kronika obce - Obec Vranovice

K R ON I KA
OBCE
Vranovice
2009
2
Obsah
Vranovický rok 2009 - úvodní přehled ......................................................................................... 5
Správa obce Vranovice v roce 2009 ............................................................................................... 6
Zrušení lokálky .............................................................................................................................. 8
Přehled dění v roce 2009 ve Vranovicích ...................................................................................... 9
Rok 2009 v Česku a ve světě........................................................................................................ 11
Statistika obyvatel ....................................................................................................................... 13
Hospodaření obce Vranovice ....................................................................................................... 14
Hospodářská krize ovlivňuje rozpočet obce ............................................................................... 16
Hlavní investiční akce v roce 2009.............................................................................................. 16
Členství obce v regionálních sdruženích a svazcích................................................................... 18
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje ................................................................ 19
Komplexní pozemková úprava .................................................................................................... 19
Vandalismus – často skloňované slovo ....................................................................................... 20
Kulturní a společenské události roku 2009 ................................................................................ 20
Místní lidová knihovna v roce 2009 ........................................................................................... 24
Farnost ......................................................................................................................................... 24
Základní škola .............................................................................................................................. 25
Zemědělství v obci ....................................................................................................................... 27
Nezemědělské podnikání a řemeslníci........................................................................................ 27
Spolky a sdružení v obci v roce 2009 .......................................................................................... 27
Přehled počasí ve Vranovicích v roce 2009................................................................................. 38
Vzpomínky Josefa Pavlů ............................................................................................................. 38
Přílohy .......................................................................................................................................... 45
3




Přílohy:
Vranovický zpravodaj 6 vydání z roku 2009
Fotodokumentace 2009
Vranovice v tiskovinách
Kompaktní disk s digitálním záznamem kroniky
Tato kronika obsahuje: .......................70 listů
Ve Vranovicích dne: .............................2011
Zapsala: .................................. Dagmar Humpolíková
Starosta obce: ........................ Ing. Jan Helikar
4
Vranovický rok 2009 - úvodní přehled
Rok 2009 se ve Vranovicích odvíjel ve znamení rozvoje občanské vybavenosti a vytváření stavebních
míst pro rodinnou a bytovou výstavbu. Díky této koncepci vedení obce se podařilo v posledních letech
značně navýšit i počet stálých obyvatel. Zejména z řad mladých rodin s dětmi. Průměrný věk obyvatel obce
tak činí 39 let.
Srovnání počtu obyvatel v uplynulých desetiletích:
rok 1991 – 1879 obyvatel
rok 2001 – 1929 obyvatel
rok 2009 – 2029 obyvatel
V tomto roce byly také zahájeny komplexní pozemkové úpravy, jejichž cílem bylo odstranění historických
nesrovnalostí v pozemkových mapách.
Pracovní příležitosti
V obci působí více než padesát podnikatelských subjektů. Tvoří je živnostníci i výrobní společnosti,
které zaměstnávají celoročně desítky zaměstnanců. Kvalitní dopravní spojení po železnici i autobusovou
dopravou umožňuje obyvatelům obce také dojíždění za prací do okolí i do krajského města Brna. Díky těmto
podmínkám se míra nezaměstnanosti i v době hospodářské recese drží v obci na úrovni 10,5 %, což je o šest
desetin procenta méně než krajský průměr (11,10 % - k 31. 3. 2010)
Srovnání s okolními obcemi:
Přibice
12,2 %
Popice
14,0 %
Pouzdřany 13,1 %
Starovice 13,7 %
Uherčice 11,9 %
Připravované záměry






Rodinná výstavba
Probíhá developerský projekt v ulici Nad Dolinami na vybudování kompletní infrastruktury pro výstavbu
23 rodinných domů. Celkový rozpočet je stanoven na 11 milionů korun, financování je zajištěno
prostřednictvím překlenovacího úvěru a následně z prodeje stavebních pozemků.
V r. 2008 byl již realizován developerský projekt v ulici U Hlinku na vybudování kompletní infrastruktury
pro výstavbu 24 rodinných domů. Celkový rozpočet činil 10 milionů korun. Financování bylo rovněž
zajištěno prostřednictvím překlenovacího úvěru a následně z prodeje stavebních pozemků.
Na Přibické ulici došlo k prodloužení kanalizace ve směru ke hřbitovu a vypracování zastavovací studie.
Lokalita je již zasíťovaná a rodinná výstavba probíhá individuálně. Rozpočet byl 1,3 mil Kč a peníze byly
vyplaceny z rozpočtu obce.
Dopravní obslužnost
V roce 2009 byly v obci vybudovány dvě autobusové zastávky na ulici Lipové u sokolovny a druhá
u hřbitova. Na jejich vybudování obec uvolnila ze svého rozpočtu 300 tisíc Kč.
Vedení obce pracuje na přípravě vybudování přestupního terminálu u vlakového nádraží. Vypracovaný
je projekt, který kromě vybudování bezpečného přestupního uzlu počítá i s novými parkovacími místy
pro cestující, kteří na spoje dojíždí z okolních obcí. Předpokládaný rozpočet se odhaduje na asi 10 mil
Kč.
Občanská vybavenost
Je vypracovaný projekt na Dům pro seniory, který je plánovaný na místě bývalého JZD. Předpokládaný
rozpočet: činí asi 80 milionů korun.
Informační a komunikační technologie v obci
Obec vlastní webové stránky www.vranovice.eu, které jsou pravidelně aktualizovány. V současné době
zakoupila obec moderní software s redakčním systémem, který poskytuje široké možnosti informovanosti
internetových čtenářů. Spuštění nového systému webových stránek obce je plánováno na květen 2010.
5
Širokou veřejnost informuje obec prostřednictvím místního rozhlasu. Rozhlasová síť prošla v polovině
roku 2008 kompletní rekonstrukcí. V současné době jsou v obci 104 ks reproduktorů. Byla vyměněna
i rozhlasová ústředna za modernější typ. Vzhledem k rozšiřující se výstavbě v obci se totiž do budoucna
počítá s rozšířením sítě až na 150 ks reproduktorů.
Obyvatelé i návštěvníci obce mohou využívat dva veřejné počítače umístěné v Místní lidové knihovně,
připojené na internetovou síť.
Správa obce Vranovice v roce 2009
Starosta:
Ing. Jan Helikar, Přibická 642 (ODS)
Místostarosta: Ing. Jaroslav Pezlar, Nová 609 (SN)
Rada obce
Ing. Jan Helikar, Přibická 642 (ODS)
Ing. Jaroslav Pezlar, Nová 609 (SN)
Ing. Jiří Hladík, Úzká 286 (SN)
JUDr. Radek Mach, U Hřiště 682 (KDU-ČSL)
Drahomír Dofek, Náves 678 (ODS)
Ostatní zastupitelé:
Ing. Drahomír Dráb, Polní 644 (ODS)
Petr Goliáš, Nová 608 (KDU-ČSL)
Jana Hladká, Pouzdřanská 641 (KDU-ČSL)
Dagmar Humpolíková, Kopečky 640 (ODS)
Mgr. Renata Karpíšková, Sadová 418 (SNK Evropští demokraté)
Hana Krejčiříková, Přibická 618 (SNK Evropští demokraté)
Ing. Bc. Emil Neveselý, Nová 621 (SN)
Jaromír Řehoř, Zahradní 553 (ODS)
Rostislav Trojan, Lipová 369 (SN)
Oldřich Vybíral, Příční 111 (KDU-ČSL)
Výbory a komise obce
Zastupitelstvo obce ze zákona zřizuje dva iniciativní a kontrolní orgány, které se nazývají výbory. Jedná
se o výbor finanční a kontrolní. Své iniciativní a poradní orgány si zřizuje také rada obce, ty se nazývají
komise. Výbory a komise nemají ze zákona žádnou rozhodovací pravomoc, ale mohou zastupitelstvu a radě
obce předkládat svá stanoviska a návrhy.
Výbory zastupitestva obce
Finanční výbor
Ing. Bc. Emil Neveselý – předseda
Ing. Jiří Hladik
Ing. Bohumil Pražák
Josef Kříž
Aleš Toncr
Kontrolní výbor
Oldřich Vybíral - předseda
Petr Goliáš
Ing. Petr Lorenz
Martin Hochman
Komise Rady obce
Komise výstavby a životního prostředí
Předseda: Drahomír Dofek
6
Členové: Ing. Cyril Jebavý, Ing. Josef Dofek, Ing. Josef Stejskal, Jaromír Řehoř, Jan Klaiba, Naděžda
Rejtková, Ing. Marcela Hochmanová
Komise kulturní a sportovní
Předseda: Petr Škamrada (do 31. 3. 2009)
Členové: Bohumila Vetrová, Irena Benadová, Marcela Lorenzová, Blanka Pezlarová
Komise školská
Předsedkyně: Jana Hladká
členové: Marie Korčáková, Ivana Straková, Hana Mazuchová, Ing. Petra Střelcová
Komise sociální
Předsedkyně: Hana Krejčiříková
Členové: Lenka Jančová, Zuzana Škamradová
Komise povodňová
Předseda: Ing. Jan Helikar
Členové: Oldřich Vybíral, Ing. Jaroslav Pezlar, Jan Rohrer
Komise pro projednávání přestupků
Obec Vranovice nemá vlastní komisi pro přestupky. Má uzavřenou smlouvu s městem Pohořelice - obec
s rozšířenou působností - které případné přestupky projednává.
Zaměstnanci obecního úřadu
Ing. Jan Helikar
Lenka Jančová
Renata Halámková
Zuzana Škamradová
Miloš Kvapil
Radek Soukop
Jan Němec
Eva Halámková
Lenka Nešporová
Blanka Papežová
Vladislav Jungr
Dagmar Humpolíková
starosta
asistentka, podatelna
účetní (bydliště Pouzdřany) od 07/2009
matrikářka
obsluha čistírny odpadních vod (bydliště Ivaň)
údržba a úklid obce
údržba a úklid obce
údržba a úklid obce
úklid budov
knihovnice (¼ úvazku)
knihovník (¼ úvazku) - do listopadu 2009
komunikace s veřejností a vedoucí CVČ - od října 2009
Úřední hodiny Obecního úřadu Vranovice
Pondělí
Středa
07:30 – 19:00 h
07:30 – 17:00 h
Oficiální webové stránky obce
http://www.vranovice.eu
Elektronická pošta – e-maily
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Datová schránka:
ID 3dubfw9
7
Dodatek z událostí z roku 2008
Zrušení lokálky
V prosinci 2008 byla po 113 letech ukončena osobní přeprava na železniční trati Vranovice – Pohořelice.
Provoz lokálky se Českým drahám nevyplácel. Poslední pravidelná jízda se uskutečnila 12. 12. 2008 v 19
hodin 52 minut.
Nostalgické rozloučení pro veřejnost se uskutečnilo v neděli 14. 12. 2008 parní lokomotivou
Šlechtična a personálem v historických kostýmech. Rozloučení se účastnily davy lidí. Prokazatelnou
jízdenkou byla pamětní pohlednice v hodnotě dvaceti korun. Ti, kteří přišli v historických kostýmech,
ale i děti a studenti se mohli svézt zdarma. Připravený byl i bohatý kulturní program. O dobovou
kulisu na pohořelickém nádraží se postaral Divadelní ansámbl Pohoda i muzejní spolek Pohořelice.
Zazpívali také tamní mužáci. Podával se horký čaj a grog a pořídily se poslední pamětní fotografie.
Přepravu osob nahradily autobusy zařazené do Integrovaného dopravního systému JmK.
Trať byla vybudována jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda a zprovozněna byla 17. 9. 1895.
Původně sloužila k přepravě cukrové řepy a cukru ve spojitosti s cukrovarem v Pohořelicích.
8
Přehled dění v roce 2009 ve Vranovicích
Leden
 Změna matrikářky – Zuzana Škamradová nahradila Miluši Sedláčkovou (od prosince 2008)
 Dosavadního šéfredaktora zpravodaje obce Mgr. Oldřicha Vybírala nahradila Dagmar Humpolíková.
 Vranovický občasník byl přejmenován na Vranovický zpravodaj. Důvodem byla pravidelnost vydávání
obecního zpravodaje, každý sudý měsíc, šestkrát do roka. Současně Rada obce Vranovice schválila
distribuci do každé poštovní schránky zdarma. Náklad činil 750 výtisků. Cílem byla snaha zlepšit
informovanost obyvatel o dění v obci.
 Zahájeno výběrové řízení na vypracování projektové dokumentace v lokalitě Nad Dolinami se záměrem
výstavby nových rodinných domů.
 Připravuje se digitalizace pozemků.
 Připravuje se dokumentace na prodloužení kanalizace na ulici Přibická.
 Zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2009 s celkovými příjmy 26.133.900,- Kč a výdaji 25.304.800,Kč.
 ZO schválilo členský příspěvek ve výši 4,- Kč na 1 obyvatele obce na Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka
Brno – Vídeň.
 ZO schvaluje a vydává změnu č. 5 územního plánu sídelního útvaru Vranovice.
 ZO schvaluje dodatek č. 1 ke Smlouvě o zajišťování financování systému IDS JMK (Integrovaný dopravní
systém Jihomoravského kraje) mezi obcí Vranovice a Jihomoravským krajem, kde výše příspěvku obce
je od r. 2009 ve výši 50,- Kč na občana, t. j. 100.500,- Kč.
 ZO schvaluje předloženou nabídku banky VOLKSBANK CZ na financování developerského projektu
v lokalitě Nad Dolinami ve výši 5.000.000,- Kč, včetně uzavření následné smlouvy.
 ZO schvaluje název nové ulice: Nad Dolinami.
 Společnost VAK Břeclav a.s. (Vodovody a kanalizace) stanovila poplatek za vodné pro rok 2009 ve výši
30,52 Kč /m3.
 Tříkrálová sbírka pořádaná Charitou ČR vynesla ve Vranovicích 36 794,- Kč.
 Byla získána dotace ze státního rozpočtu na opravu kostela ve výši 1 milion 400 tisíc korun. Příjemcem
dotace je Římskokatolická farnost.
Únor
 Zprovozněna lékárna v budově bývalého JZD. Byla přemístěna z budovy bývalého zdravotního střediska
na Návsi. V roce 2007 schválilo Zastupitelstvo obce výměnu budovy bývalého zdravotního střediska
za budovu bývalého JZD s cílem přestavět brownfields na dům pro seniory.
 Obec bojuje s vandalismem a sprejerstvím ve spolupráci se školou a pobočkou Policie ČR v Pohořelicích.
 Hospodářská krize negativně ovlivňuje rozpočet obce. Předpokládá se snížení příjmů z daní o 3% tj. asi
500.000,- Kč. Šetří se na provozních nákladech, úsporu přinesla modernizace provozu čistírny odpadních
vod i prodej zdravotního střediska na Návsi, jehož údržba a provoz vyžadovaly vysoké náklady.
 V areálu bývalého JZD na Přísnotické ulici buduje firma Agro Klimus fotovoltaickou elektrárnu.
Březen
 Obec přechází do režimu plátce daně z přidané hodnoty (DPH).
 Z osobních důvodů odstoupil z funkce zastupitele obce a předsedy kulturní komise Petr Škamrada.
 Jihomoravský kraj přislíbil dotaci na vypracování projektové dokumentace ve výši asi 700 tisíc korun
na přestupní terminál u vlakového nádraží.
 Na vysílači Děvín na Pálavě byla pomocí vrtulníku nainstalována technika pro příjem digitálního
televizního vysílání. Analogové vysílání končí.
 Dva závodníci oddílu silového trojboje ze Sokola Vranovice startovali na 17. Mistrovství Moravy mužů
a žen. Mezi 30 závodníky se v Krnově neztratili. V kategorii do 82, 5 kg zvítězil Pavel Pláteník celkovým
výkonem 645 kg a získal první výkonnostní třídu a postup na Mistrovství České republiky. Jiří Furch byl
v této kategorii druhý celkovým výkonem 517,5 kg.
9
Duben
 Začaly práce na opravě kostela. Na rekonstrukci přispělo ministerstvo kultury dotací ve výši 1,4 milionu
korun.
 Cestovní pasy musí být vybaveny otisky prstů.
 Rada obce vybrala dodavatele na opravu hřbitovní zdi za smluvní cenu 3.864.213,-Kč.
 Rada obce vybrala dodavatele na opravu komunikace na Mrštíkově ulici za cenu 2.376.379,-Kč.
 ZO schvaluje předložené rozpočtové opatření č. 1/2009 s celkovými příjmy ve výši 33.682.116,- Kč
a celkovými výdaji 38.219.000,- Kč a schválilo financování rozpočtového schodku ve výši 5 milionů
korun formou půjčky.
 ZO schvaluje vypracování změny č. 6 ÚP v projednaném rozsahu.
 Rozšiřují se služby projektu Czech Point – získání ověřených dokladů na počkání přímo na obecním
úřadě bez nutnosti dojíždění na jednotlivé úřady: výpisy z katastru nemovitostí, z rejstříku trestů,
živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku, insolvenčního rejstříku, centrálního registru řidičů,
informačního systému odpadového hospodářství, informačního systému o veřejných zakázkách.
Květen
 Rada obce schvaluje Smlouvu o poskytnuté dotaci ve výši 675.000,- Kč z rozpočtu Jihomoravského kraje
na vypracování projektové dokumentace na přestupní terminál a parkoviště u nádraží.
 Rada obce schválila upravenou realizační studii pro Sportovně společenský areál Sokolovna.
 ČZS – vinaři Vranovice začali s přestavbou obecního sklepa za budovou úřadu na vinný sklep. Od obce
získali prostory do pronájmu na 50 let za symbolickou cenu 1,- Kč.
Červen
 Volby do Evropského parlamentu – 5. a 6. 6. 2009. V Česku vyhrála ODS s 31 procenty, o devět procent
předstihla svého největšího konkurenta ČSSD. Ve Vranovicích dali občané nejvíce hlasů ODS 27,46%,
následovala KSČM s 17,33% a ČSSD s 14,93%. K volebním urnám se dostavilo celkem 375 voličů
z celkových 1644, to jest 22,87%.
 Kronikářkou obce se stala Ing. Silvia Drábová. Nahradila Rostislava Trojana.
 Rada obce schválila zřízení Centra volného času a zřízení nové pracovní funkce Pracovník vztahů
k veřejnosti.
 Rada obce schválila nabídku na opravu Obchodní ulice ve výši 663.000,- Kč.
 ZO schvaluje předložené rozpočtové opatření č. 2/2009 s celkovými příjmy ve výši 35.651.716,- Kč
a celkovými výdaji 38.229.000,- Kč.
 ZO ukládá zadat vypracování Zastavovací studie pro lokalitu prodloužení ul. Přibická.
Červenec
 Zavádí se datové schránky – úřední elektronická komunikace.
 Rada obce ukládá zadat vypracování zastavovací studie na lokalitu Doliny za účelem vybudování vinných
sklepů.
 V obci probíhá nebývalá rodinná výstavba. Dokončují se domy na ulici Nová v sousedství fotbalového
hřiště, rozestavěné RD jsou na nové ulici U Hlinku v jihozápadní části obce ve směru na Ivaň a připravuje
se projekt výstavby Nad Dolinami. Jedná se o více než padesát nových rodinných domů.
 Vzniklo Centrum volného času, na funkci pracovníka vztahů k veřejnosti byla ve výběrovém řízení
vybrána Dagmar Humpolíková.
 Rada obce schválila opravu chodníku před kostelem, instalaci 1 ks veřejného osvětlení a 2 ks laviček před
vchod do kostela.
 Oprava hřbitovní zdi se zkomplikovala, zídka v přední části musela být zbourána až do úrovně kostnice
a místo ní byla postavena nová.
 Obec Vranovice vede soudní spor o budovu školní jídelny – U Floriánka č. p. 57 z důvodu nejasnosti
vlastnictví v době odkupu nemovitosti do vlastnictví obce.
Srpen
 Rada obce schválila vícepráce na ul. Náves v důsledku výměny podloží pod zámkovou dlažbou ve výši
10
290.000,- Kč včetně DPH.
 Rada obce rozhodla o zákazu vjezdu aut nad 3t na Náves.
Září
 Rada obce vzala na vědomí Usnesení Státní volební komise č. 95 ze dne 10. 9. 2009 o zrušení voleb
do parlamentu ČR ve dnech 9. a 10. 10. 2009.
 Budují se inženýrské sítě a komunikace potřebné k výstavbě nových RD v nové ulici Nad Dolinami.
Říjen
 Volby do poslanecké sněmovny Parlamentu ČR plánované na dny 9. a 10. 10. 2009 byly zrušeny. Mělo se
jednat o předčasné volby, které by zkrátily páté volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky. Zkrácení volebního období mělo být umožněno přijetím jednorázového ústavního zákona č.
195/2009 Sb. o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Tento ústavní zákon byl však
zrušen Ústavním soudem 10. září 2009. Termín voleb do PSP ČR byl nakonec přesunut z roku 2009
na rok 2010.
 Svou činnost zahájil Klub maminek. Určeno pro matky s dětmi do tří let.
 Byly přijaty priority pro zpracování Plánu investic a oprav na r. 2010 – 2011.
 Rada obce schválila koupi a zavedení programu pro knihovnu pro možnost zpřístupnění fondu knihovny
na internetu, tzv. on-line katalog.
