z6kon - ve
Sbircezilkonri. Platnostizakonase rozumfjeho vyhl65enipiedepsan,m zprisobem,tzn.,Le zikon
nabyvd platnost dnem jeho vyhl65eni ve Sbircez6konrj iR 1dn"m vyhl65enise rozumi den, kdy
byla Sbirka rozesldna,tento den je uvedenv zilhlavipifsluSnddristkySbirky z6konfi).
Platnost prfvnf normy znamen6,Ze norma se stalasoud6stfplatndlropr6vnfhoi6du pot6.
kdy byla stanovenymzprisobemschvdlenakompetentnfmiorg6ny a vyhlS5enave Sbirce z6konfi
en.
Ve Sbirce z6konrise vlrhlaiu-iiuveiejndnim-iejichplndho zndni:
a) ustavni zdkony,
b) z6kony,
c) z|konnd opatieni Sen6tu,
d) naiizeni v16dy,
e) prdvnf piedpisy vyd6vane ministerswy a ostatnimi fstiednfrni spr6vnimi riiady; pr6vnf
piedpisy jin;ich spr6vnich riiadri a prdvnickjch osob, pokud na zdkladd zvl65tniho' zfrkona
vydfnaji pr6r,ni piedpisy s celostdtni prisobnostf.
Ve Sbfrcez6konfrse dSlev.yhla5ujf:
a) nftlezy Ustavniho soudu a rozsudky NejvyS5iho spr6vniho soudu, pokud tak stanovi
zhkon,
b) sddleniUstavnihosoudu,jestliZeo jejich vyhLiseniUstavni soud rozhodne,
c) usneseniPoslaneckdsn6movny o z6konn6mopatieni Sendtu,arrebosddleni piedsedy
Posianeckdsndmovny, Ze se Poslaneck6sn6movnana svd prvni schrizi o zdkonndm opatieni
Sen6tuneusnesla,
.
i
d) rozhodnutf prezidentarepubliky, ozn6menfprezidentarepubliky o rysledku referenda,
usnesenikomor Parlamentua usnesenivl5dy, pokud tak stanovi zvl65tni zSkon nebo jestliZe o
jejich vyhl65enityto org6ny rozhodnou,
e) sddleni ministerstev,jinych fistiednichspr6vnich iriad& nebo Ceske niirodni banky o
skutednostecha piijat, ch rozhodnutfch, pokud povinnost vyhl6sit je ve Sbirce z6konrj stanor,i
zvlititni z6kon.
40
f) fpln6 zndnfristavnichz6konriazitkon&,zmocriuje-lik vyhl65enijejich upln6hoznEni
piedsedu
vl6dyristavnizikon neboz6kon,(d6lejen "dalSfprdvniakty").
Upozorninil Samotnymnabytimplatnostiv5akjeStdpr6vni normaneprisobizamy5lend
pr6r,nindsledky(nemusinrese ji je5td fidit). Ty nastdvajiteprve ve chvfli, kdy pr6vni norma
nabudeirdinnosti.
Musfmeprotorozli5ovat
platnosta udinnostpr6vninormy.
Udinnost pr6r'nf normy
Udinnost pr6vni nonny obecnEoznaduje,od kterd doby (od kter6ho dne) je nutno podle
pr6vnf normy postupovat,tedy kdy ji lze pouZivat a dodrZovat, nebo kdy md jeji pouZiv6ni
skondit. Den, kdy nabyvit piedpis ridinnostije zpravidla uveden v zixd,rupr6vniho piedpisu.
zadit prfvni normou iidit. Pr6vnf norma nabyva fidinnosti zpravidla dnem, kten-i je v pr6vni
normd uveden nebo obecnd 15 dnri po vyhl65eni ve Sbirce zdkonfi. Jen vyjimednE,pokud to
vyZaduje naldhavy obecny zitjem, mriZe prdvni norma nabyt ridinnosti dnem vyhldseni.
Ustanovenio fdinnosti najdemejako posledniv piisluindm zAkond di v jindm pr6vnim piedpise
(napi. z|kon nabyvA ridinnosti dnern 01.01.2007).
Doba mezi okamZikemplatnosti a fdinnosti pr6vni normy se nazyvit,legisvakance.
Tato
Ihritaje nutnd na sezn6menise s novou prdvnf fpravou.
Piiklad. Notry stavebni idd byl vyhlaiert t,e Sbirce zdkonti dne 11.05.2006 (stal se
platnynt), ale iliinnosti nabth,dai 01.01.2A07"
Obecndz6vazn6ryhl65lqya nai-izeniobci
Prdvnfpiedpisobcemusi byt vyhkiSen,coZ.1epod,ninkouplatnostipr6vnihopiedpisu
obce-Vyhl5Senise provedetak,i.e prfvnf piedpisobcesevyvdsfna riiednfdesceobecnihotiiadu
po dobu l5 dnri.Dnem vyhldseniprSvnfhopiedpisuobceje prvni denjeho vl,rdieni na riiedni
clesceKromdloho mriZeobecuveiejnitpr6r,nfpiedpisobcezprisobemv mfstdobvyklym.
Pokud neni stanovenafdinnost pozdEjii, nabyvaji prdvni piedpisy,obce fidinnosti
patn6ctymdnempo dni vyhl65enf.
VyZaduje-li
to rralihavyobecnyzitjem,lzerl,jimednEstanovit
diivdjSfpo66tek
frdirrnosti,
nejdiivevSakdnen-r
vyhlaSeni.
41
Naiizeni obce vykon|vajici rozSiienou p&sobnost se zveiejni tdZ na riiedni desce
obecnfchiriadfi prisobicichve spr6vnim obvodu obce s roz5iienouprisobnosti.
ObecnEzSvazni ryhl65ky a naiizeni krajfi
Pr6r'nfpiedpiskrajenabyvdplatnostidnemvyhl65enive Vestnikupr6vnichpiedpisfikraje
(d6lejen "Vdstnik").Dnem vyhl65enipr6vnihopiedpisukrajeje den rozesl6nipiisluSndddstky
Vdstnku,ktery musibyt uvedenv jejim zfthlavi.
Pr6vnfpiedpiskrajenabyv6ridinnostipatnactfmdnempo vyhl65enive Vdstniku,pokudv
ndm neni stanovenpozd6j5ipod6tekirdinnosti.VyZaduje-lito naldharryobecnli zitjem, lze
vj,jimednestanovit dfivdj5i pod6tekridinnostipr6vnihopiedpisukaje, nejdiive v5ak dnem
vyhldSeni.DiivdjSf pod6tekfdinnosti musf byt v pr6vnim piedpisekraje uveden.V tdchto
piipadechse prdvni piedpiskraje zveiejni tei na riiedni descekrajskdhoriiadu(ddlejen "riiednf
deska"). na riiednich desk6ch obecnich liadfi obci, kterfch se dotyk6, a v hromadnych
i nformacnfchprostiedcich.
Vdstnfk5s vyd6v6v postupn6dislovanlichd6stk6choznadenych
poiadovyrnidisly. Priivnf
piedpisl,'kraje se ve Vdstnikuoznadujfpoiadov,mi disly. efselnriiada pr6vnichpiedpisfikaje,
jakoZiciselnSiadajednotlivyclid5stekV6stn[ku.se uzavfrdvZdykoncemkaZd6ho
kalenddinfho
roku-
Zru5eni a novelizace prfvnich norem
Reklijsme si. kdy pr6vni nonna nabyv6 udinnosti.MEli bychom si take iict, kdy ridinnost
pozb!t'it.. Pr6vni piedpis v naprostd v6tSind piipadri neobslhu.le ustanoveni o torn, dokdy bude
platny a 0dinny. Prdvni norrna pozbyvit ridinnostiuplynutim doby, na kterou byla vyd6na, nebo
',', slovnl'm zru5enim (derogace). Vydet takto zruSenychpr6vnfch norem obsahujetzv. derogadni
klauzule.uv6ddn6zpravidlav ziLv1rednych
ustanovenichnovd pr5vnf normy.
Derogadnf klauzule: Wslovnd zru5eniustanovenf,
kterdm&Zebyt:
- generiilni (zruSeni v5ech pr6vnich norem, ktere odporuji nove privni normE), vtakovdm
piipade by bylo v novd pr6r,ni nornrd i-ed.eno
napi. ,.Zesc nr5ivSechnyprdvni piedpisy,kteri jsou
s timto zakonemv rozDoru".
A1
- taxativni (v1'jmenoviinf
vSechpriivnichnorem,kterdjsou novoupr6vnf'norrnou
ruSeny).
Ndkterdprdvninormypouzed6stedne
mdnfprfvnf nonny pieclchdzejfcf.
V torntopiipad6
mluvlmeo novclizaci
priivnfchnorem.
Upozorneni!Pr6vnf
normamriZebyt zru5ena
nebozm6ndna
pouzepr6vninormouo stejn6
nebo vy55iprdvni sile (zrikonmfiZe byt zruSennebo zmdn6npouzez6konemnebo
6stavnfm
zhkonem,fistavou,nikdy ne vyhl6skounebo naifzenfmvt6dv).
. Tvorba prdvnich norem
:
V Sir5imsmyslu rozumfme tvorbou prixa vytvfu-enf
veikerych pravidel chovdni, kterym
stet prizn6v6ochranua vynucujejejich prndniv piipadd porusenf.
V uZ5im smyslu je tvorba pr6va vnfm6na jako dinnost stAtnich orgdn6
smdiujicf
k vyd6v6ni pr6vnfch norem.
Sr6tniorg6n vyd6vajici pr6vni normy:
I ) musi byt k tdto dinnostizmocndn,
2) musf mit vymezenouptisobnost,tj. stanovenokruh spoledenskychvztahfi, v
r6mci nichZ
je opr6vndnvyd:ivat pr6vni norrny, a
3) musi byt stanoven procedur6lnf zprisob piijim6ni norem. Takto vymezenou
aktivitu
st6tnich o rgdnfi nazyv 6me legislativa (ziikonod6rn6.dinnost)..
Statni orgiiny vydivajic{ priivni normy musf byt k teto dinnostizmocndny.Toto zmocnenf
se nazyvii legislativnf pravomoc (zpfisobilostvyd6vat pr6vnf nonny). Toto zmocndni vyplyv6
pro prdvotvornd orgdny iR
,ryludnd z Ustavy. V eR jsou n6sledujici organy s legislativni
pravomocf:
- ParlamenteR,
- V l 6 d aC R ,
- ministerstvaa jind sprdvnforg6ny,
- o196nyrizemnfsamospr6vy.
Napi. Iegislativnipravomoc zalolendpro ministerstvaa jine sprSvniorgany je d6na v il.
79 odst- 3 0stavy: ,,Ministerstva, jind sprdvnf t)iady a orgdny ilzemni santosprdvy mohott
na
zaklade a v mezfch zdkona v),davat prdvni piedpisy, jsou-li k tomu zdkonent zntoqtinv. "
A '
+J
Legislativni prar.omoc mohou stdtni org6ny uplatriovat na piedem urdenv okruh
spolcdenskyclrvztalrfr. Tento okruh vztah& se nazyv6 legislativni pfrsobnost (kompetence)
st6tnfho org.{nua jejf rozsah musi byt rovndZ upraven zdkonem. Napi. Ct. tO+ odst.3 Ustavy
ifkir ,,Zastztpitelstvamohou v nteziclt svdpfisobnosti vyddvat obecnd zdvaznd vyhlitiky."
$ I 0 z6kona o obcich pak if k6: ,,Povinnosti ntftie obec uklddat v samostatndptisobnostl obecnd
zdvuznou v),ltlaikou
a) k zubczlteienI rtrf.slnlchzdleiitosl{verejtteho poiddktt; zejhena tnfiie stanovil, kterd iinnosli,
jei b1tntohly noruiit vefejny polddek u obci neb.o byt v roiportr s clobryrni n'u'ovy,ochranotr
bezpeino.sli,zc{ravi a ntajetku, lze v1tk6nfiy61pouze nu rn{stech a v iase obecndzdvaznou
vyhld,ikou
ttrienyclt,
nebo
stanovit,
ie na ndkterych veiejnych pros{ransfvi v obci jsou
takavd iinnosti zakazdny,
b) pro poi'dddnl, przibdh a ukonien{ verlejnosti pifstttpnych sportovnich a kultztrnich podnikfr,
taneinich
vietnd
zabav a diskotdk, stanovenfm zavoznych podm[nek v rozsahu nezbytndrn k
zaj i i tdn i veiej neho p oid d ktt,
4
k zajiitdnf ttdriovdni iisloty
prostiedi.
ulic a jinych velejnych prostranstv[, k
zelene v zastavbe a ostalnl verejnti zelend a k uifvdni
ochrand iivotniho
zafizenI
cbceslouiicich
potlebdnt veiejnosti,
d) s'tanov[-li tak nlaitni
zdkon.
Vedle legislativni pravomoci a pfisobnostije tieti formS.lni n6leZitosti legislativnfho
procesu stanoveni vlastnfho procesnfho postupu legisiativnich org6nri pii vyd6v5ni prSvnfch
norem. Tato pravidla upravuji postup pii vyd6v6ni pr6vnich norem od okamZiku vytvoieni
legislativnfhozdmdruaZ po schv6lenfn5vrhu a jeho publikaci.
F6zeivorby pr6vnich norem:
1. fbrmovdniIegislativniho
z6mdru,
2. vznik legislativnfhozdrndru,
3. realizacelegislativnihoz6mdru
-
pifpravaosnovy'z6kona,vdetn6piipominkovehoiizeni,
-
pocldnilegislativniho ndvrhu (napi. il. 4t Ustavy) a jeho
o
projedn6ni,
"
piijeti,
44
publikace.
U legislativniltoprocesuje nezbytn6zminit i n6pravu nezdkonnychprdvnich aktfi. pr6vni
piedpisy, ktere byly z hlediskaprocesnihonebo obsahovdhovyd6ny v rozporu se zdkonem,jsou
zru5eny bud'samotnym orgdnem,ktery normu vydal (autoremedura: zprisobvyiizeni opravndho
prostiedku, pii kterdm spr6vni orgSn s6m zmdni sv6 privodnf rozhodnuti), nebo org6nem
nadifzenyln. V piipadd pr6vniho piedpisu, kten-i je v rozporu s ristavnimi normami, rozhoduie
o protiirstavnostiUstavni soud eR.
Dotaz; CI. I5 odst. I Lista4tf{lsl'
"Zakonoddrnd
ntoc v Cesls! republice ndleii Porlantentu."
Jeclnit se v tonlto pt'ipade o zaloienf
legislalivni
pravontoc:i nebo vymezen[ legislativn{
pfisobnosti.'
Odpovid': Jednd se o zaloieni legislativnl pravornoci.
Dotaz: Ct. 33 odsl. 3 IJstavy iika;
"(l)
Dojde-li k rozpztstdnl Poslanecki sndmovny, pi'isluii
vicech, klerd nesnesouodklodu avyiodovaly byjinakpiijeti
Sendtu pt'ij{mat zdkonnd opatieni ve
zakona.
(2) Sendtu viak nepristtrii plijfrnat zdkonnd opali'eni ve viceclt Ustavy, stdtnfho rozpoitu,
stdtnilto zdvdreineho tlitu, volebn{ho zdkona a rnezindrodniclt smluv podle il. 10.
(3) Zdkonnd opati'enf ntftie Sendtu novrhnottt jen vlada. "
Ct
33 oclsr. 3 je t5,177g7enint
legislativni pravontoci,
Iegislatit,ni pfisobnosti nebo urienint
legislativn{ho procesu pro Sendt?
