Aplikace pro jízdenky MHD a vlaků v jednom telefonu

Jedna aplikace na všechny jízdenky v Česku zatím neexistuje, a kdo cestuje hromadnou dopravou po více městech, potřebuje jich v telefonu několik. Rozumné minimum tvoří aplikace národního železničního dopravce, aplikace dopravního systému vlastního kraje a vyhledávač spojení. S tímto trojlístkem se dá pokrýt většina běžných cest.

Proč je aplikací tolik

Veřejnou dopravu v Česku objednávají kraje a města a každý integrovaný systém si odbavení vyvinul po svém. Pražská integrovaná doprava má aplikaci PID Lítačka, další kraje a velká města mají vlastní řešení. Jízdenka koupená v jedné aplikaci platí jen v systému, který ji vydal.

Na železnici je situace podobná. České dráhy provozují aplikaci Můj vlak, soukromí dopravci prodávají ve vlastních aplikacích a jízdenka jednoho dopravce u druhého neplatí. Výjimkou je systém jednotného tarifu, který umožňuje cestovat na jeden doklad vlaky různých dopravců, a jeho jízdenky nabízí většina železničních aplikací.

Co aplikace obvykle umějí

Základní funkcí je nákup jednotlivé nebo časové jízdenky a její zobrazení ve formě QR kódu či textu s časem platnosti. Většina aplikací přidává vyhledání spojení, aktuální polohu vozidel a informace o zpoždění. Předplatní kupony lze nahrát k účtu a prokazovat se telefonem místo plastové karty.

Železniční aplikace umožňují rezervovat místo, uložit si slevový průkaz a nakoupit pro více cestujících najednou. U mezinárodních cest bývá užitečné, že jízdenka zůstává dostupná i bez připojení.

Jízdenka musí platit před nástupem

Elektronická jízdenka v řadě systémů nezačíná platit okamžikem zaplacení, ale až po krátké ochranné době. Důvod je prostý: dopravce tím brání nákupu ve chvíli, kdy do vozu nastoupí revizor. Délku ochranné doby si každý systém stanovuje sám a aplikace ji při nákupu zobrazuje.

Tohle je podle mě nejčastější zdroj nepříjemností. Kupujte proto jízdenku na zastávce, ne až ve voze, a ověřte si, že se nákup dokončil a jízdenka je vidět v seznamu platných.

Platba kartou místo aplikace

V řadě měst lze zaplatit přiložením bankovní karty ke čtečce přímo ve vozidle. Systém jízdy za den sečte a naúčtuje nejvýhodnější jízdné. Pro návštěvníka, který ve městě stráví jeden den, je to pohodlnější než instalace další aplikace a registrace účtu.

Při kontrole se prokazujete toutéž kartou nebo telefonem, kterým jste platili. Pokud jste přiložili hodinky, revizor potřebuje vidět hodinky, protože každé zařízení má vlastní virtuální číslo karty.

Vybitý telefon a slabý signál

Elektronická jízdenka je k ničemu, když ji nelze ukázat. Odpovědnost za funkční zařízení nese podle přepravních podmínek cestující, a vybitá baterie tedy jako omluva neobstojí. Na delší cestu se vyplatí powerbanka.

Zakoupené jízdenky bývají uložené v telefonu a zobrazí se i bez připojení, nákup ale signál potřebuje. V metru a v tunelech proto kupujte předem.

Jak si aplikace v telefonu uspořádat

Doporučuji založit si účet a uložit platební kartu u všech aplikací, které budete potřebovat, v klidu doma. Registrace na nástupišti s vlakem na dohled je zbytečný stres. Aplikace dejte do jedné složky na úvodní obrazovce a u té nejpoužívanější povolte oznámení o zpoždění.

Před cestou do jiného kraje se podívejte, jaký systém tam platí a zda nabízí platbu kartou ve voze. Často zjistíte, že další aplikaci vůbec instalovat nemusíte. Kdo veřejnou dopravu kombinuje s posledním úsekem na pronajatém stroji, tomu se bude hodit text o tom, jak funguje provoz sdílených koloběžek, a širší rámec proměn dopravy popisuje přehled o autonomním řízení a chytré mobilitě. Na cestu autem do neznámého města se zase hodí srovnání navigací v mobilu.

Zdroje

• Smluvní přepravní podmínky a tarif, České dráhy
• Tarif a informace o odbavení, Pražská integrovaná doprava (ROPID)
• Informace o systému jednotného tarifu, Ministerstvo dopravy ČR
• Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
• Celostátní informační systém o jízdních řádech, CHAPS