 Provádí se kontrola zdravotního stavu vzrostlých stromů v obci.
 ZO schvaluje předložené rozpočtové opatření s celkovými příjmy ve výši 34.079.716,- Kč a celkovými
výdaji ve výši 40.699.000,- Kč.
 ZO schvaluje vnitřní směrnici k přechodu obce na plátce DPH.
Listopad
 Obec kupuje tzv. redakční systém pro tvorbu nových internetových stránek obce.
 Začíná se zpracovávat změna územního plánu č. 6.
 Obec kupuje sněhovou frézu za 20 tisíc korun pro úklid chodníků v zimním období.
Prosinec
 Vybudována nová zastávka autobusu u hřbitova za cca 140 tisíc korun.
Rok 2009 v Česku a ve světě
pro přehled širších událostí a souvislostí
Leden
 Česká republika začala předsedat Evropské unii. Pod pojmem předsednictví EU se obecně rozumí
předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Členské státy se v této funkci střídají každých šest
měsíců. Během této doby je předsedající stát „hlasem i tváří“ EU: mluví za všech sedmadvacet členských
států. Eurokomisařem se stal český premiér Mirek Topolánek.
 Dodávky ruského plynu do Česka i zbytku Evropy se zcela zastavily. Na vině byl spor mezi Ruskem
a Ukrajinou kvůli ceně plynu. Česko žilo ze čtyřicetidenních zásob. Krize se vyřešila až 20. ledna, kdy
ruský plynárenský monopol Gazprom obnovil dodávky suroviny přes Ukrajinu směrem na západ.
Únor
 Prohlubuje se hospodářská krize. Situace na trhu práce se zhoršuje rychleji, než se čekalo.
Nezaměstnanost v lednu stoupla o osm desetin na 6,8 procenta, což je nejprudší skok, jaký kdy Česko
zažilo. O práci se nyní uchází 398 tisíc lidí, nejvíc od dubna 2007.
Březen
 Bývalá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová nastoupila do plzeňské věznice.
Vrchní soud ji poslal za mříže na šest let za podíl na justiční vraždě Milady Horákové v roce 1950.
11
Původně se snažila nástup oddálit, nakonec se rozhodla přijet do věznice sama. Brožové-Polednové je
87 let.
 Na Pálavu byla instalována digitální anténa. Celkem devětkrát přiletěl koncem března k vysílači
Děvín na Pálavě vrtulník s těžkým nákladem. Dopravil tam techniku, která od 31. března 2009 zajišťuje
digitální televizní příjem do domácností v regionu. Přispívá také k vyššímu pokrytí jižní Moravy
digitálním signálem. Analogové vysílání bude zcela vypnuto v červnu 2011.
 Pád vlády - vláda nepřežila hlasování o nedůvěře. Opozice potřebovala k jejímu svržení 101 hlasů, 96
bylo proti. Spolu s KSČM zvedli ruku proti kabinetu Mirka Topolánka i „odpadlíci“ od koaličních stran.
Duben
 Americký prezident Barack Obama přijel na jednodenní návštěvu do Prahy.
 Ve Vítkově na Opavsku řádili žháři, kteří v noci do domku romské rodiny vhodili zápalné lahve
naplněné benzinem. Byli zraněni tři lidé, včetně dvouleté Natálky, která musela následně podstoupit
dlouhodobé léčení a řadu operací kvůli rozsáhlým popáleninám. Policie za útok obvinila čtyři
ultrapravicové extremisty.
 Chřipka A (H1N1), pro níž se vžilo označení prasečí, dorazila do Evropy. Zrodila se v Mexiku, kde
během dubna zabila na dvě desítky lidí. Mnohé země včetně Česka zavedly bezpečnostní opatření. Byla
vyvinuta protilátka, o očkování však lidé nejevili velký zájem.
Květen
 Premiér Fischer sestavil takzvanou letní vládu odborníků, jež vyplnila politické vakuum po pádu
vlády. Seznam se jmény dočasných ministrů předal prezidentu Václavu Klausovi. Vláda odborníků
se nakonec starala o chod státu až do konce května 2010, kdy se konaly volby poslanecké sněmovny
parlamentu ČR. U veřejnosti se vláda těšila velké oblibě.
 Předvolební mítinky ČSSD do Evropského parlamentu poznamenaly vaječné útoky. Zpočátku
ojedinělé útoky nabíraly na intenzitě v různých místech republiky.
Červen
 Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Česku ODS s 31 procenty. O devět procent předstihla
svého největšího konkurenta ČSSD. Češi poprvé vybrali zákonodárce jen ze čtyř stran. Do Bruselu jeli
ještě komunisté se zhruba 14 procenty a KDU-ČSL s osmi. Volby do Evropského parlamentu proběhly
ve 27 členských státech Evropské unie. Přes 375 milionů občanů členských států EU s aktivním volebním
právem volilo 736 poslanců Evropského parlamentu.
 Policie provedla domovní prohlídky u lidí podezřelých z organizování neonacistického hnutí
a deset jich zadržela. Kriminalisté zasahovali v bytech v Praze, Plzni, Čáslavi a na jižní Moravě. Zaměřili
se především na organizátory rasistických koncertů a členy hudebních skupin šířících rasovou nenávist.
 Centrum Prahy zaplnilo sedm tisícovek studentů. Demonstrovali za odložení státních maturit,
které měly začít příští rok. „Jsme pokusné krysy,“ stálo na transparentech. Projekt jednotných maturit
připravovaných deset let měl začít v roce 2009. Pro nepřipravenost jej nakonec politici odsunuli o rok.
 Zemi zasáhly povodně, které si vyžádaly na 15 životů. Nejprve zasáhly Moravu, kde největší škody
napáchaly na Novojičínsku. V Jeseníku nad Odrou smetla domy čtyřmetrová vlna podobná tsunami.
Přívalové deště poté ničily zemi, nejvíce Strakonicko a Českobudějovicko.
 V Los Angeles zemřel popový idol Michael Jackson.
Červenec
 Kanada po dvou letech zavedla vízovou povinnost pro Čechy. Rozhodla se tak kvůli zvyšujícímu
se počtu žadatelů o azyl, zejména z řad Romů. Praha na oplátku víza zavést nemohla kvůli členství v EU.
 Obyvatelé východní Asie a středního Pacifiku byli svědky nejdelšího úplného zatmění Slunce
v tomto století. Některým pozorovatelům zakryl Měsíc sluneční kotouč až na 6 minut a 39 sekund.
Podle astrofyziků mohly zatmění vidět až dvě miliardy lidí, což by byl rekord v dějinách lidstva.
12
Srpen
 Předseda občanské demokracie Mirek Topolánek dostal při návštěvě koupaliště v Hustopečích
u Brna kamenem do hlavy. Ten vylétl spolu s vajíčky od čtyř mladíků. Způsobili mu zranění nad pravým
okem.
Září
 Ústavní soud vyhověl žádosti Miloše Melčáka. Musely se proto odložit předčasné volby plánované
na 9. a 10. října 2009.
 Bílý dům se rozhodl odložit plány na vybudování systému protiraketové obrany ve střední
Evropě. Padl tak plán vybudovat protiraketový radar v Brdech. Americký prezident Barack Obama kvůli
tomu volal v noci českému premiérovi Janu Fischerovi. Američané uvedli, že důvodem je skutečnost, že
vývoj raket dlouhého doletu v Íránu není tak rychlý, jak se obávali.
 Na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni vypukl plagiátorský skandál. Vyvstaly
pochybnosti o řadě prací některých „rychlostudentů”, kteří dosáhli k titulu i za dva měsíce. Byla mezi
nimi řada politických osobností.
 Do Česka přiletěl na třídenní návštěvu papež Benedikt XVI. Nedělní brněnské mše, která se
konala na letišti v Tuřanech, se zúčastnilo 120 tisíc věřících. Byli mezi nimi i občané Vranovic.
Říjen
 Nobelovu cenu za mír získal americký prezident Barack Obama.
 Sníh paralyzoval Česko, silničáři ho nestačili odklízet. Desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny, ČEZ
vyhlásil v devíti okresech kalamitu. Silnice blokovaly hlavně auta na letních gumách a kamiony. V šesti
krajích sníh omezil provoz na železnici. Jeseníky a Krkonoše ohlásily nebezpečí lavin.
 Ve věku 77 let zemřel populární spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík. Humoristu proslavil
především román Černí baroni, který získal i filmovou podobu.
 Čtyřiatřicetinásobný zlatý slavík Karel Gott převzal z rukou prezidenta Václava Klause Medaili
Za zásluhy. Tato událost okamžitě vyvolala rozporuplné reakce. Pro jedny je Gott nesmrtelná pěvecká
hvězda, pro druhé kontroverzní umělec, který dokázal vyjít s každým režimem, a to včetně toho
komunistického.
Listopad
 Lisabonská smlouva je v pořádku a neodporuje českému ústavnímu pořádku, rozhodl Ústavní soud
o stížnosti, kterou podala skupina senátorů. Padla tak poslední překážka v ratifikačním procesu.
Prezident Václav Klaus několik hodin poté smlouvu podepsal, přestože měl vůči ní výhrady. Obával se
že Česko ztratí suverenitu. Na podpis čekala celá EU, závisel na něm osud ratifikačního procesu.
 Průvod zhruba čtyř tisíc lidí prošel 17. 11. 2009 odpoledne z pražského Albertova na Národní třídu.
Kopíroval trasu pochodu studentů, kteří před 20 lety začali bourat totalitní režim v Československu
(tzv. Sametová revoluce). Happening končil na Národní třídě večerním koncertem, na který čekalo před
osmnáctou hodinou asi deset tisíc lidí.
Prosinec
 Poslanci schválili státní rozpočet na příští rok s deficitem 163 miliard korun. Odborníci
předpokládají ale daleko vyšší díru v rozpočtu. Sociálním demokratům totiž prošly přes odpor vlády tři
pozměňovací návrhy, které proti původním obrysům rozpočtu zvýší výdaje státu o zhruba 12 miliard.
Statistika obyvatel
ke dni 31.12. 2009
celkem:
2029 obyvatel, dospělí –
z toho:
muži –
ženy –
1730, děti do 15 let 299
852, chlapci
152
878, dívky
147
13
Hospodaření obce Vranovice
Závěrečný účet obce Vranovice za rok 2009
Rozpočet na rok 2009 byl sestaven a schválen ke dni 22. 12. 2008 ve výši
Příjmy
26.133.900 Kč
Výdaje
25.304.800 Kč
Financování
829.100 Kč
Během roku bylo provedeno 5 rozpočtových opatření, po nichž byly parametry následující
Příjmy
31.437.900 Kč
Výdaje
34.176.200 Kč
Financování
- 2.738.300 Kč
Skutečnost k 31.12.2009 činila
Příjmy
Výdaje
plnění: 100,26%
plnění: 99,22%
31.518.630,13 Kč
33.909.323,66 Kč
Na bankovních účtech obce bylo
k 1.1. 2009
1.501.447,36 Kč
k 31. 12. 2009
850.653,83 Kč
Dotace od obce na činnost organizací a zájmových spolků
SK Vranovice
100.000,00 Kč
Junáci
15.000,00 Kč
ZŠ a MŠ Vranovice
1.790.000,00 Kč
MRS MO Vranovice (rybáři)
15.000,00 Kč
TJ SOKOL
100.000,00 Kč
Myslivecké sdružení Vranovice-Přibice
10.000,00 Kč
Římskokatolická farnost
150.000,00 Kč
Diakonie Betlém
1.000,00 Kč
Lužánky, středisko volného času
10.000,00 Kč
Členské příspěvky
Svaz měst a obcí
Muzejní a vlastivědná společnost
Sdružení hasičů
DSO Čistá Jihlava
DSO Cyklostezka Brno – Vídeň
5.818,00 Kč
400,00 Kč
500,00 Kč
53.200,00 Kč
8.040,00 Kč
Obec Vranovice hospodařila v roce 2009 ve všech významných ohledech v souladu se schváleným
rozpočtem, obecně závaznými předpisy pro územní samosprávné celky, zákonem o účetnictví a souvisejícími
předpisy.
 přezkoumáním hospodaření nebyly zjištěny chyby a nedostatky
 nebyla zjištěna významná rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření územního
samosprávného celku v dalším období
 podíl pohledávek na rozpočtu k 31. 12. 2009 činil 4,08 %, podíl závazků na rozpočtu činil 26,79 %. Tyto
ukazatele byly vypočítány podle metodiky MF ČR.
Podíl zastaveného majetku ke stálým aktivům činil k 31. 12. 2009 10,62 %.
14
Zhodnocení plnění příjmů a výdajů
Obec Vranovice měla na rok 2009 sestavený rozpočet jako schodkový ve výši 829.100,-Kč.
V průběhu r. 2009 však došlo k zajištění financování několika investičních akcí. V důsledku toho bylo
v r. 2009 přijato celkem pět rozpočtových opatření. Původní rozpočet obce se tak zvýšil na celkovou částku:
příjmy = 31.437.900,- Kč, výdaje = 34.176.200,- Kč. Plánovaný schodek ve výši 2.738.300,- Kč byl pokryt
úvěrem z VOLKSBANK CZ a.s..
Skutečné plnění rozpočtu obce bylo zcela dle plánovaných příjmů a výnosů. Celkové příjmy byly
ve výši 31.518.630,13,- Kč, tj. 100,26% plánované částky a výdaje zůstaly nedočerpány v celkové výši
33.909.323,66,- Kč, tj. 99,22% plánovaných výdajů. Skutečný schodek hospodaření obce tak byl ve výši
2.390.693,53,- Kč.
Obec Vranovice nemá vlastní hospodářskou činnost a veškeré příjmy tvoří hlavně daňové příjmy (daň
z nemovitostí, daň z příjmu právnických osob a fyzických osob, daň z příjmů ze závislé činnosti, daň
z přidané hodnoty) a dále místní a správní poplatky.
Obec může získat finanční prostředky také prodejem nebo pronájmem movitých a nemovitých věcí, tj.
například pronájem půdy k zemědělskému obhospodařování, pronájem nebytových prostor nebo prodej
pozemků a ostatního movitého majetku.
Z nedaňových příjmů činily nejvyšší částky položky za odvádění a čištění odpadních vod (1.660.110,Kč), příjmy za pronájmy a poplatek za sběr a svoz komunálního odpadu (899.480,- Kč).
V r. 2009 Obec Vranovice pokračovala v realizaci developerských projektů.
V roce 2008 došlo k vytvořeni 45 stavebních míst s kompletně vybudovanou infrastrukturou v lokalitě
„Ivaňská – Hlinek“. V roce 2009 se v této lokalitě již realizovala individuální rodinná výstavba, v několika
případech došlo již i k nastěhování občanů do nově postavených rodinných domů.
Na úspěšně realizovaný developerský projekt z r. 2008 navázal v r. 2009 další projekt v lokalitě Nad
Dolinami. Vybudovaly se inženýrské sítě a komunikace pro dalších 23 stavebních míst. Realizace tohoto
projektu byla zahájena v druhé polovině r. 2009 a bude dokončena v první polovině roku 2010.
Nejsledovanějšími výdaji jsou každoročně výdaje na celkovou údržbu obce a domů ve vlastnictví obce.
Dále jsou to výdaje na údržbu veřejného osvětlení, svoz komunálního a nebezpečného odpadu.
Dalšími důležitými výdaji jsou výdaje na kulturu, tělovýchovu, knihovnu a kroniku. Jedna z nejvyšších
položek na straně výdajů je příspěvek na zabezpečení školní a předškolní docházky dětí, který v r. 2009 činil
částku 1.790.000,- Kč.
Na kulturním, sportovním a společenském životě v obci se významně podílí několik příspěvkových
a společenských organizací. Podpora těchto organizací je ve dvou hlavních oblastech. První je podpora
koordinační, kdy se Obec Vranovice podílí organizačně na mnoha akcích pořádaných společenskými
organizacemi. Jedná se o oblast podpory, která probíhá dlouhodobě a je vnímána jako samozřejmost. Pro
prohloubení této spolupráce byla, mimo jiné, zřízena funkce vedoucí organizační složky Centrum volného
času.
Druhou oblastí podpory je oblast finančních dotací, která je vnímána velice citlivě. V minulosti se stávala
zdrojem lobování jednotlivců i organizací.
Radě obce se v této oblasti podařilo postupně vytvořit „Kritéria pro rozdělování dotací pro zájmové
organizace“. Stanovená kritéria hodnotí zejména následující ukazatele: šíři členské základny, práci s mládeží,
spravovaný majetek, angažovanost pro veřejný život a tradice.
Tímto se vytvořil stabilní a průhledný systém, který je odolný proti jednorázovým, nesystémovým
požadavkům na finanční podporu. Každá společenská organizace tak může dlouhodobě počítat se stabilní
finanční podporou ze strany obce a není závislá na „šikovnosti, či nešikovnosti“ lobistů, ale jen a pouze
na své aktivitě a činnosti.
Nejvyšší částky tak byly určeny SK Vranovice a TJ SOKOL Vranovice. Obě organizace obdržely dotaci
od obce ve výši 100.000,- Kč.
Mimo systémových dotací se Obec Vranovice také finančně podílí na jednotlivých akcích, které zvelebují
celkový vzhled obce. V roce 2009 byla poskytnuta finanční dotace ve výši 150.000,- Kč římskokatolické
církvi na opravu fasády kostela. Pro rok 2010 je na dokončení oprav kostela připravena částka rovněž ve výši
150.000,- Kč.
15
Hospodářská krize ovlivňuje rozpočet obce
Snad nejčastěji opakovaným slovem ve všech zprávách je slovo krize a její možné následky. Ta se
projevuje i v rozpočtech obcí. Jejich příjmy jsou mimo jiné tvořeny i příjmy ze státního rozpočtu a to zejména
z vybraných daní z příjmu a daně z přidané hodnoty.
Starosta Vranovic již při schvalování rozpočtu na rok 2009 počítal s daňovými příjmy ve výši cca 99%
úrovně dosažené v roce 2008. Celkový výpadek v rozpočtových příjmech ve výši cca 3%, což představuje
cca 500.000 korun (srovnáváno s přijatým rozpočtem pro rok 2009) lze v současné době pouze odhadovat.
Je to velká částka. Nutno však zmínit, že přijatými organizačními opatřeními v roce 2007 a 2008
dokázalo vedení obce ušetřit na provozních nákladech roční částku přesahující cca 400.000 korun. Jednalo
se zejména o každoroční úsporu v provozu čističky odpadních vod ve výši cca 240.000 korun a dále prodejem
bývalého zdravotního střediska, kde se vykazovala roční finanční ztráta ve výši cca 160.000 korun.
Lze konstatovat, že vedení obce se na hospodářskou krizi připravovalo s dvouletým předstihem.
Na případné snížení příjmů obce z daňových výnosů státu je obec připravena a dokáže jej nahradit
z jiných zdrojů.
Jako příklad je možné uvést příjmy obce z roku 2008, kdy se podařilo plánované příjmy téměř
zdvojnásobit. Výsledkem byly investice a opravy ve výši přesahující 20 milionů korun ( oprava ZŠ – cca 7 mil
Kč, komunikace a inženýrské sítě na ul. U Hlinku – cca 6 mil. Kč, bytovky Přibická – cca 4,5 mil Kč, obecní
dvůr – 0,5 mil. Kč, chodník na ul. Ivaňská atd.).
Hlavní investiční akce v roce 2009
Developerský projekt ul. Nad Dolinami
V rámci tohoto projektu byly v r. 2009 vybudovány:
Kanalizace v hodnotě: .....................................................1.154.963,- Kč
Vodovod v hodnotě: ........................................................... 778.295,- Kč
Plynovod v hodnotě: .......................................................... 274.565,- Kč
Komunikace v hodnotě: ..................................................1.561.382,- Kč
Místní rozhlas a veřejné osvětlení v hodnotě: .................. 434.185,- Kč
Vykoupeni pozemků: ......................................................2.982.050,- Kč
Inženýrská činnost (zastavovací studie, projekční práce,
geometr. zaměření, stavební dozor, poplatky atd.) .......... 540.268,- Kč
Celkové náklady: ..............................................................7.725.708,- Kč
Financování celého projektu je zajištěno překlenovacím úvěrem z VOLKSBANK CZ a.s. a z následného
prodeje stavebních pozemků.
Obslužná komunikace – Mrštíkova ulice
V roce 2009 byla realizována komplexní oprava obslužné komunikace, chodníků a parkovacích míst
na ulici Mrštíkova. Tímto došlo k rekonstrukci jedné z posledních ulic v obci, kde nebyla zpevněná
komunikace.
Celkové náklady: 2.973.723,- Kč
Tato akce byla financována kompletně z rozpočtu obce.
Rekonstrukce hřbitovní zdi
V roce 2009 došlo ke kompletní rekonstrukci mnoho let zanedbané hřbitovní zdi. Touto stavbou se
podařilo odstranit jedno z posledních míst, které naší obci dělalo špatnou reklamu. Pro rok 2010 zbývá
dokončit celý tento projekt. Po Přibické ulici bude ke hřbitovu přivedeno pouliční osvětlení a současně bude
realizováno nasvětlení celého hřbitova.
Celkové náklady 4.330.452,30 Kč
Realizace byla financována výhradně z rozpočtu obce.