Odpovid': legislativni proces - postup stdtnich orgdnfi pii tt orbd 1trat'nfch norent.
i
Dotoz: Ct. S+ Ustary yi/;6'
,, (l) Prezident reptftlilg, je hlavott stdtu.
(2) Prezidenla repttblil,)'voli Parlantent na spoleine schftzi obou komor.
(3) Prezident repttbli/q, neni zvykonu sv6funkce odpovidnli."
ZaktadaIo|ol'6|anovetlilegislativnfpravomoCpropreziclett|a?
OcQtoved':Uverleneusianovenfnezaklddd Iegislulit'rt{prayonroc preziclenla.
A<
ustanoveni prdvn[ho
prezident luto pravornoc nentd, tulo pravomoc nezakldda ani iddni iind
i'1tdtt.
Vyklad (interpretace)privnfch norem
pi'edvidata do dfrsledku
Pravnf normaje abstraktnipravidlo chov6nf,protoZenernriZe
vztahri,kter6se st6lem6.i- Protomusi byt pr6vni
postihrroutvsechnyrozmanitostisporedenskych
(interpretov6na)'Zprisobyr{kladu
norma pii sv6m uplatiov6ni na konkr6tnipiipad vykl6d6na
prSvninormy lze klasifikovatpodler&znlichkrit6rii'
prSvni disciplfnou'
vfklatl (interpretace)pravnichpiedpisrije minroi6dn6dfileZitou
piipadechvydist,jakd pr6vni
nebot,ze samotn6hozn6ni pr6vnichpiedpisrinelze ve sloZitdj5ich
jak piesn6jim v dan6mkontexturozumdt'
normy na danouskutkovoupodstatudopadajia
vEt'
prSvaspodivSve snazevysvEtlit smysl a tedy obsahslov a
vyklad (inteqpretace)
neni moZn6pr6vo aplikovat'Interpretace
kterymijsou prdvnf normy vyj6dieny.Bez interpretace
je vyznamnousoud6stiaplikacepr6va'
prSr'nfnormativni(ur6ujici
objel<tem interpretacev prSvnidinnostijsou v prv6 iad6
pravidlo) texty obsaZen6v pramenechpr6vatj'
z.ivaznounormu; norma : vieobecnd'zilvaznd'
sejen text' takdto
fistava,z6kony-podzakonn6piedpisy,normativnfsmlouvy'Ale neinterpretuje
mohoubyt napi. drikazy,stopyv trestnimiizeni' Rozli5ujemepak:
-
pr6r'a,
v pramenech
pr6va: pr6vninonnativnitexty obsaZen6
prirn6rniobjektinterpretace
pr6va: statuty,smlouvyi jin6 listiny, zvukovdzLznamy'
sekundSi'i objekt interpretace
v'-ipor'6d'svddkriapod.
SubjekfYinterPretace
Rozlisujeme
subjektem interpretacer,nriZebyt kaadttosoba,kter6na to m6 inteligencipak:
nebo
metody,neodborny,nez6vazny'
laicky r,liklad- nedokonaly,nepouZiv6interpretadni
ale takd neni
doktrin6lniv),klad- odborny,vEdecky,vl,skwujese v odbom6literatui'e,
k
a pi'ijimanyorg6nyaplikace(napi' koment6ie
zavanty- dasroale budeargumentovany
zAkonim)-
46
Rfkali jsrne si, Ze prfwni piedpis mriZe vyklidat kaidy, ale ne kaady vyklad je
stejn6
zttvaz-ny-Podle niry zAvaznosti interpretadnichstanovisek lze provdst
klasifikaci subiekt;
interpretacea to na:
I . Icg6lnf ryklad - vliklad z6konod6rce.Tento rlrkladje obecnEpr6vnd
pod6v6 jej
zAv.azrty.
organ,ktery pr6vni nornlu vydal, a ktery k tomu byi ristavouvyslovn6
zmocndn.V na5enr
prdvnfrn iddu takov6 zmocndni obsaZenoneni, tzn. Ze
v soudasnddob6 u nds legiilni
vyklad prdvnich norem neexistuje. Naposledy legalnf vyklad
upravoval $ 65 Ustavy
eeskoslovenskdrepublik-vz roku 1948, ktery zmocriorralkzdvazndmr:
vykladu ziikoni
piedsednictvo Ndrodniho shrom6Zd6nf,
2' qyklad ristavnfho soudu - interpretadnfstanoviska vydi1tt
Ustavni soud fbnnou tzv.
usneseni o vykladu- RovndZ odrivodndnf nSlezri, kterd jsou
vysledkem iizenf, obsahujf
interpretaci soudu. Pr6vni nazor Ustavniho soudu vysloveny
v nilezu nebo usneseni ie
zAvaznypro v5echny org6ny veiejne moci. el. g9 Ustavy
iik6:
"(1)
Rozhodnuti
{Jstavniho soudtt je vykonatelnd, jakmite
bylo uyhldseno zprtsobem
stanovenyrn zdkonent,pokud {Jstcwnfsoztd o jeho tykonatelnosti
nerozhodl jinak.
(2) V1i;6nstelnd rozhodrutti Osnvniho soudu jsou zdvnznd
pro viechny organy i osoby.,,
jsme
Ir4inule
si ifkali, Ze ve Sbircezdkonrise vyhla5uji ndlezyUstavniho
soudu,pokud tak
stanovi zilkon,a sddlenfUstavniho soudu,jestliZeo jejich
vyhl6seniUstavnf soud rozhodne,
3' qiklad
poddvany v rozhodnutich di stanoviscich Nejqys5fho
soudu, Nejrl,Sdfho
sprfvniho soudu di irchnich soudri - tento rlklad nenf
obecnd pr6vn6 zavazr-ty,piesto
vsak interpretadnfstanoviskaNejvy5Sfhosoudu di vrchnfch
soudfi maii znacny vyznam a
vliv na soudni praxi a sjednocujfpostupsoudfi,
4' vyldad org:lnfi aplikujfcfch prfvo - tento
vyklad pod6v6 zpravidla soud, ale take
sprdvnf orginy (napi. stavebnf fiiad) pii sr,6 rozhodovaci
dinnosti. Zpfisob,jakym vyloLi
pr6vni normu a tedy-ial<y pi6vni ndzor ve svdm
rozhodnuti zaujmou, je pr6r,nd z6vazny
vyludnd jen v konkrdtnim pbsuzovandmpiipadd,
zdsadndnikoliv obecn6. piatf vsak, Ze
ust6len6 interpretadnfpraxe, tj. judikatu ra, ma
.nae,|,.;,vliv na rozhodor,6ni piZlich
soudnfchdi spr6r,nichor.g6nfi,
5' internf ryklad - vyklad, ktery podriva stetni
org6n pro podifzend org6ny di pracovnfky,
neni tedy obecndzavazny.Jde o interni, sluZebndzavazn!
rfklad:
vyklad prov6d6ny
47
ve formd organizainiclr aktri, napi. metodick6pokyny, instrukce,smernice apod. Je tedy
ziuazny pouze pro sLrbjekty v subordinadnfm postavenf vridi orgdnu, kterli dany
organizadniakt vydal, nezavazu.ieostatni,
sluZebndnepodiizendstalni org6ny a piedevifm
nezavazujesoud,
6. doktrinflni
(vddecky) vfklad
- tento vyklad
.ie zaloieny na vddeckdni zkoum6,ni
platndho pr6va.Jde o iryklad pr6vnich odbomikri a vddeckychinstituci, ktery se objevuje
v odbornych publikacich, komentaiich k zfkonfim, v udebnicich. PiestoZe ovliviuie
interpretadnidinnost org6nri'eiejnd sprdvy,nenf pr6vndzf.azny.
Metody interpretace
Metody interpretacejsou postupy di zptsoby vykladu. kterd smdiuji k objasn6nf srnyslu
interpretovandho textu. Postup pii interpretaci z6konri a jinych pr6vnd relevantnich textri by mdl
v\dy
zahrnovat vyklad jazykov,v, logicky a systematicky, r, n6kterych pifpadecli i ryklad
historicky, piip. teleologicky:
1. jazykovf
(gramaticlry) v-vldad -
pomoci metod jazykor'dho vykladu dospivdme
k z6kladnim poznatkrim o smyslu jednotlirych slov, slovnich spojeni a vdt. Napi. je-li
v textu pouZita spojka ,,a" jedn6 se vZdy o tzv. jednoznadnoLrhypotdzu, dispozici di
sankci. Je-li pouZita spojka -..nebo",jedn6 se o alternativni hypot6zu,dispozici di sankci.
Jde o vyklad posuzujici gramatiku,slovosledapod.prdvnich norem,
Dotctz: $ l2 odst. I pism. c) zakona o evidenciobyvatelfika:
,,Oltlaiovna rozltodne o zraieni tidaje o mfstu trvaleho pobyttt, zanikloJi
k objekttt nebo ryntezeni iasti objektu, jehoi
adresa je
uZivaci prdvo obiana
v evidenci obyvatel uvetlenct jako
ntfsto fn,aldho pob)ttu obiana a neui{va-li obian |ento obielr nebojeho
vyntezetnu iast."
Pokttd byste mili interpretovat loto ustanovenf, znarttend to, ie aby ohlaiovna rozlzodla o'zruien[
ildaie o misttt tnaldlto pobytu staii, kdyi obian objekt nebo jeho vymezenou idst neuiivd?
Odpovid': Ne, ntttsi byt splnina jak podminka, ie obianovi zaniklo uiivaci
nebo v):ntezeneidsti objektu, jehoi
adresa je
v evidenci oby,atel
pravo
k objektu
uvedena jako misto
ln'aldho pobylTa obiana, Iak i zdroveit podminka, ie obian tento objekt nebojeho
vytnezetlou
iasl ncuifva.
A Q
vYkladu dosPiv6rne k objasndnismYslu
2. logictry vylilatl - ponroci metod togick€ho
relevantnichtcxtri s pouZitlmPostuPri
urditych ustauoveni z6kon& nebo jinych prdvnd
klasickdforrn6lni logikY.
TatonretodavYklsdu-lzlY
jeho opak
: nemrjZesoudasn6platit urditd tvrzeni a
l6s trestniho zakona (vlastizrada),je trestn6'
napi. neozn6rnenitrestnycirdinfi, uvedenychv $
trestndneni,
Drikaz opakem: neozn6rnenijinychtrestnichdinfi
m6 dvd PodobY:
- je-li zak6z6nou6co mensiho'
" od men5ilio k v6tSimu(argumentuma minori ad maius)
je podle pravidel silnidniho
tim spiseje zak6z6nondco v6t5iho. napi. v mistech, kde
po tr6vniku je zakfn|no chodit'
provozu zitkazzastaveni, je logicky i zikaz st6ni, nebo
tirn spi5 je tam zakSz6nokoPat,
pro v6t5i, tim
" od r,6t5ihok mensimu (argumentuma maiore ad minus) plati-li n6co
spis to plati pro n6jemcedi
spiSeto plati i pro mensf, napi. n6co plati pro vlastnika, tfm
drZitele.
asi
am):plati-li ndco
Napi' $ 6 i i OZ iika: " ustanavent o
pro urditou skutednost, plati toteLpro skutednostpodobnoulderd si 'sntlztt'nistrany smefittjivdc za
kup,I sntlot^,i se plintei'eni pouZiji i na smlouvu,podle
kterou sntinou ddva' za stranu
vic. a fo tak, ie k"airlit ze slran ie povaiovdna ohledne veci,
prodavcrj{c{,a ohlednd vici, kterou sntdnottpiijirnd, za strantt kztpujict".
Do/a.. f I I9 obianskdho zakoniku iika:
,,(l) I/ici jsott rttot'itd rtebo nemovitd(2) Aiemovitosltttijsou pozemlgta sta'by spojettd'u t"o'i p)'nynt zakladent'"
vici mot'itou nebo nentovilotr?
Je reh.eai,i chata, kterit neni spojena se zern{pevnym zdkladem,
Jalq) Iogichi arguntent pro interpretaci pouiijete?
nentot'ili'
Odpovdd':Z S llg OZlze a contrario dotodit,ievdci, Herd nelze kvalifikot'atjakovdci
pokud reh-eaini cJtataneni spojena se zenti pevnim zltklademje vdci tnot'ilou'
isott,ici ntot,itd.
,10
a /
systcmaticky vyklad - pornocf systematickehovykladu ovdiujeme sntysl jednotliv'-ich
Ilorent v 5ir5[m kontextu. Zji5t'ujemeobsah pr6vni norn]y ve vzlahu k celimu kornplexu
prdvnfch norem. Srovn6vaji se normy, kteri s kauzolr souviseji.Normativni text je tieba
v),kl6dat t, kontextu pr6vniho i6du jako celku. Bere se zdc v fvahu
takd rdmec
konkrdtniho prdvniho odvdtvf, pramene prf*a. vztal'tyk jinym prdvninr piedpisrim nebo
nonn6m,
hisforicky ryklad - vyklad piihliZejfcf k okolnostemvzniku pr6vnf normy, k soci6lnimu
A
a-
klirnatu a souvislostem, k jejimu vyznamu a k cili, ktereho md dos6hnut. Historicky
rl,klad je vjklad pouze podpfirny,
5 . doslovny (adekvitni) vyklad - pii doslovndm vykladu prdvni normy se stanovi rozsah
pr6vni normy adekvdtndtextu, v ndnlZ je slovnd vyj6dien. Doslovny vyklad je vyklad
pouZfvany zejm6na u prdvnich norem s jednoznadndpouZitlimi znaky. Stanovi-li napi.
z6kon trestni sazbu od jednoho do tif let odn€ti svobody, nemriZe interpretace dojft
l<jindmu nhzoru,neLZenejniZ5isazbouje jeden rok a nejvy55itii roky, ani mdnd ani vice.
Z hlediska poZadavku z6konnostije doslovn;' wjklad z6sadni a je nutno jej pouZit
v naprost6v6t5inEpiipadri,
extenzivni (roz5iiujici) ujklad - vyklad pouZivany pii vyskytu nejasnych (neurditych)
A
r1'razfrv pr6vnf norm6. Pii roz5iiLrjicimvykladu se stanoviSirii rozsahpr6vni norny, neZ
by vyplyvalo z doslovndho zndni textu. Tento rryklad vSak musi tdto normd odpovidat:
napi^.pokttd tn,ddf prdvnf nonna iest mdsicfi ai dva rolqt 6fl7tn11s,obod),, nemfiie vyklad
dospel kzaviru, ie lze ud,ilit sankci ve vyii tii let; ry,klad ve prospdch mirT zdkladni
lidski s'obody opod.,
7 . zuLujici (rcstriktivnQ vj'ldad - pii zuZujfcim vykladu se stanovi rozsah prdvni normy
uieji. nel by vyplyvalo z doslovndho zndnf textu. Napi. srdtni orgdn ntfiic iinil.ien lo, co
je nnt zctkonemvl,slatne dovoleno. ltpochybnostech o rozsalnt toho, co je slittni ntoci
dovoleno, je vidy na ntistd poui{t restrilaivnf (zuiujici) viklad, a to z dt)vodu zajiitdnf
principu pt"dvni jistot1,,naopak svoboda obiana nesnti bit vykladem zuiovana.
Dotaz: f 173 odst,I OZ iika:
,,1/ prvti
skttpitti cledi zfistat,iteloyt ddti a tnaniel nebo parlner, kaidlt z niclz stejnyttn diletn."
a) Jak:ji.slime, zda.se loto ustanovenivztahtie i na osvojence zt"t.slavilele?
