Sdílená ekonomika po deseti letech: co z ní zůstalo

Ze sdílené ekonomiky zůstaly po deseti letech velké platformy, které zprostředkovávají ubytování, přepravu a rozvoz, a z původní myšlenky sousedského půjčování toho mnoho nepřežilo. Model se profesionalizoval. Místo jednotlivců, kteří občas pronajmou volný pokoj nebo svezou spolucestujícího, tvoří nabídku z velké části lidé a firmy, pro něž je to hlavní zdroj obživy.

Co se původně slibovalo

Základní úvaha byla přesvědčivá. Auta většinu dne stojí, vrtačka se za život použije pár minut a pokoj po dospělých dětech zeje prázdnotou. Aplikace v telefonu měla majitele těchto nevyužitých věcí propojit s lidmi, kteří je potřebují jen na chvíli. Vydělali by oba a spotřebovalo by se méně zdrojů.

K tomu se přidávala představa důvěry mezi cizími lidmi, kterou zajistí vzájemné hodnocení. Hvězdičky měly nahradit licence a úřední dohled.

Kam se model posunul

V ubytování se z občasného pronájmu pokoje stal obor, kde část nabídky spravují profesionální provozovatelé s desítkami bytů. V přepravě osob řídí lidé na plný úvazek a často ve vozidle pořízeném právě za tím účelem. Slovo sdílení tu ztratilo původní význam, jde o zprostředkování služby.

Platformy samy se staly velkými firmami kotovanými na burze. Jejich podnikání popisuji obecněji v textu o tom, jak fungují obchodní modely digitální ekonomiky: berou provizi z každé transakce a těží ze síťového efektu.

Co se nepovedlo

Půjčování nářadí a drobností mezi sousedy se komerčně neprosadilo. Transakce jsou příliš malé, aby uživily platformu, a domluva na předání stojí víc času, než kolik věc stojí v obchodě. Projekty tohoto typu většinou zanikly nebo přežívají jako komunitní iniciativy bez zisku.

Podobně dopadla řada služeb pro sdílení jízd na krátké vzdálenosti. Naopak spolujízda na dlouhých trasách, kde řidič stejně jede a jen obsadí volná místa, funguje dál a původní myšlence je nejblíž.

Reakce měst a států

Rychlý růst vyvolal otázky, na které předpisy nebyly připravené. Města řešila úbytek bytů pro dlouhodobé bydlení v turistických čtvrtích, taxikáři nerovné podmínky a úřady postavení lidí, kteří pro platformy pracují. Odpovědi se v jednotlivých zemích liší a stále se vyvíjejí.

Na evropské úrovni vznikla pravidla pro sdílení údajů o krátkodobých pronájmech s úřady a směrnice upravující práci prostřednictvím platforem. V Česku se změnila pravidla pro přepravu osob objednávanou aplikací. Podrobnosti přesahují záměr tohoto textu a aktuální stav je třeba hledat u příslušných ministerstev.

Kde sdílení skutečně funguje

Životaschopné se ukázaly modely, kde věci nevlastní jednotlivci, ale provozovatel. Sdílená kola, koloběžky a auta ve městech patří firmě, která je udržuje a rozmisťuje. Uživatel platí za minuty a o nic se nestará. S původní vizí vzájemné výpomoci to nemá mnoho společného, ale myšlenka přístupu místo vlastnictví se tu naplnila.

Podobně fungují knihovny věcí provozované obcemi či spolky a sousedské skupiny na sociálních sítích, kde se půjčuje bez peněz. Tam, kde nejde o zisk, sdílení kupodivu funguje nejlépe.

Co si z toho odnést jako zákazník

Platformy přinesly skutečné pohodlí: cenu znáte předem, platíte bez hotovosti a hodnocení dává aspoň hrubou představu o kvalitě. Za užitečné považuji vědět, že mezi vámi a poskytovatelem stojí prostředník, jehož podmínky určují, na koho se obrátit, když se něco pokazí.

Než službu poprvé použijete, zjistěte si, kdo je vaší protistranou. U ubytování to bývá hostitel, u přepravy řidič a platforma vystupuje jako zprostředkovatel. Přečtěte si pravidla pro zrušení a komunikujte přes aplikaci, ne mimo ni, protože jen tak zůstane o domluvě záznam. Častou chybou je spoléhat na průměrné hodnocení a nepodívat se na několik posledních recenzí, které o aktuálním stavu vypovídají víc. Příbuzné téma, tedy služby rozdávané zdarma s placenou nadstavbou, rozebírám v textu o modelu freemium.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2024/1028 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb krátkodobého pronájmu ubytování
• Směrnice (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem
• Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem, Úřad vlády ČR
• Digital Economy Outlook, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)