16
Regenerace veřejných ploch
Nepodařilo se ani na druhý pokus, získat dotaci z Operačního programu na projekt Regenerace veřejných
ploch. Z tohoto důvodu se přistoupilo na dílčí realizaci. V roce 2009 tak byly z celého projektu realizovány
dvě lokality: Náves (komunikace a parkoviště) a parkovací místa před F-clubem.
Celkové náklady byly ve výši 1.387.370,- Kč
Realizace byla financována výhradně z rozpočtu obce.
Opravy a údržba
Mimo výše uvedené investiční akce došlo v r. 2009 k opravě několika chodníků (mezi kostelem a budovou
ZŠ, ul. Obchodní) a komunikací (ul. Obchodní).
V rámci těchto prací byla vybudována nová autobusová zastávka u hřbitova.
V roce 2009 se podařilo opravit velké množství chodníků svépomocí občanů. Obec uhradila zámkovou
dlažbu a občané sami vyměnili starou dlažbu za novou. Takto se podařilo opravit velkou část chodníků
na ul. Obchodní, část na ul. Dlouhé a další.
Projekční připravenost
Postupně se podařilo vytvořit časový předstih v přípravě jednotlivých investičních akcí i oprav:
Obslužná komunikace - Květná
Projektová dokumentace řeší jednak opravu stávající komunikace a dále vybudování nové komunikace–
prodloužení k nové zástavbě.
Parkoviště a chodník ul. Nová
V roce 2009 byla dokončena projektová dokumentace a získáno stavební povolení pro chodník a cca 30
parkovacích míst na ul. Nová. Realizace proběhne v první polovině r. 2010.
Ul. Přibická – prodloužení chodníku a veřejného osvětlení
V roce 2009 bylo zahájeno projektování opravy a prodloužení chodníku na ul. Přibická a současně s tím
i projektování veřejného osvětlení až k hřbitovu. Realizace těchto akcí proběhne v r. 2010.
V r. 2009 došlo k dokončení projekční a stavební připravenosti u dvou, pro Vranovice zásadních,
investic: Dům pro seniory a Přestupní terminál ČD. Tyto investice budou pro naši obec důležité pro další
rozvoj v budoucích asi 5 letech. Další dlouhodobě připravovanou investicí je Sportovně – společenský areál
Sokolovna.
Přestupní terminál ČD
V roce 2009 došlo ke zpracování projektové dokumentace, která řeší bezpečnost a obslužnost všech
cestujících autobusovou a vlakovou dopravou, včetně cestujících z okolních obcí. Projekt současně řeší
nedostatečné množství parkovacích míst pro osobní automobily a autobusy.
V r. 2010 bude vydáno stavební povolení a povedou se jednání se zástupci JmKu o způsobu financování.
Dům pro seniory
Projekčně je připraven pro realizaci. V r. 2009 bylo získáno Územní rozhodnutí a stavební povolení.
Rozpočet stavby je cca 80 mil Kč. Z důvodu hospodářské krize nebylo dosud zajištěno financování této
investice.
Dům pro seniory chce vedení obce vybudovat z chátrajícího objektu bývalého JZD. Projekt je vypracovaný.
Od února je v provozu lékárna, v nájmu Mgr. Ivy Rapcové. Na zbývající přestavbu celého objektu bude ale
potřeba kolem 70 milionů korun. Obec je chce získat z dotací evropských fondů.
Podle starosty Jana Helikara vedlo k rozhodnutí postavit dům pro seniory několik důvodů.
Zásadní byly tři impulsy:
1. Absence jakýchkoliv sociálních služeb v obci
Obec Vranovice zaznamenává stále větší absenci sociálních služeb, kterou pociťují zejména dříve
narození spoluobčané. Změna životního stylu poptávku po sociálních službách umocňuje a tím se vytváří
i nemilosrdný tlak na státní instituce a veřejnou samosprávu, aby této problematice věnovaly více pozornosti
než v minulosti.
17
2. Prodělečné zdravotní středisko
Budova bývalého zdravotního střediska byla projektována účelově pro potřeby zdravotnictví. Praxe však
ukázala, že praktičtí ani odborní lékaři budovu nedokázali využít a uplatnění si našla pouze lékárna. Jako
náhradní uplatnění bylo umístění ZUŠ a klubu důchodců. Provoz budovy byl pro obec ročně ztrátový ve výši
více než 250.000,-Kč.
3. Bývalá budova JZD
Primární snahou bylo Dům pro seniory umístit do budovy bývalého zdravotního střediska. Tato myšlenka
však vzala za své při studii proveditelnosti – závěrem bylo, že je nevhodná a kapacitně nepostačuje. Obec tak
začala jednat o jiném řešení a to se našlo právě v budově bývalého JZD, kterou se podařilo získat výměnou
za zdravotní středisko. Podařilo se tak vyřešit dva problémy naráz – zamezit dalším ztrátám v provozu
bývalého zdravotního střediska a získat vhodné místo pro vybudování Penzionu pro seniory.
Projekt Penzionu pro seniory obsahuje :
- ubytování v 50-ti jednolůžkových a 3 dvoulůžkových bytech s příslušenstvím
- kuchyně a jídelna pro obyvatele Penzionu pro seniory a žáky ZŠ a MŠ
- klub důchodců, prostory pro doplňkové sociální služby
- lékárna
- prostorná zahrada pro trávení volného času seniorů, zasahující k říčce Šatava.
Čas realizace a financování
Od února 2009 je již v provozu nově zbudovaná lékárna Financování této etapy bylo plně hrazeno
z rozpočtu obce.
Druhá etapa je připravena projekčně. V současné době se začíná se zajištěním Územního rozhodnutí
a následně bude získáno stavební povolení.
Celkový rozpočet rekonstrukce, včetně vybavení kuchyně a jídelny je cca 70 mil Kč ( v úrovni cen roku
2008 ).
Financování se neobejde bez cizích zdrojů. Jedná se zejména o dotační tituly z Regionálního operačního
programu NUTS 2, oblast podpory 3.3. - Rozvoj a stabilizace venkovských sídel, případně z Regionálního
operačního programu NUTS 2, oblast podpory 3.4. - Udržitelný rozvoj regionálních center a venkovských
sídel. Jedná se o změnu využitelnosti venkovských a urbanních brownfields. Změna původních výrobních
a zemědělských sídel na využití k občanské vybavenosti.
Cílem je zahájit celkovou rekonstrukci v roce 2010 a dokončit v roce 2011.
Členství obce v regionálních sdruženích a svazcích
V roce 2009 spolupracovala obec Vranovice s těmito sdruženími:
1. Svaz měst a obcí české republiky (SMO)
SMO je organizace s celostátní působností a hájí zájmy menších měst a obcí (snaží se pokrýt celý
„venkov“) při jednání vládních návrhů na určení daní a zejména financování samospráv. Sdružuje více než
2.500 obcí a měst z celé ČR.
2. Dobrovolný svazek obcí Cyklistická stezka Brno – Vídeň
Cílem DSO je vybudování bezpečné cyklostezky z Brna do Hevlína (hranice s Rakouskem). V roce 2009
byla zpracována studie na bezpečné úseky a probíhala příprava na Územní řízení. Úsek cyklostezky Brno –
Vídeň je součástí cyklistické magistrály Sever – Jih. DSO čítá na 21 obcí (v r. 2007 vstoupila obec Přibice).
Naše obec byla zastoupená starostou obce Janem Helikarem v revizní komisi DSO.
Jedná se o nejaktivnější a nejpotřebnější sdružení, ve kterém je obec Vranovice zastoupena. Do budoucna
jsou totiž fungující cyklostezky důležitým zdrojem turistiky v obci. Obec Vranovice je vzhledem ke svému
napojení na hlavní železniční trasu nepostradatelným uzlem pro více cyklostezek, které obcí procházejí.
3. Energetické sdružení obcí Jižní Moravy (ESOM)
Sdružení vzniklo v době, kdy na obce byly převedeny akcie energetických závodů za účelem lepší
informovanosti obcí při správě tohoto majetku. Členská základna: z celkového počtu 1477 obcí regionu
je ve sdružení 1060 obcí a měst, což představuje 71,8 %. Členský příspěvek je stanoven na 0,50 Kč na 1
obyvatele obce.
18
4. Dobrovolný svazek obcí Čistá Jihlava
Jedná se o dobrovolný svazek obcí, který vznikl za účelem čistit odpadní vody vypouštěné z obytné
a výrobní zóny do řeky Jihlavy. Po zrušení okresů a zakládání mikroregionů kopíruje mikroregion téměř
celý tzv. malý okres Pohořelice.
Členské příspěvky jsou ve výši 25,- Kč na 1 obyvatele. Obec Vranovice je druhým největším přispěvatelem
do tohoto svazku obcí.
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
S koncem roku 2008 ukončila provoz 113 let fungující regionální železniční trať Vranovice – Pohořelice.
Současně byla nahrazena novým autobusovým spojem a začal rovněž platit nový jízdní řád v rámci IDS JmK
(Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje).
Dosud byla naše obec poslední stanicí v rámci IDS JmK. V roce 2009 však byl Integrovaný dopravní
sytém rozšířen o oblast Břeclavska a Hodonínska, což mělo vliv na více změn v jízdních řádech, než jsme
byli zvyklí v minulosti.
Vedení obce uplatňuje u JmKu a společnosti Kordis, která dopravu provozuje, připomínky vzniklé s nově
zaváděným systémem do praxe.
 Návaznost autobusových spojů na vlakové. Ne zřídka se stává, že autobusové spoje přijedou do Vranovic
o několik málo minut později a vlakový spoj již nestihnou. Byť se tento fakt týká zejména občanů
z okolních obcí, tak se ho ve spolupráci se starosty postižených obcí snaží i naše obec řešit společně.
 Došlo k omezení spojení směrem na Břeclav.
 Došlo k podstatnému nárůstu autobusových spojů, a tím i ke zvýšení dopravního zatížení v obci. Jedná
se zejména o prostor před zastávkou ČD, kde se potkává několik autobusů současně a prostory jsou
naprosto nedostatečné. Autobusy stávají částečně na chodníku.
 V návaznosti na uvedené problémy roste počet obyvatel z okolních obcí, kteří na vlak do Vranovic dojíždí
osobními automobily a v centru obce tak vzniká zvýšená potřeba parkování.
Změna přinesla také pozitivum. Vznikla nová zastávka autobusu u Sokolovny a u hřbitova. Došlo
k rozšíření spojů do Pohořelic ve večerních hodinách, což uvítali občané, kteří pracují v Pohořelicích
ve vícesměnném provozu. Vedení obce zvažuje i vybudování přestupního terminálu u vlakového nádraží,
na nějž má již vypracovaný projekt.
Komplexní pozemková úprava
V roce 2009 byla zahájena Komplexní pozemková úprava v k. ú. Vranovice nad Svratkou. Obec dosáhla
podmínky 50% spoluúčasti obyvatel, kteří o úpravy požádali společně s obcí. Ministerstvo zemědělství
a Pozemkový úřad Břeclav zahájilo řízení o pozemkových úpravách. K faktickému zahájení Komplexní
pozemkové úpravy dojde v roce 2010 a bude trvat přibližně dva roky.
Náklady jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu. Komplexní pozemkové úpravy řeší nové uspořádání
pozemků mimo zastavitelné území (extravilán), definují takzvaná „společná zařízení“, tj. opatření sloužící
ke zpřístupnění všech pozemků (obecní cesty), opatření protierozní a vodohospodářské, opatření k ochraně
a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability (biokoridory, větrolamy atd.). Společná zařízení
přecházejí po dokončení pozemkové úpravy do vlastnictví obce. Návrh plánu Společných zařízení musí být
projednán a schválen, kromě jiného i na veřejném zasedání zastupitelstva obce.
Plán Společných zařízení tvoří kostru, do níž je následně navrženo nové uspořádání pozemků.
Pozemky se oceňují podle bonity půdy. Návrh nového uspořádání pozemků musí být s jednotlivými
vlastníky projednán a odsouhlasen. Pozemková úprava je schválena pokud s návrhem nového uspořádání
pozemků souhlasí vlastníci alespoň 75% výměry půdy pozemků, řešených v pozemkové úpravě.
Po pozemkové úpravě mají mít pozemky pokud možno obdélníkový, případně jinak vhodný tvar z hlediska
následného oddělování. Všechny pozemky musí být po pozemkové úpravě zpřístupněny.
Pozemková úprava umožní:
- vypořádat spoluvlastnictví, to znamená, že více spoluvlastníků, kteří mají zájem o reálné vypořádání
si vyhotoví „dohodu o vypořádání spoluvlastnických podílů“ a do návrhu nového uspořádání pozemků
19
budou navrženy oddělené pozemky a následně založeny samostatné listy vlastnictví. To vše bez jakýchkoliv
finančních nároků pro jednotlivé vlastníky a pro reálné rozdělení není třeba zajišťovat vypracování
geometrického plánu.
- zcelit pozemky – několik pozemků stejného vlastníka a stejné bonity lze spojit v jeden pozemek.
Zaměření pozemků – pozemková úprava je po dokončení k dispozici v digitální podobě a na náklady
státu a každý vlastník pozemku může požádat o bezplatné vytyčení a stabilizaci hranic nově navržených
pozemků.
Obecně lze Komplexní pozemkovou úpravu charakterizovat takto:
1. základní a nejdůležitější nástroj pro uspořádání extravilánu katastrálního území
2. jednoznačná definice vlastnických vztahů k pozemkům
3. jednoznačná definice hranic pozemků
Komplexní pozemková úprava je pro naší obec nezbytná a je jenom škoda, že k ní dochází až nyní.
Po ukončení Komplexní pozemkové úpravy zmizí termín „náhradní užívání půdy“. Každý vlastník bude
mít svůj pozemek přesně definován, vyměřeny hranice a bude tak moci využít svá vlastnická práva.
Vandalismus – často skloňované slovo
Stále častěji se objevuje pubertální vysypávání odpadkových košů, ničení laviček atd. Nejčastěji se jedná
o prostor před nádražím, směrem k ulici Úzká a před Sokolovnou. Často se dá podle míry nepořádku určit
noční trasa výrostků, kteří za sebou nechají nejen nepořádek, ale i zničený majetek. V mnoha případech se
dle intenzity nepořádku dá usoudit množství požitého alkoholu, či jiných omamných látek.
Způsobený nepořádek však není ještě to nejhorší. V posledních měsících se intenzita řádění vandalů stále
zvyšuje a bohužel dochází i ke škodám na majetku. Jednou to jsou ukradené odpadkové koše, podruhé to
jsou zdemolované odpadkové koše či lavičky, jindy posprejovaná nově natřená fasáda hasičky, posprejovaná
vrata a případů je ještě více.
Vedení obce se tímto narůstajícím nešvarem opakovaně zabývá. Průběžně konzultuje jednotlivé případy
s vedením základní školy, v případě zjištění konkrétních viníků je přestupek řešen s rodiči.
Od podzimu loňského roku dochází rovněž k intenzivnější spolupráci s Policií ČR s oddělením
v Pohořelicích. Častěji se bude provádět i kontrola zákazu podávání alkoholických nápojů osobám mladších
18 let. S oddělením Policie ČR v Pohořelicích připravujeme smlouvu, která bude řešit priority jednotlivých
obcí na Pohořelicku. A každá obec bude mít svého „policistu“, který bude mít danou obec na starosti.
Kulturní a společenské události roku 2009
V roce 2009 se ve Vranovicích uskutečnilo několik desítek kulturně společenských a sportovních akcí.
Na jejich organizaci se podílela nejen kulturní a sportovní komise obce, ale také místní zájmové organizace.
Od října 2009 byla při obci zřízena organizační složka Centrum volného času, pod jejíž vedeni se
soustředilo veškeré společensko-kulturní dění v obci. Cílem Centra volného času se stalo pořádání a další
rozvoj společenských aktivit v obci.
Pod jeho správu přešla Místní lidová knihovna, vydávání Vranovického zpravodaje, propagace
a medializace obce, komunikace s veřejností, tvorba nových webových stránek obce a jejich následná
aktualizace. Tvorba a správa archívu fotografií z dění v obci, řízení Kulturní a sportovní komise obce.
Centrum volného času bylo obsazeno jedním zaměstnancem na plný úvazek (Dagmar Humpolíková)
a jedním zaměstnancem na 1/2 úvazku (knihovnice Blanka Papežová).
Kalendář akcí 2009
Leden
03.1.2009
04.1.2009
05.1.2009
17.1.2009
17.1.2009
Tříkrálová sbírka Charita a Junáci
Novoroční koncert v kostele - Smíšený pěvecký sbor Vranovice-Hustopeče
Posezení u kávy - Klub důchodců
II. Obecní ples s Mistříňankou
Šachový turnaj mládeže – krajský přebor - TJ Sokol oddíl šachu
20
Únor
14.2.2009
01.2.2009
20.2.2009
21.2.2009
Hasičský ples SDH – Sportovní hala
Myslivecký ples MO MS Vranovice - Přibice
Maškarní bál - Klub maminek
Masopustní průvod – Vranovické ženy
Březen
14.3.2009
21.3.2009
22.3.2010
Výstava vín ČZS – vinaři Vranovice
Maškarní ples pro dospělé - SK
Maškarní ples pro děti – ZŠ a MŠ Vranovice
Duben
19.4.2009
24.-26. 4. 2009
24.4.2009
25.4.2009
30.4.2009
Vranovické jaro - Obec Vranovice
Rybářský výlet Lanškroun MO MRS
Sokolské sportovní odpoledne TJ Sokol
Setkání padesátníků - absolventi ZDŠ Vranovice
Stavění máje - ročník 1991
Květen
02.5.2009
24.5.2009
Májová zábava - ročník 1991
Den matek - ZŠ
Setkání seniorů - TJ Sokol
Červen
01.6.2009
06.6.2009
07.6.2009
13.6.2009
14.6.2009
Fotosoutěž Léto 2009 - Amis Art
Mezinárodní den dětí - Obec Vranovice
První svaté přijímání - Římskokatolická farnost
Rybářské závody pro dospělé - MO MRS Vranovice
Rybářské závody mládeže - MO MRS Vranovice
Červenec
Posezení u cimbálu ČZS – Vinaři Vranovice
Srpen
1.8.2009
15.- 7.8.2009
18.8.2009
22.8.2009
Letní tábor pro děti - Junáci
Tradiční hody - SK Vranovice
Hodový fotbal SK Vranovice
Babský fotbal – Vranovické ženy
Záři
11.9.2009
18.-20.9.2009
Turistická výprava na Velkou Deštnou - Junáci
Zájezd do lanového centra a Toulcových maštalí - TJ Sokol – oddíl všestrannosti
Říjen
5.-11.10.2009 Týden knihoven - CVČ - MLK
8.10.2009
Soutěž O nejkrásnější dýni - ZŠ Vranovice
10.10.2009
Mistrovství Moravy v silovém trojboji II. Liga - TJ Sokol
17.10.2009
Babské hody - vranovické ženy
21.10.2009
Exkurze 1. tř. ZŠ do knihovny
24.10.2009
Drakiáda na Kolbách - Junáci
25.10. - 13.11. 2009 Výstava děl výtvarného kroužku Silvie Drábové - CVČ – MLK
21
Listopad
7.11.2009
18. - 29.11.2009
28.11.2009
29.11.2009
Výstava archívních vín ČZS – Vinaři Vranovice
Výstava fotografií Léto 2009 Amis art – CVČ – MLK
Den pro dětskou knihu CVČ - MLK
Rozsvěcení vánočního stromu, jarmark, kulturní program – CVČ - Náves
Prosinec
2.12.2009
2.12.2009
3.12.2009
4.12.2009
5.12.2009
5.12.2009
24.12.2009
31.12.2009
Výstava výtvarných prací žáků ZŠ - CVČ - MLK
Eva Dobšíková, křest knihy Naše doba a my v ní a autorské čtení - CVČ - MLK
Vydání DVD – Historie lokálky – soukromý počin Dagmar Humpolíková
Mikulášská besídka v Klubu důchodců
Mikulášská nadílka - Náves - CVČ
Hasičská zabijačka - SDH Vranovice
Štědrovečerní zpívání pod vánočním stromem – Náves – Premiéra - CVČ
Silvestrovský přechod přes Kolby - Junáci
Nejvýznamnější akce
II. Obecní ples
Kulturní a společenskou sezónu roku 2009 zahájil v sobotu 17. 1. 2009 druhý Obecní ples s Mistříňankou.
Organizátoři navázali na zkušenosti z prvního ročníku, vyzdobili sál, zajistili občerstvení a víno na stoly
hostů. Do bohaté tomboly přispěly místní firmy a zájmové organizace. Ples organizačně zajišťovaly členky
Kulturní a sportovní komise ve spolupráci se zaměstnanci obecního úřadu.
Vranovické jaro
V pořadí již pátý ročník Vranovického jara se uskutečnil v sobotu 18. 4. 2009. Jarní zábavné setkání
místních i přespolních obyvatel na sokolském hřišti se odehrálo v tradičním duchu. Nechyběl řemeslný
jarmark, zabijačkové speciality, vína místních vinařů ani degustace gulášů. Pro děti byly připraveny atrakce
v podobě skákacího hradu, jízdy na ponících a kolotoč.