50
b) K jakemtt zdvirtt bychom dospeli pfi doslovndm rykladu?
Odpoved': ad a) I,fusine piihlidnout
k $ 63 odst. I zakona o rodine, ktery iika: ,,Osvojenint
t'znika ntezi osvojilelem a osvojencent lskovli pontir, ja$i je mezi rodiii a detmi." S)'.stentaticltytn
vykladern tak dospdjeme kroziii'eni rozsahu ttslanotteni S 473 OZ: didit podle tohoto ttstanoven{
bucle i osvojenec zftstavitele.
act I:) dostovnim vi,kladem bychont dospdli k nesprdvnemu vtklsflu, kterym bychom osvojence
vylottiili.
PRAVNI VZTAHY
Vztahy mezi lidmijsou vztahy spoledenske.Prdvnimi vrtahy se strlvaji teprve tehdy, jsouli upraveny pr6vni norrnou, kter6 ridastnfkrjm tdchto vztaliri stanovi urdit6 pr6va a povinnosti.
Pr6vni vztah je spoledenskyvztah, kterf je upraven prfvnf normou, a v n6mZ jeho ridastnici
v-r,stupuji jako nositel6 subjektivnfch pr6v a povinnosti. Jejich prostiednictvim doch6zi
h realizaci priva.
KaLdy clovdk Zije po cely Livot nevyhnutelnd v mnoha pr6vnich vztazich. Nevyzn6-li se
v nich, ddli chyby, poru5ujepr5vni piedpisy a dost6v6se do spornychsituaci. Smyslempr6vaje,
aby bylo subjekty realizoviino,a aby sejfrn take iidily vztahy mezi nimi.
Dolaz: Je ntanielslvi prinn{m vztahem?Je zasnottbenipravnfm vztahent?
Odpoved': Uzat,iou-li snoubenci manielstvi, jde o vzlah ttpraveny zdkonem o rodini
(ledy
o pravni vztah), a proto jsott pro manZel| stonovena ttriita prava a povittnosti, kterd lze i vltntttit
(napf. W'iivovacf povinnost). Pokud mezi snottbenci dojde pouze k zasnouben{, nejde o vztnh
upraveny ltrat,nfun piedpisent a neyyplyvaji z nej proto prb snoubence iddnd prava a povinnosti
a zusnottben{je ntoind napi'.jednostrannd zruiil bezjalg'chkoliv prdvniclt sankci.
DalSi piikladv prdvnich vztahtT:
l/ obianskitn prdvu- dideni majetku,kuprti smloL^,a,smlouva o pujice ,..
Y rodinndntprdvtt - vztahy ntezi rodiii a detnti ...
[/e.finaninfm prdt,tr - dafiovd vztalty vftii slitltt ...
5l
Dotaz: Ktery z tichlo spolcien.rlgich vzlahfi je vzlahem prdvnim: pracovni porndr, pidtelstvi
Piedpoklady vzniku prdvnfho vztahu
M6-li pr6vnivztahvzniknout.musi bvt spln6n)'dvapiedpoklady:
l) musi existovatplatn6a f dinn6 pr6vni nonr')a,kter6 tento vztah upravuje,
2) musf nastaturditd skuteinost, se kterou pr6vni norma spojuje vznik, zntdnu nebo z6nik
p16r,rrfho
vztahu,tzv. prdvnf skutednostPi'iktad; Zdkon o rodine upratntje ttzat,fenf tnanielsh,i. Samotna prdvni iprava v zdkane
o rorline viak konkrdtni prdvnf tzlah manielsh'I nevytvoi[. Prdvni vztah manielstvi vznilste teprue
souhlasnym prohldienfm
obou snoubencft (ttiindnym pfed piisluinym
orgdnent), ie spoltt
vs/trpujf do manielsni.. Soultlasndprohldieni snoubencftje tedy tott prdvni skuteinosti, se kteron
zitkon spojuje vznik pravnfho vztahu.
Dctlifru pfikladent je ustanoveni obianskeho zdkoniku o kupni smlouv'!. Toto ustanoveni
satllo o sobe jeild konh'etni prdvni vztah nevyh,or'i. Teprve kdyi dva obian6 rnezi sebou kupnf
snlouvtt uzoviou, vznikne pruvnf vztah. (Jzavfeni lcupni smlouvy je tou prdvn{ skuteinosti, s nii
zdk"r:nspojuje vznikpruvnlho vztahu.
TakZeje5tdjednou: Pr6vnf vztahy jsou zvl65tnfrn druhem spoledenskych vztahfi.
K-lejich vzniku musi existovat platnd a irdinnd pr5vni nornla, kter6 takovy spoledenskyvztah
upravujea prdvnf skutednost,
se kterou je vznik, zm6na neboz6nik pr6vniho vZahu spojen.
Pr{vni skuteinost
Prfvnf
skutednost je takovd skutednost, se kterou prdvni norma spojuje vznik,
zmdnu nebo z6nik prfvniho vztahu.
Pr6vni skutednostimohou byt rrizn6hocharakteru.Jsou bud':
l) nezfvislena naSivili (mimovolnf):
a) pr6vni ud6losti,
b) protiprdvnistavy.
2) zdvisle na na5fvrili (volni):
a) prdvni.iecln6ni.
b) protiprdvnijednani.
52
PrSvnf ud6losti
Pr6vni udilost je prdvni skutednosf, na kterou se v6Ze vznih, zmdna a zSnik
prfvniho yztahu. Neni ale projevem vfile, je mimovolni povahy. Ziklad,ni rozdil mezi pr6vni
udSlostfa prfvnfm di protipr6vnimjedn6nfm spodfv6 v tom, Ze jedn6ni je vyvol6no chovdnim
samotndho subjektu, oproti pr6vni udilosti, tj. okolnosti vznikld jinlim
zpfrsobem,(napi.
poZadovandhovdku apod.).Clovdku jiLnarozenim vznikaji urdit6
narozenim,tmrtim, dosaZenirn
(napi. manZelstvi,poslanecky
prila a povinnosti (vztah k rodid&m,..-).Naopak smrti toto zan1k6.
nrarrddt...).
Prfvni
prfva
udilost je tcd1, na lidskE vrili nezdvisl6 d6nf v re6ln6m svdt6, kter6 zaklSdi
a povinnosti, napi. dovrienim uriitdho viktt ,-zniki f,sickd osobi narok na starobn[
dticlrcd.
Protipr{r'ni stary
i
Protipr6vni stav je objektivnd nastaly s[av, ktery je v rozporu s pr6vem. Nastane urdita
okolnost, kter6 je v rozporus pr6r'em,ale nenf nidim rrolnim jedn6nim. Protirlrir'ni stayv jsou
vysleclliemnezavindn6udalosti, kter6 je nEkdo na zf ktadd pr:ivni normy povinen odstranit
nebo napravit.
MriZerleto iict ijinak: Protiprfvni stav je na lidskd v&li nezdvisld,pr6vu
odporujfci uddlost,kter6ma piesto urdit6pr6vnf disledky. Neni to urditedEni,ndsledkyvznikaji
v dfisledkundjakd del5idobu tnajfci dinnosti.Typicke piipady protipr6vrrichstar'fi.isoui-ivelne
53
pohromy, pracovni urazy - zanrdstnavatelodpovid6 zamdstnanciza Skodu vzniklou pii plndni
pracovnichfrkolfi pracovnim trazem nebo nemoci z povol6ni i tehdy,jestliZe vznik takovd Skody
nezavinil.
P r d v n ij c d n d n i
Prdvni iedn6ni je projev v&le sutrjektri(ridastnikri)privnich vztahri smdiujici ke
vzniku, zmdn6 nebo zSniku pr5.r'nihovztahu. Prdvni jednfni je tedy chovdni subjektri
v souladus prfvnimi normarni.
Z hlediskasubiektfi.kterevfitl projevu-ii.
sepr6vnijedn6nfd6leddli na:
1) privni rikony'jsou takovi irkony,kterdpr6vniidd schvalujea spojujes nin.rizamy5leni
pr6vnid&sledky- napi. uzavienismlouvy,pod6niqipovddi, seps6niz6vdti, podinf odvol6ni
apod.,jde o pr6vnijedndniv souladus pr6vninormou,
2) individu6lnf privnf akty, a to pouzekonstitutivni.
ad 1) Prdvni rikonv
Prfvni rikon jc projev r,&le subjektri (riiastnikri) prdvnich vztahri, ktery je v souladu
s prdvem. Je to projev vrile sm6iujicf ke vzniku, zmdn6 nebo z6niku prdv a povinnostf,
liter6 privnf piedpisy s takorrym projevem vrile spojuji ($ 34 OZ). Jsouto tedy volnf projevy.
kterd si ale subjekt nemusi plnd uvddomovatv jeho n6sledcfch,tzn. Le pr6vni rikon je platny,
i kdyZ subjekt nezta piesnd nasledky. Ir4riZernft ndkterou z dtile uvedenych podob: aktivnf
jednfnf dili kon6ni, nebo nedinnostdili opomenuti,zdrZenise nddeho,di strpdni kon6ni jindho
($35oz).
Aby 5lo tedy o privni rikon, .rnusfjit o chov6nfvddomda volni. Mimovolni chov6ni nemfiZe
byt f konem, napi'. pitd iloveka po nezavinenemuklonznuti, slova pronesena ve spdnktt-
NfleZitosti prfvnich rikonfi: kaLdy pr-avnfirkon rn6 urdit6 ndleZitosti,a t), se ddlf podle
svdltorlrznamu:
1) podstatn6 n6leZitcsti - bez nich pr6vni rikon nemriZevzniknout,jsou stanovenypravnim
piedpiserndi dohodou frdastnil<ft- nopi'. u kupni smlouvl, kdo, komu, co o za kolik procldt,i,
54
2) pravideln6ndleZifosti- zpravidlase v pr6vnfmfkonu vyskytuji,
ale pokudchybi,'edinf
to privni rikon neplatnym,napi. mistoa ias p/nen[,
- vyskytujise v pr6r,nirn
3) nahodildndleZitosti
rikonupouzenahodile,
tzn.mohou zdebyt,
ale nentusi- napi'. ndjakepodrnfntq',vecllejii uiedndni(pieclkupni
prdvo, prdvo zpdtnekoupi).
nileLitosti noyza
n6 zdkonem:
1) ndleZitostiosoby - zprisobilostjednajfci osobyk takovdmurikonu
(obecnil),jednajici
osobanesmftrpEtdusevniporuchoudinicf osobutakovdhoukonuneschopnou
(aktu6lnf).pr6r,ni
ukon je zprisobilyvyvolat prdvni ndsledkyjen tehdy, pokud
osoba, kter6 ho udinila m6
zpisobilostk pr6vnfmrikonrjrn(g 38 OZ),
2) ndleZifostivrile- vrileje psychicklrrzztahk nfsledku.projeven6
vile musi byr svobodnd,
vdLn6,prosteomylu a tisnd.
"
Svoboda- nesmizdebytpiftomnonSsilifiak fyzicke,rakpsychickd)^
Fyzick6n6silimriZe
spodfvatv tom, Ze n€kdonasilimvederuku druhdhopii podpisulisriny.piikladem
psychickdho
donucenimriZe byt napi. bezpr6vniv),hrrjzka,kter6 musi byt
sto vzbudit drjvodnoubizei.
v piipadd, Ze ndkdo byl donucenfyzicl<ymdi psychickymndsilfm
k ndjakdmurikonu; takovi,
ukonpak nenipr6vnimfikonem,
"
V6Znost- rikon musf byt mfndn valnd..Ner,6Zn6mindny fikon je neplatnj.
Napi. fikon
ttiineny v ierttt, ve hfe,pii vyuiovdni,($37 OZ),
"
Tiseii - ridastnik,ktery uzaviel smlouvu v tisni za nilpadn|,nevyhodnychpodmfnek,
m6
pr6vood smlouvyodstoupit.Tfserisamanepfisobineplatnost,
musi zdebyt splndnai podminka
..nfpadn6nevyhodnychpodminek',.(Jpravryef 4g OZ,
"
Omyl - dt:it moZnost
odstoupitod smlouvy.Ornylv podstatne
n6ieZitosti
prdvnfhofikonu
ho dini neplatnyrnfie to ta ndleZitost,
kterdje rozhodujfci). JesrliZebyl jeden ridastnfkuveden
v omyl druhym(ovlivndnIstf),je jedno, zdaje ornylpodstatnydi nepodstatny
- pr6vnfrikonje
neplatny.UpravujeS 49a OZ.Druhy onylu:
r
.error ln corpore - 1,piedn-r6tu
q
emor in qualitate- v kvalitd
E
error in persona- v osob6
s
error in negotio - v prdvniln Likonusouvisejicim
55
3)nileZitostipr.ojevu-projevvfilejevn6j5ivyj6dienivrile'Projevmusibytsrozumitelny'
v t6toform6udinEn(537 OZ)'
z6konurditouforuru,musibyt pr5vnirikon
urcitya pozacluje-li
kterl je nesrozumitelny
- za neplatnyje tieba povaZovatprdvni rlkon,
"
Srozuniiterlnost
a n e l z e a n i r ^ - i k l a d e m z j i s t i t o b s a h v & l e t o h o ' k d o j e j g i n i l ' n a p i ' z m: a t e n e n a p s a n d z d v d t ' '
vfidi vsern pr6r'nirikon
projev,tedy nesroz'rnitelrry
nesrozumitelny
absolutn6
Rozliiujerne
vribectievznikne.MriZedojitikrelativninesrozumitelnosti-nesrozumite|rrypouzepron6kolro,
iinitind'
napf.pro aclresalato nttlie byt nabidkcv
oUrditost-urditostprSvnilrorikonusetyk6toho.Zemtrsiobsahovatpojmovdznaky,aby
bylo moZnojej identifikovat,
_
irkonmfi7eb;it udin.nr,}islovn6 0stn6
Pr6vni
smluvni.
nebo
z6konn6
byt
*
Fortna mrjZe
kde z6kon
' roztrltilnilistiny"' Tam'
hlavou na souhlas
di piseinne,konkludentnd kyvnr-rti
pravni ilkon
jak6ko|\v. $ 40 odst.] oZ fikd, ie: ,,NebyI-Ii
nepiedepisujeformu,p moLnsforma
' Napf' $ 46
rtebo dohoda iliostnikfi' je neplatny"
uiindtt ve forntd, kterou vyiaduje zakon
jin'!
o pie'-odechnemot'itosti'iakoi i
"Pisentnott
fornttt mus{mit sntlouvT'
odst. I oz iikt, ie:
nebodohodailiastnikfr"'
sntlouv)',pro nii to vyiadujezdkort
je
rrusi byt moZny a dovoleny fiinak
irkonu
pr6vniho
piedmEtu
nre{1jt
4) naleLitosti
pravnirikonneplatni)($ 37 odst'2AU'
nemS v5echnY nfleZitosti) ie
pak od
je piedevsimvtom,2e je-li vadnyirkonneplatny'
smlour.r,.Rozdilmezi t6miton6sledky
satrrdilopod6tku,tedyjakob),vrjbecrrevzniklr-rebonebyiLrdin6n.soudpiihliZikrreplatrrosti
nenamitne'
ikonu z irieclnipovinnosti,i kdyZto nikdo
doift z t6chto dfrvodfr:
K rreplatnostipr6vniho rikonu mriZe
(ss38 OZ),
rikonu zprisobilostk privnim rikonirrn
osobaneua t'dobd konSnipr6vniho
a)
di
- pr6r'ni rikon ucindn pod rr6tlakem,af uL fYzicklim
nedostatek svobody vrile
b)
psychickYm($ 37 odst' 1 AZ),
v Zertu've hie ($ 37 odst.I OZ),
rtedostatekvaZnosti- pr6vni irkon udindnli
c)
l OZ),
napi' zlnatedn6napsan6zhvEt ($ 37 odst'
Iresroz-umitelnost,
d)
rikonu($ 37
a spolehlii'6zjistit obsahprivr.riho
ner:rditostprojevu vfrle nelze piesnd
e)
o d s t .I O Z ) ,
f)pravniirkonnebyludin6rrveformd,kterouz6konvl'7-aclu-ie(s\40odst'loz)'
56
g)
pr6vrri irkon svym obsahemnebo ridelemodporujez6konu nebojej obchdz{anebose piici
dobrym mravfinr($ 39 OZ),
Je-li ddna rnoZnostjednostrann6lioodstoupeni od smlouvy, tedy v piipad6, Ze smlouva
byla uzaviena v tisr-riza r6padn€nevyhodnychpodminek,je smlouva povaZovfnaza platnou clo
doby, neZ jeli ircastnfkod ni z uvedenychdfrvodriodstoupi,S 49 OZ. V piipadd sporu pak soud
zkounrd,zda k odstoupeniod smlouvy rndl ridastnikdrivod a zda tedy odstoupil platn6. Do5lo-li
k platndmu odstoupeni od smlouvy, pak se smlouva ruSf od sam6ho pod6tku, nikoli aL od
okamZiku, kdy udastnik od ni odstoupil. Jde napi. o kupni smlouvu ttzavienou t,liiivi
iivotni
silttaci, podle nii proddvajicl proddva svfij dfint za tietinu jelto skuteind ceny.
