Umělá inteligence v běžném životě: přínosy a limity

Umělá inteligence je v běžném životě nejužitečnější tam, kde jde o práci s textem a s velkým množstvím informací: shrnout dlouhý dokument, přeložit, navrhnout osnovu, vysvětlit pojem jinými slovy. Její hlavní slabinou je, že si umí vymýšlet a dělá to přesvědčivým tónem. Kdo tyhle dvě věci drží v hlavě současně, používá ji s užitkem a bez nepříjemných překvapení.

Kde se s ní setkáváme, aniž o tom víme

Umělá inteligence není jen chatbot. Roky pracuje v pozadí služeb, které nikdo za umělou inteligenci neoznačuje. Filtr nevyžádané pošty, překladač, rozpoznávání tváří ve fotogalerii, hlasové diktování, odhad času příjezdu v navigaci i doporučování filmů stojí na strojovém učení.

Nová je generativní umělá inteligence, která vytváří text, obraz a zvuk. Ta se během krátké doby dostala k běžným uživatelům a je důvodem, proč se o tématu tolik mluví.

Jak jazykový model pracuje

Velký jazykový model byl natrénován na obrovském množství textu a naučil se odhadovat, jaké slovo má následovat. Odpověď skládá kousek po kousku podle pravděpodobnosti. Nevyhledává v databázi faktů a nemá vestavěný pojem pravdy.

Z toho plyne jeho síla i slabost. Dovede plynule psát o čemkoli, a když potřebnou informaci nemá, vytvoří něco, co pravdivě vypadá. Odborníci tomu říkají halucinace. Novější nástroje to zmírňují tím, že si umějí informace dohledat na webu a uvést zdroj, který lze zkontrolovat.

K čemu se hodí

Osvědčuje se jako pomocník při psaní: navrhne strukturu, přeformuluje neobratnou větu, zkrátí text, opraví překlepy. Umí shrnout dlouhý dokument a odpovídat na otázky k němu. Při učení vysvětlí látku různými způsoby a nezlobí se, když se zeptáte popáté. Podrobněji o tom, jak chatbot pomáhá při studiu a kde přestává stačit, píšu zvlášť.

Samostatnou oblastí je tvorba obrazu. Porozumět tomu, jak generátory obrázků převádějí textové zadání na obraz, pomáhá odhadnout, co od nich čekat a proč občas nakreslí ruku se šesti prsty.

Kde na ni nespoléhat

Fakta, čísla, citace a data je nutné ověřit. Model může uvést neexistující knihu nebo přisoudit výrok někomu, kdo ho neřekl. Čím je téma méně známé, tím je riziko vyšší.

V otázkách zdraví, práva a financí může nástroj pomoci zorientovat se a připravit si dotazy, rozhodnutí ale patří odborníkovi, který zná konkrétní situaci a nese za radu odpovědnost. Tohle považuji za hranici, kterou není radno posouvat.

Pozor také na to, co do nástroje vkládáte. Osobní údaje jiných lidí, firemní dokumenty a hesla do veřejné služby nepatří. V nastavení bývá volba, zda se konverzace smějí použít k dalšímu trénování, a doporučuji se na ni podívat.

Umělá inteligence v zařízeních kolem nás

Strojové učení se nachází i v přístrojích, které nosíme a používáme. Hodinky z dat čidel odhadují, kolik jste ušli a jak jste spali, a přehled o tom, co chytré hodinky měří a jak přesně, ukazuje, že mezi měřením a odhadem je rozdíl.

V práci se nástroje s umělou inteligencí staly běžnou součástí kancelářského softwaru. Přepisují schůzky, shrnují vlákna e-mailů, potlačují hluk v hovorech. Kdo pracuje z domova, potká je na každém kroku, a text o tom, jaké vybavení a software potřebuje práce na dálku, se jim věnuje také.

Pravidla a označování

Evropská unie přijala akt o umělé inteligenci, který rozděluje systémy podle rizika a nejpřísnější požadavky klade na ty, jež rozhodují o lidech. Pro běžného uživatele je nejviditelnějším důsledkem povinnost označovat uměle vytvořený obsah a informovat člověka, že komunikuje se strojem.

Jak s ní zacházet rozumně

Osvědčuje se mi představa, že mluvím se sečtělým a ochotným asistentem, který se nikdy nepřizná, že něco neví. Takovému asistentovi bych svěřil první návrh, rešerši a kontrolu textu. Nesvěřil bych mu poslední slovo.

Kvalita odpovědi závisí na zadání. Napište, kdo jste, co potřebujete a v jaké podobě, a přidejte příklad. Když odpověď nesedí, upřesněte zadání a zkuste to znovu, místo abyste výsledek zavrhli.

Jako první krok doporučuji vyzkoušet nástroj na něčem, čemu sami dobře rozumíte. Zeptejte se ho na svůj obor nebo koníček a sledujte, kde se mýlí. Získáte tím cit pro to, jak moc mu věřit v oblastech, kde chyby nepoznáte. Nejčastější chybou je opačný postup: ptát se na věci, které neznáme, a odpověď převzít, protože zní sebejistě.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci)
• Národní strategie umělé inteligence České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• AI Index Report, Stanford Institute for Human-Centered Artificial Intelligence
• Doporučení o umělé inteligenci, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)