Mezinárodní den dětí
Mezinárodní den dětí se uskutečnil 6. 6. 2009 na fotbalovém hřišti. Pro děti všech věkových kategorií
byla připravena řada soutěží a pro vítěze ceny. Pro malé oslavence byly připraveny různorodé atrakce.
Na pořádání akce se kromě Kulturní a sportovní komise podílely místní zájmové spolky a organizace.
Rozsvěcení vánočního stromu
První adventní neděli 29. 11. 2009 se na Návsi uskutečnilo tradiční rozsvěcení vánočního stromu.
Organizace akce tentokrát probíhala již pod hlavičkou nově vzniklého Centra volného času ve spolupráci
s Kulturní komisí obce a Místní lidovou knihovnou.
Původní podvečerní akci změnili organizátoři na celodenní. Od rána probíhal na Návsi řemeslný jarmark,
který provázela vystoupení dětí a žáků ZŠ, MŠ, ZUŠ a Junáků i výtvarná dílna pro děti. Zájem návštěvníků
směřoval také k zabijačkovým specialitám. V knihovně probíhal prodej nových knih a také vyhlášení vítězů
fotografické soutěže Léto 2009, kterou pořádalo sdružení výtvarníků Amis Art.
Zpívaly se společně koledy a ceny od obce si domů odnesli také nejstarší a nejmladší účastníci
a nejpočetnější rodina. Během dne navštívilo jarmark odhadem 800 – 1000 lidí.
Křest knihy Evy Dobšíkové
Autorské čtení a křest knihy s názvem Naše doba a my v ní, kterou napsala vranovická rodačka a bývalá
učitelka Eva Dobšíková, se uskutečnilo 2. 12. 2009 v prostorách Místní lidové knihovny.
Akce se setkala s velkým zájmem rodáků i pamětníků za účasti starosty obce Jana Helikara. Kniha je
cenným historickým materiálem pro obec. Autorka v ní popisuje události na začátku i během druhé světové
války, které se odehrávaly v obci i jejím okolí. Do knihy vsadila svůj životní příběh židovské holčičky, která
se musela skrývat před deportací do koncentračního tábora.
22
Mikulášská nadílka
V roce 2009 upustili organizátoři od novodobé diskotékové nadílky, která se v minulosti odehrávala
ve sportovní hale a vsadili na tradiční představu o Mikulášské nadílce. Uskutečnila se poprvé na Návsi
u vánočního stromu. V podvečerních hodinách. 5. 12. 2009 přijel Mikuláš s andělem a čerty ve vyzdobeném
povoze taženém koňmi. Dětem rozdávali dárky za odzpívanou koledu.
Akce se zúčastnilo na sto dětí v doprovodu svých rodičů. Organizátorem akce bylo Centrum volného
času. Do kostýmů se oblékli Pavel Petráš a Lada Zajícová se svými dětmi. Koňský povoz zajistila rodina
Alexová.
Štědrovečerní zpívání
Zdařilé premiéry, Štědrovečerního zpívání pod vánočním stromem na Návsi, se 24. 12. 2009 v 15 hodin
odpoledne zúčastnila asi padesátka zájemců. Připraveny byly zpěvníky s koledami, hudebního doprovodu
a předzpěvu se ujala Pavla Toncrová s klávesami a dvěma členkami školního pěveckého sborečku.
Dvouhodinová akce navodila účastníkům příjemnou vánoční náladu, domů se rozcházeli po vzájemných
podáních rukou a přání hezkých Vánoc. Pořadatelé z Centra volného času se rozhodli z této akce založit
novou tradici a Štědrovečerní zpívání organizovat i v dalších letech.
Májová ročníku 1991
Májová zábava se konala 2. 5. 2009, tentokrát v hlavní režii ročníku 1991. K jejímu zdárnému průběhu
přispělo krásné počasí a kapela Blučiňáci. Průvod obcí zakončili stárci tancem se starostou Janem Helikarem
před obecním úřadem. Poté následoval přesun na halu, kde stárci společně s malými krojovanými stárky
předváděli nacvičený program.
Večerní zábava byla okořeněna tombolou a „nočním překvapením“ v podobě vystoupení s názvem
Šoumen. Zábava trvala až do brzkých ranních hodin. K ránu se tančilo nejen na parketu ale i na pódiu
a nikomu ze stárků se nechtělo domů.
Malí stárci se hodů účastnili v hojném počtu 25 párů. Překvapili krásným folklorním pásmem, které
s nimi nacvičila Petra Stejskalová. Obec Vranovice přispěla na kroje pro velké stárky. Z tohoto příspěvku
byla použita částka na úhradu doplatku za kroje pro malé stárky.
Stárci a stárky ročníku 1991
Petr Hladík a Barbora Bielková
Jiří Novák a Kateřina Rausová
Zdeněk Vybíral a Šárka Dobešová
Radek Nevěděl a Lenka Nevědělová
Michal Coufal a Darja Nováková
Tomáš Mahovský a Hana Křížová
Tomáš Veselý a Klára Hladíková
Michal Rapco a Kristýna Kučerová
Pavel Koubek a Zdena Zlámalová
Tomáš Sochor a Barbora Zlámalová
Josef Měřínský a Lucie Dofková
Pavel Bílek a Anna Brnková
Jan Vybíral a Veronika Bezvodová
Jiří Koubek a Klára Lanžhotská
Petr Dobeš a Michaela Celnarová
Jiří Hladík a Karolína Žežulková
sklepníci
Karel Šišovský, Tomáš Drábík
Tradiční hody
V první polovině srpna uspořádal Sportovní klub Vranovice ve spolupráci s ročníkem 1991 tradiční
hody. Konaly se v areálu sokolovny a během tří hodových dní na ně přišlo asi 1300 lidí. Sobota 804 lidí,
neděle 88 lidí a pondělí 458 návštěvníků. V neděli stárci při zvaní prodali lístky za 15.250,- Kč.
23
Místní lidová knihovna v roce 2009
Knihovna je organizační složkou Obce Vranovice, nemá právní subjektivitu a nevede tedy samostatné
učetnictví. Od 1. 10. 2009 byla knihovna organizačně začleněna pod kompetence nově vzniklého Centra
volného času.
Knihovna patří pod metodické vedení Městské knihovny Břeclav a je evidována mezi profesionálními
knihovnami. V knihovně působily v tomto roce knihovnice Blanka Papežová (1/4 pracovního úvazku)
a Dagmar Humpoliková, vedoucí Centra volného času (plný úvazek).
Půjčovní doba Místní lidové knihovny
Pondělí - 16 - 19 hodin
Úterý zavřeno
Středa - 8 - 11 hodin
Čtvrtek - 16 - 19 hodin
Pátek 16 - 19 hodin
Knihovna pracuje s evidenčním systémem Clavius, který umožňuje vést evidenci titulů i čtenářů
elektronickou formou, prostřednictvím čtečky čárového kódu. V knihovně je k dispozici veřejný internet
na dvou počitačích.
On-line katalog
V roce 2009 zakoupila obec takzvaný On-line katalog, který umožňuje zájemcům nahlížet do databáze
knihovny odkudkoliv přes internetovou siť. Software zakoupila obec za necelých deset tisíc korun.
Prostřednictvím On-line katalogu umistěného na webových stránkách obce si mohou zájemci vyhledávat
knihy a časopisy, zjistit stav svého čtenářského konta nebo rezervovat knihy k vypůjčení. Čtenáři se napřiklad
dozví zda je kniha půjčená nebo ihned k dispozici, katalog umožňuje i vyhledávání podle klíčových slov.
Statistické údaje knihovny za rok 2009 a porovnání s rokem 2008:
2008
2009
Celkový fond knihovny
9449
9661
Počet navštěvniků
3013
3755
Počet výpůjček celkem
7736
7222
Počet čtenářů celkem
151
151
Z výměnného fondu v Břeclavi bylo v roce 2009 zapůjčeno 524 titulů.
Za všechny nově zakoupené knihy a časopisy bylo z obecního rozpočtu zaplaceno 28 200,- Kč.
V prostorách knihovny proběhlo několik výstav obrazů, kreseb a fotografií, beseda a autorské čtení.
V rámci říjnového týdne knihoven byly uspořádány výstavy Kniha mého srdce a Den pro dětskou
knihu. V době konání vánočního jarmarku a rozsvěcení stromu na Návsi prodávaly knihovnice v prostorách
knihovny nové knihy.
Farnost
Oprava kostela Navštívení Panny Marie
Počátkem června 2009 byly zahájeny práce na opravě fasády vranovického kostela. Zahájení opravy
umožnila dotace ve výši 1,4 milionu korun, kterou poskytlo ministerstvo kultury. Žádost o dotaci podal
za vranovickou farnost Radek Mach.
Další peníze na opravu kostela poskytli vranovičtí farníci, sbírka, kterou pořádali, vynesla zhruba 400,Kč. Byla odstraněna zvětralá fasáda a nanesena nová.
Byly nově oplechovány okenní parapety, štíty proti zatékání a vyměněny okapy. Nové svody z rýn
kostela byly napojeny na dešťovou kanalizaci, aby se zabránilo dalšímu podmáčení stavby. Byla vyměněna
čtyři stará okna u schodiště na věž a u komory. Na římsách a okapech byly umístěny ochranné prvky proti
holubům. Byla provedena renovace dveří na kůr, dveří u bočního a hlavního vchodu a také dvou soch sv.
24
Cyrila s Metodějem, kteří stojí po stranách hlavního vchodu. Uvnitř kostela byly instalovány kovové spony
na zajištění prasklin cihlové klenby.
Tříkrálová sbírka
Dne 3.1.2009 se ve Vranovicích již tradičně konala Tříkrálová sbírka, kterou celostátně pořádá Charita
Česká republika. Také v letošním roce se sešlo osm skupin tří králů – Kašpara, Melichara a Baltazara.
Skupinky obcházely vranovické domácnosti s prosbou o finanční příspěvek. Celkový přínos do celostátní
tříkrálové sbírky z naší obce činil 36 794,- Kč, celostátní výtěžek je 48 839 034,38,- Kč. Finanční prostředky
budou použity pro pomoc nemocným, handicapovaným a sociálně potřebným skupinám.
Novoroční koncert v podání místního pěveckého sboru
Desítky lidí zaplnily v sobotu 4. ledna 2009 odpoledne kostel Navštívení Panny Marie. Konal se tam
tradiční novoroční koncert v podání Smíšeného pěveckého sboru z Vranovic a Hustopečí.
„Koncertujeme pravidelně každý rok. Náš sbor zpívá duchovní hudbu,“ řekla hlavní vedoucí sboru Pavla
Toncrová. Úvod koncertu patřil dětem z pěveckého kroužku Základní školy ve Vranovicích, který Toncrová
rovněž vede. Zazpívaly několik koled, za což je publikum odměnilo dlouhým potleskem.
Pak už přišli na řadu dospělí, kteří měli na programu také několik koled a díla významných hudebních
skladatelů. „Sbor má asi čtyřicet členů. Funguje už deset let. Jeho vedení jsem převzala po vedoucím,
který zemřel. Jsou to vlastně dva sbory, protože je vedli Antonín Šmarda starší a mladší. Oba zemřeli brzy
po sobě,“ přiblížila Toncrová historii smíšeného sboru. Působí v něm lidé, kteří chodili do kostela a bavilo
je zpívat.
Základní škola
Úplný název:
Právní forma:
Budovy školy:
Základní škola a Mateřská škola Vranovice
Příspěvková organizace Obce Vranovice
U Floriánka 57
- I. Stupeň ZŠ
- školní jídelna
Masarykova 178
- II. Stupeň a sídlo školy
- školní klub
Školní 323
- Mateřská škola
Provoz školy je financován obcí. Základní škola Vranovice je úplná základní škola a je zařazena
v rejstříku škol, který vede MŠMT v Praze. Škola pracuje od 1. července 1999 jako příspěvková organizace
s vlastní právní subjektivitou, která jí byla přiznána zřizovatelem. Zřizovatelem školy je Obec Vranovice.
Základní škola a Mateřská škola Vranovice, příspěvková organizace je zapsána v obchodním rejstříku, který
vede Krajský soud v Brně, v oddílu Pr, vložce 107. Škola je spádovou školou pro děti z Ivaně, Pouzdřan
a Přibic.
Kapacita školy je 380 žáků, mateřské školy 75 dětí, školní družiny 30 dětí, školního klubu 50 dětí,
školní jídelny 285 jídel. Kapacita součástí školy není z důvodu slabších populačních ročníků zcela využita.
Škola pracuje ve třech budovách. V hlavní budově na Školní ulici je 10 učeben, tělocvična, školní dílna, dvě
učebny výpočetní techniky a učebna jazyků. Škola má cvičnou žákovskou kuchyň, která vznikla rekonstrukcí
prostor bývalé školní jídelny. Rekonstruovaná budova je vybavena moderním zařízením a slouží také pro
činnost kroužků školního klubu. Pro osm pedagogických pracovníků slouží sborovna.
Ve školním roce 2008/2009 docházelo do školy 276 dětí, z toho do pěti tříd prvního stupně celkem 94
dětí. Do sedmi tříd na druhém stupni docházelo 182 žáků. Průměrný počet žáků na třídu prvního stupně je
18,8 žáků, druhého stupně 26 žáků, celkem na třídu 22,4 žáků. Ve srovnáním se školním rokem 2007/2008
se počet žáků plnících povinnou školní docházku snížil jen nepatrně o 3 děti, na prvním stupni. Do první
třídy nastoupilo 19 dětí.
V posledních letech přichází pokračovat v plnění školní docházku na druhém stupni ze sousedních obcí
jako Ivaň, Přibice a Pouzdřany méně dětí. Zájem o plnění školní docházky v naší škole projevují ve velké
míře rodiče dětí ze Žabčic, Přísnotic a Unkovic.
25
Od dubna 2009 má škola a obec dohodu o školském obvodu s obcí Popice.
Do mateřské školy bylo zapsáno 71 dětí. Do školní družiny docházelo 30 dětí, do školního klubu
docházelo 45 dětí.
Pracovníci základní školy
Vybíral Oldřich – ředitel, dějepis, zeměpis
Beňušová Blanka – zástupkyně ředitele – matematika, zeměpis
Klimešová Jitka – anglický jazyk
Hnízdová Eva – ruský jazyk, speciální pedagogika
Jordánová Kamila – český jazyk, dějepis (zástup za MD)
Kneblová Dagmar – vychovatelka – družina
Zedníčková Zuzana – vychovatelka – školní klub
Lastomirská Andrea – biologie, výtvarná výchova
Lásková Yveta – 1. stupeň
Lucká Marie – 1. stupeň, TV
Nečasová Romana – 1. stupeň
Šlajchrt Jan – český jazyk (zástup za MD)
Odložilíková Svatava – matematika, fyzika
Plch Pavel – TV, dějepis
Sedláčková Jana – 1. stupeň
Rubášová Alena – český jazyk, ZSV (MD)
Karpíšková Renata – matematika, TV (MD)
Toncrová Pavla – hudební výchova, německý jazyk
Říhovská Zdeňka – výchovná poradkyně, ruský jazyk, občanská výchova, Rv
Masaříková Jana – matematika, chemie
Prudíková Kalischová Jana – český jazyk, občanská výchova
Stejskalová Petra – 1. stupeň – MD
Kovaříková Ludmila – český jazyk, občanská výchova
Knápková Jana – matematika, přírodopis
Kodýtková Jana – Tv (zástup za MD)
Pracovníci mateřské školy
Monika Galbavá – vedoucí učitelka
Anna Kropáčová – učitelka
Hana Hladíková – učitelka
Jana Hochmanová – učitelka
Květoslava Němcová – školnice, uklízečka
Jitka Veselá – pracovnice provozu
Lenka Richtrová – uklízečka
Kroužky při ZŠ a MŠ Vranovice
Country tanec – Hladíková
Kopaná – Plch
Taneční – Plch
Dívčí kopaná – Plch
Basketbal – Plch
Cvičení z jazyka českého – Kalischová, Kovaříková
Německá konverzace – Toncrová Pavla
Pěvecký sbor – Toncrová Pavla
Zdravotní TV – Karpíšková
Sportovní gymnastika – Karpíšková
26
Zemědělství v obci
Pod vlivem trhu a změny životního stylu většina domácností upustila od rozsáhlejšího pěstování plodin
v zahradách a polích. Stejně tak od chovu domácích zvířat. Této činnosti se věnují jen ojediněle a většinou
jen pro vlastní potřebu či zálibu. Komerčnímu zemědělství se v obci věnují tři soukromé firmy, které užívají
nemovitosti a pozemky, které dříve byly ve správě zemědělského družstva. Pronajímají si je od původních
majitelů nebo je od nich koupili do osobního vlastnictví.
Hlavní budovu bývalého družstva s nádvořím na Náměstíčku vlastní Obec Vranovice, která ji hodlá
v nejbližší době přestavět na dům pro seniory.
Zemědělské firmy v obci:
AGRO KLIMUS s. r. o. - areál Kopečky. Firma se věnuje pěstování speciálních plodin, především cibule.
Kromě péče o funkčnost a vzhled movitého majetku vyvořila na užívaných pozemcích BIOPÁSY. Na rozloze
90ti hektarů vytvořila z jednoho lánu tři dílčí pozemky formou remízků. Přínosem je ochranný vliv před
větrnými erozemi, ve vytvořených remízcích našla zázemí i lesní zvěř. Majitelem je Ladislav Klimus z Velkých
Němčic a syn. Společnost v areálu Kopečky staví fotovoltaickou elektrárnu.
SUŠÁRNA POHOŘELICE, s. r. o., pobočka Vranovice – areál Kopečky. Velkovýkrmna drůbeže,
nahradila velkochov skotu ve stájích bývalého družstva. Původní stáje firma zmodernizovala na výrobní haly.
Společnost má s obcí uzavřenou dohodu o poskytování ročního příspěvku na rozvoj veřejných prostranství
v obci, ve výši 200 tis. korun, jako kompenzaci za vypouštění škodlivých a zapáchajících látek do ovzduší.
Dohodu však firma neplní. Kontroly a opakovaná upozornění ze strany obce však vedly ke snížení zápachu
v souvislosti s chovem a vyskladňováním brojlerů. Majitelem společnosti jsou Ivo Kudrna a Milan Šťastný
z Pohořelic.
REA Ivaň spol. s r.o. - zahradnictví a pěstování zeleniny – Lipová ulice, areál bývalého zahradnictví
JZD. Je nejviditelnějším přínosem pro vzhled obce. U silnice majitelé vybudovali okrasný zahradnický park
na ploše 0,5 hektaru. Území s jezírky, lavečkami i částečným zvěřincem (chov koz) zkrášluje vzhled obce.
Obyvatelé i návštěvníci z regionu využívají areál zahradnictví i k procházkám. Majitelem je Pavel Kadlec
z Vranovic, který firmu již dříve odkoupil od Jarmily a Leopolda Kvardových z Ivaně.
Nezemědělské podnikání a řemeslníci
V obci působí asi padesát podnikatelských subjektů, řemeslných i výrobních podniků. Mezi největší
z nich patří Nábytek Mikulík
Zaměstnává 45 zaměstnanců z obce i regionu. Nová výrobna a obchodní centrum vzniklo v roce 2005
za podpory evropské dotace z fondu SROP a grantu Jihomoravského kraje na podporu malého a středního
podnikání a podporu zaměstnanosti v regionu. Celková investice přesáhla částku tří milionů korun.
Provozovna stojí u hlavní silnice na Lipové ulici, po pravé straně na příjezdu od Velkých Němčic.
Společnost Nábytek Mikulík pořádá každoročně v červnu Dny otevřených dveří, které pojala jako
společenskou akci pro veřejnost. V kulturním doprovodném programu vystupují známé osobnosti, koná
se koncert, nechybí atrakce pro děti. Na akci se chodí bavit místní obyvatelé i lidé z okolí. Majiteli je rodina
Mikulíkova z Vranovic.
Spolky a sdružení v obci v roce 2009
Sbor dobrovolných hasičů – požární jednotka Vranovice
Sbor měl k 31.12.2009 29 členů z toho 21 mužů 5 žen a 3 důchodce.
Výbor pracoval v tomto složení:
starosta sboru: Šiška Radek
velitel sboru: Rohrer Jan
pokladník: Rusňák Jiří
hospodář: Pokorný Jan
členové výboru: Augustin Marek, Hanuška Jakub, Kelbl Vilém, Hanuš Aleš
27
V roce 2009 sbor vyjížděl k požárům, nehodám, námětovým a prověřovacim cvičením celkem
19 krát a zúčastnilo se jich 76 členů. Z toho 15 krát se vyjíždělo k požárům a zúčastnilo se 64
členů a 4 krát se vyjíždělo na námětová a prověřovací cvičení, kterých se zúčastnilo 12 členů.
V roce 2009 hospodařila jednotka s rozpočtem 115 tisíc korun.
JPO mimo odbornou činnost organizuje další společenské a kulturní akce jako například
– tradiční hasičský ples
– dvakrát ročně sběr železného šrotu
– veřejná pravá hasičská zabijačku
Dale se JPO aktivně podilela na pořádání Dne dětí.
Jednotka požarni ochrany obdržela Pamětní list za účast při zabezpečení návštěvy Papeže Benedikta
v Brně – Tuřanech ve dnech 26 - 27. 9. 2009. Za SDH Vranovice se akce zúčastnili 4 členové.