N6sledky jednostrann6hoodstoupenf od smlouvy - pr6vni irkon se ru5f od pod6tku,
fdastnici majf povinnost se vzSjemndvypoi6dat a odstoupenfmnenf dotdenpifpadny n6rok na
n6hraduSkody,
N6kter6 druhy pr6vnich rikonri:
l ) j c d n o s t r a n n 6x d v o u s t r a n n 6x v i c e s t r a n n 6
jednostranne priivnf rikony - je to na1:t. zavit'(testarnent), ialoba, opravny prosti'edek (odvoldni,
namitka), tyhldseni vei'ejnd soutdle, vypovid' (z ndjntu, z pracovniho pomdru), vyddddn{,
dvoustranrripr6vni rikony - je to napi. snlouva,
vfcestranrr6pr6vnI fkony - je to smlouva s nekolika stranaminapf. smlouvao sdruieni.
Nejdastdj5irnpr6r,nim irkonem je pr6vd smlouva. Jde o dvoustrannf di vfcestranny prdvni
frkorr, ktery vzntkh irplnim a bezpodn-rfnednyrn
piiietim (akceptaci)nSvrhu na uzavieni smlouvy
(oferty). Smlouva se tedy sestdvdze dvou jednostrannychpr6r,nichrikonri - oferta (nabidka) a
akceptacefufrjeti). Smlouvy upravuje $ 43 a ndsledujiciOZ.
2) adresovan6x neadresovan6
adresovan6- fidinnostpr6vniho rikonu nastavaaZ dorudenimadresdtovi,napi. nabidka k uzavi'eni
stnlouvl,,
- platnosta irdinnostprAr'nihoukonu spad6do jednoho momentu,napi. pi'i vei'ejnd
neadresovand'
soutiii - po splnenf podntinek.
3) irplatn6 x bezplatnex smi5en6
@
-napi. hryni sntlotn,a.
51
bezplatn6 prdvni frkon)i - napi-. darovacf sntlouva,
smf5enfpr6vni irkon-v- jsou frplatnd,ale zasymbolickoucenu.
4) inter vivos x mortis causa
rnezi Zivlrmi (inter vivos),
pro oifpad smfti (mortis causa)- z6v6t',vyddd6nf,darov6nfpro pifpad smfti.
5) neform{lni x form6lni (pi.eclepsandforma)
6) pojmenovan6 x nepojrnenovantl
pojmenovand prdvni rikonv - to jsou takovd pr6vni rikony, kteri se dasio
opakuji, nrajf svd
konstantni pojmenovdni, podrobnou pr6vni fipravu, jsou to napi. kupnf .trnlotn,ct,
clarovaci
smlotna, ndjemnf sntlotn'a, stnlouva o dflo apod.,
nepojmenovandpr6vnf rikony - r'r6mci smluvni volnosti, kterou na5e prd.ro ve
znadn6 mii-e
piipoustf, f e vSak moZno uzavirat i smlouvy v zdkonE vjslovne neuvedend
a neupraven6,
atypickd, kterd proto nazlvane nepojmenovand.Podmfnkou platnosti tdchto
smluv v5ak ie. Ze
neodponrji obsahunebo rideluprdvnichpiedpisri.
ad 2) Individuilni prdvni akfy
Individuilni pr6vni akty jsou projevy vrile org6nriveiejn6 moci v souladus pravem.
Jedn6
se o vysledekaplikacepriwa.
Individuilni prdvni akty rna-iipovahu:
. (prisobfeXnunc-odnynd-|5ka).Zak|Adajfpr5vni
ndsledky, zejmina prSv a povinnosti, resp. Pr6vni vztahy, kterd dosud neb;,Iy.
-Iedna se
o vSechnarozhodnutf ve veiejnopr6vni oblasti - napi'. stavebrzipovoleni zaktada
oprdvndnf ke
stavbe tontu, kdo takove oprdvnen{ dosud nemi/; soudnf rozsudek v {reslnf vici,rozhodnttl{
o piijeti,--. V soukromoprdvnich yztazichjsou to rozhJdnuti jen n€kierd (napi. rozvod).
Konstitutivni prdvnf aktl'rnohou i ru5it existujfcipravni vztahy (napi- rozvod), popi. je
m6nit,
" (pfisobieXtunc-odtehd1,).oficialnddeklaruji
prdvni pomdry, ale sarli je nezaklddaji. Vlijadiuji tedy prdva a povinnosri, resp. pr6vni
vfiahy, kteri uZ byly. napi'. soudni rozsudek, kterym se dluinfkovi
ukldrla zaplatit, co je
dluien, t1t5[6v7ajs(deklaruje) povinnost, kterou dluinik uZ mil ze smlouvl, aporj. Jsou
to
vdtsi nou rozhodnuti v soukromoprzivnich v ztaz[cl.t.
<a
ProtiPrivnijedndni
je protipr6vnijedn6ni neboli delikt' Protiprivni
Dalsim clruhempr6vni skutecnosti
(a zpravidlaproti
zprisobujebezohleduna Yrilidelikventa
iednSnfje porusenipr6va,lrter6
za
poikazenilto na ndltraduskody neboodpovddnosl
n0 urdit6 sankdni drisledky, napi'.prdvo
pfestttPek.
rikon'
rikon,je protipr6vnimjednim protipravni
stejndjako je pr6vnimjedn6nimpr6vni
normami' ProtiprSvnirikonje
protipr5vnfrikonje projev vfile, ktery je v rozporus pr6vnimi
zakisano'
di opomenutin6cokonat'kter6je pr6vern
takov6 lidsk6chov6ni,spodivajiciv konani
poditat s nasledky'kter6 pro takor'6piipady
Jedn6-1indkdo v rozporu s pravem,musi
si povime
K deliktrima pr6r'ni odpovddnosti
pr6vo stanovl.Ponesetedy pr6vni odpov[dnost'
kaPitole'
ndcovice v samostatn6
PrvhY PrSvnfho vztahu
:
st6t)
1. subjeld (fyzickd osoby, pr6vnick6osoby,
- subjektemje ten' kdoje v pravnim vztahu
nddeho se zdrLet (nekouiit v nekui6ck6
por,,inennebo opr6vn6n ndco konat (uzaviit smlouvu),
je
Podminkou ridastnitse pr6vnichvztahri
rnisrnosti),ndco strpdt (umoznit domovni prohlidku)'
pr6vni subjektivita'
zprisobilostosob k pr6v&ma povinnosteln'tzn'
subjektu- r'Eci' hodnoty' lidskd osobnosti'
2. objekt je to, k demu sm6ruji prava a povinnosti
jsou pak spoledenskevrtahy'
vysledky tv&rdf dinnosti- nepiimym objektern
3. obsah (opr5vnEnisubjeklu, povinnosti subjektu)'
ad 1) Subjekt Prdvniho vztahu
subiekw pr'r'nfho vztahu jsou fyzick6
Udastniky pr6vniho vztahu nazfv6me subjekty.
(organ izzcea orginy), kteqfm pr6r'o piizn6v6
osoby (lid6), pravnicko osoby, piipadnd st6t
je velmi
a rozlisov6ni pr6vni subjektivity
rtvoji pr'vni subjektivitu (:zpfisobilost). Znalost
sntlottvtt, ntil by mil ot'iieno' ie ten' s bi"
drjlezit6. Napi. jeslliie hocltd obian uzat,iit pt'acovttI
59
existuje. Mil
sntlouvu uzat,fra je .subiektentprdv, ie tedy prdvni
by ntft taki ja'sno tt lont, 2e
pracovnfkorganizace,sek|erlimjeclna,jeoprauninzaorsanizacijednat.JittakSevyslavuje
neplatnd ii dokonce srnlor|a vftbec po prat'tt
nebezpeif, ie uzavlertd pracotnf smlouva bttrle
newtikne.
-
prdvni subiektivitu'
Prevo tedy piizneva slrbjektfimpr6vnfchvztahfi dvoii
pasivni),
zpfisobilostk pr6vim a povinnostem(pr6vni subjektivita
-zprisobiIostkpr6vnimfikonr]rn(pr6vnisubjektivitaaktivni).
a zhrovefi i povinnost subjektu rllii pr6va
Prdvni subjektivita je vlastnost, schopnost
mit
y
sv'-imjmdnem a na vlastni odpovddnost'tzn'
a povinnosti, vystupovsl pr6vnich vztaziclt
zprisobilostkpr6vfrmapovinnostemazpfisobilostkpr6vnimrikonrim.
1. Fyzick6 osoby:
a) zpfisobilost k pr6vrim a povinnostem:
pr6va
subjektivita) znamena zprisobilost mit
zpfisobilost k pr5vrim a povinnostem (pr6vni
nebo
osoby vznik6 narozenim a zan1k6 smrli
a povinnosti. Pravni subjektivita u fyzickd
fyzickou osobu' kter6 je nezr'6stn6'lzeprohlasenim za mrtv6ho. Soud mfiZe prohlftsitzamrtvou
I u podat6hoditdte (tzv- nasciturus)'narodilivzhledem ke vsem okolnostemsoudit, Leiiznealje.
liseZivd'vznikAvndkterychpiipadechprAvnisubjektivita,napi.tnfi\em|tprdvovlas|rlicki
kvdcem, mfiie dddit.
BdhernZivota,bezohledr-rnavekdloveka,sezprisobilostmitpravaapovintrostinemdnia
a mohou byt
di nesvdprSvnfmaji prdrvni subjektivitu
nemriZebyt ornezena.Tedy i nezletilf
urditdho
piipadech je moZnost obdana byt subjektem
ridastniky pr6vnicit vztahir. V ndkten-ich
ntfiie blit
napi'. subjektem aktivrtiho t'olebn{ho prdva
pr6vnilro vztahu v6z6nana daiSi podminky,
vztahu obian starsi l5 let'
jen s,iprdvny obian starii I8 tet, .sthiektern pracovndprdvnfho
Upravuje S 7 OZb) zprisobilostk pr6vnim [rkonrim:
odzprisobitostikprrivtimapovinnosternjetiebadrjsledn6odIiSor,atzprisobilost
2e fyzicl<e
osob k prSvnim 0konfim spodiva v torri'
k pravnfm rlkonfim. Zp,isobilost fyzickych
vztahy' tedy mohou
jedn6nim zakl'dat, mEnit nebo rusit sv6 pr6vni
osoby mohou svym vlastnim
vznik6 v pln6n]
di pinit povinnosti' Tato zprisobilost
svym jednSnim (irkony) nabyvat pr6v
zpfisobilostntil
ntfiie bj't vlaslrtikentnemovitosti'nebot'tna
rozsahuaZ zletilosti' Napi' i rttaledfte
60
kterou by vlaslnictt'i
prdva a 1,t0vinnosti,ale nentfiie samo platnd trzavf[l htltni sntlouvu'
ledy svym jedndnim trzavi{l
k,entovitosri ziskslo, yebot' nentft zpfisobilost kpravn{m ilkon{\nt,
nabyv6 dovrsenim osmn6ct6ho
sntlouvu a nabjnat tohoto vlastnickilto prava. Zletilosti se
jen uzavierrim manZelstvi.Takto nabytd
roku. pied dosaZenimtohoto vdku se zletilosti nabjvS
za neplatnd' Nezletili
zletilost se neztr6ci ani z6nikem manZelstvi ani prohlSSenimmanZelstvi
vdku (napi'
nrol,ioucinir pouze pravni rikony piimdiend rozumovdvyspdlostiodpovidajicijejich
platnd uzavifl kupnf
t, parndcti letech si zaifudd o obianslg, prfiknz; diti ve vdku 12 lel mfiie
nebude viak zpfisobild
sntlouvtr, jejinti pi'edmdtent je drobny nitkup (rntiie si koupit zmrzlinu),
uzat,ifl kupni srnlouvu, kterou by prodalo byQ'
Za nezletlleosobyjednaji jejich zikonni zSstupci'
Dolaz: Kdo je zdkonny zdstupce nezletil| osoby?
Odpoved': Jeho rodiie
K omezeni zprisobilosti kpr6vnim
rikon&m mrlZe dojit ze zdkona (neztetitci) nebo
Soud tedy mriZe
rozhodnutirn soudu. Ke zbavepi zprisobilostirn&Zedojit rozhodnutim soudumusi ustanovit
zbavit nebo omezit zprisobilostik pr6vnint rikonrim fl'zickou osobu a zaroveiji
jestliZe f7'zickd osoba
opatrovrrika. Soud zbavi fyzickou osobu zprisobilosti k prdvnirn irkon&m,
rikony. JestliZe
pro du5evni poruchu, kter6 neni jen piechodn6,neni vftbec scliopna dinit prAvni
nadm6m6 poZfv6nf
fyzickfi.osoba pro duSevnfporuchu, kter6 neni jen pi-echodn6,anebo pro
jen ndlder6 privnf
alkoholickych napojfr nebo omamnych prosti-edkfrdi jedri je schopna dinit
urdi'
r-ilcony,soud jeji zprisobilost k pr6vnim rikonfrin oinezi a rozsah omezeni v rozhodnutf
{}pravuje S l0 OZ.
2.
a
osobY:
Pr6vnickd
prdylick6 osobyjsou umdle vl.tvoienesubjekty,kter€ v prdvnichvztaz[cltvystupuji
fyzickychnebopr6r'nickfcliosob(napi'
jednajijako lide. Pr6vnickymiosobamijsou sdruZeni
jednotky
clruistya, obchoclnispoleutosti), rldelova sdru7enimajetku (napi. nadace,fondy),
o kterychto stanoviz6kon- $ 18 odsl' 2 OZ'
(napi'. obce),jini sub-iekt1',
r.izemnisamospravy
6r
Pr6vnickdosoby vzntkaji piimo
ze zakona(nap/^.c,aK, pona
narodniho majetku)nebo jsou
v z6ko'd stanoveny
podminky,z,anicr'tiprdvnick6
0sobavznikne.
I' r6vnickdosoby majf ocl svdho
vzniku zptisobirostk prdvrim
a povinnostenra majf
zArovefivzdy zpfrsobilost
k priivnimf konfinr,tedyzprisobirost
vrastnfmjrndnem nabyvatpr.dva
ii
plnit povin'osti'Na rozdirocrfyzickd
osobyspadajiobd tyto prdvnizprisobirosti
u
pr6vnickdosobyvjeden okarnZik.
Pr6r'nickiosoby vznikaii dnem,
ke kteremujsou zaps,ny
do obchodniho nebo do jin6ho
zdkonemurde'dhorejstifku,pokud
zvrditni zitkor.tnestanovf
jinak' Do otrchodnihorejstiiku,
ktery vedepifslusnykrajskysoud,
se zapisujf zejntenaobchodni
spolednosti'
do jinych rejstifkrise zapisuji
napr'.nadace,poritickestrany,cfrkve
apod.pr6vnickd
osoby' kterd se zapisujido obchodnfho
nebodo jindho zdkonemurdeneho
rejstifku, mohou
nabyvatprina a povinnostiode dne
ridinnostiz6pisu do tohotorejstiiku,
pokud zvjistnl zitkon
nesfanovfjinak' Zp&sobilost priivnickd
osoby nabyvat pr6vaa britt na
sebe povinnosti
(zprisobilostk prdvnfm 0konrim)
mriZebyt omezenajen zdkonem.prdvnick6
osoba zapsan6.
v
obchodnfmrejstifku nebo v jindm
zdkonemurdendmrejstiiku zanik:tdnem
vymazuz tohoto
rejstifku,pokud zvlfuitnizilkonynesranovf
jinak.
Pii prdvnfchrikonechjsoLrprd'nickd
osobyzastupovanyosobanii fyzickymi,kterd
za n6
jednaiijejich jmdnemna jejich
iidetbud'piimojako jejich org6ny,
tzv. starur6rniorgdny,nebo
nepifmonaz6kladdpln6mocijakojejich
zdstupci.
Jakosobyfyzick6',tak osobypr6vnickd
rnohoubyt zastoupeny
z6stupcemna zakladeplne
moci' Ten' kdo plnou moc uddlLrje
se nazyviizmocnitel,ten, komuje
uddlovanaznrocndnec.
Zastupcem'
kterdmubyla plnrimoc uddlena,
mriZebyt osoba fyzickiripriivnick6.pln6
rroc mfize
byt gener6lni(obecnS)'kter6 opravriuje
ke vSemprdvnfmfikonrirnza zastupovaneho
(napi. plnd
moc k zastupoviinipri sprdvd
donu) nebo speci6lni (zvr6stnf),
kteril opravriuje pouze
k jednotlivemu
nebok ndkolikapr6vnfm.rikor&m
neboopakujicfm
se prdvnfmfkon&mstejndho
druhu(napi.plndmoc kuzat,{r6nin6-jemnych
smluvk bytrim).
tJkol; Vytvoi-teplnou ntoc,genet.alni
ii specialn[,to ie na vds.
V obchodndpr6vn{oblasti je specifickou
formou plni nroci pisemnduloZenii
prokura.Jcle
o zvl65trridruh plnd moci, kterou
rrifrZeuddlitjen podniliatclzapsany
v obchodnirnrejstiiriLr.
o)
Prokurouzmociiuiepodnikatelprokuristu
ke vSempriiv'funfiko'firrr,k nim2
dochiui pii provozu
podniku'ikdyzse k nim jirtakvyladuje
zvldstnfprn6moc.prokuru lze ud6rit jen
tyzickeosobd.
v prokuienenfzalrtnntooprdvndrt{zcizovat(prodat,
darovat)nernovitost
i a zat'zovat je,reda.e
je toto opr6v^dnfvyslovnev uddleni
prokuryuvedeno.
Udeleniprokuryje rldinneod z6pisu
do
obchodnihorejstifku'Byla-li prokurauddlena
vfce osob6nr,musi n6vrhobsahovat
i uri.eni,zd,a
kaLdy prokuristamfrie jed'at samostatnd,
popifpaddkorik prokuristrimusi jedrrat
spoledn6.
Prokuristapodepisu-ie
tfnl zptisobem'i'e k firmd podnikatele,
za kterdho jedn:,pripojfdodatek
ozna(,ujicfprokurua svrij podpis.
Stdt:
od prdvnickych osob je tieba odliSit
sr6tnf orgdny a jind,org6.y veiejne
moci v rozsahu,
vjakdm uplatiuif svdienou pravomoc
v r6mci stanovendprisobnosti(kompete'ce).
lyto orgdny
nevystupujf v pr6v'fch vztazich svym jmd'em,
nybrz jmenem stdtu nebo jmdnern jindho
veiejnopr6vniho subjektu (napi- orgdny
ilzemnisamosprdvy- obce).
St6tnf orgdny a jine orgitnyveiejne
moci tedy nejsou vymezeny zprisobilostf
k pr'vrim a
povinnostem a k pravnim rikonfim,
nybrz kompetencf a pravomoci,
kter6 jsou stanoveny
v piislusnych pr6r''iclt norm6cli'
obecn6 pravomoci rozumirne prostiedky
kzabezpeieni vdcnd
prisobrrosti orgdnu (pravomoc zdkonoddrn
6, vykonntt soudni), prisotrnosti
(kompetenci) se
rozumi okrLrh vrtartit, v nichz je
realizor'6na pravomoc
fie r.,ynrezenav6cnd, teritoridlnd,
persondlnda dasov6).
od dinnosti org6ni veiejn6 ntoci v
rdmci stanovendkompete'ce, je
tr.ebaodrisit jejich
frdastv priiv'ich vrtazfclt mimo
stanovenouprisobnosta pravomoc.
kdy majf postaveni bELn6.
prdvnickd osoby (napi' soud pii
uzm'frdni pracovnf sntlotny se za7tisovatelkou,.
uzavirdni kttpni
sm louv1, kanceld f sk6h o nd bvtkz\.
ad 2) Objekt prdvniho *rr"nu
ob-jektemprSvniho vztahu je to, deho
se prdvni vztah tikd, o co v ner, jde,
k demu se
vztahuji strbjektivni prava a povinnostiRozli5ujemeprimdrni ob.iekt- vidy
urditd chov6nf :>
vlastnf chov6ni subjektri, kteri je piedpokr6d6
no a vyzadovfno a rekqrda,or qbjek!,
;" of "o,,
ktery se k tomuto chovdni v6^e,,api. t,dc,
pravo, nebo neco iineho.
63
Sekund6rniob-iektprAvnichvztahri se d6le ddlf na:
piirodni sila (napi' vodni' parn{'
l. v6ci - ovladatelny hmotn;i piedrndt di ovladateln6
Iidi'
slurtein{, elektricka,jaderna energie) slouZici potieb6rn
VEci ddlime naPi'.na:
a stavby spojen6 se zemi pevnym
a) vdci moyit6 a nemovit6; vdci nemovitd pozemky
l l8 oZ),
z6kladenr,ostatniv6cijsouv6cimovitd napf. automobil,($
jednotiivd - napi' pi'edmdternsmlouvy o pfijice
b) r,dci urtend podle druhu a vdci urden6
smlon'e o vypfiiice mfiie byt
ntfrie bytjen vdc ttrienir drtrl'toid, lieba penize, zatimco ptti
jejimpiedntitempouzevdcjednotlivdttriend,napi.au|oneboobraz.
Ii ni
vEci. Soudfsti v6ci je vie, co
Z1sadnipriivni vyznamm6 i rozlisovdni soud6stia pifslu5enstvi
tim v6c znehodnotila (napf'
podle jeji povahy niireili a nemrize byt odddleno, aniZ by se
je obdanskfm zSkonikem upraveno' Ze stavba neni
starter v ntotoru auta) ($ 120 AZ). Vlislovnd
a jiny vlastnik stavby na n6m stojici'
soud6stipozemku, tzn. 2e mriZe bft jiny vlastnik pozemku
hlavnf a jsou jim urdeny k tomu,
Iliislusenstvim v6ci jsou v6ci, kter6 nileZi vlastniku r'6ci
m6 tedy povahu samostatn6
aby byly s hlavni v6ci trryale uzivfny ($ 121 OZ). Piislusenstvi
ridelem'
.rdci, existuje vedle vdci hlavni a je s touto vdci hlavni spojeno hospod6iskym
jsou vedlejSi
piisl'senst'i i vdc hlavni musi patiit t6muZ vlastnikovi. Piislu5enstvim bytu
pohled6vkyjsou
rnist'osti a prostory urdene k rornu, aby byly s by'tenruzivdny- Pifslusenswim
jejim uplatnEnim'Piislu5enstvim
frroky, riroky z prodleni,poplatekz prodlenf a Il6kladl' spojen6s
je napi. autorddio.
ar-rta
dluinik zaplalil,
2. pGyq- napt. tt pollleddvtql j(]e o pr6vo vdiitele, ab\, 2711
dest a dftstojnost dlor'6ka a
3. hodnotv nern4i-glKqvg-plv4hy- Zivot, zdravi, osobni svoboda,
jini hodnoty nemajetkov6povahy. objektem vraZdy neli dlor,6k,ale ieho zivot,
a literdrnf dila'
4. r'vsledkv tvfirdi dusevni iinnosti - napf' vyndle4" t'dtleckd' umdlecki
jejich obsahua hodnotovdhovyznanlu,
Odlisuji se od ydci s ohledemna Specifidnost
pr6vniho vztahu'
Objektem pr6vnihovztahu nernrjZebyt dlovdk, ten je pouze subjektem
Dotaz:f 657 OZf{ka:
podle drultu, zejrnena penize,
,,Smlorn,ouo pfijice pi'enechavdt'dtlilel dluinfkot'i vici ttriene
drultuu clltiinik se zat,azuje t'ratil po tq:lynutl dohodtttrtd dobstv[6i stejndho
64
uriete subjekty a primdrnf a sekttnddrni objekt prd,nrho vzrahu.
odpovid':
subjekty prdvnfho vztahu jsou vdiitel a dtuinik. primdrn[nt objektem je pi1ika,
sekunddrnirn objektemje vdc uriend podle druhu.
ad 3) Obsah prdvnfho vtahu
1. oprivnEni subjektu (subjektivniprrivo)znamen6,Ze subjektpr6vnihovztahuse mfiZe,
ale nemusi,chovat urditym zprisobema mriZese pak domdhati pouZiti statnihodonucenf
kochranEtakovdho'oprdvndni,ted;, kvynucenf tomu odpovidajicipovinnostindkoho jineho
(napi. moZnostuzavienikupni smlouvy,nabyvatdddictvi apod.).
UZ jsme o tom hovoiili diive, Ze opr6vn6nfneboli subjektivnfpr6vase ddli na absolutnia
relativni.Absolufnfm
ezakl6d6nrdvni
iektivnfm
h k urditd
pravo. Relativnfsubiektivni pr{vo ie ta
rozumr Dra
viem (er
r Dravnl vzt
ravnenentu
, napi. vlastnicke
I ODravnen
jednou nebo ndkolika dal5fmi osobarni. napi'. pravo na ndhradu ikody
spojuje poikozeneho s
jednim nebo nekolika ikfidci, vtiii jinyn osobLm nepfrsobi.
2. povinnost znantenS,nutnost subjektu prdvnflio vztahu chovat se tak, jak jej k tonru
zavazuje prdvni norma, nebo na jejfm zdklade vydanlf akt aplikace pr6va (napi. rozhoclnutf
sottdu) nebo jak se dobrovoln| zavitzal (napi. ve sntlourd). Nesplni-li subjekt pr6vniho vztahu
dobrovolnd takovou povinnost (hovoiinre o prinlirnf povinnosti), je nejdastdjiim nasledkenr
vznik novd tzv. sekund6rnipovinnosti sankdnipoval-ryv rdrnci odpovddnostnfhovztahu.
- dare (ndco d6t) - riplatndnebo bezplatndpievestvdc na jindJro,
- facere (ndco konat) - opakovap[ 1,ykon6va1uriitou dinnost, nctpt'na zdkladdpracovnl sntlotn),,
- omiftere (zdr\et se nddeho)- nezasahovatdo vykonu vlastnickiho
pr5va; do osobni svobody
d r u h e h oa t d . ,
- pati (ndco strpdt) - strpet z6sahy do prdv a z6konem
stanovenychpodminek, napf. celni
p ro h I i d ku, r{omot,n I p ro h t id ku, le kni s;kd t)ti et ic tti apo cl.
Prava a povinnosti jsou v prdvninr vztahu vzdjemnd podrnindna, piidemZ opr6,,,ndni
jednoiro subjelituzpravidlaodpovidapovinnostjineho subjektu.
65
Dotaz: Napi'. takovd kupni sntlouva- Kdo jsou subjekty lohoto prdvniho vzlaltu? Jakn maji prdva
a povinnosli?
Odpovdd': Subjekty tohoto pravniho vztahu jsou proddvaj[ci a kupujfci. Kupujicf ntd prdvo
poiadovat vic a naopak povinnosl zaplalil ktq:ni cenu. Proddvaj{ci je povinen prodanott tic
odevzdat kupttjicimzt a md prdvo na zaplaceni kupnl ceny.
PNAVNi ODPOVEDNOST
Jedn6-li n6kdo v rozporu s pr5vem, musi podftat s niisledky, kterd pro takor,6 piipady
prSvo stanovf.Ponesetedy prdvnf odpovddnost.
Obecnd pod pojn-rem prfvnf
odpor'Ednost rozumfme povinnost sn6sf z6konem
stanovenoufjmu, nebo-li sankci, pokud svym jednf nim porulfme pr6vni povinnost.
Je to zvldstnf forma pr6r,niho vztahu, r,e kter6m dochSzina zitklad| poru5eni privni
povinnosti,at jii tato povinnost byla subjektu prdva uloZena(pr6vni normou>aktem aplikace napi. rozhodnutfmsoudu) nebo jim byla dobrovolnd piijata (napi. ve smlouvd), ke vzniku nov6
pri:ni povinnosti sankdni povahy. RozliSLrjerne
ted1,primSmi (to je ta povinnost, kterd byla
subjektu pritva uloZenanebo jfm byl dobrovoln€ piijata) a sekund6rni(povinnost, kter6 vznik6
poruienim prim6rnf povinnosti a m6 sarrkdnfcharakter)povinnosti.TakZe mSme prim6mi pr6vni
povinnost --+ poru5eni prim6rnf pr6vnf povinnosti --'-usekunddrni povinnost: novd vznikl6
povinnostza poruSeniprimdrni pr6vni povinnosti.
Prdvnimi skutednostmi, jimiZ vznikii pr6vni odpovEdnost,jsou protipr6vrrf jedn6ni
a protiprdvnistav.
PrdvniodpovddnostrozliSuieme:
o
n
subjektivni - subjektivni odpovddnostje odpovddnostza zavindn6 protipr6vni jedn6nf
(odpoviddpouze ten, kdo svym jedn6nirn skutedndndco zavinil),
.
objektivni - objektivnf odpovEdnostje odpovddnostza protipr6vni stav (neseji ten, kdo
tento starr nezavinil) - napi'. t, holelu ndm nti nikdo ttis'adne vici, odpotednosl rtese majilel
h o t eI u, napi". oclpovddnosI za nti sI nat,ctt eI e za pra cot,n i tiraz),.