Hasičská svatba – v sobotu 25. 4. 2009 vstoupili do svazku manželského dva dlouholetí členové
hasičského sboru Jana Němcová a Aleš Hanuš.
Myslivecké sdružení Vranovice - Přibice
Hlavní předmět činnosti sdružení je péče o zvěř a její chov.
Odchov bažantů – bylo zakoupeno 1800 jednodenních kuřat od Lesů ČR závod Židlochovice. Ve věku 7
týdnů bylo 600 ks odprodáno zpět lesnímu závodu. Zisk 45000- Kč. Do honitby bylo vypuštěno 1200 kuřat.
Srnčí zvěř – plán odstřelu srnčí zvěře a plnění v roce 2009:
- plán srnci
13 ks
- plán srny a srnčata
35 ks
celkem 48 ks
- skutečnost srnci
12 ks
- skutečnost srny a srnčata 35 ks celkem 47 ks
Odprodáno bylo 40 ks, zisk 36000,- Kč, zbytek rozdán členům k životnímu jubileu.
Plán lovu drobné zvěře - zajíci 320 ks, skutečnost 301 ks. Bažanti 756 ks, skutečnost 692 ks.
Uspořádáno bylo 5 honů na drobnou zvěř, z toho jeden pro poplatkové lovce.
Odlov škodné - 18 lišek, 2 jezevci, 3 kuny.
Akce v roce 2009
- vybudování 2 vypouštěcích voliér pro bažanty. Jedna u Hájku a druhá Za hřbitovem u lokálky.
Hodnota díla asi 40000,- Kč
- Zajištění krmiva pro zimní přikrmování - 30q pšenice, 15q ječmene, 50q cukrové řepy a 30 q sušené
vojtěšky.
- Panem Zezulou ze Žabčic byl zhotoven vyžínač za traktor.
- Obhospodaření pozemků v nájmu MS /asi 6 ha/
- Na vlastní žádost obdrželi myslivci 22 tisíc korun z dotace ministerstva zemědělství.
- Myslivecký ples se nekonal, protože v předchozích letech byla účast na této akci velmi malá /kolem
140 lidí/.
Personální stav sdružení: 28 členů. Před rokem byl do sdružení na výroční členské schůzi přijat
na zkušební dobu pan Janíček Ladislav z Přibic. Během roku však byla jeho aktivita velice nízká a tak přijat
nebyl. Rovněž tak Zdeněk Hochman, vnuk našeho člena p. Mazucha. Byl přidělen do našeho sdružení
na adeptskou praxi. Během roku se zúčastnil pouze ve dvou případech a následně se nedostavil ani
ke zkouškám z myslivosti.
Počet loveckých psů: vyhláška stanoví pro naši honitbu 2 psy se zkouškou na drobnou zvěř, 2 psy se
zkouškou pro dosled spárkaté zvěře a jednoho norníka. Skutečnost: 7 psů pro drobnou zvěř, 4 pro spárkatou
a 4 norníci.
Výroční členská schůze se uskutečnila 14. 2. 2010 na myslivně ve Vranovicích. Kromě zhodnocení
uplynulého období byly naplánovány i akce pro r. 2010: 1800 bažantích kuřat, instalace automatických
napáječek v odchovně ve Vranovicích, zbudování další vypouštěcí voliéry v lokalitě „Špigle“ v hodnotě cca
20000,- Kč, oprava oplocení okolo myslivny ve Vranovicích, nákup žacího stroje na vojtěšky. Zabezpečení
dostatečného množství krmiva pro zvěř. Zažádat opět o dotace na obnovu políček pro zvěř. Konání
mysliveckého plesu nebylo schváleno.
28
V provozním řádu MS Vranovice - Přibice je zakotvena pracovní povinnost členů do věku 65 let, 80
bodů /brig.činnost a účast na ostatních akcích/. V roce 2010 to činilo celkem 3690 bodů, což je na jednoho
člena, včetně starších 65 let, 131,7 bodů.
ČZS vinaři Vranovice
V roce 2009 čítala členská základna 45 stálých členů. Výbor místní organizace pracoval ve složení:
předseda – Drahomír Dofek
místopředseda – Ing. Jan Helikar
jednatel – Petr Škamrada
pokladník – Ing. Jiří Hladík
kulturní referent – Mgr. Jiří Košíček
členové výboru – Josef Faron a Petr Fridrich
Revizní komise
předseda Ing. Jan Šich
členové – Lubomír Celnar a Jaromír Ondroušek.
V roce 2009 proběhla 2 školení bodérů (degustátorů), a to I. školení spojené s VČS a II. školení
s přednáškou Ing. Vostřela z firmy Sanitace, který provedl přednášku o hygieně ve sklepním hospodářství
a sanitaci dřevěných sudů. V únoru vinaři zorganizovali zájezd do moderního vinařství Sonberk v Popicích,
kde nahlédli pod pokličku nejmodernějších technologií při zpracování vína.
V březnu pořádala organizace jubilejní 40. místní výstavu vín. Zájem o výstavu je stále větší a počet
návštěvníků i dodaných vzorků rok od roku narůstá. Na výstavě vinaře navštívil čestný host senátor ing. Jan
Hajda, který předal pohár senátora.
Další již tradiční akcí bylo červencové posezení u cimbálu, které se po několika předchozích letech
vydařilo bez deště. Dále se konal po úspěšném zkušebním nultém ročníku, 1. ročník výstavy archivních
vín, která vinaře překvapila velkým zájmem veřejnosti a vinaři zvažují, zda příští ročník nebude vhodnější
pořádat ve sportovní hale. V listopadu se konal zájezd na mezinárodní festival vín v Hustopečích. Tohoto
zájezdu se zúčastnilo pouze asi 10 členů. Všemi zúčastněnými byla akce hodnocena jako velmi zdařilá a měli
možnost ochutnat na jednom místě cca 500 vzorků z 21. zemí celého světa.
Poslední akcí pořádanou v roce 2009 bylo tradiční svěcení mladých vín. Příjemně překvapil zájem
veřejnosti, kolem půl jedenácté už nebylo co ochutnávat.
Navzdory zájmu veřejnosti na všech pořádaných akcích se vinaři potýkali s malou účastí vlastních členů
na přípravách.
V roce 2009 budovali vinaři nový sklep v prostorách obecního dvora. Ten získali od obce do pronájmu
na 50 let za symbolickou 1,- korunu. Celkem na brigádách odpracovali asi 150 brigádnických hodin. Provedlo
se odkopání celé klenby sklepa, oprava klenby šíje, zateplení celého sklepa a zpětný zásyp. Po obvodu byla
vystavěna opěrná stěna. Vnitřek sklepa byl očištěn a byl zhotoven podkladní beton na podlaze. Vinaře jen
mrzelo, že na brigádách se objevovaly pořád stejné tváře.
Moravský rybářský svaz, místní organizace Vranovice
Revíry mimopstruhové Svratka 1, Svratka 1A, Svratka 1M
Výbor MO
předseda: Zdeněk Škňouřil Obchodní 49, Vranovice
místopředseda: Josef Dřímal Lipová 600, Vranovice
jednatel: Luboš Mrkvica Dlouhá 28, Vranovice
hospodář: Petr Dvořáček, Nosislav
Rybářský spolek byl založen v roce 1900. Současná organizace hospodaří a vykonává
rybářské právo na třech revírech. Jedná se o 11 km spodního úseku Svratky, říčku Šatavu
a stojaté vody s názvy Stříbrňák, Jordán, Lhéta, Rohlík, Hakle. Celkem se jedná o 31,5 ha vod.
Členskou základnu tvoří 460 členů (i z osmi okolních obcí). Organizace se věnuje i chovu ryb - kapr, lín,
amur, tolstolobik, které používá k zarybnění revíru a tím k jeho zatraktivnění.
29
V roce 2008 obdrželi rybáři nové zarybňovací dekrety, které jsou rozšířeny o vysazování méně tradičních
ryb. Jsou to: parma obecná, mník jednovousý, ostroretka stěhovavá a podoustev říční.
Rybářské kroužky pracovaly v těchto obcích: Vranovice 12 dětí, Křepice 3 děti a Velké Němčice 10 dětí.
Z okolních organizací přišlo na převodku dalších 5 rybářů. Zájem o rybaření ve vranovických vodách stále
trvá.
Ve vranovických revírech se chytají ryby i bez patřičného povolení, proto organizace požádala rybářskou
stráž o častější kontroly. Lovit ryby neoprávněně je porušování zákona. K 1. 3. 2009 zaplatilo členství 355
dospělých, 37 polovičních, 59 mládeže. Celkem 451členů.
V měsíci dubnu a to v termínu 24. 4. - 26. 4. 2009 se uskutečnil rybářský zájezd do Lanškrouna
na rybářské závody. Zájezd byl určen pouze pro děti, členy organizace.
Další tradiční akcí byly rybářské závody mládeže i dospělých, o víkendu 13. 6. a 14. 6. 2009 . Pro vítěze
byly připraveny atraktivní ceny, pro všechny grilovaná makrela, pstruzi a nápoje všeho druhu.
Činnost organizace spočívá i v chovu ryb pro vlastní zarybnění. Na podzimních výlovech se slovilo
1800 kg kapra (1550 ks) a 180 kg amura (350 ks) Vysazeno bylo celkem do revírů dekrety přidělených:
2700 kg kapra, 200 kg amura, 200 kg lína, jesen 8100 ks, ostroretka 2500 ks, sumec rychlený 1000 ks, štika
rychlená 12 600 ks, tloušť 3000 ks, podoustev 3500 ks, mník 500 ks, parma 2000 ks. Celkem za 231 258 Kč.
Členové na všech revírech MRS MO v roce 2008 ulovili 5670 kg ryb, podíleli se na tom s 11298
docházkami.
Rybářské závody 2009
V červnu se o víkendu konaly na Stříbrňáku rybářské závody. V sobotu pro dospělé a v neděli pro
mládež. Na sobotu byly vstupenky prodány již v předprodeji. Celkem 110 míst se obsadilo na tomto malém
rybníčku. K původní obsádce se vysadilo ještě 500 kg kapra o velikosti 45-55 cm.
Lovilo se na plavanou s jedním prutem. Vnadění před i po celou dobu závodů bylo zakázáno. Někteří
se divili proč, ale vodní plocha je tak malá, že pokud by každý závodící vnadil mohlo by dojít k silnému
znečištění vody, to je jeden důvod a druhý je, že následující den loví děti a při intenzivním vnadění se rybí
obsádka zasytí a druhý den by byli malí závodníci bez úlovku.
Zahájeno bylo přesně v 6:00 hodin. První ryba na sebe nechala dlouho čekat, to nenasvědčovalo nic
dobrého. První se ulovil kapr 47 cm, pak za několik minut další kolem padesáti, ale nebylo to ono, rybám
moc nechutnalo. Počasí bylo jak na objednávku, ale den před závody se v noci strhla bouře doprovázená
silným větrem a oblohou plnou blesků. Mohl by to být důvod proč rybám nechutnalo. Nakonec se ulovilo
28 kaprů z nich největší měřil 53 cm, 9 karasů, 5 cejnů, 2 plotice a po jednom amur a lín. Na 110 závodících
opravdu málo. Bohužel a možná bohudík, že člověk v tomto přírodu ještě neovládá.
Spokojení určitě byli ale vítězové, kteří si odnesli hodnotné ceny, notebook, fotoaparát, rybářský set
a k tomu na vzpomínku pohár. Tradičně nejmenší ulovená ryba, tedy rybář, byl odměněn flaškou „zelené”.
První cenu si odnesl člen naší organizace Martin Reim ze Židlochovic, druhou Vašek Klíma z Vranovic
a třetí cena putovala s Janem Sellnerem do Pohořelic. Před vyhlášením cen byla ještě losována tombola
o třiceti cenách, kde hlavní cenou byla opět uzená kýta. Kdo zůstal bez úlovku, mohl si zakoupit pstruha
nebo makrelu na rožni a pro příznivce nerybího jídelníčku byla připravena uzená cigára od místního řezníka.
Po loňské zkušenosti, kde nezbyla uzená cigára ani ryba, se jich připravilo více, aby ochutnali i nerybáři,
kteří se přišli jen tak kouknout.
Nedělní závody se těšily velkému zájmu dětí z Vranovic a širokého okolí. Svítání je přivítalo modrou
oblohou a nehybnou hladinou Stříbrňáku. Již před čtvrtou hodinou se začali závodníci scházet a obsazovat
místa. I přesto, že začátek byl stanoven na 6:00 hodin, poslední se zapsal až v osm hodin. Prostě to vstávání
bolí! Přes sto atraktivních cen bylo přichystáno v čele s fotoaparátem Samsung. Rovných 80 dětí čekalo
na zahajovací pokyn. Po odstartování to vypadalo, že nedělní den bude podobný tomu sobotnímu, splávky
stály bez pohybu na hladině. Ale po pár minutách se přece jenom začaly potápět. První chycenou rybou
byl pstruh duhový, těmi se podařilo díky sponzorům na poslední chvíli nedělní závody zarybnit. Potom
jako na povel šla jedna ryba za druhou. Nejvíce se na břehu objevovali pstruzi, ale i nějaký ten kapřík
a karas. V průběhu závodů si závodníci mohli zdarma odebrat občerstvení a prohlédnout si vystavené
ceny. Největším překvapením byla vysoká účast holek co by závodnic, z celkového počtu 80 jich bojovalo
30
o ceny 25. Ukončení závodů bylo v 10:00 hodin, poté nastalo sčítání, které není nijak jednoduché, sčítají se
všechny ryby v centimetrech a převádí se na body, někdy to trvá i půl hodiny. Chytlo se celkem: 65 pstruhů,
20 kaprů, 7 karasů, 4 cejni, 4 líni, 3 jeseni a po jednom plotice a štika. Nejvyšší titul si odvezl jediný zástupce
z Velkých Němčic Tomáš Vintrlík se 155 body, druhé místo obsadil Jan Cigánek z Brna a o bronzovou příčku
se podělili zástupci z Vranovic, Jiří Plíšek a Mirek Veselský.
Klub maminek
Klub maminek ve Vranovicích vznikl jako odpověď na potřebu místních maminek při jedné procházce
s kočárky na podzim 2008. Svoje zázemí našel v prostorách školního klubu ZŠ na Školní ulici. První setkání
maminek se uskutečnilo 5. 11. 2008.
Cílem bylo vytvořit centrum, které je primárně určené pro děti do tří let. Klub je neziskový. Hračky
a koberec darovaly maminky a příznivci klubu.
V roce 2009 se maminky s dětmi scházely pravidelně ve středu a v pátek dopoledne. Běžný program
setkání tvořila volná herna případně doplněná říkankami a písničkami. Během roku uspořádaly pár větších
akcí - Maškarní rej, Bazárek, Den dětí, Mikuláše, Vánoční besídku.
Klub navštěvovalo zhruba 15 maminek s dětmi různého věkového složení. Účast byla přibližně 10
maminek na jedno setkání. Slabší účast byla v době většího výskytu respiračních onemocnění a s nástupem
teplých dní na jaře.
Správkyněmi klubu byly Iva Fiemová a Ilona Kukletová. Eva Holíková vytvořila a udržovala web
prezentaci na www.klubmaminek.webpark.cz.
Peníze na provoz Klubu se vybíraly nárazově na jednotlivé akce nebo potřeby, nebyly žádné zůstatky.
V říjnu 2009 se maminky dohodly na pravidelném poplatku 10,- Kč na maminku při každém setkání. Na konci
roku 2009 byl zůstatek v pokladně 1060,- Kč, s plánem využít jej na provoz v roce 2010. Od kulturní komise
při obci Vranovice obdržely v roce 2009 maminky finanční dar v hodnotě 3000,- Kč, který byl věnován
z dobrovolného vstupného získaného na Dnu dětí. Tento dar byl použit na nákup nových hraček.
Český svaz ochránců přírody MO Šatava
předseda: Luboš Mrkvica, počet členů: 10
Zaměření - údržba ekologicky významných nechráněných území, údržba zeleně, ochrana životního
prostředí, ochrana vod.
Působnost: Správní území obce Vranovice
Z činnosti: Rekultivace lokality lužního lesa – odbahnění starého koryta říčky Šatavy v lokalitě Plačkův
les. Za finanční podpory obce ochránci prořezali staré vrby, odstranili nálety. Nutná byla příprava příjezdové
cesty pro zemědělskou techniku Byly upraveny přerostlé polámané vrby a zabahněné staré koryto říčky
Šatavy bylo vyčištěno. Sloupec vody v nejnižším místě obnovené tůně má hloubku 1,5 metru, což stačí
pro přezimování ryb, které zde ochránci vysadili. Jedná se o lína obecného, karase obecného a piskoře
pruhovaného. Obnovenou lokalitu využívají obyvatelé i turisté k výletům.
Junák 2. oddíl Jaguáři
V roce 2009 měl oddíl jaguáři 42 členů a stal se tak největším oddílem celého střediska. Činnost obnovili
roveři, skauti starší 16 let. Klubovna skautů má sídlo U koupaliště 113.
Oddílová rada:
Vůdce oddílu a družiny vlčat Sklípkani: Vít Rusňák – Virus
Zástupce vůdce oddílu a správce klubovny: Jan Vybíral – Hluk
Rádce družiny Vlků: Michal Rapco – Michi
Rádkyně družiny Veverek: Simona Mikulíková – Simča + Kristýna Vybíralová (do června)
Rádkyně družiny světlušek Oranžová šestka: Klára Macháčková
Zástupce roverské družiny: Jan Korčák – Korky
Družiny oddílu:
Vlci – družina skautů, počet členů: 8, chlapci ve věku 11 – 15 let
Veverky – družina skautek, počet členek: 5, dívky ve věku 11 – 15 let
Oranžová šestka – družina světlušek, počet členek: 10, dívky ve věku 6 – 10 let
31
Sklípkani – družina vlčat, počet členů: 13, chlapci ve věku 5 – 10 let
RDV – roverská družina, počet členů: 8, dívky a chlapci od 15 let
Náplň činnosti
Družiny pracují samostatně podle plánu sestaveného a schváleného oddílovou radou, ta se schází pravidelně
jednou za měsíc vždy po oddílové schůzce všech družin. Členy oddílové rady jsou rádcové a rádkyně družin
a vedení oddílu. Družiny během roku vyvíjí pravidelnou činnost. Družinové schůzky jsou každý týden po celý
rok s výjimkou letních prázdnin. Alespoň jednou měsíčně vyráží členové na společnou oddílovou výpravu.
Vyvrcholením skautského roku je pak čtrnáctidenní stanový tábor.
Akce junáků v roce 2009:
Starověký Egypt – celoroční hra
Tříkrálová sbírka 2009
Výprava na Strážnou
Experimentální kolo Závodu vlčat a Světlušek
Tábor ve Smrku
Výprava roverů do Orlických hor
Drakiáda
Mlhou a korytem do dálek
Vánoční besídka
Betlémské světlo
Silvestrovská výprava na Kolby
Rovestr 2009
Klub důchodců
Složení výboru:
Předseda - Ivan Bednář
Zapisovatelka - Ludmila Drápalová
pokladní - Jarmila Faronová
Kulturní komise:
Vlasta Novotná
Růžena Bauchová
Marie Divišová
Marie Suchánková
Klub důchodců má 72 členů. Členové se schází pravidelně 1x v měsíci na výborových
schůzích v klubovně v Úzké ulici čp. 103. Výroční schůze se konají 2x ročně.
Každé první pondělí v měsíci bývají „posezení u kávy“, na nichž vystupují přednášející s různou tématikou.
Klub důchodců zajišťuje ve své klubovně pedikůru a masérské služby formou dojíždějících odborníků. Tyto
služby jsou dostupné i nečlenům. Objednávky vyřizuje Vlasta Novotná.
Důchodci pořádají také zájezdy do termálních lázní Čalovo a dobročinné sbírky pro diakonii Broumov.
Tělocvičná jednota Sokol v roce 2009
Výbor TJ Sokol
Marie Duroňová, Petr Goliáš, Marta Goliášová, Jana Hladká, Zdenek Hochman, Ivan Karpíšek, Marie
Korčáková, Jaroslav Štipčák, Jan Zajíc
Správce budovy – František Soukal
Oddíly:
Oddíl všestrannosti
Badminton
Silový trojboj
Stolní tenis
- vedoucí Jana Hladká a Marie Goliášová
- vedoucí Bedřich Slaný
- vedoucí Ivan Karpíšek
- Petr Goliáš
32
Volejbal
Šachy
- Vlastimil Hampejs
- Pavel Šťastný
Úpravy na budově sokolovny v roce 2009 - výměna oken v posilovně a nářaďovně.
Provozní náklady jsou hrazeny převážně z pronájmu restaurace, která sídlí v budově, na činnost oddílů
přispívá obec.
Jedná se s obcí Vranovice o projektu na novém využití sokolského hřiště.