66
prdvnt
Dotaz; Je t, tta.slerlttjicich ustanoveniclzuprat'ena subjektivni nebo objektivni
odpot,ddnosl?
o){lzdkonai.S2ilggSsb.,oodpovidnostizaikodu4tfisobenoupt'ivykonuvei'ejnentoci
rozJtoclnttlitn nebo nesprltvnym tiiednint postupetn, ifkd"
,,(I) Stitt odpot,irla za poclminek stanovenych tintto zdkonentzaikoduzpfisobenottpiivl'kontt
sl/ttn{ moci.
(2) {Jzemn[ samospravne cellg, odpovldaji za podminek stanovenych lfntlo zdkonenzza ikodu
zltfisobeyoupi"i y,l;snu vefejnd moci svefbid jim zdkonen: v rdrnci santo"'tatni pfisobnosti (ddle
jen "tizemni cellg, t, sarnostalndpfisobnosti"),
(3) Stdt a tizernnf cellg, v sarnostatndpfisobnosti hrodf za podntinek stanovenych lintto
"
zakonetn tdi vzniklou nentaietkovou itimu. - obiektivni
b) f 16 od.st. I tehoi zdkona i'ika:
,,Naltradil-li
snr Skodu zpfisobenou nezakonnyrn rozhodnutint nebo nesprdvnyn't tifednim
postupen1 nebo poslq,rl-li ze stejndho dwodu zadostiuiineni za vzniklou nemajetkovouitjnttt,
mfiie poiadoval regresnf tihradu na iliednfch osobdch a na {tzentn{ch celcich v pienesend
pti so bnost i, p o kud .ikodu zpftsobi Iy.
a $ 18 odst. I pak i{ka:
,,Prat,o na regrestli fihradu vznikne pouze tehdy, byla-liikodazpftsobenazavininynt
"
portt1enintpravni povinnos|i. - subiektivn[c) $ 219 odst. I trestnfhozakona iiki:
,,Kdo jindho ilntvslni usntrli, budepotreslan odnet[m svobody na desetai patnact lel,"
subiel;lit'nI
Funkce prfvnf odpovEdnosti
Pr6vni odpov6dnostplnf piedev5imt-r'tofunkce:
1) funkce prevcntivni -
sm€iuje k piedchtneni poru5or,6ni pr6va, kjeho zachov6ni.
Stanoveni pr6r,ni odpovddnostiv pr6vni normd prisobi na vddonti a chol,6ni osob tak, aby pod
tlakenr hrozby vzniku nepiiznitrychpr,6r,nichn6sledkri volili takovou variantu chor'6ni, kter6je
v s o r r l a d rst p r 6 v em .
61
2) funl<ce rcparaini
(kompenzadni)
slouZi k odstrandni Skodliveho ndsledku
zpfisobendhoprotipr6vnirnj edniinim,
3) funkce satisfakini - je zvl65tnirndruhem reparadnifunkce.
Sledujeposkytnutfurditeho
zadostiudindni (napi'- omlttva, ale i penizite plneni
) tam, kde byla zpusobena rijma
nemajetkovdho cltarakteru.
4) funkce represivnf - privnf odpovddnostslouZi k potrest6ni
odpov€dni osoby, napi..
ttloieni tresttt v tresln[m iizen{. Vystupuje zdedo popiedf mocenskd,donucovaci
funkce stdtu.
i'
€E
Druhy pr{vnf odpovddnosti
v rouko- op.6t'ni oblurti-i. to obdunrkopr6unfodpouddnort,
"
odpovddnostza 5kodu.
"
odpovddnostz prodlcni.
" odpovddnostza bezdtvodndobohacenf,
e odpovddnostza vady.
V. u"i.inonrduni oblurtijro, to tvto lrudidniodoouEdnorti
s trestni.
o spr6vni (administrativni),
"
disciplin6rnf.
Jednfmjedndnirn nrrizevzniknoutndkolik druhripr6vni odpov€dnosti.
Zikladni prrky zavindn6hoporulenf privni povinnosti (subjelifivnf oclpovddnost)
Orazka subjektivni odpov6dnbstije konstruov6nana principu zavindni, jedn6 se tedy
o odpor'ddnost za zavindni. VZdy je tieba prok5zat existenci i mir-u zavinlni.
Zavindni nenI
iedinou sloZkou deliktu, nrluvime se o dtyiech prvcich zavin€ndhoporuseniprd'ni povinnosti objekt deliktrr,objektivnistr6nkadelil<tu,subjektdeliktu a subjektivnisrr6nkadeliktu:
68
1) Qbiekt dcliktu - objekt deliktu je prdvem chrdndny
zitjem,proti kterernusrndiuje
protipriivnfjedn6nf' Rozli5ujemeveiejny a soukrorny
zi\em. Objekty cleliktrjlze klasifikovat
shodn6s objektypr6vnichvztahri.
2) obiektiYnistrdnka delilitu - objektivnIstrdnkadeliktu
n6m charakterizujevndjsi
aspekty
delilc,entnfdinnosti.Sest6v6
seze tii prvkri:
a)
protipravnijedndnf,kterym se rozumi projev vfile smdiujfcf
k poruSeninebo
b)
SkodliWn6sledek,
ktery spodiv6r'e vznikurljmy v d&sledkuporusenidi ohrozenipr6r,em
ohroZenf
pravem chr6ndndhoz6jmu.MfiZe spodivatv kondni
nebo opomenutf(komisivnia ornisivnf
delikty)' Proievent'vrilejsou i verbiilnf delikty, za jedntni
vsak prdvo nepovazujepouhou
my5lenku(piedsravu
jedn6ni),
moZn6ho
chrdndn6ho
zftjnru.Z urditdhojedn6nfmfrZevzniknouti ndkolikSkodlivych
ndsledkrj,
rostiednfpiicinn6souvis
ezi iedndnim a n
m (tzv. kauz6lnfnexus).coZ
znamenS' Ze z r'Seobecndsouvislosti jevri je izolov6no konkr6tni jedn6ni,
bez ndhoLby urdity
nSsledek nenastal- Napi'. tt vraidy se zkoumd zptisob spdchdni (ikrceni,
stiileni) -> nasledken je
smrt ilovika' Mezi jedndn{tn a ndsledkent tedy ntus{ byt
prokazdna bezprostiednl piiiinna
sout'islost (lcattzdlnfnexus). Mttletak6 nastat ietdz jedn6nf
a n6sledkri -> n6sledeknastanez iind
pifdiny {napi. sti"elba nekoho vydds{ a ten zemie v dt)sledku
infurktu).
DfileZitd jsou v tomto piipadE okolnosti vyludujici protiprdvnostjedn6ni napi. ttutrta
obrana, lcrajni nottze, sotthlas poikozendho, it- 23 Listiny - pravo
na odpor vfiii stattt,
3) subjekt deliktu {delikvent) - v pifpaddsubjeku deliktu musfrne
posuzovatdv6 kateqorie:
a)
zda mfiie byt nositelem prdvni odpovddnostijen fyzickS, nebo
i pr6r,nick6 osoba.Napi..
Ireslni odpovidnosl a odpovddnost za pfestuplgt u nas nesou
pouze fyzicke osoby. Jind druhl,
odpovddnosti mohott ndsl i prdvnicki osob1,
fuejiasliji neson odpovidnosl u soulcr-ontoprm,nfclt
deliktfi, rnohou ndst i odpovddnost spravni),
b)
u fyzickd osoby musf byt d:lle splndny podmfnky v6ku (tnpi-I5 let u trestri
odpovddnosly' a du5evniho zdravi, .aby mohla nist odpovddnost,
nebot' pr6vni normy stanoyi
odpovddnou jen tu fyzickou osobu, kterd je schopna rozpoznat
n6sledky syeihoiedn6n( a svd
jedn5ni ovl6dnout.
69
4) Subjekfivni strinka
deliktu - subjektivni str'6nkadeliktu zahrnuje vnitini aspekty
delikventnidinnosti,zejm€nazavindnf,d6lemotiv a pohnutku:
zavinln{ - zavindni je vnitini psychicky vztah delikventa k protipr6vnfrnujedn6ni a jeho
a)
n6sledku,kteryje sloZen z prvk& r,dddnia vrile. Z korlbinace prvkri vdddni a v&le se vych6zf pr.i
rozli5enitdchtoforem a stupilri zavinEni:
"
iedn6nifrm),sln6.rozliSu,ierne:
-
piimy imysl - delikvent vdddl,ie m&LezprisobitSkodlivy n6sledeka chtdljej zprisobit,
-
nepiimi 6mysl - delikvenf vdddl, Le mfrZezprisobit Skodlirry niisledek a pro pifpa d, ie je1
zpfrsobi,s tfm byl srozumdn. napi'- ndkomuspoutdtn ruce a zavdiu mu ilsta, tzn. vfnt, ie se
mfiie udttsit, napl. pii n,aice nechci protivn{ka zabit, ale pouiivdm takovd chvaty, kterd
zab[t ntohou,
"
jedn6ninedbalostnf.rozliSujeme:
-
vddom6 nedbalost (hrub6 nedbalost)- delikvent nechtdl.zprisobitSkodlivf n6sledek, ale
vdddl, Zejej zprisobit mfiZe a bez piimdienych drivodi spolehal, Zejej nezprisobf,
-
nevddom6 nedbalost - delikvent nevdddl, Ze svym jedn6nim mriZe zpfrsobit ikodlivy
n6sledek, adkoliv to vdddt mEl a mohl. Zde se uplatfruje zlsada -> neznaloSt z6kona
neomlouvS.,
Forryrazavin6ni
rimysl piimy
RozumovisloZka
Volnf sloZka
jednajfcr viddl, Le m&i.ezprisobit
jednajicfchtdlzpfrsobit
S k o d l i r fn d s l e d e k
irml'sl nepFfmy
jednajici v6ddl, ie m&Lezpfisobit
SkodliW n6sledek
Skodlirry
n6sledek
jednajfcfbyl srozumdn
s moZnostivznikuSkodliv6ho
nSsledku
nedbalostv6domf
jednajicivddbl,iemfiLezprisobit
Skodlivfndsledek
jednaj icf bez piimdienych
drivodrispoldhal,Ze Skodliv'_i
n6sledeknenastane
nedbalostnev6domi
jednajfcino,6ddl,Le mfiie zprisobit
Skodlivy
ndsledek
jednajicimdl a mohl vdddt,Ze
rnfrZezpfisobitSkodlivy
n6sledek
b)
rrlotir'- rnotivje dloLrhodoba
pozitivninebo negativniorientace
delikvepta.
70
c)
pohnurka- pohnutkaje momenrdlnipodndtj edn6ni.
Dotaz: I/ iem spoiivd rozd{r vorni sroirry u obou druh
fimysrti?
odpoved': voln{ sloika ntd u obou druhfi ilntyslti rozdilnou inrenzirtr.
Ruiirel bud'ndsleclek,iinto
cltce, neboje s nim alespofi srozuntin.
Dotaz: Je rozdil z hlediska rozutnovd strdnly mezi nepfimym
ilrnysle,t a vidontou ledbalosti?
Odltoved': lttcn[.
'
a
.
Dolaz: Je rozd{l z hlediska rotzurnovdstranlgt mezi vddontou
a nevedontou nedbalosli?
odpovdd': Ano' IJ nedbalosti vddomd t'eddl, ie ...zatimco
nevddomd nedbalost spoilvd r: tont, ie
rttiitel nevdddl, ie svyrnjedndn{m ntfiZe zpfisobit ikodliw ndsledek.
Pro vlvozeni pr6vnf odpovddnostije drileZitdposoudit viechny
dtyii prvky zavin6ndho
poruseni pr6r'nf povinnosti jednotliv6 a ve svdm celku.
Z hlediska objektivni str6nky 4eliktu
mohou byt r1'znamne pro posouzenf odpovddnosti tzv.
okolnosti vyludujici protiprdvnost
jedndni: nutn6 obrana,krajni nouze.
Delikty
Delikt je protiprivni jedniini spodivajici v pro-ievuvrile, kterym je
porusenapr6vpipovinnost.
"
komisivni - spodfvajf v aktivni dinnosti delikventa..Delikvent
porusLrjez6kon, ktery je
stano'en v pr6vni norm6, nebo ktery si delihentdohodl, napi. ve
sntlou.t,i,
" omisivnf - spodfvaji v nedinnosti (opomenutf)
delikventa.Delikvent nedodrLuje piikaz, ktery
je stanoven v pravnf normd, aktu aplikace pr6va (napi.
rozhodnuti soudu) nebo kterv si
delikvent dohodl, napi. ve sntlouve.
Dotaz: Jeclna se o delikt kontisivn[ ii omisivni?
a) zkraceri dune neysoclanindctfiot,ehopfizndni - otttistvri,
7l
cl{teti nepoddvali Potravu v timyslu ie usmrtit
b) vraida dltite rocliii spdchand titn, ie rodiie
- onti.sivn{,
dvd ddti - komisit'rti,
obvindnit pustila v byti plyn se zantirem otrirvil st'6
neopalrnou jfzdou za sniiend viditelnosli
d) neposlgttnttti pontoci, kdy fidii molocyklu
prm'6 tloze, po zpfisoben| nehodi
porazil cltodce a zpfi.sobil nttt zlotttettinu Fotniktt nct
- orttisivni'
odjel, anii by zajistit pro zrandnelto chodcepotltoc
c)
Yefeinoprdvnf
podlermira, zt\raznosti a po\rahYn6sledkfi Droiev& \'lile deliktv ddlime na
(tY se pak d6li podle
(trestn6dinyl spravni deliktv a disciplindrni detikt\r)a soukromopravni
odvdtvi soukrom6ho Priva):
1)Veiejnoprfvnirlelikty_vpiipadEr,eiejnopr6vnichdeliktrivznik6odpovddrrostnivztah
tedy st6tem'
mezi delikventem a subjektem,ktery neni poikozeny,
Exi stuje ndkol ik veiei nopr6r'nfchdel iktri:
* trestnydin,
e sprSr'nidelikt,
"
disciplinS.rnidelilrt'
- trestnym dinem je pro spole6nostnebezpednydin (materi5lni str6nka
(formalni str6nka deliktu)- din' lehoz
cleliktu),jehoZ znakY isou uvedeny v trestnim z6kon€
dinem, i kdyZ jinak vykazuje
stupeil nebezpectroslipro spolednostje nepatrny,nenf trestnym
a) Trestny iin
je urdov6n zejm6na vyznamem
znakytrestn6hodinu. Stupei nebezpednosticiriu pro spolednost
provedeni dinu a jeho n6sledky'
clrr6nEn6lio zdjmu, ktery byl dinem dotden, zprisobem
nirou jeho zavindni a jeho
okolnostmi, za kter. ch byl din sp6ch6n, osobou pachatele,
je ve spoledenske zdvaZnosti' nebo-li
pohnutkou. Rozdil trestndho dinu a piestupku
(nedosahule intenzity
nebezpednosti. Piestupek je jedn6ni pro spolednost Skodlir'6
i jin6 rozdily,
nenitrestnyrndinem,jeho znakyjsou uvedenyv zSkorr6-Jsou zde
nebezpednosti),
di ,,pouze"Skodlivy:
hlavni je vsak posoudit, zdaiedetikt nebezpedny,
"
piestupky jsor-ruvedeny zeim'na
form6lni rozcjil - trestnd diny naleznemev trestnim zhkonl,
v zdkond o Piestr'rPcfch,
(napi" policie'
c o trestnych dinech rozhoduji soud-v,o piestupcich rozhoduji spr6r'ni fiiady
Kontise k proie dnat'rinipiestupkti"'),
72
oclpovdclnost za Skodu, odpovidnosl
z(t bezdftvodnd obohaceni, odpov'ddnost za
vady,
odpovidnosI z prodleni.
Dotaz: lfifiie bj,tjeclno protiprdvni jednani sub.iektusouiasnd lrestnynt iinem a pi'estupkem?
Odpovid': Ne.
Dotaz: Lze nestpri:ni odpovddnosl za poultou ntyilenku, neprojevenottvndiiim iinem?
Odpovid': Ne.Protiprdvn{ jedndn{ je t,olnijednani tvoiene sloikou vttitfnf, psychickou, a sloikou
vndjii, fyzickou. Obi tyto stoiky rrusi byr v pt'oliprdvnfntjedntdn{obsaienl'.
DoIaz: Co znamendpojem kauzdlnl nexus?
Odpov'dd': P ifi i nnft souvislo st.
PLYNUTI CASU
Plynuti dasuje rryznamnoupr6vni ucl6losti.Nejdasldjise v obdanskdmprivu setk6v6me
s drisleclky
bdhudasuv piipaddpr6vnichinstitutripromldenia prekluze.
PROML.ENi
Promldeni je pr6vni institut, ktery rn6 zabranit tomu, aby se po uplynuti urdit6, zpravidla
delSi,doby bylo nroZnodovolat pr6v, kter6 se prar,6uplynutim tdto doby mohla st6t pochybnymi.
PieloZeno do srozumiteln6podoby: urdita priva rryZadujf i jistou miru p6de, kterou by ve
vymezeni dob6 (promldecfthfita) mdly opr6vnendosoby projevit, aby si zajistily uplatndni tdchto
pr6v, pokud nebylo plndno dobrovolnd. Jistd rnira p6de ipodivd piedev5frnve sledov6ni, zda k
pln6ni doSlo, Pokud k plndn[ nedoSlo dobrovoln6, pak zmfn6n6 pede spodfv6'v uplatndni,
piipadnd ve v),meh6niprdva. Proto je pod6tek promldeci doby obecnEurden tak, Le promldeci
doba b6ii ocledne, kdy prfvo mohlo byt r1'lionSnopoprv6 ($ I0l OZ).U ndkterychpr6v je
urden poddtek bdhu promldeci doby piesndji, napi. u prav na plndn{ z pojiiteni poiind prontlieci
doba biiet za rok po pojistnd uddlosti (iivelni pohromy, havdrie auta), tt odpovidnoslntch prat,
74
je pro poidtek bdhu prontlieci doby rozhoduiici,
kly se poikozeny doniddl
za ni odpovidd.
o i.kodi a ct tont, kdo
Promldenf nastane, uplyne-li zfkonem stanovenf promldcci
doba, attiL vni bylo
privo vyl<onino' Nfsledl<em foho se pak mriZe povinny
trrdnit soudnfmu uplatn6nf pr6va
vznesenfm n6nritky promldeni. Dojtle-ti k uplatndni tdto
n6mitky, m{ to za nfsledck z6nik
soudnf vymahatelnosti pi'fslu5n6ho ndroku, a nelze profo
promlden6 pr{vo oprdvn6n6mu
rozirodnutim soudu piiznat- Soud se v5ak ot6zkou promldeni
nezabyv6 automaticky, ale
zisadn' nazdkladd podndtu povinn6 osoby (tedy pokud
povinny ndmitku prbml6enf uplatni).
IkdyZsoudZalobuzamitneprouplatndnoun6mitkupromldeni,
avllena
vdiitel) mriZeplndnfz rako
, aniL by se vystavovala
nebezpedibezd&vodn6hoobohaceni(: plndni zprftvniho dftvodu,
ktery opadl). podminkou viak
je, aby dluZnfk plnil dobrovolnd.
Pokud jde o ndsledky promldenf, je tieba si uv6domit z6sadnf
rozdil od prckluze
priva, kde pr6vo zanik6, nebot' promldenim pr6vo samo
nezanikd. povinn€mu ale rznik6
prdvo na nf mitku promldeni, jejfmZ uplatnEnim
mfiZe zabrdnit piizn6ni
pr6va
opr{vndndmu sorrdern- Byla-li uplafn6na ndmitka promldeni,
m6 to za n6sledek zfnik
nfroku plynouciho zprSva, avsak prfvo samo trvi. Ztoho
tak6 plyne, Le l<proml6eni
prfva
soud nepirhliti
z rit'ednf povinnosti a nemriZe kndmu
piihl6dnout
bez n6vrhu
povin rreho.I{deito k p rekl uzi pr6r.a soud piih li Li z rtf edni povin
nosti.
Nepromldujf se v5echna pr6va. pi'edmdtem promldenf ne-isou zejmlna pr6va
nemajetkovd,
napi- prdvo na zdravf, jtndno, obianskou iesl. Naopak z6sadn6se promlduif
majetkovd pr6va
s vyjimkou t6ch, kter6 zdkon vyslovnd oznaduje za nepromlditelna.
T6mito majetkovymi
nepromlditelnymi pr6vy jsou prdvo vlastnickd a prhva z vkladfi
na vkladnic6 k.iZce, pokud
vkladovy vztah trv6.
Ddlka promldeci doby je rozdilna podle rrizn6 povarry a vyznamu
priiv. obecn6 zdkonem
ldeci rta .ie v obhnskd
ych
konkr6tnich
ustanovenich
stanovenalh&tajin6 ($ l0l oZ). Promldecilh&tazadinitb6Let,
jak jizbylo uvedeno
vy5e,v okamZiku,kdy mohlo byt pr6vouplatnEno
poprv6.
Vyjirnkou co do ddlky promlcecilltfityje napi.
-
ustanovenfo v]'dani plnin{ z bezdfivodndJto
obohacenl($ 107OZ), prdvo na rakovd
plninf
se prontlii
1to dvou lelech,
75
-
bylo-li privo
na zaplacenI ttriit|
rtebojindho organtt, promlitie
idstlry pfizndno ltravontoutytn
rozhodnutfnt soudu
nilo
se ve lht)ti deseti let' Tato lhfrla bi;i ode dne' kdy
bft poclle rozhodnuti plneno 6 I f0 odst' I OZ)'
-
se pr6vo za I0 let ode
jestliie dtuin{k uzn(t svfii dluh co do tlfnodtt a vyie, prontliuje
tlne, kdy lr lakovdntu ttznani doilo ($ I IA odst' I OZ)'
smluvnd upravit odchylnynt
Zitkonem stanovend promldeci doby nemohou ridastnici
zpfisobem,nebot'takov6 dohody by byly neplatnd'
b6hu promldeci doby, promldeni
Dojede-li k piek6Zces nfZ z6kon spojujedodasndzastaveni
jejfm odpadnuti pokraduje, napi" r'iiitel jeitd
po dobu trv6ni t6to piek6Zky nebdZi, aviak po
'vprontlieci dobd uplalnil prd,-o u soudu, bdh prontlieci doby se od okamiiku poditni ialoby
($ II2 ai I I4 OZI
zastavujea nebdii po celou dobu, po kteroulizent iddnd potcraiuje
jeji pierusenf. Podstata pieruseni
od zastaveni b6hu promldeci doby je tieba odlisovat
jiZ ubdhia, se stdvil pr6vnE bezTyznamnou
spodivf \,tom, 2e #rst promlieci doby, kter6
prdvo piizndno pravotnocnym
a promlderri musi za|it bdLet zcela znovu' napi- bylo-li
vprontlieci dobe co do
rozhodnutint soudu nebo doilo-li kpisemndmu uzndni dluhtt povinnynt
dtivodu i ui,ie ($ I I0 OZ)-
PRtrKLUZE
v zikonem stanoven6
zhklzdem prekluze je zSnik pr{va, kter6 nebylo uplatn6no
Pr6vni institut prekluze je
lhfrtd. Prekluze byv6 n6kdl,oznadovanit teLjako lhrita propadn6'
prornldenia
zda nenari.ritne
piisnejii neZpromldeni, JestliZepii promlderi zltlehfnavrjli dluZnika,
fiedni povinnosti {tedy i bez
tin.r umoZnf piijmout pln6ni, l<prekluzi musi soud piihliZet z
n6rnitky z6niku pr6va).
n6rok na plndtri' ar'Sak
Dal5im aspektem je zde skutednost,Ze v piipade promldeni zanikh
tak i samo pr6vo' TudiZ by
samo pravo trva. v pi'ipadd prekluze zanikf jak n6rok na pln6ni,
dopustil bezdrivodndho
se udastrrik vztahu, ktery by piijal plndnf zprftva prekludovan6ho,
obohacenia bYl bY PovinenPl
h z takovd
piedpisestanoveno'
M6-li prSvo zaniknoutprekluzi,musi to byt vyslovndv prSvninl
nebo
u soudu7-alobou
je
Prekluziprhvajeted1,mozni zabrhnitjentim, ze prdvo vdasuplatndno
76
tam' kde to zakorr stanovf, napi. prdvo z odpovetlno.sti za vacly
prodane vdci je treba uplarnit u
prodejce v zdruini dobi.
Preklilzivnf lhfify nekopfruji lhtity pronrldecf.Prekluzivtti
lhfrty jsou zpravidla kratsf a
uplatfiovdny jsou prYeder'Sfm
v odpovidnostnich vztazich za var]y. Typickym
piikladem je
f 464 oz, podle n'iii ,,Prohldienf o odmitnuti didictvi ntfiie triinir jen do jeclnoho
rndsfce ode
dne, kdy byl soudem o pra,-u dddictvi odmitnout a o ndsleclcich
odmitnutf vyrozuntir.,,,
- pri prodeii v obchode se prdva
z odpovednosti za vady proclane vdci zd,sadne prekluctujf
v zdknrtnd zdruini dobd, kterou je doba 2 let. Kratii pirekluzivni
doby j.sou s ohledenz na povahu
proddvanych vdci stanoveny u prav z odpovddnosli za t,acly
proddvaniho potravinaiskeho zboii,
kde ie zaruinf doba osntidenni,pr'i prodeji krntiv n'iy:clenni,
prziprodeji zv{i-at iestitydenni (f 620
odsr. I OZ).
trxpiradnf doba :
vyrobcem di prodejcem poskltovanl
ziruka. Obdansk,ft zikonfk
piipoustl, aby si kupujici s prod6-vajfcfmsjednal prodlouZen
i zdkonn| z6ru(nidoby, pifpadnd aby
prodejce s6m jednostrannym prohli5enim tuto dobu prodlouZil.
Zkrircen(z6konne zdrudnf doby,
jak dohodou,tak jednosrrannymprohldsenfmje
vyroudend($ 620 odsr. 5 oZ).
K zachov6nf prdva je nezbytnd, aby pr6vo bylo v prekluzivni lhfit6
urditym piedepsanym
privninr zprisobem uplainEno.Uplatnit je lze rriznou formou,
napi. ialobou tt soudu, notifiknci
(ozttdmenint) ii reklantacf u pf[sluindho subiektu.
Piiklady:
- Na zakoupendm
frobku
seje5td v prribehu zirudni lhfity projevila vada. vadu jste
reklarnovali
az ndsledujiciden po uplynutf zSrulni lhrity. v tomto pifpadd
doslo k preklLrzipr5va 'a reklamaci
a pr6vo reklamovatjiZ nemdte,i kdyl samotndvada se projevilaje5t6
v zdrLrdnidob6 (rozhodujfci
je zde okamZikreklamace- uplatndnfpr6va).
- Dne 10' lednav6m byl pii n6vstdvd
restauraceodcizen z vF56kukabrit.N6rok na niihraduskody
musfte u provozovateleuplatnitnejpozddjido 25. ledna,jinak
priivo pa nfhradu Skodyzanikne.
Piil<lad.
- vEiitelje5t6 v promldecidob6podal
Zalobuu soudu.Promldecidoba od podanizalobypo dobu
ifzeni nebdzi' Pokud bude prdvo pozddji piizndno pravomocnym
rozhodnutim souclu,b6Zf ode
dne, kdy m6lo byt podle rozhodnutf soudu plndno, novi
<Jesetileta
promldeci doba. zamezit
promldeni lze takd v pifpad6, kdy dluZnik jeSt6 v prfrbdhu
pron.rldecilh&ty pisernn6uzn6 dluh.
77
clluhuje jednostrannyrikon dluZnika.Dluh musi bytuzn6r'rpfsemn6co do d&vodu a v!Se.
Uznfu-ri
Od uzn5nf dluhu b6Zi nor,6 dcsetilet6 promldeci doba. Pokud byla v uzn|ni uvedena lhrita k
pln6ni,bdZi pronrldecidoba aZ od uplynuti tdto lhfity-
APLIKACB
PNAVNIICH NOREM
Pokud do pr6r,nich vztalifr pifrno vstupuji nebo o opr6vn6ni a povinnosti rozhoduji st6tni
org6ny nebo dalSi orgSnyvei-ejndmoci, dochizi kaplikaci pr6vnfch norem. Je to kvalifikovanf
forma realizace pr6'r,nich norem pror'AdEndorginy veiejn6 moci (soudy, spr{vnimi orginy
apod.). Orgriny veiejnd moci nemohou postupovat libovolnd, ale musi dodrZovat postup
stanovenyprocesnimi nornlami.
Aplikace pr6vnich norem neni v5ak samostatnou formou jejich
realizace. Bezprostiednd
je
souvisi s prfvnfmi vfiahy.1) Apiikaci pr6vnich norem piedch6zi vznik pr6vniho vzLahu,pokud
zaloLen rozhodnutim org6nu veiejn6 moci (aktem aplikace pr6va) nopi. vyddnf stavebn[ho
povolepi. 2) Velmi dasto je proces aplikace spojen s posuzov6nim obsahu jiZ existujiciho
prfvnilro
vztahu, napi. iizeni o rozvorl ma.nielslvi, i{zeni o urien[ otcovstv{, dddickd iizeni.
3) A. nakonec je proces aplikace prdvnich norem dfisledkemporu5enf povinnosti, stanovenych
bezprosti-edndpr6vnf normou nebo na z6klad6 pr6r,nich norem vydanyrni individu6lnfmi
pr6vnimi akty nebo uzavienymi smlouvami, napi'. r'izeni o ndhradd ikody, pieslttpkovd iizenl'
trestni iizen{.
Vysledkem a zSrovei cilem 6innosti org6nu veiejnd moci v procesu aplikace pr6va je pak
zpravidla i nd ivid ualni pr6r'ni akt.
Druhy procesri altlikace Priva:
1) obdansk6 soudni iizeni (civilni iizeni) - upravuje ho obdansky soudni i6d. Soudy v n6m
rozhodujf o pr6vech osob, pievaLuje zde charaktersporu.
2) trestni iizenf - upravenotrestnim i6dem. M6 ndkolik st6dii,v poslednim rozhodujesoud
o piipravnd trestrri iizeni - v),setiovdni,vych|zi se z drikaznich prostiedkri
@ sestavenilalob5,- prov6di ho st6tni z6stupce
o rozhodov6ni soudu -
hlavni Iideni (ie
zaloLeno na kontradiktornosti Zalobce a
obZalovan6ho)
78
3) spr6vnii'izenf - upravenosprdvnimi6dem(typickdje,Le se pro iadu pifpadripouZivajiijini
ziikonndpiedpisy).V tonrto iizeni rozhodujisprdvniorg6rry(org5nyveFejn6sprrivy).Je to
- napi. i'izenio stavebninrpovoleni,
takd nejiastdjSfiizenf pro osobu,jehoZje ridastnfkem
dairovia celnitizeni,iizenio piijetinaVS,-..