Podrobněji k jednotlivým oddílům:
Oddíl všestrannosti – 98 členů z toho 25 v žákovských kategoriích
Oddíl pracuje v 6 družstvech:
rodiče a děti
- Jitka Klimešová (na mateřské dovolené) zastupuje Alena Nohelová
žákyně
- Marie Goliášová
žáci
- Zdeněk Hochman
ženy + dorky
- Jana Hladká
nohejbal
- Zdeněk Hochman
florbal
- Petr Killinger
Stolní tenis
- Vranovice „A” - 3. rokem hraje krajskou soutěž II. Třídy. Za družstvo hrají Marcel Bednařík, Rostislav
Hladký, Stanislav Tetur, Rudolf Zouhar, David Ponížil
- Vranovice „B” - okresní přebor – hrají David Ponížil, Radek Mach, Miloš Němeček, Petr Goliáš, Jara
Kvietek
- Vranovice „C” - OP III. třídy dospělých na okrese Břeclav – hrají Jaroslav Štipčák, Marek Tetur, Aleš
Mrkvica, Michal Hanuš, Pavel Šťastný
- Vranovice dorost – 1. místo v okresní soutěži s účastí 11 družstev
Silový trojboj
30 členů
Výsledky z vybraných soutěží:
M ČR dorostu a juniorů Třebíč –
3. místo Michal Coufal
5. místo Karel Šišovský
Mistrovství jižní Moravy Podivín - 1. místo Pavel Pláteník
Mistrovství Moravy Krnov1. místo Pavel Pláteník
2. místo Jiří Furch
Mistrovství ČR Nymburk 3. místo Pavel Pláteník
Mistrovství ČR masters – Kuřim 3. místo Josef Wächter
Šachy
27 členů, z toho 15 žáků a dorostenců a 3 dívky.
Výsledky soutěží:
okresní přebor Brno-venkov –
8 členná družstva – 4. místo ze 7 účastníků
Okresní přebor mládeže –
1. místo Vojtěch Straka – kategorie chlapci
1. místo Adéla Rapcová – kategorie dívky
Krajský přebor ml. dorostu družstva 8. místo z 10 účastníků
Okresní přebor
1. místo kategorie 1. stupeň ZŠ
Badminton
25 členů, z toho je 19 aktivních hráčů, další hrají rekreačně
 A družstvo – IV. liga – Klačanský Juraj, Sedláček Kamil, Radim Hochman, Tomáš Nečas, Ladislav Prudký,
Lenka Loutocká, Darina Kotačková.
33
 B družstvo – oblastní soutěž - Karel Reichman, Karel Kocmánek, David Jánek, Jan Zajíc, Jaroslav Ivičič,
Mojmír Najman, Jaroslav Neveselý, Zbyněk Pešina, Romana Nečasová, Ivona Slaná, Pavlína Prudká,
Jana Urbanovská
Nohejbal
11 mužů, 1 senior
účast na turnajích : 22. 8. 2011 Brno Cup Komín – 5. místo z 16 účastníků
SK Vranovice – fotbalový klub
Registrační číslo 604068
IČO: 18511651, DIČ: 299-18511651
A muži – vedeni krátce a nepravidelně Trojanem Pavlem, celosezónně Halfarem Milanem, Trojanem
Rostislavem a od zimy 2009 pravidelně Františkem Dokulilem, skončili v minulé sezóně, tedy sezóně
2008/2009 sedmí ze čtrnácti, bilance 26 11 3 12 50 : 54 36 bodů. To je výsledek, se kterým jsme nebyli
spokojeni a to hlavně proto, že jsme museli vynaložit na jeho dosažení nemalé finanční prostředky, především
na angažmá hráčů Fialy Pavla z Blučiny, Jelínka Jana z Velkých Němčic a Kavalíře Ivana ze Starovic. Využití
této investice bychom si jistě představovali daleko efektivněji, ale když není dostatek hráčů, jinou možnost
nemáte.
Po podzimu pod vedením Františka Dokulila, který přerušil činnost v průběhu podzimu ze zdravotních
důvodů, a následně Karla Hochmana a Rosti Trojana, jsme v tabulce přesně v polovině, tzn. sedmí, s bilancí
13 5 3 5 27:35 18 bodů. Toto umístění nevidíme jako problémové a máme za to, že odpovídá současným
možnostem a výkonnosti našeho klubu. V budoucnu bychom se rádi pokusili atakovat okresní přebor, ale
ne cestou financování kádru, ale spíše financováním výchovy mládeže. Je nám líto, že z kádru loňského
dorostu pro jaro uvidíme na hřišti pouze Pavla Koubka. Wächter Filip se zamiloval a má práci celý týden
mimo Vranovice, Drábík Tomáš nemá na fotbal čas a ani chuť, Veselého Tomáše přestal fotbal bavit a bude
chodit na ryby, Jiří Novák nemá do fotbalu chuť. To jsou slova dorostenců, na které jsme léta čekali, že až
přijdou do mužů, tak nám pomůžou v prvním mužstvu. Bohužel, takový je dnes fotbal.
V základně hráče získáme, věnujeme se mu pravidelně až do dorosteneckého věku a až se nám z něj
podaří vychovat fotbalistu, pokud mu to jde, tak nám uteče za lepším už v dorosteneckém věku a nebo
ve věku dospělém a nebo ho fotbal přestane bavit a nebo najde práci, která mu hrát neumožní a nebo najde
ženu, která fotbalu nepřeje a nebo atd. Je to prostě problém a to nejen u nás ve Vranovicích.
V zimě se nám podařilo vyřešit otázku chybějícího trenéra dohodou s Martinem Třináctým. Ten je pro
nás zárukou kvalitní práce s kádrem A mužstva. Otázkou zůstává , jak dlouhé jeho angažmá ve Vranovicích
bude. Společně s Martinem povede první mužstvo Karel Hochman. Cílem je kvalitní práce s umístěním
v první polovině tabulky a systematická práce s našimi mladými a poctivými fotbalisty.
Z předčasně ukončeného hostování v Brně se vrací Radek Nevěděl, z kádru naopak odchází na půlroční
hostování do Nosislavi Radek Klaiba. Svoji činnost pravděpodobně ukončil Zetel Petr. Kdo ho trochu zná,
chápe slovo pravděpodobně. S tímto velice kvalitním útočníkem je bohužel komunikace na úrovni dítěte
předškolního věku. Kádr také doplnili někteří perspektivní hráči béčka, jako Petr Hochman, Filip Dražka,
Michal Ježa. Trenér také počítá s dorostenci Mahovskými Martinem a Tomášem a Honzem Svobodou.
B muži – pod vedením Hochmana Karla prošli sezonou 2008/2009 se střídavými úspěchy. Skončili
desátí z jedenácti s bilancí 20 4 1 15 25:61 13 bodů. Výsledkově jistě nic moc, výrazných porážek minimum.
Přínosem pro klub tento kolektiv jistě byl. Z jeho řad několik hráčů pomáhalo pravidelně A mužstvu,
jak na zimním turnaji, tak i v průběhu celé sezony. Někteří hráči také aktivně pomáhali při ojedinělých
brigádách na hřišti a při pořádání klubových akcí. Na rozdíl od hráčů A mužstva.
V právě probíhající sezoně jsme byli nuceni přiznat, že znovu přihlášení B mužstva do soutěží sezony
2009/2010 byla chyba. A to z několika důvodů. Přestože na předsezonní diskuzi ve výkonném výboru
byli všichni přítomní Karlem Hochmanem ujištěni, že hráčů pro B mužstvo je více než dost, realita byla
diametrálně odlišná. Hráčů bylo dost první dva zápasy, za béčko hráli hráči kádru A mužstva a zajistili béčku
asi dvakrát několikabrankovou výhru, aby se za dvě hodiny zcela bez síly schovávali na hřišti při zápasu A
mužstva a poslouchali pak zcela oprávněné hlasité kritické hlasy naštvaných platících několika diváků. Asi
raději nebudeme vzpomínat na tímto způsobem zbytečně ztracené body doma s Velkým Dvorem, v Ivani
34
apod. Pokud se povedlo, že se zápasy A mužstva a béčka kryly časově, pak jsme stáli před kabinami a hráli
kámen, nůžky, papír, kdo bude hrát v nekompletním počtu. V béčku se vytvořila nálada ukřivděných,
opomíjených a odstrčených hráčů, která vrcholila růstem napětí a následně pak málem rvačkou v Ivani.
Výbor se odpovědně zabýval touto situací a rozhodl, že od jara 2010 bude Kocourkovu v našem klubu
nadobro konec. Veškeré pravomoci ohledně nominace hráčů k jednotlivým utkáním dorostu, B mužstva
a A mužstva spadají pouze a jen do rukou hlavního trenéra Martina Třináctého. Trenéři B mužstva a dorostu
jsou povinni je respektovat. Veškeří spolehliví a pracovití hráči béčka byli přeřazeni do kádru A mužstva.
Všichni ostatní spolu s kýmkoliv fotbalově ochotným dohrají jaro za B tým pod vedením Karla Hochmana
a Rosti Trojana. Po sezoně bude B tým zrušen. Změnu tohoto rozhodnutí učiní výbor pouze v případě
dostatečného počtu spolehlivých hráčů a po důkladné analýze s hlavním trenérem.
Dorost – vedený Třináctým Martinem a Trojanem Petrem skončil v sezoně 2008/2009 na sedmém místě
ze čtrnácti s bilancí 26 12 5 9 66:55 41 bodů. Kdo navštívil loni na jaře trénink nebo utkání dorostenců, měl
možnost vidět, jaký obrovský kus práce se svými svěřenci Martin udělal a především jarní výsledky a výkony
byly excelentní. Bez přehánění. Kromě FC Hustopeče, kteří u nás vyhráli a myslím, že dodnes neví jak, odjeli
všichni soupeři s prázdnou a s větším či menším přídělem. Dorostenci pracovali jako skutečný kolektiv,
vyzdvihovat někoho by nebylo v tomto případě spravedlivé. V soutěži střelců obsadil Bradáč Martin 4.místo
s 21 vstřeleným brankami.
O tom jak to dopadlo s nadějemi, které přešly do kategorie mužů jsem hovořil před chvílí. Čím dál častěji
si pokládáme otázku o smyslu naší práce s mládeží. Pro podzim roku 2009 opustil z pracovních důvodů
dorostence Martin Třináctý a také vedoucí družstva Trojan Petr, který zároveň k 7. 7. 2009 ukončil veškeré
svoje fotbalové aktivity a opustil i funkci místopředsedy výkonného výboru SK Vranovice.
V kádru dorostu nezůstal kámen na kameni, odešli již několikrát zmínění kluci do kategorie mužů,
tři kvalitní hráči byli Sokolem Ivaň staženi z hostování zpět, Křenek Adam bude maturovat a nemá
na fotbal čas. Kádr doplnili kluci končící v žácích jako Ježa Mirek, Rosa Ondřej, Tetur Marek, Blaha Radim,
Škňouřil Stanislav, Suchánek Jirka, dále přišli ze Žabčic Polák Robin, Drobílek Patrik a Karpíšek Tomáš.
Tento mladý kádr si nevedl špatně. Bodově to sice nebylo takřka nic, bilance 13 0 1 12 11:81 1bod, není
dobrá. Podstatnější pro trenéry Stankoviče Jana, Trojana Rostislava a Rohrera Libora bylo, že tréninková
a zápasová morálka byla povětšinou solidní a uspokojivá. Bohužel zima znamenala místo kvalitní zimní
běžecké přípravy pro dorostence spíš kvalitní přípravu počítačovou, plejstejšnovou a hospodskou. Nikdo
nikam nechodil, až na světlé výjimky. Byla moc zima a byli jsme nachlazení. V průběhu zimní přestávky
proběhly dvě schůzky za účelem skonsolidování kádru dorostenců, které skončily velkými nesplněnými
přísliby. VV se také zabýval touto situací a rozhodl, že bude vyvinuta všemi kompetentními maximální
snaha o probuzení dorostenců, dorostenci budou pod intenzivním dohledem a po druhém utkání bude
spolu s trenéry rozhodnuto, zda je reálné aby dorost soutěž dokončil. Pokud by došlo k nejhoršímu a dorost
soutěž nedokončí, bude ztráta za odhlášení ze soutěže požadována po těch dorostencích, kteří svojí
nezodpovědností tento stav zapříčinili a v případě jejich jakéhokoliv budoucího dalšího působení v našem
klubu jim bude vedena jako jistá forma dluhu vůči klubové pokladně. Hráčům, kteří mají fotbal rádi a věnují
se mu, bude nabídnuta možnost hostování v některém z okolních klubů a SK Vranovice jim bude v případě
jejich zájmu maximálně nápomocen. Pro sezonu 2010/2011 bude naší snahou dorost opět přihlásit buď
samostatně a nebo ve spojení s okolním klubem či kluby.
Mladší žáky vedl po celou sezonu a celý rok 2009 obětavě Zdeněk Měřínský. Kdo se pohybuje kolem
naší kopané ví, že to neměl vůbec jednoduché. Za sezonu si prožil několik „kolapsových“ stavů, ale dokázal
je překonat a svoje svěřence sezonou v rámci možností velice kvalitně provést. Jsme velice potěšení, že
ve své práci pokračuje i nadále, i když v poněkud pozměněném modelu, o kterém se zmíním později.
Bilance našich mladších v sezoně 2008/2009 byla 20 6 2 12 36:67 20 bodů. Umístili se na devátém
místě z jedenácti. V létě 2009 doplnil tým druhý trenér Milan Halfar. Do podzimu 2009 vstoupili mladší,
stejně jako starší žáci ve společném týmu se žáky Sokola Pohořelice. K tomu modelu jsme přistoupili proto,
že po skončení sezony odchodem končících starších žáků do kategorie dorostu nám zůstali tři starší žáci
a deset žáků mladších. To je na dvě družstva víc míň než málo. Měli jsme a máme zato, že zrušení mladších
a starších žáků a utvoření jednoho společného družstva je nejen ze sportovního hlediska velkým krokem
zpět. Východisko ze situace jsme našli v partnerovi, kterým je Sokol Pohořelice. Protože i v Pohořelicích měli
a mají se žáky podobné problémy, dali jsme síly dohromady a do nové sezony jsme vstoupili se společným
družstvem mladších a starších žáků, pod názvem Pohořelice/Vranovice. Tréninkové jednotky probíhají
35
po dohodě jak ve Vranovicích, tak i v Pohořelicích pod společným vedením, domácí utkání jsme na podzim
hráli na stadionu ve Vranovicích. Cílem je společně nejen zachovat sportovní úroveň žáků obou klubů, ale
také v rámci dlouhodobější spolupráce tuto úroveň povýšit z úrovně okresní na úroveň krajskou.
Rodiče všech žáků byli předem o záměru klubu informováni a osobně kontaktováni. Z jejich strany
nebyly vzneseny žádné zamítavé názory, a proto tento model začal počínaje srpnem 2009 fungovat. V zimní
přestávce proběhla schůzka se zástupci Sokola Pohořelice, kde byla dosavadní spolupráce vyhodnocena a byla
s ní vyjádřena oboustranná maximální spokojenost. Bylo dohodnuto, že ve spolupráci budeme pokračovat
i v sezoně 2010/2011. Jarní domácí utkání budou opět hrána ve Vranovicích, vyjma dvou utkání (MSK
Břeclav C a Dynamo Drnholec), která se odehrají v Pohořelicích. Oba kluby jsou již dohodnuty na pravidlech
spolupráce i v případě postupu žáků do krajské soutěže.
Podzimní bilance: 12 10 1 1 90:5 31 bodů a druhé místo.
Starší žáci prošli minulou sezonou nejprve pod vedením Chmelíka Olega a po jeho odchodu (leden
2009) pak krátce pod vedením Karla Hochmana a následně pak pod taktovkou Mirka Ježe a Rostě Trojana.
Tato kategorie je srovnatelně náročná s kategorií dorostu, v dnešní době bych řekl, že možná i náročnější.
Mám na mysli náročnost ve smyslu práce s hochy v letech, ve kterých velice obtížně respektují jakékoliv
autority, dovolat se spolehlivosti a odpovědnosti je věc mírně řečeno nesnadná. Přesto, přese všechno, velice
rád konstatuji, že naši starší žáci pracovali v rámci výše zmíněného v mezích přípustných norem a i mezi
nimi vidíme několik fotbalistů se solidním základem. Celou sezonou prošli s námi Tetur Marek, Blaha
Radim, Rosa Ondra, Ježa Mirek, Cekl Martin( po sezoně odešel na hostování do divizního dorostu ČAF
Brno). Hodně nám pomohl Růžička Jakub, Škňouřilová Perla, jejíž fotbalové kvality ocenila řada trenérů
našich soupeřů – škoda že není kluk, chvíli také hrály, ale nakonec nás nechaly ve štychu holky z Ivaně –
Čabová Katarína a Říhová Nikola, do svého zimního odchodu do Pohořelic pomáhali také Chmelík Oleg,
Chmelík Petr a Svoboda Jakub. Poslední dva zmiňovaní už působí u nás, Chmelík Oleg spolu se Zdeňkem
Vybíralem jsou dál na hostování v Pohořelicích. Mimořádné ocenění zasluhují hoši z mladších žáků Celnar
Daniel, Měřínský Daniel, Řezáč Jakub a hoši ze základny Růžička Jakub, Bezoda Jiří, Bobrek Kamil, kteří
z důvodu nízkého počtu starších žáků nastupovali takřka pravidelně ke dvěma utkáním po sobě každý
týden. Pro nás se jedná o jednoznačný příklad těch správných morálně volních vlastností, na kterých se
dá DOUFÁM do budoucna stavět. Bilance staších žáků v sezoně 20 10 2 8 80:48 32 bodů. Obsadili šesté
místo z jedenácti. V soutěži střelců kategorie starších žáků obsadil 4.místo Cekl Martin s 29 brankami, což
je nejvíc branek vstřelených hráčem SK Vranovice v sezoně. Slušný. Škoda že nám ho vyzobli v Brně. Ale to
je trend se kterým se potýkají všechny kluby naší úrovně.
V podzimní části sezony vedl tuto kategorii Halámka Zdenek (trenér Sokola Pohořelice) a Mirek Ježa.
V konkurenci sedmi týmů jsou starší žáci třetí s bilancí 12 7 2 3 53:26 23 bodů. Ve společné tabulce žáků,
která je rozhodující pro postup do vyšších soutěží jsou žáci na druhém místě za MSK Břeclav C (70.bodů).
Základna pracuje pod vedením Miloše Köhlera a Honzy Stankoviče. V minulé sezoně obsadila 5.místo
z osmi, s bilancí 14 7 1 6 53:62 22 . Hoši pracovali celou sezonu poctivě a bez výraznějších problémů, což
se projevilo ve stále se zlepšujících výsledcích, především v druhé polovině sezony. Oba trenéři se tomuto
družstvu věnují dlouhodobě a jejich práce tím samozřejmě získává čím dál větší organizovanost, kvalitu
a efektivitu, která je prvotním předpokladem k tomu, aby si vranovický fotbal dokázal vychovat odchovance,
kteří budou své fotbalové dovednosti předvádět na našem či jiném, vyšší soutěže hostícím stadionu. Už
dnes pozorujeme fotbalové pokroky Vetra Marka, Bezvody Jirky, Bobreka Kamila, Růžičky Jakuba a dalších,
kteří patřili v tomto družstvu k nejlepším a především Růžička Jakub dokázal takřka každý víkend odehrát
mistrovské utkání jak za základnu, tak za mladší a starší žáky. A ve všech případech s maximálním nasazením
doprovázeným velmi dobrým výkonem. V soutěži střelců obsadil 6.místo v kategorii základen. Jeho kvality
přerůstají náš fotbal a pravděpodobně nás opustí již v tomto věku. Zájem o něj je veliký, Milánek by mohl
vykládat. Uvidíme. Na 8. místě v tabulce střelců skončil s 18 brankami Marek Vetr.
Do kategorie mladších žáků postoupili Goliáš Pavel, Vetr Marek, Růžička Jakub a Tomšík Lukáš a oba
naši trenéři tak vstoupili do nové sezony se 13 chlapci a s cílem navázat na velmi dobře položené základy
vranovické budoucnosti. Daří se jim to velmi dobře. Rok 2009 zakončili v desetičlenné konkurenci na třetím
místě s bilancí 8 5 2 1 29:10 17 bodů. Jaro odehrají určitě podobně dobře. Po sezoně odejde sedm kluků
do žáků: Bobrek, Mazuch, Helešic, Smutný, Kozel, Soukup, Hájek, Duda, trenéři žáků je registrují a počítají
s nimi. Jako jejich nástupci se již dnes zapojují tři noví kluci a Miloš také připraví a provede nábor v naší
škole.
36
V oblastí technicko-organizační a finanční jsme v loňském roce zajišťovali údržbu areálu, pořádali
a nebo se podíleli na organizaci tradičních kulturních akcí. Co se týká údržby areálu SK, VV z finančních
důvodů zrušil vyplácení peněz za údržbu hřišť Tondovi Blechovi a ponechal pouze jako placené úklid kabin
a praní dresů. Veškeré práce v areálu probíhaly za přispění členů výboru a dalších členů klubu, největší
porci zastal Petr Dofek, který pravidelně obě hřiště sekal, zajišťoval zavlažování polonefunkční závlahou
atd. Závlahový systém je bohužel, přestože je nový, největším problémem při údržbě trávníků. Voda ze
Stříbrňáku není pro tento systém vhodná, zanáší se puky, netočí se a není tak možné využít automatický
systém, protože některé puky stříkají na jedno místo. Na rezervním hřišti se puky skoro všechny točí, ale
nepřekrývají se. Řešení problému s vodou ze Stříbrňáku bylo po dohodě s Rubášem Martinem (majitel
firmy, která závlahu u nás prováděla) realizováno vykopáním studny formou sponzorského daru od firmy
Japez. Bohužel pracovníci firmy nebyli schopni v obtížných podmínkách vykopat studnu hlubší než 250 cm
s 150 cm vodního sloupce. Taková hloubka při průměru skruže 100 cm je nedostatečná pro napojení
čerpadla, které bere 300 l za minutu. V průběhu roku jsme se snažili zajistit nádrže, do kterých by se voda
ze studny čerpala a následně z nádrží byla hřiště zavlažována. To se nepodařilo a tak VV na své schůzi dne
7.3.2010 rozhodl, že nechá studnu vykopat za úplatu. K 30. dubnu 2010 byla závlaha zprovozněna.