4) ndkteretyp)l ifzeni pied Ustavnirnsoudem- nepatiisem abstraktnikontrolafrstavnosti.
Je to
napi. rozhodovSnio velezradE.
prezidenta,
o ristavnichstfZnostech,.._
5) zvl65tnitypv iizeni - napt-i{zeni o konkursua vyrovndni
Fd;zeaplikace pr{vnich norem
1) ZjiStdni skutkov6ho stavu:
Soudy a jind org6ny aplikujicf pr6vnf norrny najf za rikol zjistit materi6lni, nebo-li
objektivni, pravdu- Tyto org6ny zjiSt'uji okolnosti, ktere zaklitdaji skutkovy stav piimo (napi.
ovdiovan[ piedpokladfi ke studiu) nebo pomocf drikaznich prostiedklu. Zisada rnateri6lni pravdy
pak vyZaduje dospdt kjednoznadndmu ptesv6ddenf o projedn:ivanych okolnostech, napi.
v treslnint ifzeni se ttplatfiuje zdsada ,,in dubio pro
reo"
:
1,piipctde pochl,bnosti nelze
obialot,artdho odsoudit a je tieba rozhodnout v jeho prospech.
Materidlni pravdu zjiSt'ujeaplikujici org6n pii respektovAni,zAsady volndho hodnoceni
d&kazfi", kdy s6m hodnoti jednotlivd mu piedkl6dani d&kazy, rozhoduje o tom, jak6 dfikazy
provede a po celkovernjejich zhodnoceni-ieschopenposoudit skutkovy star,.
Nejdastd-i5frni
drikazrr
inri prosticdky jsou:
-
v),pov6di - udastnik&,svddeckd.Udastnikje zainteresovdnna vysiedku iizeni, proto se
jeho vypovdd'zpravidla vyznadufe niZSirnfrouobjektivnostiinfonnaci, neZvypovdd'sv€deck6,
*
listinnd dfrkaz]'
veiejne - zejmdna riszr-rit
riiedni osvdddeni,
o soukrome - r&2n6.zLntamy osobni povahy, napi. den[\q,,dopisy,
"
znalecky posudek - likaisky, technickf; fin6lnd m6 listinrrou podobu, ale znalec mriZe byt
1'yslych6nirstnd.Posuzujise odborndaspektypiipadu.
Co neni tieba dokazovat?
19
"
pravni pieclpisypodte nichZ se m6 vdc rozhodnout,platf zlsada,,iura novit curia soud zne
prdvo",
*
z
dAleneni tieba dokazovat vdci obecnd zn6medi znArnl org6nu aplikujicimu privni normy
jeho dinnosti.
Naopak je tieba dokazovat napi. pi'edpisy lokdlni (napi'- obecnd zdvaznd tryhldilg' obcfi,
:> toto isou pak lislinnd dfikn4'.
kterd ncjsott publikot dnl, r,e Sbirce, cizi pravni piedpisy
2) OvEi'eni prfvnf normy a jeji interpretace:
OrgAn prov6ddjici aplikaci rnusi zjistit prdvnf nonru, podle kter6 bude v6c posuzovat,ov6iit
jeji platnost, fdinrrosra spr6vndvyloZit jeji smysl. Pii vykladu postupujepiislu5ny orgSn podle
obecnychz6sadinterpretace.
V pr.ipadd, Le na urditou skutednost se nevztahuje 26dn6 privni
norma, lze v1'jimednd
postu;rovat podle analogie. Je to v5ak moZne pievfind -jen v odv6tvich soukromdho pr6va, ve
veiejn6m pr6vu jen ojedindle, kde tuto moZnost z6konod6rce v'-fslovnd piedpoklSd6- V trestnfm
pr6vu je vyloudena analogie, pokud jde o podminky trestnosti a druhy trestri .,zhsadanullum
crimen,nulla poenasine iege".
analogii zitkona(analogialegis),kdy se postupuje podle nejbliZ5ipr6vni noffny a
Ii-oz-li5ujeme
analogii pr6r,a (analogia iuris), kdy se vlastnEnorma pro dany piipad nov6 vyfvoii za pouZiti
p r A v n i c hp r i n c i p r i .
I'ostup pi-i apiikaci a
a) zjisteni situace,kter6 neni pr6vemie5ena,ale ndkdo se t6 vdci dom6h6.
b) irvaha,zda existujepodobn6irprava- nutno zjistit podobneznaky,
c) zdaje ta mezersl, pr6r,u relevantnf- jestli opravdu existuje (pokud je ireievantnf,analogie se
vribec nepouZije).Napi. nemame pr6vni ripravu zasnoubenf -> podobn6je manZelstvf,ale
zdkonodSrceneclitdl zasnoubeniupravit-> analogie se nepouZije,
d) aplikaci analogienelze pror,6st,je-li zakhzitna.
Castdj5i-ie v5ak opadn6 situace, kdy na danou vdc se vztahuji rfizne pr6vni normy, lder6 si
vz6jemn6 odporuji. V piipadd, Zejsou obsaZenyv pi'edpisechr&znd pr6r'nfsily, mdl by aplikujfci
orgdn postupovatpodle normy vy55ipr6vnisily, z6sada.,lersuperiorclerogatinferiori - vy55fm6
pi-ednostpi-edniZii". Podle soudasndupravy iizeni pied soudy v takov6m pifpadd soud iizeni
ji7- ristavni soLrdnepi-ijalinterpretadni
picrLrii :r piecl6r'dc h rozhoclnutiristavnillu soudu (pol<Lrd
80
n6lez, ktery mA obecnou zAvaarcst nebo je z|vazr"rypro org6ny veiejn6 rnoci). Pokud nraji
rozporni normy stejnou prdvni silu, lze pouzit interpretadnIz|sadu,,lex posteriorderogat priori pozdej5iruSi diivej5f" nebo ,,lex specialisderogatgenerali- specidlnfru5f obecnli".
3) Piijetf a zveiejn6nf rozhodnutf:
Po posouzeniskutkov6a pr6vnf str6nky ie5endhopiipadu piijme soud nebojiny piislu5ny
org6rr veiejne moci rozhodnuti. Rozliodnuti rn6 povahu aktu aplikace pr|va,
neboli
individu6lniho prdvniho aktu, a je vysledkem subsumpce(podiazenf) konkrdtniho pifpadu pod
piislu5nou prdvni normu. lndividuflni
nr6vni akt je vysledkenr rozhodnuti org6nu veieini
moci. ktery disponuje rozhodoyaci pravornoci. v ndmZ se zakl6daji. mdni di ruSi anebo
autoritativnd ovdiu_iikonkr6tni pr6va a povinnosti individu6lnd urdenvch subjektri. Konkrdtnf
ninvy aktfr aplikace se liSf, napi.:
-
rozhodnuti soudu ve v6ci sam6 se nazyvit rozsudek(o povinnosti splatit diuh), dal5i forma
rozhodnuti souduje usneseni(stanoveni opatrovnfkanezletild.hopro iizeni),
-
rozhodnuti ve vdci u Ustavniho soudu se naz!v|. n6Iez (zruieni zitkona nebo jeho cdsti
pro jeho rozpor s Ustavou iR;
autsi forma rozhodnutf soudu je usneseni (odmitnutf
ndvrhupodandhopo lhrit€),
sest6vaji se vSak vLdy zvyroku
(stanor.i vlastni rozhodnuti, napi'. rnanielstvf se rozvdd{),
odrivodndnf (podle kterych pr6vnich norem bylo rozliodnutoa na zdkladdjakjch skutednosti)a
poudeni o moZnostiopravn6hoprostiedku.
Yyznamnynri vlastnostmiaktri aplikacejsou ridinnost,pr6vni moc a vykonatelnost:
a1 Ulinnosf - f dinnostaktu znamendschopnostr']'volatzaniy5lendiidinky.
b) Prfvni
moc -
prdvnf moc aku
zramend .ieho z6r,aznosta nezm6nitelnost. Nast6r,6
v okamZiku, kdy proti aktu nelze uplatnit i6dny opravny prostfedek.
Dotaz. Co je iadnli opravni prostr'edek a co ntintoi'ddny?
Odpovdd': Aaary opravny prostiedek je opravny proslfedek sntiiujici
proti aktu, ktery dosud
nenabyl provnf moci a tnirnorAdrzysmei'uje naopak proti aktu, ktery jii pravni rnoci nabyl.
Vdasn6 uplatrr6ni i6dndho opravniho prostiedku md suspenzivni (odkladny) ridinek. cloidg
k odkladu z6r,aznosti.a devolutivni fidinek- piesun iizeni na vy55i prdvni irrstanci.
8l
moznost vvlluceni povinnosti' \'Hdlll ulozen6'
c) \/ykonatclnost - vvkonatelnostaktu znamena
je moZn6aLpo nabytfpravni moci
exekuci (napi. zaplacettidlultu, vyklizenibytu)-Yykonatelnost
povinnosti'
alitu a ntarn6m Lrplynutilhtty k dobrovoln6muspln6ni
DrutrYaktfr aPlikace
:
a deklaratornf
na konstitutivnf
Akty aplikacepr6varozliSujeme
prisobiex nunc (od
- konstitutivniakt - akt, ktery zakl6d6.mdni nebo ru5i prSvrli vrtahy,
akty vei-ejn6hoprdva a nekterd
nynejsl<ado budoucnosti).Je jich vetsina vsechny
soukromopr6vnipovahy,ttapi'-rozsudeko romodumanZelsh'i'
vnikl jiZ pied jeho
- deklarator'i akt - akt, ktery autoritativnEovEiuje di stvrzuje stav' ktery
ex tunc (od tehdy)' Jeho r^-iznam
vydaninr.Nejsou zde Lifinit nov6 pr6va a povinnosti'Pfrsobi
jistoty subjektri'Je to napi" rozsudeko
spodir,6ve vyjasnenipr6vnihovztahua ve sjedn6nfpr5vni
urieni o{covstvi,ie je ndkdot'Iastnikem(kdyi ui iim byl)'
charakler
aktri je tieba rozlisit prrivni povahu osvEddeni,lcer6 majf
od deklaratorr.ricir
je k tomu urden6 instituce' napi'
veielnych listin, potvrzujicfchurditd skutednosti.Vyd6vajf
apod'
fidiislq' prftkrtz, obianslryprfikaz, rodny list, cestot'rt{pas
REALIZACE
PRAVNICH
XONBNq
rr prdr'rnipraxi' tj' r'yuZivSni
Realizaci pr6vnich norem rozumime jejich uskutedior'5ni
jakoZ i rozhodov6ni o opr6vndnich
oprfr,ndni a dodrZov6ni pr6vnich povinnosti,
a povinnostecha eventudlnidonucenike splndnipovinno"sti'
povinnosti, nebo-li chov6ni po pr6vu bez
1) Prosto rl,uZitf opr6vn6ni a dodrZeni pravni
se zpravidla realizuji v r6mci prSr'nich
vznir<u prfvnitro vztahu - opr6r,ndnf a povinnosti
vdcn6 pr6va - zeimena pr6vo
vztahir. U opr6vn6ni absolutni povaiiy (prriva osobnostni,
druirirro subjektu- Tomuto opr6vn6ni
'lastrricke) je mozn6 realizacebez piirnd soudinnosti
se z6sahri do tdchto pr6v' Teprve
odoo'iclA po'innost neurd.itehopodtu subjekt& zdrLet
a
1
()L
konkr6tne
je deliktem. rn6za n6sledekvznik pr6vnihovzJahu
kteri
povinnosti,
t6to
nedodrzeni
vztahu'
urdenychsubjektfi,pr6vndodpov6dnostniho
urditychjeclndni,lze povaLovat
ve forrnd ziircazu
stanovenych
clodrZovani
'ovinnosti,
RovndZ
svobodltald'
zdkazuh'irdeie' lotrpeie' ontezovdniosobnf
dodriovir'ti
Napr'.
jejiclr
realizaci.
za
2)Prfvnivztahy-pr5vnivztahyjsounejdrileZitej5iformourealizaceprSvrriclrnoreln.
pr6vni nonnolr' a v nemLjeho ridastnici
pravni vztah je spoledenskyvztah,kteqf je upraven
r,ystupujijakonositeldsubjektivnichpr6vapovinnosti.Nenitovztahkvdci,diksob6
urdit6hoopr6vn6nije
vymezeny,konkretizovany'Pro realizaci
samotn6mu.Subjektyjsou piesn€
koupit uriitou vec'
druhdhosubjektu'napi" pokud si chci
zpravidla nutn6 aktivni soudinnost
a povinnosti ob6ma
v6t5inou pii torn vznikaji opr6vndni
potlebuii nekoho, kdo ji proddvd,
m Pr6vnihovztahu'
udastnikfi
3)Aplikacepr6vniclrnorem-pokuddoprSvnichvztahrjpiirnovstupujfnebo
moci' doch6zi
statni org6ny nebo da15iorg6ny veiejnd
o opr6vn6ni a povinnostirozhoduji
norempror'6d6n6org6ny
forma rear\zacepr6vnich
k apiikaciprSvnichnorem.Je to kvalifikovan6
postupovat
apod')' Org6ny vefejn6 moci nemohou
veiejn6 moci (soudy,spr6vnimiorg6ny
normami'
postupstanovenyprocesnimi
libovoln6,aie musidodrZovat
formou jejich reaiizace'Bezprostiednd
samostatnori
Aplikace pr6vnichnorem neni vsak
vztahu,pokudje
norempiedchazivznik pr6r'.iho
pr6v.(ch
Aprikaci
vztahy.
pravnimi
sou'isi s
pr6va) napi' vyddn{ stttvebnfho
organu veiejn6 'roci (aktern aplikace
za.oLettrozhodnutirn
pravniho
jiz
spoje*s posuzova'imobsahu existujiciho
aplikace
je
proces
dasto
povorerr.veimi
je
dddickdi.Izen{.A rrakonec
i.{zetlio tu.ienf otcovstv{,
manielsn*[,
romod
o
ilzeni
tlapt,'
vztahu,
bezprostiedne
poruieni povinnosti'stanovenych
proces aplikacepr6r,nichnorelrl d&sledkem
akty nebo
norem'ydany*ri individu6lnimipr6vnimi
pr6vnich
z6kladd
na
nebo
norlnou
pr'vni
rizenf,trestrtii{zenf'
i, napf. i{zeni o naltradi ikody,pi"estuplnvd
uzavienymismtrouvam
je zvlastnimdruhempr6vniirovztahu' ktery
- pr6.vniodpovddnost
odpovddnost
4) Pr6r,ni
je nov6 seku.d6rni
pr6r'ni povinnostia jehoz obsahem
'znik6 v drisledkuporuseniprimhrni
nebo je
vznik6 bud' piimo zpr|vni normy'
povinnost
Primarni
povahy.
povinnostsankdni
0dastnikypr6vnihovztahu'Poruseni
mrizeby'tdohodnuta
nebo
pr6va
aplikace
aktech
v
stanovena
tnt' je rijmou
kteram6 sankdnicharaktet.,
pol,introsti,
nor,ti
vznik
n6sledek
za
nr6
teto povinrrosti
za vznikly protipr6vnistar''
za protipr6vnijedn6ni(delikt)nebo
83
Institut prdvni odpovddnosti spodfv6 v postihu delilcventnihojednini. M6 vSak soudasnd
prevcntivnf vyz,nanta v tomto smdru prisobi k dobrovolndmu pln€ni povinnosti tedy realizaci
pr5vnichnorcll.
QA
(l _t