Areál bude spravovat bezplatně Rosťa Trojan spolu s Petrem Dofkem. O úklid kabin a praní se bude
za úplatu starat paní Blechová Ivona.
Bufet na hřišti SK fungoval v rozšířené otevírací době, tzn.při všech utkáních našich družstev. V první
polovině roku pod vedením Marcely Halfarové byl výdělek 13531,- Kč a v druhé polovině roku pod vedením
Martiny Ježové se vydělalo 19924,- Kč. Ke změně vedoucí bufetu VV přistoupil poté co paní Marcela
Halfarová i po několika urgencích nedoložila vyúčtování bufetu a do rukou předsedy nepředala vydělané
peníze. Tento případ VV na svých schůzích několikrát řešil a předání peněz do rukou předsedy proběhlo
dne 29.prosince 2009. Doklady o příjmech a výdajích bufetu v prvním polovině roku 2009 nebyly předány
dodnes. Paní Halfarová Marcela přesto, že v bufetu rok a půl poctivě pracovala, tímto svérázným přístupem
zbytečně svoji práci znehodnotila. Bufet během roku zajišťoval občerstvení i při dni dětí, pohárovém turnaji
a byl poskytnut bezplatně při pohodovém fotbale žen. V roce 2010 bude bufet fungovat opět pod vedením
paní Martiny Ježové a Rosťe Trojana, veškerý výdělek půjde, tak jako doposud, do klubové pokladny
a agenda je k nahlédnutí u předsedy klubu.
V loňském roce jsme uspořádali každoroční kulturní akce maškarní ples, hody, pohárový turnaj, dále
jsme se pokusili uspořádat letní noc na hřišti. Spolupořádali jsme den dětí na hřišti a poskytli areál pro
pohodový fotbal žen. V areálu také proběhlo několik oslav narozenin členů klubu, či osob jinak s klubem
spolupracujících. VV má za to, že poskytování či pronájem areálu v tomto duchu, není v rozporu se zájmy
klubu. Krátce k jednotlivým kulturním akcím.
Maškarní ples proběhl v tradičním duchu, bez problémů s výdělkem 39823,- Kč
Hody jsme zorganizovali za pěkného počasí po všechny tři dny s výdělkem 98902,- Kč. Bohužel nám
obecním úřadem nebyly proplaceny kroje a další s tím spojené náklady ve výši cirka 47000,- Kč. Zdůvodnění
představitelů obce bylo, že výdělek akce je dostatečný k pokrytí nákladu na kroje a poskytnutí dotace
na kroje nezapadá do rozpočtového plánu obce. VV se neúspěšně snažil toto rozhodnutí obce změnit. Vzali
jsme si ze situace poučení, a napříště se podle toho zařídíme.
Den dětí a pohárový turnaj mužů proběhl také bez problémů, tržba z těchto akcí byla zahrnuta do tržby
bufetu první poloviny roku 2009.
Letní noc nebo spíš pokus o ni se nepovedl, takřka nikdo nepřišel. Naštěstí pořadatelé svojí útratou
zajistili, že akce nebyla ztrátová. VV analyzoval příčiny a napříště zvolíme jinou strategii a nebo akci pořádat
nebudeme vůbec.
V loni jsme také po dohodě s organizátory zajišťovali bufet na obecním plese a na výstavě vín. Výdělky
z těchto akcí byly také příjmem do klubové pokladny.
Pro letošní rok VV plánuje, kromě již zmíněného, bedlivě udržovat a spravovat areál SK, uspořádat
tradiční akce, plánujeme v červenci zájezd na pozvání do Klačan, spolupracovat s obcí a školou a hlavně
provést klub celým rokem bez problémů s financováním a s co nejlepšími sportovními a ekonomickými
výsledky.
Vypracoval 27. března 2010 Rostislav Trojan
37
Přehled počasí ve Vranovicích v roce 2009
Leden - Teplotně byl leden roku 2009 netypický, teplé a deštivé počasí neodpovídalo představám o zimě.
Nejnižší teploty byly v první dekádě a to kolem mínus 14°C, v závěru měsíce se nejnižší teploty pohybovaly
převážně kolem -1°C až -2°C. Denní teploty byly od -7 do +5 stupňů. Srážek bylo málo, sněžilo pouze 3x
a ve dnech 22. a 23. ledna pršelo (18 mm). Celkové množství srážek za leden činilo 25 mm vody.
Únor - V únoru srážek přibylo a byly převážně dešťové, sněžilo 5x a to ve dnech 1.,10.,21.,23. a 24.
února, poslední dva dny s deštěm. Celkové množství únorových srážek bylo 62,5 mm. Nejnižší noční teplota
byla -9°C, nejvyšší noční teplota +3°C. Denní teploty se pohybovaly od nuly do dvanácti stupňů.
Březen - Březen byl deštivý, 8. března déšť s kroupami, celkem za tento měsíc spadlo 71 mm. Teploty
ve třetí dekádě klesly v noci několikrát na -1 stupeň, převážně se pohybovaly kolem +3°C. Denní teploty
byly od 3 do 10 stupňů, v závěru měsíce až kolem 16 stupňů.
Duben - Duben byl srážkově chudý, pouze 3 mm. 30. 4. byla první bouřka. Teploty 3 – 18 °C v noci,
denní od 13 – 25 stupňů.
Květen - V květnu pršelo 10x, více na konci měsíce, celkem bylo 39,5 mm srážek. Bouřka byla 22.5.,
předchozí den bylo 29 ° C. Teploty se pohybovaly v květnu od 7-16 stupňů v noci a denní v rozmezí 16-29
stupňů.
Červen - V červnu byly dvě bouřky a to 6. června s kroupami a 30.6. Celkové srážky v šestém měsíci
činily 94,5 mm. Teploty stoupaly v noci od 11 až na 20 stupňů, denní od 14 do 29 stupňů.
Červenec - Červenec měl 12 deštivých dnů, ve dnech 14., 15., 17. a 23. byly bouřky. Napršelo 61,5 mm.
Teploty v tomto měsíci byly v noci od 12-20 stupňů, denní se v sedmi dnech přehouply přes hranici 30
stupňů a v 5 dnech bylo 33 stupňů.
Srpen - Srpen měl jen 5 deštivých dnů se dvěma bouřkami ve dnech 2. a 11. srpna. Napršelo celkem
23,5 mm. Noční teploty byly od 21 až k 12 stupňům v závěru měsíce, v 9 dnech denní teploty přes 30°C.
Září - Září mělo pouze 4 deštivé dny a to 4., 12., 17. a 30. 9. Napršelo celkem 30 mm. Teploty v noci
od 10-17 stupňů, ve dne od 28°C a klesaly v závěru měsíce až na 16°C.
Říjen - V říjnu pršelo 11x a spadlo 24,5 mm. Nejvyšší noční teploty byly 16 stupňů, v závěru měsíce
první noční mrazík -1°C. Denní teploty klesaly postupně pod 25 stupňů, ve druhé dekádě až k 5 stupňům
a v závěru měsíce se držely kolem 10°C.
Listopad - Listopad měl 13 dešťových dnů s celkovým úhrnem srážek 58 mm, déšť se sněhem byl 3.11.
a nejvíc napršelo 11. listopadu (19 mm). Teploty noční kolísaly od -2 do +9 stupňů, denní pak od 2 – 13 °C.
Ve dnech 20. a 29. byla námraza.
Prosinec - Prosinec byl teplý, sněžilo pouze 3x a to ve dnech 16., 18. a 20. 12. Měsíční úhrn srážek
byl 40 mm vody, 9x pršelo. Sníh ležel přerušovaně od 6 – 22.12., 23. se všechen v dešti rozpustil. Pršelo
i poslední dva dny v roce. Teploty klesly pod nulu 3.12., to se vytvořil na vodě první led. Nejvíce mrzlo
ve druhé dekádě: až -15 stupňů. Denní teploty kolísaly od 8 až 10 stupňů, v začátku a konci měsíce pod 12
stupňů, dne 20.a 21.12 bylo -8°C.
Úhrn srážek za rok 2009 je 533 mm vody.
Vypracoval: Josef Varmužka
Vzpomínky Josefa Pavlů
vranovického rodáka narozeného 17.1.1922
Napsáno v červnu 1996
Vranovice jsou prostá dědina, ale mají svou bohatou historii. První znínka o nich je roku 1257, tehdy
patřily klášteru v Dolních Kounicích. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 až do roku 1895, se staly majetkem
rodu Ditrichštejnů. V roce 1957 oslavily své 700. výročí založení.
Vlakové neštěstí 1838
V roce 1838 došlo na přejezdu u závor na Přibické ulici k prvnímu železničnímu neštěstí na císařské
trati z Brna do Vídně. Tehdy slavnostně vyzdobený vlak při zahajovací jízdě vykolejil, druhý do něj zezadu
narazil. Byli tam i mrtví.
38
V roce 1470, vypálila vojska Jiříka z Poděbrad, když se strojil k bitvě s Matyášem Korvínem u Hodonína
a Uherského Hradiště, osadu Teplany, která byla součástí Vranovic. Teď je tam hřbitov. Ruku do ohně bych
za správnost těchto údajů nedal, znám je víceméně z doslechu a pramenů z druhé ruky. Následující řádky
jsou však už pravdivé.
Ve Vranovicích žila řada osobností.
Ludvík Tomeš, první a daleko v okolí jediný armádní pilot první republiky. Létal na dvojplošníku,
havaroval na motocyklu u Malacek, sotva uchránil život.
Jenda Janek bojoval ve druhé světové válce jako letec RAF, v bitvě o Británii byl nad kanálem La
Manche sestřelen.
Několik občanů skončilo za druhé světové války v koncentračních táborech. Učitel Jan Peškař
(z Rajhradu), bratři Jožka a Víťa Čermákovi a Olin Anšlág za odbojovou činnost, Antonín Křivánek
za hanobení Hitlera. I vranovičtí Židi byli za protektorátu krutě postiženi. Starý pan Saxl, obchodník
smíšeným zbožím u Floriánku, jeho dcera Bety, velká sokolka, Anna Schäferová, majitelka kvelbu s textilem
vedle pekárny Jana Veselého. Do Vranovic se víc nevrátili. O život přišli v protektorátě i železničáři Václav
Vacek, Vilém Faron, František Krejčiřík a František Pezlar. Zahynuli při náletu „kotlařů“ na konci války.
Veseleji se vzpomíná na vranovické muzikanty.
Slávek Poláček hrál na kontrabas v rozhlasovém symfonickém orchestru v Brně, Domin Strouhal –
Šťastný byl trumpetistou v Zemské opeře a lidový skladatel. Moji vrstevníci Jenda Zajíc a Jenda Němec
hrávali (klarinet a fagot) rovněž v symfonických tělesech v Brně.
Raritou Vranovic, jakou se nemohli pochlubit nikde jinde, byl Tonda Tománek, řečený Fakša.
Po kramlích vylezl na čtyřicetimetrový komín bývalého cukrovaru u nádraží a dělal tam stojky. Cestující
ve vlaku měli atraktivní podívanou. Tonda se snad oženil s cigánkou a spolu s ní skončil i on v koncentráku.
Nejčastější příjmení obyvatel
Jako všude jinde žily a žijí i ve Vranovicích rodiny nejrůznějších příjmení. Dalo by hodně práce zjistit, které
z nich mají svůj prapůvod ve Vranovicích. Jisté ale je, že jména Trojan a Toncr mají svůj původ v sousední
Ivani, Hrozínek, Šopf, Veleba a Rujzl v Přibicích, příjmení Švarc, Rorer a Furch jsou častá v Uherčicích.
Co do počtu převládají ve Vranovicích rodiny s příjmením Dofek: Pepík dvacáté, palír, Cyril, Rajmund,
Vilém v uličce, Josef na Pardálově, kostelník Dorek, Emanuel, Josef poštmistr a jeho bratři Jan a Jaroslav,
Vašek řečený strda atd.
Stejný počet je i Pezlarů: Karel, František špidlón, Vilém, Munda, Jan na Pardálově, Josef pohrabáč,
Vilém železničář, Jan, Riga a Josef na Přísnotické.
Četná jsou i příjmení Karpíšek, Celnar, Lounek, Šťastný, Faron, Říčka, Klimeš, Hanuška, o něco méně
je Rujzlů, Hejnů, Kocmánků, Mahovských, Svobodů, Vitásků, Václavíků, Procházků, Měřínských, Puců,
Dvořáků, Tománků, Šopfů, Staňků, Trojanů, Langů, Stříbrnských, Krutinů, Kudlů, Zajíců, Kelblů, Hromků
atd. Zcela ojedinělá příjmení měli ředitelé škol – Zimolka a Marcelli. I příjmení Pavlů bylo ve Vranovicích
jediné. Rovněž tak jména Sochor, Šrom, Šabatka a Ficek.
Přezdívky
Celá řada občanů měla a má svou přezdívku, jinak by se v nich listonoš nevyznal. Tak Měřínský
a Procházka byli Jozífci, Šťastný mlíčák nebo desáté, Lounek Čojda, handréz, Láník, branzula. Dofci se
skrývali za přezdívky Pepík dvacáté, lában, kifrc, MaryDory, pámbua. Pezlaři byli špidlón, mošna, munda,
riga. Tománek byl fakša, Šrom hárum deci, Pláteník hopasínek, Vajsochr vajšédl, Jenda Valášek amatér,
Soukal pšok, jeho syn Jenda „č o dudut nuce lupnut”, mladší Pepek byl pokec, Mojžíšek mojšl, Tomeš
báhuka, Rorer sorok, Slávek Faron cibula, Laďa Říčka voňavé, Faron železničář magarón nebo dudlona,
ve vagoně u Pastviska žila nějaká katyvila, příjmením snad Pešinová Kateřina.
Přezdívku měli snad všichni sportovci. Mezi fotbalisty a hokejisty byl čupýrek, rutina, gugýšek,
džindža, ševc, bantam, milánek, carec, čufla, féfka, šána, cambur atd. I moji vrstevníci a spolužáci měli
přiléhavé přezdívky: Janošík slovenský hrdina, maglaj, melón, tichá, vanagu, moťa, mauglí, mouchy vemte
si mě, šeďa, šuli (bez n), kacabaja. Učitelé Vaněk a Peškař si u nás vysloužili přezdívku pytlík a mezulán (oni
sami nám tak říkali). Laudátová byla živá mrtvola.
Když jsme u těch příjmení a přezdívek: málokdo ve Vranovicích znal rodinu Baumgartnerovu, Rorerovu,
Šopfovu, Furchovu, málokdo řekl učitel Sekený, pro všechny to byl Sekené, Bankotnaři, Šopi, Róři, Furyši.
39
Samozřejmě že vím, komu ty přezdívky patřily, ale nechme to zapomnění. Ona stejně většina z nich už
nežije.
Železničáři versus zemědělci
Vranovice měly v době mého mládí na 500 čísel a necelé 2000 obyvatel. Žíli tam půl na půl železničáři
a zemědělci. Logicky tak polovina z nich byli sociální demokrati, druhá polovina lidovci. Někteří železničáři
měli vysoká služební postavení a majetky – Mahovský, Hrozínek, Juřiček, Němec – ti tíhli k národním
socialistům. Bohatí zemědělci – láník Lounek, pololáníci Kubiš, Rujzl, Němeček a někteří velcí sedláci
stranili agrárníkům. Prostí ajznpoňáci a drobní kravičkáři neměli na vybranou.
Škola
Ve Vranovicích byla obecná a měšťanská škola s třemi třídami. Na obecné byl řídícím František Zimolka
(bydlel na Pinďulkách), učitelé Zweigenthalová, Kružík a Vaňková z Vranovic, z Brna dojížděly učitelky
Mikštajnová a Průšová, z Rakvic Režná. Ředitelem měšťanky byl Antonín Marcelli, jednotlivým předmětům
učili učitelé Vaněk, Chmela, Sochor, Peškař, Mahovská, Laudátová, Šrámová, později Sekený, Veleba
a Florián.
Do měšťanky chodili žáci z okolních vesnic – Uherčic, Velkých Němčic, Přísnotic, Žabčic, Ivaně a Přibic.
Se mnou sedával v lavici Němčičák s podivným jménem Róchus Böhme.
Farnost byla jen pro vranovické a řídil ji farář Jan Pěnčík. Kostelníkem byl Dominik Klimeš, po něm
Dofek řečený Mary Dory.
Četnická stanice a obecní zaměstnanci
Četnickou stanici, jejíž osazenstvo tvořili četníci Manner a Kocmánek, byla umístěna v přízemí
poschoďové budovy vedle obchodu Jana Suchého. Obec měla svého strážníka, policajta a hlásného v jedné
osobě. Zprvu jím byl nějaký Jan Bortl, po něm až do osvobození nosil uniformu Vilém Zajíc.
Obecními zaměstnanci byli rovněž polní hlídači a pastýř. Na našich výpravách do Vinohrádků nás zprvu
honíval Hary Girgl, po něm Bortl, děda Berka, naposledy Dofek, řečený lában. Z toho jsme měli největší
strach. Pastýř obýval pastoušku u hasičské zbrojnice, měl na starosti plemeníky a pásával krávy a kozy.
To já už ale nepamatuju. Pastuchové se střídali, jedním z posledních byl děda Kučera. Potichu, aby nás
nedejpámbu neslyšel, jsme na něj volávali: „Stréčku Kučero, co to u vás bučelo? Muselo to něco bét, buďto
kráva nebo bék.“ Matěj Faron už nebyl na pastoušce, měl býkárnu na Dvořáčkovém u Floriánku.
Správa lesů a cikorka
V naší ulici na Lapačově byly dvě významné instituce – Lesní správa, kde lesní Helešic a pak Švarc
a Komárek šéfovali hajným Bindrovi a Královi v hájenkách u Uherčic, Klimeš, Čermák a Kolomazník měli
na starosti lesy k Přibicům a Ivani.
Ve Franckovce se zpracovávala čekanka na polotovar, ze kterého dělali v Pardubicích cikorku a kávovinu
meltu.
Lékař
Lékařem ve Vranovicích byl tehdy MUDr. Arnošt Zweigenthal. Původně měl ordinaci v domě ředitele
měšťanky Marcelliho č.p. 11 (u Uličky), později si postavil vlastní v objektu bývalého cukrovaru u nádraží.
Zweigenthal byl vynikající vesnický lékař, Žid, který mimo svůj obor rozuměl i politice. V roce 1939 při
nástupu fašismu, jehož cílem byla mimo jiné likvidace cikánů a Židů, se zastřelil. (Dcera lékaře Zweigenthala
Eva provdaná Dobšíková píše o událostech v knize Naše doba a my v ní. Vydala v roce 2010. Pozn. kronikáře)
V sousedních obcích lékaře neměli, k pacientům tam našeho doktora vozil na bryčce strýc Lang od Boží
muky. Po něm převzal zdravotnickou péči o občany Vranovic a okolí doktor Charvát, ten už měl svoji malou
Aerovku. Jeho žena byla dentistka, měla ordinaci vedle krámu Majerové v uličce u Snídalových. Vrtačku
tehdy poháněla vlastní silou – šlapala na kolovrátek.
Vranovickým děťátkům pomáhala na svět porodní asistentka Marie Mojžíšková, na svou dobu odborně
zdravotnicky vzdělaná. Pokoutné činnosti se věnovala nějaká bába Procházková, andělíčkářka z Brna.
Jména ulic
Ulice a trati v katastru Vranovic mají pěkná pojmenování. Je ulice Ivaňská, Přísnotická, Přibická, ale
taky Chobot, ulice Růžová, U Floriánka, Ulička (u závor), U hasičárny, Pardálov, Pinďulky, Lapačov. Jak tato
jména vznikla nevím. Lapačov však chtěli kdysi přejmenovat na Sadovou, to se ale nevžilo.
Lapačov
40
Pro nás bylo bydlení na Lapačově idilou, pro naše případné hosty utrpení. Proč? Ulice je pod úrovní
železniční tratě a vlakového nádraží. Z okna seknice se díváme do stráně, po které vede železniční vlečka
do Franckovky. Provoz na dráze je velký, každou chvíli zastaví ve stanici vlak, projede rychlík, šibuje lokálka.
Dělá to pěkný rámus, chaloupky pod tratí se otřásají, hrníčky v kredencích drnčí. Horor je, když ve stanici
odstaví nákladní vlak na slepou kolej. Jezdilo se tehdy na páru, náklaďák udělal každou chvíli pff, pf, pff, pf…
no „pohádka”. Kdo na to nebyl zvyklý, nezamhouřil celou noc oko. Nám to nevadilo, naopak – nepotřebovali
jsme hodiny. Vlaky jezdily načas a tak jsme věděli, že ráno o 3/4 na 5 jede zbrojovák, pak dělník, půl osmá,
deváté atd. Na Břeclav jezdíval o půl šesté papírák (rozvážel noviny), o devíti zrychlený, o jedenácti posila,
pak půl jedné, odpoledne školák, dělník, půl čtvrtá atd.
Lokálka, která vozila do Francovky čekanku, měla výtopnu ( my jsme říkali hajc) ve stanici a jezdívala
taky na trati Přibice, Velký Dvůr, Pohořelice. Vláček býval pořádně natřískaný (autobusy nejezdily) a když
jel nahoru kolem hřbitova, odfukoval a naříkal si: „po-mož-te-mně, po-mož-te-mně“. Zpátky z kopečka ale
vesele ujížděl a do rytmu kol si broukal: „Naserte si, naserte si…“ ( s prominutím).
Další pojmenování katastru
Pěkná pojmenování mají i jednotlivé části katastru. Tak je třeba: Hlinek, Bílý hlinek, Hájek, U kapličky, Pod
zahrady, Lásy, U červeného mostku, U Švarcavy, U bílého kříže, Virholec, Hraničky, za nimi k Ivani Rózvizně
a Stlanisková, na druhé straně dědiny Frajštykle, Slepá nivka, Podsedek, U dlóhé vrby, Tónka, Brůdek, Síčka,
Šatava, Teplany, U krchova, Časov, Kopečky, Pastvisko, Vinohrádky (byl tam jediný řádek vína – chorvátu
políra Dofka), Na ztratěných, Veglzí, Žleby, Dílce, Dlóhý, Pod topoly, Pešinka, Nad Ólehlovým atd.
Řemesla a obchody
Na 2000 obyvatel měly Vranovice nadmíru provozoven, řemeslníků a obchodů:
- Hospody byly 4 – U Fialů, U Poláčků-Trojanů, U Venyšů-Valů a U Losů. Losa měl navíc řeznictví.
- Pečivo a chleba pekli pekaři Halamka-Haxa, Jan Veselý, Bedřich Dvořáček, ale pečivo se dováželo i ze
sousední Ivaně od pekaře Havla, kde se učil náš Sláva
- Řezníci a uzenáři byli rovněž čtyři – Augustin Hrbotický, Jan Šebela, Josef Chmelík, Franta SekenýSula, pátý napůl byl Losa. Po zabíjačkách chodíval i starý Doubek.
- Ševců byl šest – Štěpánek u Floriánku, starý pan Jelínek, Effenberger u závor, Eda Stříbrnský, Jan
Goliáš a Pavlík-Rychinek Lang na Pláteníkovém.
- Obchodu – kromě železničního konzumu a hospodářského družstva (lágrhaus) – se věnoval Jan
Vajsochr, Marie Majerová v uličce, Cyril Trojan (ten zkrachoval), Jan Suchý (ten taky), Metoděj Toncr, který
měl navíc benzinovou pumpu. Komu ale benzin prodával , když jediný motocykl Puch měl nějaký Šlapák
z Ivaně, auto zn. Aero doktor Charvát – to nevím. Na Pardálově měl obchod nějaký Rychlík, po něm Hohn,
u Floriánku obchodovala židovská rodina Saxl a dcera Bety, naproti školy vedle fary měl obchod Jaroslav
Samson, vedle něj za rohem měli papírnictví Velebovi, později Šturmovi.
- Mazal byl první elektrikář, božka Snídalová modistka, Jan Kudla trhovec, Faron na Přibické a Metoděj
Toncr na Kopečkách měli zahradnictví, naproti Franckovky obchodoval Antonín Celnar.
- Obchod textilem měla židovka Schäferová, Jan Máchal a Jan Nermut, který začínal jako podomní
obchodník.
- Krejčí byli čtyři – Šopf a Bednář na Přibické, v dědině Josef Dvořák, na Pardálově Suchánek.
- Práce stolařské zajišťovali dva Josefové – Zúbek a Klapal.
- Kováři, jako ti ve městě, byli dva – Jan Vitásek-Petr Papež na Přísnotické a Antonín KoníčekVáclavík-Šlancar vedle pekárny Bedřicha Dvořáčka. Šlancar vynikal fortelem a zářnou gramatikou. Občas
se na kovárně objevila cedule: „Přijdu yhned.“
- Holili a stříhali Josef Snídal u nádraží, František Ventruba, Justin Říčka v uličce vedle Snídalů,
později Jan Pešina.
- Práce zámečnické zajišťoval Ladislav Trávník a na Pinďulkách Ignác Šteklein, strojařinu ovládal
Frantík Čipera.
- V chaloupce vedle fary měli cukrárnu Komínkovi, v ulici naproti Batě Osvald Plch.
- Švadleny byly tři: Mařenka Rychtářová, Lída Koudelová-Tomešová a Marie Komárková.
- Hře na housle učil Slávek Poláček, na klavír paní Suchá.
- Trafiky byly dvě – Dobešova na Přísnotické, druhá na nádraží. Tam si pamatuju jen Drtílka (za rajchu
Trtílek), kdo tam byl před ním, nevím, ale po válce cigarety na příděl prodávala tetka Křivánková z Lapačova.
41
Naproti nádraží měla kiosek s cukrovinkami Josefa Tomešová. Něco mi říká jméno Fabiška, ale nevím, byla
to předchůdkyně Tomešové nebo Drtílka v trafice?
Byla tu i řada dalších profesí:
- Král-Krátký – sklad dřeva a stavebního materiálu
- Perunovský, později Josef Trojan – sodovkárna
- Řičánek – drogerie, parfumerie
- V budově vedle Řičánka a Ventruby, kde později bydleli Košíčkovi a učitelka Mirka, vyráběl lihoviny
studenou cestou nějaký podnikatel – svobodný starý pán. Z čeho a jaké lihoviny vyráběl a jak se jmenoval,
je mi záhadou.
- Duo Horáček-Novotný byli trhovci, hokynáři. Kvelb měli u tetky Komendové u Floriánku. Na reklamní
tabuli nabízeli paradaisky, kchél, karfol, okurki.
- Bečky a putýnky dělal bednář Krutina na Lapačově.
- Postroje a cepy sedláři Hejna a Václavík vedle Losů.
- Malířské a natěračské práce prováděli Josefové Šturm a Steffel u šraňků. Dcera toho Steffela chodila
s Frantíkem Soukalem, který nám montoval radio na sluchátka a po osvobození ho na cestě do Uherčic
někdo zastřelil.
- K výčtu řemesel patří taky šrotovník Jaroslava Mareše, rodina Vackova na Lapačově těžila na zahradě
štěrk. Jan Faron si za pomoci své početné rodiny udělal živnost – svoz a chlazení mléka od zemědělců. Okna
zasklívali bratři Salusovi. Mechanickou dílnu měl starý pan Hořák.
Když jsme u těch provozoven: Do hospody k Fialům jsem chodíval už co školní dítko tatínkovi a jeho
kumpánům, když u nás na dvoře hrávali taroky, pro pivo. Fascinovaly mne tam létací dveře bez kliky, slídová
kamna, která neshořela, tam jsem prvně v životě v rádiu uslyšel Josefa Laufra vysílat fotbalový zápas AC
Sparta – Ferencvároš. Sparta tehdy vyhrála 1:2.
Vranovická mluva je silně poznamenaná brněnskou hantýrkou. Brno bylo dříve silně německé
a mnoho nynějších výrazů jsou zkomoleniny německých slov. Snad tomu tak není, aspoň ne v takové míře
jako za našich mladých let, kdy se běžně užívalo těchto výrazů:
Kvér, glajze, šíny, štreka, kutchan, tragus, špolhert, kugluf, špígl, hornodle, ksicht, kšírek, krchov,
škraň, šufánek, renunk, šprudlovák, špitál, štábrcílka, šporkasa, fišpanka, hauzírovat, šraňky, nemám šajn,
štimovat, štempl, štýlko, štrajchholc (sirky), prígl, priftaška, rvačka, plac, holbštivle (vojenské půllitry),
šifonér, šinágl,froš, štangla, štrycla, rapl, virčoft, šlejfíř, pucovat, flastr, firhaňk, hic, kylka (chladno),
solcna, trychtýř, vajgl, flaška, fédrhon, hároše, iglšnit (střih na ježka), vechtr, šnelcuk, štelunk, luftbalon,
fusakle, kšilt, šmír, untrhund, kristindl, šlus, lajntuch, šprajcban (příčný trám ve stáji), pluskšíry (postroje),
mašinkvér, tringelt, štumédla (služebná), elvr (jedenáctka v kopané), ksindl, ringlšpíl, šókle, šísbóda
(kolotoč, loďky, střelnice), kostn, vandla, špacír, London, kunčoft, štandlík, žufan, piglička, nudlprét,
štokrdla, cukrblik, šnuptychl, šlofík, prubovat, risnágl, richtik, cuckovat, šmakovat, plichta, pantofle, flok,
obstrliz, festunk, rumplkistna (radio), cigáršpic, cuksfýra a některé výrazy ve stavebnictví: gzinc, rórpudňa,
fuspudna, fajermór, futra, flígl, fošna, glajcha, karbovna, mišunk, lajsna, cólštok atd.
Původ některých vranovických výrazů nelze snad ani určit, například: nežochli, skéchneš (spadneš),
je nakéřenej (ožralý), je rozkořípadná (neučesaná, rozdrbaná), liml (povaleč), bahno (pivo), číhá, dočubál
ho, netyja, keřtl (kapání do polévky), damastilky, malperně, kérumbl, srstky, kotóč, chábí, měchovka,
pótka, pšonec, cárají, bims (chleba), hudran (krocan), pučtok, šlajštuky (brusle), je blem blem, je zabóděný,
kyčkrdle (špaček, blecha), fanfulica (chřipka), nátcha (rýma), bryndá se atd. Ten výraz pučtok co znamená
nevím dodnes, ale říkalo se přeci: seš blbé jak pučtok!
Vyprávěl strýc Jan: „Byl sem včerá na jermaku, ale neměli tam nic plechýho. Kópil sem petrolín,
cibébi, Vitáčkovu oveku, babě nejaké fanfrnoch, škornótku cukroví, víc ani hni. Byl se mno kluk, toho už se,
milá brachu, nespleju, mama ho poslala vizitýrovat, mám z něho větr. Kluk chodí naduté jak papuč, doma
všechno vyslepičí. Šmatle, v hlavě má hnízdo medáků (blbne), věčně něco brble. Má v mocni virglajs, ale
měl tam nelýzt. Kópil sem mu féfarku, ale není se mě něco natrestýruje (natrápí). Teď zalezu do své kutě,
zašantročíl sem si tam násnicu rybízláky, nadžgál sem ju do pytla erteplí. Bože chraň a zavaruj, aby mě
s tém mama napopácala, to by byl sódné deň. „
Chlapóko, piské nám to do kabele
Od spisovné češtiny se vranovická prostá mluva liší tím, že téměř neužívá slůvko já „jsem“, řekne se já
42
„su“. Místo spisovné koncovky „ou“ se užívá otevřené „ó“ – nejsou – nésó, budou-budó. Generace před námi
místo čisté koncovky „a“ často inklinovala ke koncovce „ó“ : dáma-dóma, stál-stól apod. Mění se i koncovky
„é“ a „ý“. Dívky ve Vranovicích nemají nový, bílý svetr a čerstvý rohlík, jim stačí nové, bílé svetr a tvrdé
rohlík.
Nadšený fanda vranovických fotbalistů strýc Ježa s oblibou volával na rozhodčího: „Chlapóko, piské
nám to do kabele, potřebujem bode. Dělé, abes nedostál pár po repóko!“
U vrótek stól a jen se třepól
Do Vranovic přijela kdysi dávno skupina geometrů vyměřovat trať lokálky do Pohořelic. Hned se
samozřejmě sháněli po šikovných děvčatech. Jeden z nich najížděl na Anču Furychovu, ta se ale zdráhala
a říkala děvčatům: „U vrótek stól a jen se třepól, ale mo nedóm a nedóm, ať si de za tó, za keró bel včerá.“
Nakonec jeho svodům přeci jen podlehla, a když už byla ruka v nohavici a on k ní něžně hovořil a pomalu
pokládal do příkopy, nesměle zašeptla: „Pane inžinýre a vemete se mě?“ A on: „Ale děvče, to víš, že se ti
vemete!“
A titi, to je ťpolek!
Uprostřed starého cukrovaru stojí dodnes objekt, kdysi jsme říkali dům hrůzy. Bydlel tam taky jeden,
napůl negramotný, špatně mluvil a chodil. Jednou se vracel z hospody a uviděl synka, an stojí u rozbitého
plotu a pláče. Ptal se ho: „Vašiko, to ti byl?“ A Vašik: „Tati, mě nikdo nebil, na mě spadla branka“.
Jindy zase mudroval: A titi, to je ťpolek! Majó těpitě, těkerke, ýbršvunke, teťko majo. Ťokoli, to je ťpolek?
Hópó jak koze, ťup těm, ťup ťam – noha dlámaná a těť nadoťmrti mrďákem.“
Náš tatínek byl rodák z Ójezda, jeho bratři žili v Boskovicích a Rájci Jestřebí. Jednou jsme tam byli
na pohřbu , komu, to už ani nevím. Byl jsem pěkně oblečený a jedna z tetiček se mne optala: „Te máš pěkný
šatečke, Pepičko, kdopak ti je kópil, mesim maminka, veť? „ A já nevinně: „Ale né, teti, mně je pučil Jenda
Hochmonůj.“ A bylo to. Tatínek byl červený až za ušima.
Jeden přinesl měch otrub, jiný šrůtku uzeného
Žila byla ve Vranovicích jedna dívčina, už letitá, ale pohledná. Pracovala v cigórce jen když se jí chtělo,
ale žila si dobře. V dědině byla spousta šikovných chlapců neznalých tajů lásky a milování a Rézka, že už
měla něco za sebou, je zaučovala. Nebylo to zadarmo – jeden přinesl měch otrub, jiný šrůtku uzeného, jiný
slepici, zabíjačku, kabelu kadlátek, flašku samohonky. A tak v družném společenství jedli, pili a milovali,
všichni byli spokojeni.
Přišel jednou nějaký Vojta a že by Rézce dal 20 korun, ale musela by mu dát, jak on bude chtět. Rézka
vytušila čertovinu a Vojtu odmítla. Druhý den jí nabízel 50 korun, ale za stejných podmínek – jak on to bude
chtít. Ani tuto nabídku Rézka nepřijala. Když ale Vojta nabídl celou stovku, zaváhala a radila se s děvčaty
ve fabrice, co ony na to. Odpověď byla jasná: „ Za stovku to vem, dyť Vojta je ještě blbé, ešče neví, nač ho
má, co by si tak mohl vymyslet?“ Druhý den ráno čekaly holky u vrat Franckovky: „Rézko , jak to ten Vojta
chtěl?“ A Rézka: „ Jak? Na dluh!“
U Venyšů měli první rádio
Rodiny u nás na Lapačově měly svá rodinná tajemství, o němž ale všichni ostatní v ulici věděli:
U Venyšů měli první rádio. Na dvoře pod oknem jsme poslouchávali Balšánkův salonní orchestr, který
později přejmenovali na Jiskru a ještě později na orchestr F.A. Tichého. Písničky tehdy vysílali živě ze
studia. Některé z nich si ještě pamatuju: Černá čára na zdi, Koupím já ti pejska, má milá, Šel jsem za noci
álejí, U lesa malá chaloupka, v ní přebývala Boženka, Zvadla růže zvadla sama, Malý hošík černovlasý atd.
Zprvu zpívali Josef Pulec a Josef Severýn, ale né ten zpěvák z Podluží, později Oldřich Kovář (operní pěvec)
a skladatel Karel Vacek.
Děda Toncr, náš soused, sedával v „žundru“ a kouříval z dlouhé gypsovky. Když jsme u nich poslouchali
rádio, otáčela tetička knoflíkem dynamiky a říkala: „Musíme to dat potichóčko, žere to moc elektrike.“
Hochmanovi byli v ulici hned dvojí, sousedi Matýz a Hanes. Hanesova střecha nám sloužila k jarním
hrám na vyvolávanou, protože jediná v ulici neměla rýnu.
Anička Vybíralová zemřela v dívčím věku na tbc, u Rorerů žila „malá tetička“ a panímáma prodávala
v konzumě. Vedle bydleli Tománkovi, jejich Tonda dělával stojky hore na cukrovarském komíně.
Stréc František Zekl byl trubačem u hasičů, pan Svoboda strojvůdce na lokálce, jejich Rudyk se z nešťastné
studentské lásky zastřelil.
Polda Kučera topil v piliňákách v Sokole, strýc Křivánek pokřikoval na Hitlera a skončil v koncentráku.
43
Jeho soused děda Furch ida z hospody salutoval a pocestným sděloval, že „Unser Hauptman steigt zum
Pferde“ – jako že vyskočil na koně.
Krutinovi byli bednáři, tetička Pucova chodila v létě po peroně, volávala „čerstvá voda“ a za šesťák
občerstvovala cestující. Paní Muricová se věčně usmívala, tetička Pávova žila u dcery Marie Zajícové
v posledním domě v ulici. Její zeť Jan byl výborný venkovský klarinetista a hrával v kostele na dřevěnou
flautu.
Dál k Hlínku byli už jen Vackovi, kteří se za štěrk, těžený na jejich zahradě, přišli na pěkné peníze,
a Jedlanovi. On byl náčelníkem Sokola a na můj pozdrav vždycky pěkně odpovídal: „Nazdar, bratříčku
Pepíčku“.
Lapačovem tekl potůček, jeho vodu čerpali ve stanici ČSD do lokomotiv. Já jsem jednou po škole
v potoku před naším drhl bečičku, ve které naši sekali sekáčkem ve tvaru písmene „s” vařené brambory
do nápoje kozám a praseti. Jenda Hochman, soused přes jedno, si pustil hubu na špacír a začal se mi
posmívat: „Drhneš, drhneš?“ To neměl dělat. Praštil jsem ho kořínkovým kartáčem a rozbil mu hlavu. To
bylo křiku! Nejvíc vyváděl starý Hanes: „Počké, te hampalířo, až přinde váš tata, to dostaneš po té čuni
ušklebené…“ Tak se taky stalo. Jenže mne výprask do rána přebolel, ale Jenda měl grču na hlavě ještě
čtrnáct dní. Měl mě nenasírat!
Přes jedno od nás bydleli Faronovi. Tetka měla pěkné jméno Adéla, strýc Francek byl železničář
a muzikant. Hrál ve štrajchu sekund na violu, v dechovce Es trubku – es ta. U nich pod návratím, my jsme
říkali „pod kulňó“, se muzikusi občas scházeli ke zkouškám. Pamatuju jednu takovou „próbu“ v pěkný jarní
podvečer.
Josefové Koudela a Novotný hráli tenory, Polda Kučera křídlovku, klarinety Jan Zajíc a Eda Macháček,
doprovod už řečený strýc Faron a malý Jan Němec, bas Šťastný – mlíčák, bubnoval Justin Říčka, později Jan
Pavelka. Zkoušeli bez not písničku „Co je po studánce, když v ní voda není, co je po panence, když poctivá
není…“ Učitelka Zweigenthalová šla zrovna kolem na procházku do Hájku a uviděla mne tam. Druhý den
mne postavila na stupínek a abych ostatním zazpíval, co jsem včera slyšel. Byl jsem dobrý zpěvák, hudební
paměť jsem taky měl, tak proč bych nezazpíval. Jenže jsem si popletl text a místo „Co je po studánce…“
jsem spustil: „Stála u studánky, chcala do voděnky, napi se Pepíčku, je to od panenky…cára, carijacára…“
atd. Učitelka mne měla celkem ráda, přála mým muzikantským vlohám, ale přesto jsem dostal pár po hubě.
A to ona uměla.
Já už přes 45 let žiju v Lednici. Po celý ten čas jsem pracoval na sociálním odboru ONV v Břeclavi.
Moje spolupracovnice byly z Podluží – Poštorné, Starej Břeclavi a Moravské Nové Vsi. A protože i většina
abonentů byla z okolí Břeclavi, mluvilo se na úřadě po slovácku. Přes 20 roků jsem hrával v cimbálce
Břeclavanu, tam se rovněž točilo všechno kolem Podluží. Jaký tedy div, že i já jsem ten slovácký gríf pochytil
a přenesl i do rodiny. Takže naše děti se chodívaly kúpat, učily se malú násobilku, snídaly teplé mléko
a bálešky, kluci si o Velikonocích vyšlahali malované vajca.
Teď už užívám důchodu, děti se rozprchly, styky se Slováckem ustaly a já jsem se zase pokorně vrátil
mezi své.
A když jednou za čas přijedu do rodných Vranovic, přehodím jakoby veksl a hlásím se: „Tak su zase
tady! Máňu odvezl retunk do špitálu, o kluky se starají v družině a sósedi, tak mám pár dní fraj. Zažeň
čokla do bódy, zařízni kohóta a postav na kafé. Pak si skočím přes štreku k Fialům. Dám si ze dva ruse, pár
solcštanglí a černý bahno. To bude haboš!“
Rodná řeč je holt rodná řeč.
Ahoj - a šáteček!
Josef Pavlů
44
Přílohy
45
Vranovice v tiskovinách